Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
„Hlavní cíl je klient a občan. Jde nám o to, aby odcházel do penze s mnohem vyšší naspořenou částkou a to bez toho, aby něco radikálně měnil,“ přiblížil Nádvorník cíle změn s tím, že problém není podle něj na straně klienta nebo výše vkladů, ale v nastavení systému. Proto podle něj ministerstvo připravilo několik kroků, které mají systém vylepšit.
Podle Moce mohou některé plánované kroky skutečně přispět k tomu, že lidé odejdou do penze s více naspořenými penězi. Klíčové je dle jeho názoru zejména větší zapojení mladých a takzvaná strategie životního cyklu.
Klienti do 29 let získají státní příspěvek 40 procent z vlastního vkladu. Starším klientům zůstane příspěvek v současné výši 20 procent z vlastního vkladu. Nadále platí, že po dosažení měsíční úložky 1700 korun se státní příspěvek dál nezvyšuje.
U dětí se bude státní příspěvek vyplácet už od měsíčního vkladu 100 korun, pro ostatní věkové skupiny zůstává spodní limit 500 korun.
Klienti do 36 let budou mít jednorázovou možnost vybrat třetinu úspor bez konkrétního účelu, bez dodatečného zdanění a bez snížení státní podpory. Podmínkou je doba spoření nejméně deset let.
Jako základní varianta spoření bude klientům nabízena strategie životního cyklu. Zpočátku vede k investicím do výnosnějších, ale rizikovějších nástrojů. Po dosažení 50 let se bude postupně zvyšovat podíl konzervativnějších nástrojů, které snižují riziko, že v době výběru budou investice v poklesu.
Ruší se povinný investiční dotazník, který v současnosti mnoho klientů nasměruje do konzervativních investičních strategií.
Transformované fondy skončí k 31. prosinci 2036. Zbývající klienti budou automaticky převedeni do konzervativních fondů doplňkového penzijního spoření.
U transformovaných, konzervativních, smíšených a dynamických fondů se poplatek za správu snižuje na 0,5 procenta a poplatek za výkon se ruší. V současné výši zůstávají poplatky zachované pouze u alternativních účastnických fondů.
Zdroj: ČTK
Prioritou jsou mladí
„Souhlasím s tím, že je potřeba zaměřit se na mladé lidi, protože pokud nezačnete dostatečně brzo, do toho systému nevstoupíte řekněme do třicátého roku života, tak nemáte příliš velkou šanci to dohnat,“ uvedl Moc. „Musí zafungovat dva efekty – zapojit se včas a strategie životního cyklu, abyste investovali dostatečně dynamicky. Když zaklapnou tyhle dvě komponenty, tak to bude vycházet,“ dodal.
Podle Nádvorníka budou ze změn profitovat všichni, změny se totiž budou týkat smluv nových, ale i těch stávajících. Připouští ale, že prioritou jsou zejména mladí lidé. „Samozřejmě se nejvíc soustředíme na mladé lidi, kteří mají před sebou nejvíc času a složené úročení má největší sílu právě v jejich případě. Takže mladí rozhodně vyjdou z této reformy nejsilnější,“ říká ekonom.
Moc poukázal také na význam změn týkajících se dynamičnosti investování. „Teď to funguje tak, že klient, který přijde, že by se chtěl stát účastníkem třetího pilíře, by měl projít investičním dotazníkem – ten ho rozřadí podle toho, jak je konzervativní nebo dynamický. Otázky v něm a už samotná jeho podstata hodně lidí směřuje spíš do té konzervativní části, a to zcela zbytečně,“ uvedl expert.
„Paradoxně ta strategie životního cyklu nepřináší žádné nové riziko pro účastníka, protože ho ochrání dlouhý investiční horizont. To, že by byl v nějaké dynamičtější, odvážnější strategii, bude, co se týče rizika, kompenzováno tím, že tam bude několik desetiletí,“ míní Moc.
Snížení poplatků
Kromě podpory mladých a strategie životního cyklu je dle Nádvorníka důležité také snížení poplatků. Za splnění všech těchto předpokladů se mohou výnosy klientů podle něj citelně zvýšit. „Pokud do sebe zaklapne všechno dohromady, tak se mohou dostat na částky vyšší třeba o jeden milion korun, při tom našem průměrném modelovém příkladu,“ uvedl Nádvorník a dodal, že se tato částka netýká všech, ale vychází z modelu průměrného občana.
Moc ovšem podotkl, že plánované snížení poplatků způsobí, že penzijní společnosti nebudou usilovat o vstup nových účastníků penzijního spoření, jelikož by na tom dle něj finančně tratily. Podle Nádvorníka však reformní kroky směřují k tomu, že se vybraný poplatek celkově zvýší, protože „nahrnou víc lidí do systému, zvětší se objem peněz, který se bude spravovat, a zároveň se odstraní nějaké administrativní úkony“.
