Spojené státy zavedly cla ve výši 25 procent na dovoz z Kanady a Mexika a zároveň o deset procent zvýšily cla Číně. Podle Bílého domu minutu po půlnoci místního času (6:01 SEČ) vstoupil v platnost plán prezidenta Donalda Trumpa. Kanada reagovala, že od úterý zatíží 25 procenty dovoz z USA v hodnotě 155 miliard kanadských dolarů (téměř 2,6 bilionu korun). Čína v reakci zavede cla v rozmezí deseti až patnácti procent na některé produkty. Odvetná cla avizuje i Mexiko.
USA zavedly cla Kanadě, Mexiku a Číně. Postižené země přistupují k odvetě
4 minuty
Události: Trumpova cla
Trump cla vůči Kanadě a Mexiku zdůvodnil tím, že do USA z těchto zemí stále proudí drogy, zejména syntetický opioid fentanyl. Původně chtěl dovozní poplatky zavést již od února, o měsíc je však odložil s tím, že obě sousední země mají šanci učinit kroky proti pašování drogy a pro ochranu hranic. Podle deníku The New York Times (NYT) tvoří import z Kanady, Mexika a Číny více než čtyřicet procent veškerého dovozu do USA.
„Kanada nenechá toto neospravedlněné rozhodnutí bez odpovědi,“ uvedl kanadský premiér Justin Trudeau v prohlášení. V první fázi podle premiéra Ottawa zavede dovozní poplatky na zboží v hodnotě třiceti miliard kanadských dolarů (půl bilionu korun), za tři týdny pak na zbývajících 125 miliard (dva biliony korun). Země napadne cla u Světové obchodní organizace (WTO). Opatření budou platit tak dlouho jako ta americká, dodal premiér. Americký prezident Donald Trump po výrocích Trudeaua uvedl, že pokud Kanada přijde s odvetnými cly, budou USA okamžitě reagovat recipročními cly ve stejné výši.
„Jeho cílem je zruinovat kanadskou ekonomiku, aby se pak mohl posunout k další zemi,“ myslí si Trudeau o Trumpovi. Zdůraznil, že když americký prezident něco takového udělá vůči nejbližšímu spojenci, sousedovi a příteli, tak to znejistí i řadu dalších států. Varoval své spoluobčany, že následující období bude těžké.
Jako výmluvu kanadský ministerský předseda jednoznačně odmítl tvrzení Washingtonu, že důvodem pro zavedení cel ve výši 25 procent je nelegální migrace z Kanady a zároveň pašování drogy fentanyl do Spojených států. Z Kanady podle něj v obou případech směřuje do USA méně než jedno procento celkového množství.
V projevu se Trudeau také přímo obrátil na amerického prezidenta, kterého oslovil Donalde. Mimo jiné pak řekl, že většinou nesouhlasí s listem The Wall Street Journal, ale tentokrát mu dal zapravdu s komentářem, podle něhož je Trump velmi chytrý, ale tohle je „velmi hloupá věc“.
Americký ministr obchodu Howard Lutnick podle agentur později v úterý uvedl, že Trump by mohl s Mexikem a Kanadou nalézt kompromis. Lutnick zároveň v rozhovoru pro Fox Business odmítl možnost, že by Spojené státy mohly cla na dovoz ze sousedních zemí zrušit či pozastavit. „Myslím si, že by (Trump) mohl přijít s tímto – vy uděláte více a potkáme se někde na půl cesty,“ nastínil Lutnick. „Někde uprostřed bude pravděpodobně výsledek (jednání),“ uvedl také.
Americké dvacetiprocentní clo se bude vztahovat i na dovoz spotřební elektroniky z Číny, který dříve nebyl cly zatížen. Dotkne se tak chytrých telefonů, notebooků, videoherních konzolí, chytrých hodinek, reproduktorů a zařízení pro bezdrátovou komunikaci bluetooth.
Trump slibuje 25procentní cla i na zboží z Evropské unie, datum zatím neoznámil. Evropská komise (EK) v úterý uvedla, že rozhodnutí americké administrativy zavést cla na dovoz z Kanady a Mexika hluboce lituje. „Tento krok riskuje narušení globálního obchodu, poškození klíčových ekonomických partnerů a vytvoření zbytečné nejistoty v době, kdy je mezinárodní spolupráce důležitější než kdy jindy,“ uvedla komise podle agentury Reuters.
Americký prezident Donald Trump ve středu ve tři hodiny ráno našeho času přednese projev před oběma komorami Kongresu poprvé od opětovného uvedení do úřadu. Vysílání ČT24 ho nabídne živě.
Reakce Číny
Čínské úřady podle agentury Reuters oznámily, že země od 10. března začne uplatňovat cla patnáct procent například na drůbeží maso, pšenici či kukuřici z USA, deset procent pak třeba na sóju, vepřové maso, ovoce, zeleninu, mléčné výrobky a další produkty. Peking také uvalil na 25 amerických firem exportní a investiční omezení, což zdůvodnil ochranou národní bezpečnosti.
„Jednostranná celní opatření USA vážně porušují pravidla Světové obchodní organizace (WTO) a podkopávají základy hospodářské a obchodní spolupráce mezi Čínou a USA,“ uvedlo podle agentury Reuters čínské ministerstvo obchodu. „Čína bude pevně chránit svá legitimní práva a zájmy,“ dodalo.
Podle zpravodajky ČT Barbory Šámalové podal Peking stížnost k WTO už po prvním desetiprocentním zvýšení cel. Novinářka dodala, že se Čína zároveň ohradila proti tomu, že dostatečně nekoná proti výrobcům prekurzorů fentanylu, s tím, že čínská protidrogová politika je jedna z nepřísnějších na světě.
Kumulativní 20procentní clo přichází nad rámec 25procentního cla, které Trump uvalil ve svém prvním funkční období na dovoz čínského zboží do USA v hodnotě přibližně 370 miliard amerických dolarů (8,8 bilionu korun). Cla se zvyšovala i za prezidenta Joea Bidena, jen loni se na dovoz čínských polovodičů zdvojnásobila na 50 procent.
5 minut
Zpravodajka ČT Barbora Šámalová k americkým clům na dovoz z Číny
Mexiko chystá reakci
Mexiko zavede odvetná cla na americké zboží, oznámila mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová. „Neexistuje motiv, důvod ani ospravedlnění, které by toto (americké) rozhodnutí podpořily. Dotkne se to našich lidí a našich národů,“ uvedla.
Jakého amerického zboží se mexická cla dotknou, oznámí Sheinbaumová až v neděli. Jde podle AP o krok, jenž naznačuje, že Mexiko stále doufá, že se ještě může vyhnout obchodní válce se Spojenými státy.
Dopady na Německo
Dopady obchodní války se podle analytiků mohou dotknout i Německa, především pak automobilového průmyslu, který je přes síť dodavatelů provázaný s Českou republikou. Téměř všichni výrobci a mnozí dodavatelé využívají Mexiko jako levnou výrobní lokalitu – a také odtamtud obsluhují americký trh.
Pro mateřskou společnost české Škody Auto, německou firmu Volkswagen, by mohla být problematická cla na zboží z Kanady. Firma totiž plánuje v Ontariu výstavbu továrny na výrobu bateriových článků, která by zásobovala závody koncernu na výrobu elektromobilů v USA.
Začátek nové obchodní války
„Dneškem začala nová obchodní válka. Čím dále zajde, tím větší přinese hospodářské škody pro všechny, zejména však zasáhne malé otevřené ekonomiky, jako je Česko,“ sdělil analytik Deloitte David Marek.
„Evropa se musí připravit na brzké opatření USA vůči jejímu vývozu, neboť zavádět cla jen vůči sousedům, tedy Kanadě a Mexiku, moc nedává ekonomický smysl,“ doplnil analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Zároveň věří, že akce USA nestrhne lavinu vzájemného zavádění cel mezi demokratickými zeměmi či bloky.
Podle analytika Cyrrusu Víta Hradila se intenzita obchodních bariér a protekcionistických opatření bude zřejmě vracet téměř o jedno století zpátky v čase, tedy zhruba do třicátých let dvacátého století. Od té doby byly takové bariéry celosvětově naopak odbourávány v přesvědčení, že všechny zúčastněné poškozují a je lepší je nepoužívat, poznamenal.
Trh zemědělských produktů
Zavedení cel na dovoz zemědělských produktů do Spojených států může vytvořit přetlak nabídky na evropském trhu a zhoršit konkurenceschopnost českých výrobků na americkém trhu.
„Pokud významní producenti jako Francie nebo Polsko ztratí exportní trh v USA a nenajdou nová odbytiště mimo EU, vznikne na vnitřním trhu přetlak nabídky,“ míní předseda Zemědělského svazu České republiky Martin Pýcha. Zároveň ale dodal, že je těžké komentovat dopady, dokud není jasná výše cel a na jaké potraviny by se cla vztahovala.
Přetlak na evropském trhu a převis nabídky podle Tomáše Trávníčka, ředitele pro strategii Verdi fondu farem, může vést až k poklesu cen některých komodit. „To by mohlo negativně ovlivnit menší a střední farmy, které nemají dostatečnou finanční rezervu na vyrovnání cenových výkyvů,“ upozornil Trávníček.
Podle Pýchy budou dopady zavedení cel záležet i na schopnosti velkých producentů hledat alternativní trhy. Trávníček ale upozorňuje na to, že změna obchodních toků uvnitř EU může způsobit to, že větší producenti budou expandovat na trhy, kde dosud dominovali menší producenti.
Reakce firem na cla
Švýcarská společnost Lindt & Sprüngli zvýší dodávky čokolády z Evropy do Kanady. Chce se tak vyhnout dopadu odvetných cel, která Kanada zavádí na dovoz ze Spojených států. Podle agentury Reuters to v úterý řekl šéf podniku Adalbert Lechner.
Lindt má v USA několik továren, z nichž dodává na kanadský trh. „Objemy, které v současné době odebíráme pro Kanadu, můžeme všechny přesunout do Evropy. Zatím máme plán B, jak se clům v Kanadě vyhnout,“ řekl šéf podniku na konferenci k hospodaření firmy.
Finanční ředitel německého výrobce pneumatik Continental Olaf Schick uvedl, že společnost není s to sama vyrovnat dopad dodatečných cel na dovoz do Spojených států a jedná se zákazníky, jak se s náklady vypořádat. Podle Schicka se 50 procent pneumatik prodávaných v USA dováží ze zahraničí.