Předčasné volby

Rakouští lidovci (ÖVP), sociální demokraté (SPÖ) a liberálové ze strany NEOS se napodruhé dohodli na sestavení vlády. Oznámil to úřadující předseda lidovců Christian Stocker, který by se měl podle agentury APA stát kancléřem. Strany na tiskové konferenci představily vládní program, přísahu by mohly složit už v pondělí.

Německé politické strany uzavírají svou kampaň před nedělními předčasnými parlamentními volbami. Mezi hlavní témata patřila ekonomika, která je už druhým rokem v recesi. I letos hrozí, že se bude její výkon opět propadat. Důvodem jsou stále vysoké ceny energií, byrokracie a nově i napjaté obchodní vztahy se Spojenými státy.

Tříčlenná vládní koalice slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) se dohodla na novém přerozdělení křesel v kabinetu. Ficova strana získá kontrolu nad dvěma dalšími ministerstvy na úkor svých koaličních partnerů Hlas a Slovenská národná strana (SNS), jejichž kluby dříve přišly o poslance.

Dva týdny před předčasnými parlamentními volbami se německý sociálnědemokratický kancléř Olaf Scholz a předák opoziční konzervativní unie CDU/CSU Friedrich Merz střetli v debatě. Diskutovali o migraci či hospodářské situaci Německa. V prvních ze dvou plánovaných duelů shodu nenašli. Je přitom možné, že jejich strany budou muset po volbách spolupracovat.

Německo čekají předčasné volby a pozornost se upíná k imigraci. V této souvislosti se mluví o názorovém sblížení křesťanských demokratů a krajní pravice. A to i přesto, že lídr konzervativní unie CDU/CSU Friedrich Merz rezolutně odmítl jakoukoliv spolupráci s Alternativou pro Německo (AfD). Do kampaně nyní promlouvají pouliční demonstrace i sociální sítě.

Srbský premiér Miloš Vučević oznámil, že odstupuje. Demisi podal po týdnech protestů, které začaly po listopadovém neštěstí v Novém Sadu, kde zhroucení betonového přístřešku u vchodu na nádraží nepřežilo patnáct lidí. Demonstranti míní, že za tragédií stojí korupce, nepotismus a odbyté práce při rekonstrukci za účasti čínských firem. Prezident Aleksandar Vučić po večerním jednání vlády oznámil, že se do deseti dní rozhodne, jestli se budou konat volby, nebo bude sestaven nový kabinet.

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) obvinil opozici, že chystá státní převrat. Pohrozil také Kyjevu, že bude vetovat finanční pomoc Evropské unie Ukrajině, která se skoro tři roky brání Rusku. Fico to uvedl v příspěvku na Facebooku, který zveřejnil v sobotu pozdě večer.

Rakouští lidovci (ÖVP) v sobotu ukončili vyjednávání o vládní koalici se sociální demokracií (SPÖ). Ta uvedla, že dohoda s lidovci nebyla možná. Z jednání odešlo už v pátek liberální hnutí NEOS. Rakouský kancléř a šéf lidovců Karl Nehammer po krachu jednání oznámil, že odstoupí z obou svých funkcí.

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier podle očekávání rozpustil Spolkový sněm a vyhlásil 23. února jako datum předčasných parlamentních voleb v Německu, informuje agentura DPA. Prezident tak vyhověl žádosti sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze, který 16. prosince nezískal důvěru poslanců. Na datu předčasných voleb se dříve dohodly části parlamentních stran.

Německá sociální demokracie (SPD) v pondělí svým kandidátem na kancléře v nadcházejících předčasných parlamentních volbách jmenovala současného šéfa německé spolkové vlády Olafa Scholze. Informovala o tom spolupředsedkyně strany Saskia Eskenová, podle níž se jednalo o jednomyslné rozhodnutí. V posledních dnech se spekulovalo, že by Scholze mohl nahradit v pozici volebního lídra ministr obrany Boris Pistorius. Ten ale minulý čtvrtek řekl, že o funkci usilovat nebude.

Německo čekají v únoru předčasné volby a na post spolkového kancléře si dělá největší naděje Friedrich Merz. Devětašedesátiletý politik je předsedou opoziční konzervativní CDU, která v průzkumech s přehledem vede. Merz je mimo jiné ostrým kritikem vlády kancléře Olafa Scholze.

Předčasné volby do německého Spolkového sněmu by se měly uskutečnit 23. února. Na termínu se dohodli zástupci parlamentních frakcí vládní sociální demokracie (SPD) a opoziční konzervativní unie CDU/CSU, uvedla v úterý dopoledne agentura DPA s odkazem na své zdroje. Oficiálně musí volební termín schválit prezident Frank-Walter Steinmeier. Kancléř Olaf Scholz po rozpadu vládní koalice minulý týden usiloval o vypsání voleb na konec března, opozice žádala lednový termín.

Německou vládu kancléře Olafa Scholze opustí všichni ministři Svobodné demokratické strany (FDP). Vládní trojkoalice sociálních demokratů (SPD), Zelených a FDP se tak definitivně rozpadla. Kancléř předtím odvolal z funkce ministra financí Christiana Lindnera, který je předsedou FDP. Předseda vlády zároveň avizoval, že chce Spolkový sněm požádat o vyslovení důvěry na zasedání 15. ledna. Předčasné volby by se v zemi mohly konat do konce března.

Nový předseda japonské vládní Liberálně demokratické strany (LDP) Šigeru Išiba v pondělí oznámil, že hodlá vyhlásit předčasné parlamentní volby na 27. října. Chce tak učinit poté, co bude v úterý jmenován premiérem, informovala agentura AP. Volby se tak uskuteční rok před původně plánovaným termínem.

Nejvíce mandátů získala v předčasných parlamentních volbách ve Francii levicová Nová lidová fronta, která může počítat se 188 mandáty. Následuje aliance Společně, která podporuje prezidenta Emmanuela Macrona, se 161 mandáty. Krajně pravicové Národní sdružení bude mít 142 poslanců. Nikdo nemá v Národním shromáždění většinu 289 zákonodárců. Ukazují to oficiální výsledky zveřejněné tamním ministerstvem vnitra v noci na pondělí.

Francouzští voliči znovu řekli ne Marine Le Penové a její krajně pravicové straně Národní sdružení (RN), kdo ale bude po parlamentních volbách Francii vládnout, jasné není, komentují francouzské deníky výsledky voleb, které zanechaly dolní komoru parlamentu bez jasné většiny. Francie se podle analýz ocitla v neznámé situaci, prezident Emmanuel Macron nyní bude muset jednat o vládě se svými oponenty. Německá média výsledek hlasování hodnotí jako úlevu, upozorňují ale na to, že pro utvoření kabinetu je nutný vznik koalice, což se Francie musí po volbách „teprve obtížně naučit“.

Francie zažívá nečekaný zvrat. Vítězem ve druhém kole parlamentních voleb je levicový blok Nová lidová fronta. Koalice získala podle údajů ministerstva vnitra nejméně 178 křesel. Macronův vládní tábor Společně skončil druhý s nejméně 150 poslanci. Krajně pravicové Národní sdružení (RN), které bylo pokládáno za favorita, skončilo až třetí, dosáhlo na nejméně 125 mandátů. Žádný z bloků však nemá většinu v dolní komoře parlamentu. Dosavadní premiér Gabriel Attal (Společně) večer oznámil, že podá v pondělí demisi.

Národní sdružení (RN) podle exit pollů získalo přibližně 34 procent hlasů. Levicová koalice Nová lidová fronta (NFP) se umístila na druhém místě s přibližně 28 procenty před centristickým blokem prezidenta Emmanuela Macrona, kterému odhady přisoudily 20,5 až 23 procent. Pravicoví Republikáni získají kolem deseti procent. Nové složení parlamentu – a tedy i vlády – bude jasné až po druhém kole voleb, které je naplánované na 7. července.

Kampaň před prvním kolem předčasných francouzských parlamentních voleb vrcholí. Prezident Emmanuel Macron vyzývá Francouze, aby v hlasování odmítli extremismus. Průzkumy ale naznačují, že vláda se bez zástupců krajní pravice nebo krajní levice nesestaví. První kolo voleb se uskuteční už v neděli 30. června, druhé kolo o týden později.

Volby do Evropského parlamentu znamenají pro Evropu otočku k realističtější politice, zejména ve vztahu ke Green Dealu a migraci, uvedl při debatě českých poslanců v pořadu Události, komentáře poslanec Patrik Nacher (ANO). Také Radim Fiala (SPD) doufá, že se Evropa otáčí k realistické, pragmatické politice. I Jan Skopeček (ODS) soudí, že voliči obecně vyjádřili nesouhlas se stylem politiky, který v EU v posledních letech dominoval. Lucie Potůčková (STAN) si naopak myslí, že zvítězil strach a obavy voličů. První tři jmenovaní poslanci jsou proti tomu, aby Evropskou komisi dál vedla Ursula von der Leyenová, zatímco Potůčková ji podporuje. V pořadu se mluvilo i o tom, koho by mohlo Česko navrhnout za eurokomisaře.

První odhady výsledků nedělních předčasných parlamentních voleb v Portugalsku naznačují, že souboj o první místo bude těsný, vítězství si připíše jedna ze dvou hlavních politických stran. S největší pravděpodobností se potvrdí i očekávaný nárůst krajní pravice. Napsala to agentura AP s odkazem na výsledky průzkumu provedeného mezi voliči před volebními místnostmi.

V Izraeli se uskutečnily první volby od začátku války s palestinským teroristickým hnutím Hamás. Voliči vybírali městské zastupitele. V některých evakuovaných oblastech sousedících s Gazou a Libanonem se ale bude hlasovat až v listopadu. Podle blízkovýchodního zpravodaje ČT Davida Borka se nenaplnilo očekávání části izraelské politické scény, že volby budou referendem o straně Likud a současné vládě.

Zatímco předvolební průzkumy predikují za vítěze nadcházejících předčasných parlamentních voleb na Slovensku Smer bývalého premiéra Roberta Fica, menší středopravé strany jsou v těžké pozici. Balancují totiž na hranici zvolitelnosti a hrozí jim, že se do parlamentu nedostanou. Oslovení politologové vidí hned několik důvodů, proč se stranám OĽaNO (Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti), SaS (Sloboda a solidarita), Demokrati a KDH (Kresťanskodemokratické hnutie) nedaří přitáhnout více voličů. Klín do jejich bližší spolupráce podle expertů vráží i lídr OĽaNO, bývalý premiér a ministr financí Igor Matovič, s nímž řada dalších politiků už odmítá spolupracovat.

Po posledních volbách skončila na Slovensku dlouholetá vláda Smeru-SD Roberta Fica. Velká část voličů, pro kterou symbolizovala propojení státu s mafií, toužila po změně. Slibovala ji poměrně nesourodá nová vládní koalice v čele s nevyzpytatelným populistou a předsedou OĽaNO Igorem Matovičem. Následovala léta politického chaosu a vnitrokoaličního hašteření, v jejichž důsledku padaly vlády. Slováci tak půjdou 30. září k předčasným volbám, které mohou znamenat návrat všeho, s čím chtěla velká část z nich roku 2020 skoncovat.