Světová obchodní organizace

Podíl světového obchodu uskutečňovaného podle pravidel Světové obchodní organizace (WTO) klesl na 72 procent, zatímco dříve se pohyboval kolem osmdesáti. To znamená největší narušení mezinárodního obchodního systému za posledních osmdesát let, řekla v rozhovoru s agenturou Reuters generální ředitelka WTO Ngozi Okonjová-Iwealaová.

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SELČ) podepsal exekutivní příkaz, který zavádí nová cla v rozmezí od deseti procent do 41 procent na dovoz do Spojených států z desítek zemí světa. Nový režim nevstoupí v platnost nyní, jak se původně očekávalo. Cla budou podle dostupných informací zavedena 7. srpna. Na většinu zboží z EU se na základě obchodní dohody uzavřené už o víkendu bude vztahovat poplatek ve výši patnáct procent, týká se to i dovozu aut.

Latinská Amerika se v posledních letech dostává do hledáčku čínské zahraniční politiky. Peking v regionu systematicky posiluje svůj vliv prostřednictvím investic, půjček, infrastrukturních projektů a diplomatické aktivity v rámci iniciativy Pásu a stezky (BRI). Na květnovém summitu s lídry zemí Společenství latinskoamerických a karibských států (CELAC) čínský vládce Si Ťin-pching navíc oznámil nový úvěr v hodnotě devíti miliard dolarů (207 miliard korun).

Americká cla jsou velkou ranou světové ekonomice, důsledky postihnou miliony lidí, uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v reakci na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa. Evropané jsou připraveni vyjednávat se Spojenými státy a současně jsou připraveni odpovědět protiopatřeními, pokud hovory selžou. Trump představil rozsáhlý balík cel, která nazývá recipročními. Na zboží z Evropské unie budou činit dvacet procent. Trump později také naznačil možnost dalšího jednání.

Kanada si stěžovala na nová americká cla u Světové obchodní organizace (WTO), která následně potvrdila, že od Ottawy obdržela ve středu žádost o konzultace. Taková žádost formálně zahajuje spor u WTO. USA tento týden uvalily na dovoz z Mexika a Kanady cla ve výši 25 procent. Bílý dům se teď rozhodl poskytnout měsíční výjimku z nových cel pro automobilky, pokud budou splňovat podmínky současné dohody o volném obchodu.

Spojené státy zavedly cla ve výši 25 procent na dovoz z Kanady a Mexika a zároveň o deset procent zvýšily cla Číně. Podle Bílého domu minutu po půlnoci místního času (6:01 SEČ) vstoupil v platnost plán prezidenta Donalda Trumpa. Kanada reagovala, že od úterý zatíží 25 procenty dovoz z USA v hodnotě 155 miliard kanadských dolarů (téměř 2,6 bilionu korun). Čína v reakci zavede cla v rozmezí deseti až patnácti procent na některé produkty. Odvetná cla avizuje i Mexiko.

V úvodu týdne klesají akcie na evropských i amerických trzích. Reagují tak na víkendové oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o zavedení cel na dovoz z Kanady, Číny a Mexika. Proti Kanadě a Mexiku však budou cla na měsíc pozastavena. Mezitím klesají i ceny nejznámějších kryptoměn. Bitcoin se propadl hluboko pod sto tisíc dolarů (2,5 milionu korun). Naopak zpevňuje americký dolar, zatímco kurz čínského jüanu obchodovaného v zahraničí klesl na historické minimum.

Evropská komise (EK) formálně schválila dodatečná cla na dovoz elektromobilů z Číny ve výši až 35,3 procenta. Nové sazby budou zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie (EU) ještě v úterý nebo ve středu a v platnost vstoupí ve čtvrtek. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na vysoce postaveného úředníka EU.

V odvetě za unijní zvýšení cel na čínské elektromobily zavádí Peking dočasná opatření na dovoz brandy. Od 11. října musí importéři skládat bezpečnostní zálohy ve výši až 39 procent hodnoty zboží, opatření se nejvíce dotkne Francie. Evropská komise už oznámila, že krok napadne u Světové obchodní organizace jako neodůvodněný. Čína dále uvažuje o zásahu proti importu velkých aut se spalovacími motory, který by pocítilo Německo. Asijská velmoc také může uvalit cla na vepřové nebo mléčné produkty.

Trojice středoevropských zemí –⁠ Polsko, Maďarsko a Slovensko –⁠ setrvává ve svém embargu na dovoz ukrajinského obilí. Kyjev na to reagoval stížností u Světové obchodní organizace (WTO). Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) je nutné zatlačit na export obilí z Ruskem napadené země skrze solidární koridory. Poslankyně a členka sněmovního zemědělského výboru Margita Balaštíková (ANO) v debatě v Událostech, komentářích uvedla, že se problém řeší jen současně, bez výhledu do budoucna.

Polsko již nedodává zbraně Ukrajině, protože vyzbrojuje vlastní armádu. V době pokračujícího sporu o vývoz ukrajinského obilí to ve středu uvedla kancelář polského premiéra Mateusze Morawieckého. Polský ministr pro správu státních aktiv Jacek Sasin ve čtvrtek řekl, že Polsko nedodává zbraně Ukrajině v současné době, jak to bude v budoucnu, se uvidí. Podle polského prezidenta Andrzeje Dudy si mnozí výrok premiéra interpretovali nejhůře, jak to jen šlo.

Prezident Petr Pavel v projevu před Valným shromážděním OSN odsoudil vojenské aktivity Číny v Tchajwanském průlivu. Bezpečnost podle něj ohrožuje i postup Íránu a KLDR a jejich testy jaderných a mezikontinentálních balistických raket. Pavel také zdůraznil, že Ukrajina si zaslouží mír, který bude uzavřen za podmínek stanovených Kyjevem. Klid zbraní nesmí být založený na nespravedlivém kompromisu a jeho podobu nemůže diktovat Rusko coby agresor, prohlásila hlava státu.

Kyjev podal u Světové obchodní organizace (WTO) stížnost proti Slovensku, Polsku a Maďarsku kvůli jejich rozhodnutí pokračovat v embargu na dovoz ukrajinského obilí. S odvoláním na pondělní prohlášení ukrajinského ministerstva pro ekonomiku a obchod o tom informovala agentura Reuters. Embargo trojici středoevropských zemí, ale i Rumunsku a Bulharsku povolila zavést letos v květnu Evropská komise, zákaz ale skončil v pátek. Jednostranná embarga na schůzi v Bruselu kritizovala i většina unijních ministrů zemědělství. Český ministr Marek Výborný (KDU-ČSL) uvedl, že se přístup trojice zemí může změnit, pokud dostanou od Kyjeva jasné záruky.

Cla na dovoz hliníku a oceli do Spojených států, která americká vláda zavedla za úřadování bývalého prezidenta Donalda Trumpa, byla v rozporu s globálními obchodními pravidly. V pátek o tom podle agentury Reuters ve svém rozsudku rozhodla Světová obchodní organizace (WTO). Washington její rozhodnutí kritizuje.

V Pekingu se v úterý konal pohřeb Ťiang Ce-mina, bývalého mocného čínského prezidenta z let 1993 až 2003 a generálního tajemníka komunistické strany v letech 1989 až 2002. Čínské úřady vyzvaly veřejnost, aby pohřeb sledovala v přímém televizním přenosu a vyjádřila tak zesnulému úctu, napsala agentura Kjódó.

Ve věku 96 let zemřel bývalý čínský prezident Ťiang Ce-min. Podle agentury Nová Čína na leukémii a mnohočetné selhání orgánů. Na svém vrcholu byl současně prezidentem, generálním tajemníkem komunistické strany i šéfem armády. Kormidlo opouštěl s pověstí ekonomického reformátora, který přivedl Čínu do Světové obchodní organizace (WTO) a povolil soukromé podnikání. Zároveň se ovšem Ťiang Ce-min zapsal jako tvrdý autoritářský vůdce, pro nějž byl ekonomický rozvoj důležitější než lidská práva.

Ruská ekonomika by v letošním roce měla klesnout o deset procent. Experti to předpovídají s ohledem na dosud zavedené sankce proti ruskému režimu kvůli invazi na Ukrajinu. Kyjev s některými západními státy ale vyzývá k dalšímu přitvrzení a k zákazu dovozu veškerého zboží z Ruska včetně fosilních paliv. Na těch jsou státy Evropské unie přitom ze čtvrtiny závislé a v otázce se proto nedokáží shodnout.

Kvůli ruské invazi je letošní úroda na Ukrajině v ohrožení. To může tvrdě zasáhnout i miliony lidí, kteří žijí tisíce kilometrů daleko od bojišť. Podle Světové obchodní organizace je totiž na dovozu z Ukrajiny závislých 35 afrických zemí.

Ve čtvrtek se otevřelo několik koridorů pro evakuaci civilistů z měst obléhaných ruskou armádou. Již čtvrtý den se však nedaří evakuace z Mariupolu, městu navíc podle Červeného kříže dochází jídlo i pití. U Kyjeva učinil ruský konvoj jen malý posun a utrpěl další ztráty, uvádí Britové. Ruské invazní síly dosud na Ukrajině zničily infrastrukturu, budovy a další hmotný majetek za nejméně 100 miliard dolarů, řekl hlavní ekonomický poradce ukrajinské vlády Oleh Ustenko. Při středečním útoku na dětskou nemocnici v Mariupolu zemřeli tři lidé, včetně dítěte, uvedla ukrajinská agentura Unian. Dosud bylo evakuováno přes 400 tisíc lidí, informoval ukrajinský ministr vnitra Denys Monastyrskyj.

Čína přestala nakupovat hovězí maso, mléčné výrobky a pivo z Litvy. S odvoláním na litevské úřady to v pátek uvedl server BBC. Mezi oběma zeměmi se tak prohlubuje spor kvůli vztahům Litvy s Tchaj-wanem. Situaci mapoval přímo na místě také zpravodaj ČT Lukáš Mathé.

Evropská unie zahájila u Světové obchodní organizace (WTO) řízení proti Číně kvůli tomu, že ji viní z diskriminačních praktik vůči Litvě. Oznámila to Evropská komise. Podle unijní exekutivy bylo proti Číně zahájeno řízení poté, co další pokusy o vyřešení sporu selhaly.

Evropská unie a Spojené státy po vyřešení sporu o cla na hliník a ocel začnou jednat o globální dohodě o udržitelné oceli a hliníku. Ta má být novým milníkem v transatlantických vztazích a v úsilí EU a USA o dekarbonizaci odvětví výroby oceli a hliníku v rámci boje proti změnám klimatu. Oznámili to ve společném prohlášení prezident Spojených států Joe Biden a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Spojené státy v rámci boje proti pandemii covidu-19 podporují uvolnění patentů na vakcíny proti tomuto onemocnění. Iniciativu už podpořil prezident Joe Biden. Dle Bílého domu Washington podporuje ochranu duševního vlastnictví, globální pandemie ale žádá výjimečné kroky. Evropská unie je připravena o uvolnění patentů jednat, podporují ho francouzští, němečtí či jihoafričtí politici, proti jsou naopak farmaceutické firmy.

Indie a Jihoafrická republika (JAR) navrhují přechodně zrušit patenty farmaceutických firem na očkovací látky proti covidu-19. Vakcíny by podle nich pak mohla vyrábět každá firma na světě, která toho bude technologicky schopná. Tím pádem by se rychleji dostalo na chudší země. Země podaly návrh ve Světové obchodní organizaci (WTO). V Polsku je podle tamního ministra zdravotnictví Adama Niedzielskiho naopak pandemie pod kontrolou.