Světová obchodní organizace strana 2 z 3

Dojednání dohody mezi Evropskou unií a Británií o uspořádání vztahů po konci brexitového přechodného období je podle českého premiéra Andreje Babiše (ANO) výbornou zprávou pro všechny obchodníky a lidi. Je velká šance, že od ledna příštího roku nenastanou účinky brexitu bez dohody se všemi cly a tarify podle režimu Světové obchodní organizace, uvedl ministerský předseda. Uzavření dohody vítá i Svaz průmyslu a dopravy, analytici i další čeští politici.

Evropská unie a Británie se ve čtvrtek dohodly na podobě budoucích vztahů po konci přechodného období po brexitu. Pokud bude mít například některá ze stran pocit, že je znevýhodňována, podle dohody může podat předmět sporu k arbitráži nebo na něho uvalit tarif, aby ochránila své spotřebitele a podnikatele.

Jednání o podobě obchodních vztahů mezi Evropskou unií a Velkou Británií skončila bez úspěchu. Po telefonickém rozhovoru s britským premiérem Borisem Johnsonem to řekla předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Oba politici stanovili neděli jako nejzazší termín pro dosažení dohody, jednání budou ale podle nich pokračovat.

Už jen čtyři týdny zbývají do konce letošního roku a tím pádem i přechodného období, během něhož mají Velká Británie a Evropská unie na základě politického prohlášení z října 2019 dojednat podobu nového partnerství. Navzdory úsilí obou vyjednávacích týmů a soustavným ujišťováním, že obě strany mají na úspěšném výsledku vyjednávání zájem, zatím žádná dohoda na stole neleží. Avšak ani tehdy, podaří-li se dohodu schválit, nebude vyhráno. Dohoda totiž musí ještě projít schvalovacím a ratifikačním procesem na straně EU i Velké Británie. Co se změní od ledna 2021, analyzuje ve svém textu Monika Brusenbauch Meislová z Masarykovy univerzity v Brně.

V Číně panují obavy z mražených potravin z dovozu. Podle tvrzení místních úřadů se po manipulaci s nimi nakazili koronavirem čínští pracovníci. Země, ze kterých dotčené potraviny pochází, se vůči těmto tvrzením ohradily a po Číně požadují důkazy podložené laboratorními rozbory. Ty Peking zatím nedodal.

Evropská unie ještě v pondělí zavede cla na dovoz zboží ze Spojených států v odvetě za podporu, kterou Washington poskytoval výrobci letadel Boeing. Po videokonferenci ministrů obchodu to oznámil místopředseda Evropské komise (EK) Valdis Dombrovskis. Cla v celkovém ročním objemu čtyř miliard dolarů (téměř 90 miliard korun) začne evropský blok vybírat od úterý.

Mnohaletou hospodářskou expanzí, růstem amerických akciových indexů i dlouhodobě nízkou nezaměstnaností se mohl chlubit současný americký prezident Donald Trump, pokud by nedošlo k pandemii koronaviru, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Ilona Švihlíková. Naopak podle ní Trump neuspěl ve svém cíli vylepšit obchodní bilanci země a ani zavedení cel nepomohlo vybraným sektorům americké ekonomiky, například ocelářství.

Velká Británie ve stanovené lhůtě neodpověděla Evropské komisi na dopis, kterým Brusel zahájil právní řízení kvůli porušení loni uzavřené brexitové dohody. Exekutiva Evropské unie proto zváží další kroky, oznámil mluvčí Komise. Vyjednávání o budoucích vztazích mezi evropským blokem a jeho bývalou členskou zemí zatím zásadní průlom nepřinesla.

Světová obchodní organizace (WTO) v pondělí oficiálně povolila Evropské unii uvalit cla na dovoz zboží ze Spojených států v hodnotě čtyř miliard dolarů (zhruba 92 miliard korun) ročně. Má jít o odvetu za subvence, které Washington poskytoval americkému výrobci letadel Boeing. Podle agentury Bloomberg se však neočekává, že tato cla budou zavedena ještě před prezidentskými volbami, které jsou v USA plánovány na 3. listopadu. Spojené státy už dříve uvalily cla na evropské zboží kvůli subvencování evropského výrobce letadel Airbus.

Evropská unie a Británie ve čtvrtek obnoví přerušené rozhovory o budoucích vztazích. Po telefonátu s šéfem unijních vyjednavačů Michelem Barnierem to oznámil jeho britský protějšek David Frost. Barnier předtím v Evropském parlamentu prohlásil, že dohoda je na dosah, pokud budou obě strany postupovat konstruktivně. Británie od minulého týdne odmítala v jednáních pokračovat, dokud EU zásadně nezmění přístup a nepřestane požadovat jednostranné ústupky. Předseda Evropské rady Charles Michel ráno řekl, že osud dalších vyjednávání je v rukou Londýna.

Sněmovna lordů, horní komora britského parlamentu, velkou většinou vyjádřila nesouhlas a politování nad zákonem o vnitřním trhu, který jde proti částem brexitové dohody. Proti kontroverznímu zákonu, který podle Evropské komise porušuje právně závaznou dohodu, hlasovalo 395 zákonodárců, opačný názor jich mělo 169. Sporným zákonem může vláda premiéra Borise Johnsona zrušit části rozvodové dohody mezi Británií a Evropskou unií.

Britský ministr Michael Gove přivítal slova hlavního vyjednavače Evropské unie Michela Barniera o ochotě sedmadvacítky vystupňovat tento týden jednání o budoucím partnerství. Klíčový spolupracovník britského premiéra Borise Johnsona hovořil o konstruktivním kroku a optimismu. Předtím však prohlásil, že rozhovory může oživit jen změna přístupu ze strany EU a že kýžená dohoda za současného stavu před koncem přechodného období brexitu uzavřena nebude. Podle agentury Reuters lze vývoj vnímat jako určitý průlom po týdnech vyčkávání na obou stranách.

Český premiér Andrej Babiš (ANO) v projevu před Valným shromážděním OSN vyzval k reformě Organizace spojených národů a dalších globálních institucí. Pandemie covidu-19 podle něj ukázala, že spolupráce zemí světa má řadu slabin. Babiš kritizoval hlavně Světovou zdravotnickou organizaci (WHO), která podle něj nedokázala dát jasná doporučení, jež by pomohla zemím při pandemii. Zdůraznil také, že koronavirová krize nesmí zatlačit do pozadí další problémy, jako je třeba situace v Bělorusku, kde by lidé měli mít právo rozhodnout o své budoucnosti v demokratických volbách.

Světová obchodní organizace (WTO) rozhodla, že cla uvalená administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa na čínské zboží v hodnotě přes 200 miliard dolarů (4,5 bilionu korun) jsou v rozporu s jejími pravidly.

Britský ministerský předseda Boris Johnson chce dohodu s Evropskou unií do poloviny října, kdy se koná summit unijních lídrů. Nebude-li dokument o budoucích vztazích Velké Británie s EU hotový, měly by se podle Johnsona obě strany smířit s krachem jednání a „jít dál“. Média mezitím přinesla informace o údajném britském plánu na změnu pravidel dohodnutých ohledně Severního Irska, což vyvolalo znepokojení v Belfastu. „Zákeřná zrada,“ označila britský plán tamní vicepremiérka.

Letošní léto nebylo extrémní, ale normální. Kdyby pokračovalo sucho z minulých let, Česko by mělo velký problém, řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) v Interview ČT24. Češi si podle něj více váží vody. Jeho resort má plány na desítky tisíc malých projektů, které mají pomoci vodu v krajině zadržet. Mluví se ale i o dílech velkých – veřejný zájem na stavbě vodárenské přehrady může dle Brabce převýšit zájem ekologický.

Pokud se Británie nedohodne s Evropskou unií na podobě budoucích vztahů, je Londýn připraven nahradit těsné vazby s Bruselem volným partnerstvím australského typu. Britský premiér Boris Johnson to podle agentury Reuters v sobotu řekl svému polskému protějšku Mateuszovi Morawieckému. Austrálie nemá s EU uzavřenu žádnou všeobecnou obchodní smlouvu, výměna zboží se tak většinou řídí pravidly Světové obchodní organizace (WTO).

Spojené státy zvažují cla za 3,1 miliardy dolarů (přes 73 miliard korun) na zboží z Francie, Německa, Španělska či Británie. Podle úterního návrhu Úřadu amerického obchodního zmocněnce (USTR), na který ve středu upozornila agentura Bloomberg, Washington plánuje cla na evropský vývoz oliv, piva, ginu a některých aut. V úvahu připadá i zvýšení cel mimo jiné na letadla, sýry nebo jogurty. Návrh bude do 26. července předmětem veřejného připomínkového řízení.

Británie oznámila nový celní režim, který bude po brexitu uplatňovat vůči zbytku světa. Zachová v něm desetiprocentní clo na dovoz aut, sníží ale sazby na dovoz položek za desítky miliard dolarů, které tvoří součást dodavatelských řetězců. Uvedla to agentura Reuters.

Velká Británie se v připravované obchodní dohodě s Evropskou unií nezaváže k dodržování unijních pravidel ohledně hospodářské soutěže, ekologie, sociálního zabezpečení či subvencí. Pokud na jejich dodržování bude Brusel trvat, přistoupí raději na zavedení cel. V poledním projevu to řekl premiér Boris Johnson. Hlavní unijní vyjednávač Michel Barnier uvedl, že Brusel chce rovné podmínky pro konkurenci na obou stranách.

Více než tři a půl roku po referendu o vystoupení Spojeného království z Evropské unie a po téměř třech letech od spuštění „odchodové procedury“ se brexit stává skutečností. Ostrovní země přestane být 31. ledna úderem půlnoci středoevropského času (23:00 londýnského času) členem osmadvacítky. To nejdůležitější a nejobtížnější ale obě strany teprve čeká. Zatímco okamžikem brexitu se vztahy Londýna a Bruselu výrazně nezmění, začíná jím jedenáctiměsíční přechodné období, během kterého je potřeba veškeré vzájemné fungování teprve nastavit. Opravdový „velký třesk“ tak zřejmě přijde až s koncem roku.

Diplomaté zmiňují tři potenciálně nejtvrdší body vyjednávání o pobrexitových vztazích Británie s EU. Prvním jsou práva evropských rybářů na lov v britských vodách, druhým přístup londýnských finančníků na unijní trh. Třetím je obchod se zemědělskými produkty, kde si Británie zřejmě bude muset vybrat mezi USA a EU.

Americký prezident Donald Trump avizoval změny ve fungování Světové obchodní organizace (WTO), které označil za dramatické. Řekl to před odletem ze zasedání Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu. Do Washingtonu přijede generální ředitel WTO Roberto Azevedo podle Trumpa zřejmě už příští týden. Prezident si na fungování organizace dlouhodobě stěžuje a dává je do souvislosti s vysokými deficity, jichž Spojené státy dosahují v zahraničním obchodě.

Britský premiér Boris Johnson na prvním povolebním zasedání Dolní sněmovny řekl, že je nutné vzdorovat hlasům, které volají po rozdělení Spojeného království. Podle agentury Reuters Johnson evidentně odkazoval na nedávná slova regionální skotské premiérky a šéfky Skotské národní strany (SNP) Nicoly Sturgeonové, která minulý týden řekla, že bude usilovat o vyhlášení nového referenda o nezávislosti Skotska na Spojeném království. Sturgeonová ale zatím k uspořádání všelidového hlasování potřebuje souhlas Londýna.