Gróňané hlasovali v parlamentních volbách

V Grónsku, které je autonomní součástí Dánského království, proběhly předčasné volby, které rozhodnou o složení tamního parlamentu a mohou ostrov přiblížit k nezávislosti. Hlasování je sledované především kvůli tomu, že o připojení největšího ostrova na světě ke Spojeným státům usiluje americký prezident Donald Trump.

Volební místnosti se otevřely v 09:00 místního času (12:00 SEČ) a uzavřely se ve 20:00 místního času (23:00 SEČ). „Není zcela jasné, kdy bychom mohli znát výsledky, ale určitě to bude během středy. Před čtyřmi lety sečetla komise po dvou hodinách pouhých 206 hlasů,“ přiblížila zpravodajka ČT Katarína Sedláčková.

Nahrávám video

Grónský premiér Múte Egede předčasné volby vyhlásil proto, že země se podle něj nachází v obtížných časech, jaké ještě nezažila. „Není čas na vnitřní rozdělení,“ uvedl začátkem února. V pondělí v Dánském rozhlasu řekl, že „světový řád se na mnoha frontách hroutí“, a Trumpa označil za „velmi nepředvídatelného“.

„Tyto volby jsou skutečně čistě otázkou nezávislosti Grónska, je to téma, které dominovalo předvolební kampani. Všech šest kandidujících stran se k této otázce muselo nějakým způsobem postavit,“ podotkla Sedláčková.

Nahrávám video

Většina obyvatel Grónska nezávislost podporuje

Otázky sebeurčení jsou v Grónsku často diskutované i bez ohledu na Trumpova prohlášení a v současném 31členném parlamentu mají většinu strany prosazující nezávislost na Dánsku a vypsání referenda o odtržení. Diskutuje se tak především o tom, kdy by referendum mělo být vyhlášeno. Většina obyvatel Grónska, které má zásoby nerostných surovin, nyní nezávislost podporuje.

Největší ostrov světa s většinou území za severním polárním kruhem obývá asi 56 tisíc lidí převážně inuitského původu. Volební právo má podle BBC asi 44 tisíc z nich.

„Pevně podporujeme vaše právo na určení vlastní budoucnosti. A pokud se pro to rozhodnete, přivítáme vás do Spojených států amerických,“ uvedl Trump na adresu obyvatel Grónska v nedávném projevu před oběma komorami amerického Kongresu. V minulosti přitom odmítl vyloučit použití vojenské síly k získání ostrova.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko a Ukrajina pozastavily útoky na hlavní města. Američané jednali v Kremlu

Rusko a Ukrajina na tři dny pozastavily své vzdušné útoky na Kyjev a Moskvu, oznámili v sobotu jejich nejvyšší představitelé Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj. Opatření podle nich souvisí s misí amerických vyjednavačů Stevea Witkoffa a Jareda Kushnera, kteří mají v hlavních městech obou zemí jednat o ukončení ruské války proti Ukrajině. V sobotu večer pak zhruba po třech hodinách skončila schůzka amerických vyjednavačů s Putinem v Kremlu. Podrobnosti o výsledku jednání nebyly zveřejněny. V neděli se mají Američané, kteří již opustili Moskvu, setkat se Zelenským v Kyjevě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Američané oznámili zásah tří íránských tankerů

Americké síly oznámily, že v sobotu zasáhly a vyřadily z provozu tři íránské ropné tankery v Perském a Ománském zálivu v odvetě za odpálení íránských balistických střel proti dvěma válečným lodím USA nasazeným v regionu. Íránská média dříve informovala pouze o tom, že americké rakety u íránského ostrova Charg v Perském zálivu zasáhly jeden íránský tanker. Íránská diplomacie útoky odsoudila a íránská armáda pohrozila zesílením úderů na americké lodě.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoJihokorejská loděnice patří ke špičce, využívá toho i americké námořnictvo

Spojené státy a Jižní Korea prohlubují spolupráci v lodním průmyslu. Přestože americké námořnictvo je nejsilnější na světě, loděnice po desetiletích útlumu nemají kapacitu pro rychlou výstavbu ani údržbu flotily. Naopak Jižní Korea má špičkové technologie i zkušenosti. ČT získala exkluzivní přístup do největších loděnic na světě v jihokorejském Ulsanu. HD Hyundai zde vyrábí obří tankery a kontejnerové lodě pro světový obchod, ale také torpédoborce, fregaty a ponorky pro jihokorejské námořnictvo a zahraniční zákazníky. Propojení civilní a vojenské výroby je jednou z hlavních konkurenčních výhod.
před 3 hhodinami

Na poctu válečnému zločinci Mladičovi přijel i srbský ministr spravedlnosti

Dva dny před chystaným pohřbem se v sobotu v Bělehradě konala veřejná pocta zemřelému bosenskosrbskému válečnému zločinci Ratku Mladičovi. Akce se zúčastnily desítky bývalých vojáků, rodinní příslušníci i srbští činitelé včetně ministra spravedlnosti Nenada Vujiće, informovala agentura AFP.
před 8 hhodinami

Americký velvyslanec popřel plán na vysídlení Palestinců, který už Izraelci představili

Neexistuje žádný plán na nucené vysídlení Palestinců z Pásma Gazy, řekl při své sobotní návštěvě okupovaného Západního břehu americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee. Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir přitom už takový návrh představil. A o stejném záměru hovořil rovněž izraelský ministr obrany Jisra'el Kac.
před 10 hhodinami

Rusko udeřilo na letiště v Kyjevě, ukrajinskému příměří navzdory

Rusko v noci na sobotu udeřilo na letiště v Kyjevě a nedalekém Boryspilu, informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který dal útok do souvislosti s návštěvou amerických vyjednavačů. Kreml pak během dne oznámil, že ruský vládce Vladimir Putin vydal pokyn zastavit palbu na ukrajinskou metropoli na tři dny, avšak až od sobotní půlnoci. Ukrajina přitom vyhlásila příměří na celý víkend a k dodržování vybídla i Moskvu. Ta však výzvy nedbala a zabíjela na několika místech Ukrajiny.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoNechceme mít v Moskvě nepřítele, říká arménský prezident

Jerevan už nechce budovat diplomacii na historických křivdách – nyní usiluje s partnery, včetně Baku a Ankary, o nové vztahy založené na respektu a spolupráci. Arménský prezident Vahagn Chačaturjan v exkluzivním rozhovoru pro ČT kvitoval, že od ledna 2025 se na hranicích Ázerbájdžánu a Arménie nestřílelo. Přiznal, že vztahy jeho země s Ruskem také procházejí výraznými změnami. Doplnil ale, že i přes snahy Jerevanu o užší spolupráci s Evropskou unií rozhodně nechce mít v Moskvě nepřítele.
před 17 hhodinami

Federální soud prodloužil zákaz Trumpova omezení korespondenčního hlasování

Soudkyně federálního soudu v Bostonu Indira Talwaniová prodloužila zákaz, který brání americké poštovní službě USPS zavést opatření prezidenta Donalda Trumpa omezující korespondenční hlasování v listopadových volbách do Kongresu. Rozhodnutí představuje další překážku pro Trumpovu administrativu v době, kdy jednotlivé státy začínají rozesílat hlasovací lístky, napsala agentura AP.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.