Gróňané hlasovali v parlamentních volbách

V Grónsku, které je autonomní součástí Dánského království, proběhly předčasné volby, které rozhodnou o složení tamního parlamentu a mohou ostrov přiblížit k nezávislosti. Hlasování je sledované především kvůli tomu, že o připojení největšího ostrova na světě ke Spojeným státům usiluje americký prezident Donald Trump.

Volební místnosti se otevřely v 09:00 místního času (12:00 SEČ) a uzavřely se ve 20:00 místního času (23:00 SEČ). „Není zcela jasné, kdy bychom mohli znát výsledky, ale určitě to bude během středy. Před čtyřmi lety sečetla komise po dvou hodinách pouhých 206 hlasů,“ přiblížila zpravodajka ČT Katarína Sedláčková.

Nahrávám video

Grónský premiér Múte Egede předčasné volby vyhlásil proto, že země se podle něj nachází v obtížných časech, jaké ještě nezažila. „Není čas na vnitřní rozdělení,“ uvedl začátkem února. V pondělí v Dánském rozhlasu řekl, že „světový řád se na mnoha frontách hroutí“, a Trumpa označil za „velmi nepředvídatelného“.

„Tyto volby jsou skutečně čistě otázkou nezávislosti Grónska, je to téma, které dominovalo předvolební kampani. Všech šest kandidujících stran se k této otázce muselo nějakým způsobem postavit,“ podotkla Sedláčková.

Nahrávám video

Většina obyvatel Grónska nezávislost podporuje

Otázky sebeurčení jsou v Grónsku často diskutované i bez ohledu na Trumpova prohlášení a v současném 31členném parlamentu mají většinu strany prosazující nezávislost na Dánsku a vypsání referenda o odtržení. Diskutuje se tak především o tom, kdy by referendum mělo být vyhlášeno. Většina obyvatel Grónska, které má zásoby nerostných surovin, nyní nezávislost podporuje.

Největší ostrov světa s většinou území za severním polárním kruhem obývá asi 56 tisíc lidí převážně inuitského původu. Volební právo má podle BBC asi 44 tisíc z nich.

„Pevně podporujeme vaše právo na určení vlastní budoucnosti. A pokud se pro to rozhodnete, přivítáme vás do Spojených států amerických,“ uvedl Trump na adresu obyvatel Grónska v nedávném projevu před oběma komorami amerického Kongresu. V minulosti přitom odmítl vyloučit použití vojenské síly k získání ostrova.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump: Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů

Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů na její půdě, řekl v pátek večer (v sobotu ráno SELČ) podle agentury AFP americký prezident Donald Trump v projevu při příležitosti sobotního 250. výročí nezávislosti USA. Oslavy výročí se uskuteční po celé zemi, ta hlavní bude ve Washingtonu. Na National Mall proběhne velkolepý program s koncerty, vojenskými přehlídkami a leteckými ukázkami.
05:05Aktualizovánopřed 7 mminutami

V Íránu začalo loučení veřejnosti s duchovním vůdcem Alím Chameneím

V Teheránu v sobotu oficiálně začalo rozloučení veřejnosti s íránským duchovním vůdcem Alím Chameneím, oznámila podle agentury AFP v 6:00 místního času (4:30 SELČ) íránská státní televize. Jde o součást šestidenních pietních akcí spojených s pohřbením ajatolláha. Vedoucí představitel totalitního islámského režimu zemřel při americko-izraelských úderech na konci února.
07:30Aktualizovánopřed 59 mminutami

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Kyjev ztrátu města popírá

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Město má strategickou pozici na silnici vedoucí k posledním velkým městům Donbasu, která jsou stále pod ukrajinskou kontrolou. O strategickém významu ovládnutí města na setkání s generálním štábem armády hovořil také ruský vládce Vladimir Putin. Ukrajinský generální štáb ovšem podle Reuters tvrzení o dobytí města popřel. Prezident napadené země Volodymyr Zelenskyj zároveň informoval o úderech na ruskou ropnou infrastrukturu.
00:24Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na východě Německa se koná sjezd AfD, desetitisíce lidí proti němu demonstrují

Ve východoněmeckém Erfurtu se koná sjezd strany Alternativa pro Německo (AfD), jehož začátku se podle policie snažili zabránit někteří demonstranti. Asi dvacet tisíc se jich sešlo v ulicích města, aby proti sjezdu subjektu, který civilní tajná služba loni označila za prokazatelně pravicově extremistický, protestovali. Cílem části demonstrantů bylo znemožnit účastníkům dostat se do výstavní haly, kde se stranická akce koná. Sjezd nicméně začal podle plánu, velká část delegátů podle mluvčího strany na místo dorazila už v pět hodin ráno, aby se blokádám vyhnula.
10:28Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Slováci v referendu rozhodují o rentě pro Fica a prokuratuře

Slováci od sobotního rána v referendu rozhodují o zrušení nároku některých politiků, například současného premiéra Roberta Fica (Smer), na rentu po skončení výkonu ústavní funkce a o obnovení elitních složek prokuratury a policie. Hlasování skončí dvě hodiny před půlnocí. Očekává se, že v pořadí desáté referendum v novodobé historii země, kterému nepředcházela výraznější kampaň, bude kvůli nízké účasti neplatné.
před 4 hhodinami

Nezávislost si Američané museli vybojovat

Bitvou u Lexingtonu a Concordu nedaleko Bostonu vypukla 19. dubna 1775 americká válka o nezávislost. Přes osm let trvající konflikt skončil porážkou Britů. Deklaraci nezávislosti Spojených států amerických, vyhlašující oddělení 13 severoamerických kolonií od Velké Británie, přijal druhý kontinentální kongres před 250 lety, 4. července 1776, ve Filadelfii. Válku ukončila mírová smlouva podepsaná v září 1783 v Paříži, kterou Britové oficiálně uznali nezávislost USA.
před 5 hhodinami

Přípravy na oslavy nezávislosti USA provází extrémní vedra a politické rozpory

Ve Spojených státech vrcholí přípravy mohutných oslav 250 let od podepsání Deklarace nezávislosti, tedy faktického vzniku USA. Hlavní americký svátek připadá letos na sobotu, kdy mají velkou část země zasáhnout tropické teploty. Oslavám proto předchází varování úřadů před domácími ohňostroji a kolapsy z přehřátí. I s ohledem na bezpečnost některá města oficiální akce zrušila. Společnost rozdělují politické rozpory, které se promítají také do připomínek výročí.
před 7 hhodinami

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, pátrání pokračuje

Počet potvrzených obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, uvedlo podle agentury Reuters tamní ministerstvo informací. Pátrání po přeživších po otřesech z 24. června podle prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové stále pokračuje. Zraněno bylo 12 666 lidí a dalších přibližně patnáct tisíc osob přišlo o střechu nad hlavou. Podle OSN se zhruba 50 tisíc lidí stále pohřešuje.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Evropský pohled