Grónsko získáme „tak či onak“, řekl Trump v Kongresu

Nahrávám video

Američanům se vrátila hrdost a americký sen je nezastavitelný, řekl v projevu k oběma komorám Kongresu šéf Bílého domu Donald Trump. Úvod proslovu narušili demokraté pískáním, jeden z kongresmanů byl pak vyveden ze sálu. Trump slíbil zachránit ekonomiku před inflací, daňové úlevy či boj s ilegální imigrací. Zmínil také, že obdržel dopis od ukrajinského lídra Volodymyra Zelenského, v němž vyjádřil ochotu jednat. Ukrajinská média s odvoláním na tamní činitele ovšem poznamenala, že Trump citoval Zelenského internetové vyjádření, nikoliv dopis.

„Naše hrdost je zpět. Naše sebevědomí je zpět. A americký sen je na vzestupu, silnější a lepší než kdykoli předtím. Nic nemůže zastavit americký sen,“ uvedl Trump s tím, že od svého nástupu do funkce 20. ledna udělal víc než předchozí administrativy za čtyři nebo osm let. Svého předchůdce Joea Bidena označil za nejhoršího prezidenta v historii USA.

„Většina Ameriky si myslí, že míříme správným směrem,“ je přesvědčen Trump. „Optimismus podnikatelů roste,“ dodal prezident, který hájil to, že vydal od svého nástupu do úřadu více než sto výkonných příkazů. Podle šéfa Bílého domu bylo třeba obnovit selský rozum a optimismus.

Nahrávám video

Úvod projevu byl několikrát přerušen hlasitým pískáním demokratů. Kongresman Al Green byl nakonec vyveden ze sálu poté, co křičel na Trumpa. Republikáni naopak skandovali „USA“.

Prezident pak kritizoval demokraty. „Není absolutně nic, co bych jim mohl říct, abych je potěšil, aby se usmívali a tleskali,“ míní Trump.

„Záchrana ekonomiky“

Mezi prezidentovy priority patří „záchrana ekonomiky“ a „daňové úlevy pro všechny, kteří si to zaslouží“. Trump obvinil předchozí administrativu, že po ní zdědil „ekonomickou katastrofu a inflační noční můru“. Prezident slíbil, že pracuje na snížení ceny vajec, která je „mimo kontrolu“.

Nejnovější údaje ukazují, že ceny v lednu v USA vzrostly o tři procenta, což bylo šestiměsíční maximum. Ceny mírně překonaly očekávání a výrazně cíl Federálního rezervního systému ve výši dvou procent, poznamenal server BBC News.

„Hlavním cílem našeho boje za porážku inflace je rychlé snižování nákladů na energii,“ zdůraznil prezident s tím, že otevírá řadu elektráren uzavřených za Bidenovy éry.

Nahrávám video

Trump dále avizoval, že omezí předpisy, přičemž označil federální pracovníky za „nevolené byrokraty“. Hodlá také výrazně navýšit produkci kritických surovin a vzácných zemin v USA.

Je čas na „velké sny“ a „odvážné činy“, prohlásil šéf Bílého domu a následně za potlesku republikánů zmínil zmrazení zahraniční pomoci. Prezident připomněl, že také „ukončil“ „zelený nový podvod“, odstoupil od pařížských dohod o klimatu a vystoupil ze „zkorumpované“ Světové zdravotnické organizace. Chválil také práci nového úřadu pro efektivitu pod vedením miliardáře Elona Muska, jehož kroky vyvolaly kontroverze.

Nahrávám video

Odražená „invaze“

Hlava státu se dále věnovala tématu imigrace. Trump požádal zákonodárce, aby schválili opatření na ochranu hranic, a slíbil válku proti mexickým drogovým kartelům. Zdůraznil, že už udělal mnoho pro řešení toho, co nazývá „národní stav nouze“ na americko-mexické hranici. „Nasadil jsem americkou armádu a pohraniční hlídky, aby odrazily invazi do země,“ konstatoval prezident.

Trump od svého nástupu do úřadu zaujal tvrdý postoj proti nelegální imigraci a poslal zatčené migranty vojenskými letadly zpět do jejich zemí původu a některé na Guantánamo, připomíná BBC. „Slyšeli má slova a rozhodli se nepřijít,“ prohlásil v Kongresu Trump s odkazem na své opakované hrozby zatčením a vyhoštěním těch, kteří nelegálně vstoupí do USA.

„Média a naši přátelé v Demokratické straně stále říkali, že potřebujeme novou legislativu k zabezpečení hranic... ale ukázalo se, že vše, co opravdu potřebujeme, je nového prezidenta,“ poznamenal šéf Bílého domu, který tvrdí, že počet nelegálních překročení hranic klesl na nejnižší úroveň za dobu vedení záznamů.

BBC k tomu podotýká, že nelegální přechody hranic skutečně klesly na nejnižší úroveň za poslední roky, ale Trumpovo tvrzení postrádá kontext.

Cla jako „ochrana americké duše“

Trump podle agentury AP také řekl, že od 2. dubna USA zavedou „reciproční cla“ na většinu obchodních partnerů USA. Dodal, že díky clům USA znovu zbohatnou, ačkoliv nevyloučil, že tato opatření způsobí menší potíže.

Prezident v projevu kritizoval EU, Indii, Mexiko a Brazílii a dodal, že „mnoho dalších národů“ má také obchodní politiku, která je vůči Američanům nespravedlivá. Cla podle něj umožní boom amerického automobilového průmyslu.

„Cla nejsou jen o ochraně amerických pracovních míst, ale o ochraně duše naší země,“ míní Trump. Prezident v této souvislosti sdělil, že miluje americké farmáře, kterým podle něj cla pomohou prodávat jejich zemědělské produkty doma.

Trump po nástupu do úřadu uvalil nebo připravuje cla proti řadě zemí včetně Kanady, Mexika, Číny i EU. BBC v této souvislosti zmiňuje, že například kanadská odvetná cla souvisí se zemědělstvím a Čína je klíčovým odběratelem amerických potravin. USA v současnosti více dováží než vyváží.

Touha po Grónsku a Panamském průplavu

Trump následně v projevu znovu zmínil své ambice převzít dánský ostrov. „Myslíme si, že Grónsko získáme tak či onak,“ uvedl šéf Bílého domu s tím, že USA území potřebují k zajištění bezpečnosti. Obyvatelům Grónska prezident vzkázal, že respektuje jejich suverenitu, ale pokud si to budou přát, budou v USA vítaní. Kodaň prodej ostrova opakovaně odmítla.

Prezident se také vrátil ke svým výrokům o převzetí Panamského průplavu. „Moje administrativa bude rekultivovat Panamský průplav a už jsme s tím začali. Právě dnes velká americká společnost oznámila, že kupuje oba přístavy kolem Panamského průplavu,“ tvrdí Trump.

Zatím ale není jasné, zda obchod proběhne. Panamský prezident José Raúl Mulino opakovaně prohlásil, že samotný kanál není na prodej.

Šéf Bílého domu také oznámil, že Spojené státy čekají na vydání muže, kterého považují za strůjce atentátu na kábulském letišti, při kterém v srpnu 2021 zemřelo třináct amerických vojáků. „Jsem rád, že mohu ohlásit, že jsme zrovna dopadli předního teroristu zodpovědného za toto zvěrstvo,“ zmínila hlava státu.

Kritika Evropy

Trump ke konci projevu zmínil rovněž rusko-ukrajinskou válku. „Je čas zastavit to šílenství, zastavit zabíjení, je čas ukončit tuto nesmyslnou válku. A proto musíte hovořit s oběma stranami,“ komentoval rusko-ukrajinský konflikt. „Neúnavně“ prý pracuje na jeho ukončení.

Prezident tvrdil, že každý týden umírají tisíce Rusů i Ukrajinců, což chce zastavit. „Chcete, aby to pokračovalo dalších pět let?“ tázal se prezident, který v uplynulých týdnech mluvil i se šéfem Kremlu, jenž konflikt vyvolal. Šéf Bílého domu také kritizoval Evropu. Podle něj utratila více peněz za ruskou ropu a plyn než za pomoc Ukrajině.

„Není to úplně přesné, přestože podle nezávislých think tanků například loni opravdu co se týče finanční pomoci, tak Evropané dali Kyjevu 19 miliard eur, zatímco za fosilní paliva z Ruska zaplatili 22 miliard. Nezapočítává se do toho celková vojenská pomoc a další humanitární příspěvky,“ poznamenal zpravodaj ČT v USA Bohumil Vostal.

Trump také znovu nepravdivě tvrdil, že USA poslaly Ukrajině pomoc za 350 miliard dolarů, přičemž skutečná odhadovaná částka se pohybuje kolem 170 až 180 miliard dolarů, uvedl Vostal.

Nahrávám video

„Dopis“ od Zelenského

Prezident oznámil, že obdržel důležitý dopis od ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, v němž vyjádřil ochotu vrátit se k jednacímu stolu a podepsat dohodu o nerostech. Signály o ochotě jednat podle Trumpa přicházejí i z Ruska.

Weby Ukrajinska pravda nebo Liga.net však později upozornily na vyjádření velvyslankyně v USA Oksany Markarovové, která na Facebooku mimo jiné napsala: „Prezident Donald Trump přečetl ve svém projevu k národu příspěvek našeho prezidenta Volodymyra Zelenského a řekl: ‚Vážím si toho, že napsal tento dopis‘.“ Zelenského mluvčí pro Liga.net potvrdil, že prezident žádný „dopis“ neposílal a že Trump hovořil o příspěvku na sociální síti. Zelenskyj v úterý na X zveřejnil vyjádření, jehož části odpovídají textu citovanému Trumpem.

Trump v projevu také podle stanice CNN naznačil, že ruského vládce Vladimira Putina mohlo k plnohodnotné invazi na Ukrajině povzbudit chaotické stažení Američanů z Afghánistánu za vlády Joea Bidena v srpnu 2021. „Když Putin viděl, co se stalo, řekl si asi: ,Tak tohle je možná moje šance.‘ Tak špatné to bylo,“ uvedl Trump.

Republikánský lídr v noci na úterý nařídil přerušení americké vojenské pomoci Kyjevu a ukončil tak roky trvající podporu zemi, která se již tři roky brání otevřené ruské agresi. Krok Bílého domu, který nebyl nijak konzultován s americkými spojenci, přišel po páteční výbušné schůzce se Zelenským v Oválné pracovně.

Prezidentův projev trval zhruba hodinu a 40 minut a byl nejdelší v historii podobných proslovů v Kongresu. V jeho závěru šéf Bílého domu zdůraznil, že zlatý věk Ameriky teprve začíná.

Za Trumpem podle tradice během projevu seděl viceprezident JD Vance a republikánský lídr Sněmovny reprezentantů Mike Johnson. V sále byla rovněž první dáma Melania Trumpová, členové Trumpovy rodiny či prezidentův blízký poradce a nejbohatší muž světa Elon Musk, který vede skupinu pro zefektivnění státní správy.

Demokraté se rozhodli zdůraznit dopady Trumpových nařízení tím, že na akci jako hosty pozvali federální pracovníky, kterým prezidentova administrativa dala výpověď. Opozice rovněž pozvala hosty, které by poškodily výrazné škrty ve federálním rozpočtu na program zdravotního pojištění Medicaid a v dalších omezovaných či rušených programech.

Řada demokratických zákonodárkyň přišla v růžových kostýmcích na protest proti té části Trumpovy politiky, která podle nich negativně dopadá na ženy. Mnoho demokratů rovněž zvolilo kravaty v barvách ukrajinské vlajky. Někteří zástupci opozice během proslovu prezidenta opustili sál.

Demokraté: „Nevíme, co další den bude“

Po skončení prezidentovy řeči demokratická senátorka Elissa Slotkinová v tradiční odpovědi opozice s odkazem na cla a možné zvyšování státního dluhu varovala, že Trump by mohl dovést USA do recese. Kritizovala i Muskovo takzvané „ministerstvo“, které podle ní pracuje bez dohledu.

Zmínila rovněž téma imigrace. „Amerika je národem imigrantů. Potřebujeme funkční systém, klíčový k potřebám naší ekonomiky, který umožní prověřeným lidem přijít sem a pracovat legálně. Takže se těším na plán prezidenta,“ uvedla politička.

Trump by podle senátorky prohrál studenou válku. „Nejsme si jisti, co bude další den, natož příští desetiletí,“ konstatovala Slotkinová. Zapotřebí jsou podle ní teď „angažovaní občané“ a „zásadoví lídři“, kteří s tím chtějí něco dělat. Této role se chtějí chopit i samotní demokraté.

Projev Donalda Trumpa v Kongresu
Zdroj: Reuters/Brian Snyder

Ostře sledovaný projev

Každoroční projev prezidenta ke Kongresu se obvykle nazývá poselství o stavu unie. To však neplatí o prvním takovém projevu prezidentova funkčního období, který je označován jako projev ke společnému zasedání obou komor Kongresu.

Klíčové vystoupení, jež hlavě státu ukládá americká ústava, je určeno senátorům, kongresmanům, exekutivě i občanům USA, s napětím jej ale letos sledovali také lidé v zahraničí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jaderná elektrárna ve Francii odstavila tři bloky. Kvůli medúzám

Největší francouzská jaderná elektrárna Gravelines musela kvůli přemnoženým medúzám v moři odstavit polovinu ze svých šesti bloků, oznámil v úterý provozovatel zařízení, společnost EDF. Produkci dalších bloků pak bylo nutné snížit na polovinu. Kvůli vysokým teplotám a suchu musela Francie odstavit či snížit výkon bloků i v dalších jaderných elektrárnách.
před 18 mminutami

Maďarský parlament zvolil prezidentem expředsedu nejvyššího soudu Baku

Maďarský parlament zvolil novým prezidentem někdejšího předsedu nejvyššího soudu Andráse Baku. Nominovala ho vládnoucí Tisza. Parlament, v němž má Tisza více než dvoutřetinovou většinu, zvolil novou hlavu státu poté, co minulý měsíc ústavní dodatek ukončil funkční období Tamáse Sulyoka. Baka byl jediným kandidátem, získal 140 hlasů. Poslanci opozičního Fideszu a křesťanských demokratů (KNDP) oznámili, že budou volbu i inauguraci bojkotovat.
13:07Aktualizovánopřed 30 mminutami

Zemětřesení v Kolumbii má už více než dvě stě obětí

Nejméně 224 lidí zahynulo při pondělním zemětřesení v Kolumbii, informuje v úterý odpoledne SELČ agentura Reuters s odvoláním na tamní úřady. Počet zraněných stoupl podle dostupných údajů na více než 900. Otřesy podle kolumbijské asociace hlavních měst regionů Asocapitales zničily 61 budov a poškodily dalších 1575 domů. Jde o nejsilnější zemětřesení v zemi v tomto století. Ministerstvo zahraničí vyzvalo Čechy v Kolumbii, aby necestovali do oblastí zasažených otřesy.
04:46Aktualizovánopřed 40 mminutami

Libanon jako první arabská země oficiálně zrušil trest smrti

Libanonský parlament v úterý zrušil trest smrti. Země se tak stala v arabském světě první, kde byl hrdelní trest oficiálně zrušen. Nahrazen má být nucenou tvrdou prací, informovala agentura AP.
před 52 mminutami

„Mnoho lidí má AIDS.“ V ulicích Marseille prudce stoupá užívání cracku

I přesto, že byl před dvěma lety zrušen návrh na zřízení centra pro léčbu závislostí, malé charitativní organizace ve francouzském Marseille se i nadále snaží minimalizovat riziko šíření nemocí mezi uživateli drog.
před 1 hhodinou

Rusko naléhá na Arménii, aby uspořádala referendum o EU, a varuje před „dalšími kroky“

Ruské ministerstvo zahraničních věcí vyzývá Arménii, aby do prosince 2026 uspořádala referendum o vstupu do Evropské unie, uvedl ruský náměstek ministra zahraničních věcí Michail Galuzin v rozhovoru pro ruskou státní tiskovou agenturu TASS. Prohlášení ministerstva bylo zveřejněno na jeho webových stránkách.
před 2 hhodinami

Požáry v americkém Spokane zničily téměř tisíc budov, evakuovaly se tisíce lidí

Minulý týden požáry nedaleko města Spokane v americkém státě Washington zničily skoro tisíc budov a evakuace se dotkla více než šedesáti tisíc obyvatel. Evakuace z oblasti se v neděli zpomalila, ale nejvíce zasažená místa zůstávají uzavřena, zatímco hasiči situaci monitorují kvůli možným skrytým ohniskům. Úřady však ujistily, že se budou snažit umožnit obyvatelům návrat domů co nejdříve.
před 3 hhodinami

Ukrajina hlásí po ruských útocích nejméně devět mrtvých, Kyjevem zněly exploze

Rusko v noci na úterý podniklo další sérii útoků na Ukrajinu. Nejméně devět lidí přišlo o život a desítky utrpěly zranění při útocích na Záporoží a Dněpropetrovskou oblast, uvedly regionální úřady. Podle prokuratury je mrtvých jedenáct a raněných 26. Nepřítel v noci vyslal proti Ukrajině rakety Cirkon a Iskander-M/KN-23 a 120 dronů, z nichž se obráncům podařilo 98 dronů zneškodnit. Ukrajinské letectvo tvrdí, že hlavním terčem útoku bylo Záporoží a Kyjev s okolím.
03:03Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.