Světová obchodní organizace strana 2 z 3

Evropská unie a Británie ve čtvrtek obnoví přerušené rozhovory o budoucích vztazích. Po telefonátu s šéfem unijních vyjednavačů Michelem Barnierem to oznámil jeho britský protějšek David Frost. Barnier předtím v Evropském parlamentu prohlásil, že dohoda je na dosah, pokud budou obě strany postupovat konstruktivně. Británie od minulého týdne odmítala v jednáních pokračovat, dokud EU zásadně nezmění přístup a nepřestane požadovat jednostranné ústupky. Předseda Evropské rady Charles Michel ráno řekl, že osud dalších vyjednávání je v rukou Londýna.

Sněmovna lordů, horní komora britského parlamentu, velkou většinou vyjádřila nesouhlas a politování nad zákonem o vnitřním trhu, který jde proti částem brexitové dohody. Proti kontroverznímu zákonu, který podle Evropské komise porušuje právně závaznou dohodu, hlasovalo 395 zákonodárců, opačný názor jich mělo 169. Sporným zákonem může vláda premiéra Borise Johnsona zrušit části rozvodové dohody mezi Británií a Evropskou unií.

Britský ministr Michael Gove přivítal slova hlavního vyjednavače Evropské unie Michela Barniera o ochotě sedmadvacítky vystupňovat tento týden jednání o budoucím partnerství. Klíčový spolupracovník britského premiéra Borise Johnsona hovořil o konstruktivním kroku a optimismu. Předtím však prohlásil, že rozhovory může oživit jen změna přístupu ze strany EU a že kýžená dohoda za současného stavu před koncem přechodného období brexitu uzavřena nebude. Podle agentury Reuters lze vývoj vnímat jako určitý průlom po týdnech vyčkávání na obou stranách.

Český premiér Andrej Babiš (ANO) v projevu před Valným shromážděním OSN vyzval k reformě Organizace spojených národů a dalších globálních institucí. Pandemie covidu-19 podle něj ukázala, že spolupráce zemí světa má řadu slabin. Babiš kritizoval hlavně Světovou zdravotnickou organizaci (WHO), která podle něj nedokázala dát jasná doporučení, jež by pomohla zemím při pandemii. Zdůraznil také, že koronavirová krize nesmí zatlačit do pozadí další problémy, jako je třeba situace v Bělorusku, kde by lidé měli mít právo rozhodnout o své budoucnosti v demokratických volbách.

Světová obchodní organizace (WTO) rozhodla, že cla uvalená administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa na čínské zboží v hodnotě přes 200 miliard dolarů (4,5 bilionu korun) jsou v rozporu s jejími pravidly.

Britský ministerský předseda Boris Johnson chce dohodu s Evropskou unií do poloviny října, kdy se koná summit unijních lídrů. Nebude-li dokument o budoucích vztazích Velké Británie s EU hotový, měly by se podle Johnsona obě strany smířit s krachem jednání a „jít dál“. Média mezitím přinesla informace o údajném britském plánu na změnu pravidel dohodnutých ohledně Severního Irska, což vyvolalo znepokojení v Belfastu. „Zákeřná zrada,“ označila britský plán tamní vicepremiérka.

Letošní léto nebylo extrémní, ale normální. Kdyby pokračovalo sucho z minulých let, Česko by mělo velký problém, řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) v Interview ČT24. Češi si podle něj více váží vody. Jeho resort má plány na desítky tisíc malých projektů, které mají pomoci vodu v krajině zadržet. Mluví se ale i o dílech velkých – veřejný zájem na stavbě vodárenské přehrady může dle Brabce převýšit zájem ekologický.

Pokud se Británie nedohodne s Evropskou unií na podobě budoucích vztahů, je Londýn připraven nahradit těsné vazby s Bruselem volným partnerstvím australského typu. Britský premiér Boris Johnson to podle agentury Reuters v sobotu řekl svému polskému protějšku Mateuszovi Morawieckému. Austrálie nemá s EU uzavřenu žádnou všeobecnou obchodní smlouvu, výměna zboží se tak většinou řídí pravidly Světové obchodní organizace (WTO).

Spojené státy zvažují cla za 3,1 miliardy dolarů (přes 73 miliard korun) na zboží z Francie, Německa, Španělska či Británie. Podle úterního návrhu Úřadu amerického obchodního zmocněnce (USTR), na který ve středu upozornila agentura Bloomberg, Washington plánuje cla na evropský vývoz oliv, piva, ginu a některých aut. V úvahu připadá i zvýšení cel mimo jiné na letadla, sýry nebo jogurty. Návrh bude do 26. července předmětem veřejného připomínkového řízení.

Británie oznámila nový celní režim, který bude po brexitu uplatňovat vůči zbytku světa. Zachová v něm desetiprocentní clo na dovoz aut, sníží ale sazby na dovoz položek za desítky miliard dolarů, které tvoří součást dodavatelských řetězců. Uvedla to agentura Reuters.

Velká Británie se v připravované obchodní dohodě s Evropskou unií nezaváže k dodržování unijních pravidel ohledně hospodářské soutěže, ekologie, sociálního zabezpečení či subvencí. Pokud na jejich dodržování bude Brusel trvat, přistoupí raději na zavedení cel. V poledním projevu to řekl premiér Boris Johnson. Hlavní unijní vyjednávač Michel Barnier uvedl, že Brusel chce rovné podmínky pro konkurenci na obou stranách.

Více než tři a půl roku po referendu o vystoupení Spojeného království z Evropské unie a po téměř třech letech od spuštění „odchodové procedury“ se brexit stává skutečností. Ostrovní země přestane být 31. ledna úderem půlnoci středoevropského času (23:00 londýnského času) členem osmadvacítky. To nejdůležitější a nejobtížnější ale obě strany teprve čeká. Zatímco okamžikem brexitu se vztahy Londýna a Bruselu výrazně nezmění, začíná jím jedenáctiměsíční přechodné období, během kterého je potřeba veškeré vzájemné fungování teprve nastavit. Opravdový „velký třesk“ tak zřejmě přijde až s koncem roku.

Diplomaté zmiňují tři potenciálně nejtvrdší body vyjednávání o pobrexitových vztazích Británie s EU. Prvním jsou práva evropských rybářů na lov v britských vodách, druhým přístup londýnských finančníků na unijní trh. Třetím je obchod se zemědělskými produkty, kde si Británie zřejmě bude muset vybrat mezi USA a EU.

Americký prezident Donald Trump avizoval změny ve fungování Světové obchodní organizace (WTO), které označil za dramatické. Řekl to před odletem ze zasedání Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu. Do Washingtonu přijede generální ředitel WTO Roberto Azevedo podle Trumpa zřejmě už příští týden. Prezident si na fungování organizace dlouhodobě stěžuje a dává je do souvislosti s vysokými deficity, jichž Spojené státy dosahují v zahraničním obchodě.

Britský premiér Boris Johnson na prvním povolebním zasedání Dolní sněmovny řekl, že je nutné vzdorovat hlasům, které volají po rozdělení Spojeného království. Podle agentury Reuters Johnson evidentně odkazoval na nedávná slova regionální skotské premiérky a šéfky Skotské národní strany (SNP) Nicoly Sturgeonové, která minulý týden řekla, že bude usilovat o vyhlášení nového referenda o nezávislosti Skotska na Spojeném království. Sturgeonová ale zatím k uspořádání všelidového hlasování potřebuje souhlas Londýna.

Evropská unie zavede „v pravou chvíli“ vlastní cla na americké zboží kvůli dotacím pro amerického výrobce letadel Boeing. Oznámila to v pátek evropská komisařka pro obchod Cecilia Malmströmová v reakci na uvalení amerických cel na evropské zboží kvůli subvencování evropského výrobce letadel Airbus, která v pátek vstoupila v platnost.

Pokud Spojené státy v obchodním sporu kolem evropské společnosti Airbus odmítnou přijmout podanou ruku a zavedou cla, Francie a Evropská unie jsou připraveny odpovědět sankcemi. Řekl to francouzský ministr financí Bruno Le Maire. Američané jsou oprávněni zavést na dovoz z Evropy cla podle verdiktu Světové obchodní organizace (WTO).

Světová obchodní organizace (WTO) kvůli nezákonnému subvencování evropského výrobce letadel Airbus povolila Spojeným státům uvalit cla na zboží z Evropské unie, jehož roční dovoz do USA dosahuje 7,5 miliardy dolarů (zhruba 177 miliard korun). USA již uvedly - podle pracovníků Úřadu amerického obchodního zmocněnce (USTR) - že v reakci na verdikt WTO zavedou 18. října odvetná cla 10 procent na evropská letadla a 25 procent na zemědělské a průmyslové zboží.

Světová obchodní organizace (WTO) výrazně zhoršila výhled světového obchodu na letošní i příští rok. WTO nyní předpokládá, že letos se světový obchod zvýší pouze o 1,2 procenta, zatímco v dubnové prognóze předpovídala růst o 2,6 procenta.

Zavedení desetiprocentních cel Světové obchodní organizace (WTO) na automobily i náhradní díly v případě brexitu bez dohody může znamenat zvýšení nákladů pro průmysl a v konečném důsledku i spotřebitele v EU a Velké Británii až o 5,7 miliardy eur, tedy asi 147 miliard korun. Ve společné výzvě to uvedli zástupci evropských automobilek včetně českého Sdružení automobilového průmyslu (AutoSAP).

Světová obchodní organizace (WTO) otevřela cestu sankcím, které by mohla začít uplatňovat Čína za americká cla z éry prezidenta Baracka Obamy. Spojené státy totiž podle WTO neplnily v plném rozsahu její rozhodnutí. USA by mohly čelit opatřením ze strany Pekingu, pokud Washington nezruší určitá cla, která porušují pravidla organizace.

Světová obchodní organizace (WTO) na žádost Pekingu zastavila spor ohledně toho, zda Číně náleží status tržní ekonomiky. Peking tak musí i nadále akceptovat antidumpingová cla na levné čínské zboží ze strany Evropské unie a Spojených států, informovala s odkazem na rozhodčí výbor WTO agentura Reuters.

Evropská komise zveřejnila předběžný soupis zboží, na něž by mohla uvalit cla v souvislosti se sporem o americké subvence Boeingu, které podle Světové obchodní organizace (WTO) poškozují evropský Airbus. Jedenáctistránkový seznam, na němž je řada výrobků od zmrazených ryb přes nejrůznější zemědělské plodiny, alkohol, čokoládu až po kabelky, batohy, traktory i helikoptéry, představuje objem amerického vývozu do EU za asi 20 miliard dolarů (přes 512 miliard korun).

Rusko vyhrálo u Světové obchodní organizace (WTO) spor s Ukrajinou týkající se zastavení dovozu ukrajinského železničního zařízení do Ruska. Moskva argumentovala národní bezpečností. Je to poprvé, co WTO rozhodla o právu na výjimku ve volném obchodu právě z důvodu národní bezpečnosti, uvedla v pátek agentura Reuters.