Světová obchodní organizace

Evropská komise (EK) formálně schválila dodatečná cla na dovoz elektromobilů z Číny ve výši až 35,3 procenta. Nové sazby budou zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie (EU) ještě v úterý nebo ve středu a v platnost vstoupí ve čtvrtek. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na vysoce postaveného úředníka EU.

V odvetě za unijní zvýšení cel na čínské elektromobily zavádí Peking dočasná opatření na dovoz brandy. Od 11. října musí importéři skládat bezpečnostní zálohy ve výši až 39 procent hodnoty zboží, opatření se nejvíce dotkne Francie. Evropská komise už oznámila, že krok napadne u Světové obchodní organizace jako neodůvodněný. Čína dále uvažuje o zásahu proti importu velkých aut se spalovacími motory, který by pocítilo Německo. Asijská velmoc také může uvalit cla na vepřové nebo mléčné produkty.

Trojice středoevropských zemí –⁠ Polsko, Maďarsko a Slovensko –⁠ setrvává ve svém embargu na dovoz ukrajinského obilí. Kyjev na to reagoval stížností u Světové obchodní organizace (WTO). Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) je nutné zatlačit na export obilí z Ruskem napadené země skrze solidární koridory. Poslankyně a členka sněmovního zemědělského výboru Margita Balaštíková (ANO) v debatě v Událostech, komentářích uvedla, že se problém řeší jen současně, bez výhledu do budoucna.

Polsko již nedodává zbraně Ukrajině, protože vyzbrojuje vlastní armádu. V době pokračujícího sporu o vývoz ukrajinského obilí to ve středu uvedla kancelář polského premiéra Mateusze Morawieckého. Polský ministr pro správu státních aktiv Jacek Sasin ve čtvrtek řekl, že Polsko nedodává zbraně Ukrajině v současné době, jak to bude v budoucnu, se uvidí. Podle polského prezidenta Andrzeje Dudy si mnozí výrok premiéra interpretovali nejhůře, jak to jen šlo.

Prezident Petr Pavel v projevu před Valným shromážděním OSN odsoudil vojenské aktivity Číny v Tchajwanském průlivu. Bezpečnost podle něj ohrožuje i postup Íránu a KLDR a jejich testy jaderných a mezikontinentálních balistických raket. Pavel také zdůraznil, že Ukrajina si zaslouží mír, který bude uzavřen za podmínek stanovených Kyjevem. Klid zbraní nesmí být založený na nespravedlivém kompromisu a jeho podobu nemůže diktovat Rusko coby agresor, prohlásila hlava státu.

Kyjev podal u Světové obchodní organizace (WTO) stížnost proti Slovensku, Polsku a Maďarsku kvůli jejich rozhodnutí pokračovat v embargu na dovoz ukrajinského obilí. S odvoláním na pondělní prohlášení ukrajinského ministerstva pro ekonomiku a obchod o tom informovala agentura Reuters. Embargo trojici středoevropských zemí, ale i Rumunsku a Bulharsku povolila zavést letos v květnu Evropská komise, zákaz ale skončil v pátek. Jednostranná embarga na schůzi v Bruselu kritizovala i většina unijních ministrů zemědělství. Český ministr Marek Výborný (KDU-ČSL) uvedl, že se přístup trojice zemí může změnit, pokud dostanou od Kyjeva jasné záruky.

Cla na dovoz hliníku a oceli do Spojených států, která americká vláda zavedla za úřadování bývalého prezidenta Donalda Trumpa, byla v rozporu s globálními obchodními pravidly. V pátek o tom podle agentury Reuters ve svém rozsudku rozhodla Světová obchodní organizace (WTO). Washington její rozhodnutí kritizuje.

V Pekingu se v úterý konal pohřeb Ťiang Ce-mina, bývalého mocného čínského prezidenta z let 1993 až 2003 a generálního tajemníka komunistické strany v letech 1989 až 2002. Čínské úřady vyzvaly veřejnost, aby pohřeb sledovala v přímém televizním přenosu a vyjádřila tak zesnulému úctu, napsala agentura Kjódó.

Ve věku 96 let zemřel bývalý čínský prezident Ťiang Ce-min. Podle agentury Nová Čína na leukémii a mnohočetné selhání orgánů. Na svém vrcholu byl současně prezidentem, generálním tajemníkem komunistické strany i šéfem armády. Kormidlo opouštěl s pověstí ekonomického reformátora, který přivedl Čínu do Světové obchodní organizace (WTO) a povolil soukromé podnikání. Zároveň se ovšem Ťiang Ce-min zapsal jako tvrdý autoritářský vůdce, pro nějž byl ekonomický rozvoj důležitější než lidská práva.

Ruská ekonomika by v letošním roce měla klesnout o deset procent. Experti to předpovídají s ohledem na dosud zavedené sankce proti ruskému režimu kvůli invazi na Ukrajinu. Kyjev s některými západními státy ale vyzývá k dalšímu přitvrzení a k zákazu dovozu veškerého zboží z Ruska včetně fosilních paliv. Na těch jsou státy Evropské unie přitom ze čtvrtiny závislé a v otázce se proto nedokáží shodnout.

Kvůli ruské invazi je letošní úroda na Ukrajině v ohrožení. To může tvrdě zasáhnout i miliony lidí, kteří žijí tisíce kilometrů daleko od bojišť. Podle Světové obchodní organizace je totiž na dovozu z Ukrajiny závislých 35 afrických zemí.

Ve čtvrtek se otevřelo několik koridorů pro evakuaci civilistů z měst obléhaných ruskou armádou. Již čtvrtý den se však nedaří evakuace z Mariupolu, městu navíc podle Červeného kříže dochází jídlo i pití. U Kyjeva učinil ruský konvoj jen malý posun a utrpěl další ztráty, uvádí Britové. Ruské invazní síly dosud na Ukrajině zničily infrastrukturu, budovy a další hmotný majetek za nejméně 100 miliard dolarů, řekl hlavní ekonomický poradce ukrajinské vlády Oleh Ustenko. Při středečním útoku na dětskou nemocnici v Mariupolu zemřeli tři lidé, včetně dítěte, uvedla ukrajinská agentura Unian. Dosud bylo evakuováno přes 400 tisíc lidí, informoval ukrajinský ministr vnitra Denys Monastyrskyj.

Čína přestala nakupovat hovězí maso, mléčné výrobky a pivo z Litvy. S odvoláním na litevské úřady to v pátek uvedl server BBC. Mezi oběma zeměmi se tak prohlubuje spor kvůli vztahům Litvy s Tchaj-wanem. Situaci mapoval přímo na místě také zpravodaj ČT Lukáš Mathé.

Evropská unie zahájila u Světové obchodní organizace (WTO) řízení proti Číně kvůli tomu, že ji viní z diskriminačních praktik vůči Litvě. Oznámila to Evropská komise. Podle unijní exekutivy bylo proti Číně zahájeno řízení poté, co další pokusy o vyřešení sporu selhaly.

Evropská unie a Spojené státy po vyřešení sporu o cla na hliník a ocel začnou jednat o globální dohodě o udržitelné oceli a hliníku. Ta má být novým milníkem v transatlantických vztazích a v úsilí EU a USA o dekarbonizaci odvětví výroby oceli a hliníku v rámci boje proti změnám klimatu. Oznámili to ve společném prohlášení prezident Spojených států Joe Biden a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Spojené státy v rámci boje proti pandemii covidu-19 podporují uvolnění patentů na vakcíny proti tomuto onemocnění. Iniciativu už podpořil prezident Joe Biden. Dle Bílého domu Washington podporuje ochranu duševního vlastnictví, globální pandemie ale žádá výjimečné kroky. Evropská unie je připravena o uvolnění patentů jednat, podporují ho francouzští, němečtí či jihoafričtí politici, proti jsou naopak farmaceutické firmy.

Indie a Jihoafrická republika (JAR) navrhují přechodně zrušit patenty farmaceutických firem na očkovací látky proti covidu-19. Vakcíny by podle nich pak mohla vyrábět každá firma na světě, která toho bude technologicky schopná. Tím pádem by se rychleji dostalo na chudší země. Země podaly návrh ve Světové obchodní organizaci (WTO). V Polsku je podle tamního ministra zdravotnictví Adama Niedzielskiho naopak pandemie pod kontrolou.

Dojednání dohody mezi Evropskou unií a Británií o uspořádání vztahů po konci brexitového přechodného období je podle českého premiéra Andreje Babiše (ANO) výbornou zprávou pro všechny obchodníky a lidi. Je velká šance, že od ledna příštího roku nenastanou účinky brexitu bez dohody se všemi cly a tarify podle režimu Světové obchodní organizace, uvedl ministerský předseda. Uzavření dohody vítá i Svaz průmyslu a dopravy, analytici i další čeští politici.

Evropská unie a Británie se ve čtvrtek dohodly na podobě budoucích vztahů po konci přechodného období po brexitu. Pokud bude mít například některá ze stran pocit, že je znevýhodňována, podle dohody může podat předmět sporu k arbitráži nebo na něho uvalit tarif, aby ochránila své spotřebitele a podnikatele.

Jednání o podobě obchodních vztahů mezi Evropskou unií a Velkou Británií skončila bez úspěchu. Po telefonickém rozhovoru s britským premiérem Borisem Johnsonem to řekla předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Oba politici stanovili neděli jako nejzazší termín pro dosažení dohody, jednání budou ale podle nich pokračovat.

Už jen čtyři týdny zbývají do konce letošního roku a tím pádem i přechodného období, během něhož mají Velká Británie a Evropská unie na základě politického prohlášení z října 2019 dojednat podobu nového partnerství. Navzdory úsilí obou vyjednávacích týmů a soustavným ujišťováním, že obě strany mají na úspěšném výsledku vyjednávání zájem, zatím žádná dohoda na stole neleží. Avšak ani tehdy, podaří-li se dohodu schválit, nebude vyhráno. Dohoda totiž musí ještě projít schvalovacím a ratifikačním procesem na straně EU i Velké Británie. Co se změní od ledna 2021, analyzuje ve svém textu Monika Brusenbauch Meislová z Masarykovy univerzity v Brně.

V Číně panují obavy z mražených potravin z dovozu. Podle tvrzení místních úřadů se po manipulaci s nimi nakazili koronavirem čínští pracovníci. Země, ze kterých dotčené potraviny pochází, se vůči těmto tvrzením ohradily a po Číně požadují důkazy podložené laboratorními rozbory. Ty Peking zatím nedodal.

Evropská unie ještě v pondělí zavede cla na dovoz zboží ze Spojených států v odvetě za podporu, kterou Washington poskytoval výrobci letadel Boeing. Po videokonferenci ministrů obchodu to oznámil místopředseda Evropské komise (EK) Valdis Dombrovskis. Cla v celkovém ročním objemu čtyř miliard dolarů (téměř 90 miliard korun) začne evropský blok vybírat od úterý.

Mnohaletou hospodářskou expanzí, růstem amerických akciových indexů i dlouhodobě nízkou nezaměstnaností se mohl chlubit současný americký prezident Donald Trump, pokud by nedošlo k pandemii koronaviru, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Ilona Švihlíková. Naopak podle ní Trump neuspěl ve svém cíli vylepšit obchodní bilanci země a ani zavedení cel nepomohlo vybraným sektorům americké ekonomiky, například ocelářství.