Mnohaletou hospodářskou expanzí, růstem amerických akciových indexů i dlouhodobě nízkou nezaměstnaností se mohl chlubit současný americký prezident Donald Trump, pokud by nedošlo k pandemii koronaviru, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Ilona Švihlíková. Naopak podle ní Trump neuspěl ve svém cíli vylepšit obchodní bilanci země a ani zavedení cel nepomohlo vybraným sektorům americké ekonomiky, například ocelářství.
Nástup pandemie, kterou příliš nezvládl, zabránil Trumpovi chlubit se některými ekonomickými výsledky, domnívá se Ilona Švihlíková. Například velmi dlouhou hospodářskou expanzí, která začala za Baracka Obamy po odeznění světové finanční krize (2008/2009), ale pokračovala i za jeho prezidentství. Nebo například vzestupem Wall Streetu, tedy akciových indexů, o nichž se často zmiňoval. Pandemie to výrazně změnila.
Silně zasažen je nyní také americký trh práce, který se přitom před pandemií vyvíjel velmi příznivě.
Sázka na staré trumfy a nevytváření nových
Naopak snižovat deficit v obchodní bilanci, což si dal za jednu z priorit, se mu nepodařilo, soudí ekonomka. Trumpovi vyčítá to, že u něj absentovala snaha modernizovat americkou ekonomiku. I při dvoustranných mezinárodních jednáních, kterým dával přednost, sázel na „staré trumfy“. Tedy například na silné postavení amerického dolaru či různá ochranářská opatření, jako je zavádění cel.
V této souvislosti Švihlíková uvedla, že cla se nakonec obrátila proti americkým spotřebitelům. Trump podle ní naopak ignoroval silné stránky Spojených států, tedy například export služeb.
Výsledkem pak bylo, že vnitřní problémy spíše přenášel do zahraničí. „Pokud by se chtěl více zapsat do dějin, musel by se více orientovat na domácí problémy,“ řekla ekonomka. Podle ní se Trumpovi nedařilo vytvářet nové zásadní výhody pro USA. Naopak je otázka, zda se jeho nátlakový styl neobrátí ve výsledku proti nim. Jeho kroky vedly ke vzniku různých bloků a tím k destabilizaci světové ekonomiky. Mnohé země se také snažily hledat alternativy k dolaru.
Svět je nyní podle Švihlíkové méně stabilní, je více nástrojů, které narušují obchodní a finanční toky. K tomu přispěly i Trumpovy velmi rychlé změny stanovisek, uvalování restrikcí či narušování významných projektů typu NordStream 2.
Soupeření s Čínou bude pokračovat
Jako příklad vzniku nových bloků uvedla asijský prostor a rostoucí vliv Číny. Ať už zvítězí v amerických prezidentských volbách republikán či demokrat, bude muset vzít v úvahu pokračující soupeření s Čínou, jako stále silnějším vyzyvatelem. Pro jakoukoliv americkou administrativu tak zůstane důležitá například otázka bezpečnosti či duševního vlastnictví.
Švihlíková však předpokládá, že v případě nástupu Joe Bidena by se změnily používané nástroje. Oproti trumpovské sázce na dvoustranná vyjednávání by zřejmě více využíval například Světovou obchodní organizaci.
K zastavení nástupu Číny volil Trump různé nástroje, ale „Američané by se měli podívat na své problémy, to bývá perspektivnější,“ uvedla Švihlíková.
V další části pořadu pak připomněla Bidenovy ohlášené priority – posílení sociálních prvků, rozšíření Obamacare či zelené investice.
Ať však vyhraje americké volby kdokoliv, jeho pozice nebude silná, spíše křehká, uvedla ekonomka. Odkázala se na to, že Spojené státy jsou nesmírně rozdělená země a polovina obyvatel nemusí zvoleného prezidenta uznávat. Budou tak pokračovat spory o jeho legitimitu. To bude podle ní nového či staronového prezidenta významně omezovat v prosazování jeho klíčových návrhů.
