Průmyslová výroba v Česku v červnu meziročně stoupla o čtyři procenta, tedy nejvíce od loňského prosince. Dařilo se většině průmyslových odvětví, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V meziměsíčním srovnání se produkce v průmyslu zvýšila o 1,2 procenta. Podle ČSÚ naopak zpomalil meziroční růst stavební výroby. Z květnových 4,4 procenta klesl na dvě procenta. O 11,5 miliardy korun byl podle předběžných údajů ČSÚ meziročně nižší zahraniční obchod Česka, který v červnu skončil přebytkem 15,5 miliardy.
„Průmyslová produkce v červnu pokračovala v růstu. Podobně jako v předchozích měsících rostla ve většině odvětví. Červnové tempo růstu bylo také ovlivněno nižší výrobou elektřiny v loňském roce,“ popsal ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka.
Podle něj byla nadále meziročně vyšší výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení, především kolejových vozidel nebo letadel a jejich součástí, a kovovýroba či výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů. Naopak klesla produkce farmaceutického nebo dřevozpracujícího průmyslu.
Hodnota nových zakázek v průmyslu se v meziročním i meziměsíčním srovnání zvýšila. Proti květnu byla vyšší o šest procent a proti loňskému červnu o 13,1 procenta, přičemž výrazněji přibylo zakázek ze zahraničí. Meziročně jich bylo téměř o pětinu více, zatímco u tuzemských nových zakázek statistici zaznamenali nárůst o 2,2 procenta.
Podle vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ Veroniky Doležalové nové zakázky přibyly ve většině průmyslových odvětví, meziročně se jejich hodnota snížila jen ve farmaceutickém, v textilním a oděvním průmyslu. „Významné dlouhodobé zakázky byly uzavřeny na výrobu ostatních dopravních prostředků a zařízení. Růst pokračoval i ve výrobě počítačů a elektroniky nebo elektrických zařízení,“ doplnila Doležalová.
I přes nárůst produkce opět ubylo v průmyslu zaměstnanců. Jejich průměrný evidenční počet se stejně jako v květnu meziročně snížil o 1,1 procenta.
Průmyslu se podle analytiků dařilo navzdory krizím
Červnové údaje okomentovali i analytici, podle kterých se českému průmyslu v posledních měsících dařilo velmi dobře i navzdory slabší kondici německé ekonomiky a přetrvávajícím geopolitickým rizikům.
Podle analytika Uniqy Václava Franče je průmysl v nejlepší kondici od roku 2022, tedy od eskalace první energetické krize. Růst odvětví přitom nezastavila ani krize okolo Hormuzského průlivu, která není vyřešená. Pozitivní vývoj v průmyslu pak podle něj bude mít i makroekonomické dopady. Druhé čtvrtletí podle něj dokázalo, že průmysl bude vedle služeb dalším tahounem české ekonomiky. „Na druhou stranu, nečekejme překotný růst průmyslu. Staré problémy v podobě cen energií zůstávají. Proto čekám růst průmyslu spíš okolo tří procent,“ podotkl.
České průmyslové podniky si podle ekonoma banky UniCredit Martina Komrsky vedou letos velmi slušně i navzdory silné globální konkurenci a vysokým cenám energií. „V minulých měsících byla průmyslová produkce zčásti stimulována snahou firem předzásobit se před obávanými dopady hormuzské krize. Pokud tento efekt začne postupně vyprchávat, na datech v nejbližších měsících už to může být cítit,“ poznamenal Komrska.
Jan Slabý z poradenské společnosti Ecovis upozornil, že i přes složitou situaci ve Volkswagenu se daří Škodovce i celému českému automobilovému průmyslu. Tahounem je ale také zbrojařský průmysl, kde lze podle něj očekávat pokračující růst s ohledem na globálně vysoké investice do obrany. „Hlavním rizikem dalšího vývoje mohou být inflační tlaky, ať už jde o rostoucí ceny vstupů, tak rostoucí mzdy. Problematická je i nízká nezaměstnanost. V dalších měsících se pak ukáže, jaký bude dopad zvýšení sazeb České národní banky, který zdraží financování,“ sdělil Slabý.
Podle Petra Kymličky z poradenské skupiny Moore je vedle automobilového sektoru oporou průmyslu také výroba elektroniky. Další vývoj v celém odvětví pak ovlivní, zda vydrží příliv nových zakázek ze zahraničí. Hlavními riziky tak podle něj zůstávají situace v německém průmyslu a případné nové výkyvy cen energií.
Meziroční růst stavební výroby zpomalil na dvě procenta
V červnu naopak v Česku podle údajů ČSÚ zpomalil růst stavební výroby. Meziroční růst stavební výroby trvá od listopadu roku 2024. V červnu byl ale nejnižší od letošního ledna, kdy stoupla stavební produkce oproti loňsku jen o půl procenta, což byl nejnižší nárůst za více než rok. Nejvýrazněji v tomto roce posilovala výroba v dubnu, a to o 7,7 procenta.
Produkce v pozemním stavitelství, tedy stavbách budov, vzrostla v červnu oproti loňsku o 6,3 procenta. Zvýšila se tak výrazněji než v květnu, kdy stoupla o 3,3 procenta. V inženýrském stavitelství, kam spadá budování cest nebo telekomunikačních a energetických sítí, výroba naopak meziročně klesla o 5,3 procenta. Předtím v květnu inženýrské stavitelství o 6,6 procenta rostlo.
„Tahounem růstu stavební produkce byly v červnu pozemní stavby, zatímco inženýrské stavitelství meziročně kleslo z velké části vinou vysoké srovnávací základny,“ sdělil Matějka. Dále rostlo pozemní stavitelství, produkce ve stavbách budov vzrostla v červnu oproti loňsku o 6,3 procenta. V inženýrském stavitelství, kam spadá budování cest nebo telekomunikačních a energetických sítí, stavitelství meziročně kleslo o 5,3 procenta.
V červnu letos začala výstavba 4013 bytů, což bylo oproti červnu 2025 o 52,9 procenta více. Počet dokončených bytů ale meziročně klesl o 17,8 procenta na 2699.
„Počty zahájených bytů rostly v červnu v obou hlavních kategoriích. Zatímco rodinné domy dosáhly nejvyšší hodnoty za poslední čtyři roky, meziroční růst zahájených bytů v bytových domech byl spíše důsledkem jejich nižší úrovně v loňském červnu,“ doplnila vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ Petra Cuřínová.
Stavebnictví má za sebou úspěšné pololetí, míní analytici
Podle analytiků má za sebou stavebnictví úspěšné pololetí. Dalšímu rozvoji ale podle nich může bránit nedostatek pracovníků na trhu. Problém stavařů tak do budoucna nemusí být nedostatek zakázek, ale nedostatečné kapacity na jejich pokrytí. Stavební výrobu v poslední době navíc zvyšuje hlavně výstavba budov, zatímco stavba infrastruktury oproti minulému roku spíše zaostává. To je ale zčásti dáno také vyšší srovnávací základnou z minulého roku, kdy inženýrské stavitelství bylo tahounem v oboru.
Podle ekonoma Banky Creditas Petra Dufka bude pro stavebnictví letošek dobrým rokem. Do druhého pololetí ale obor vstupuje s výzvami v podobě rostoucích nákladů. „Stavebnictví nejenom ve velkém spotřebovává dražší pohonné hmoty, ale musí přímo čelit i dražším energiím při výstavbě a nepřímo i v cenách stavebních materiálů. Navíc mu stále chybí zaměstnanci, takže si za ně připlácí,“ uvedl Dufek.
Podobně vidí situaci také Radovan Hauk z poradenské skupiny Moore, podle kterého však není hlavním problémem oboru poptávka po stavebních pracích, ale schopnost firem personálně zajistit nasmlouvané zakázky. „Nedostatek lidí přitom není jen otázkou kvalifikovaných řemeslníků, chybějí i pomocné dělnické profese. Pracovníky dnes postrádá devět z deseti stavebních firem a do roku 2030 může oboru scházet až 74 tisíc lidí, protože pracovní síla stárne a mladí do oboru nepřicházejí. Situace se tedy bude dál zhoršovat, nikoli zlepšovat,“ očekává.
Firmy stále častěji hledají pracovníky v zahraničí a podle Hauka výpadky na pracovním trhu nelze bez řízené migrace legálně pokrýt. Podle Jany Míčkové ze společnosti GrapeCare, která zajišťuje zaměstnance z Filipín, vzrostla poptávka firem po pracovnících z této země nejméně o polovinu. Filipínci mají navíc pracovní zkušenosti z teplých lokalit, jako jsou Dubaj nebo Saúdská Arábie. Při letošní vlně veder tak s nimi firmy mohly bez výpadků stavět.
Zahraniční obchod v červnu skončil přebytkem 15,5 miliardy korun, meziročně nižším
ČSÚ ve čtvrtek zveřejnil i předběžné údaje týkající se zahraničního obchodu Česka. Ten skončil v červnu přebytkem 15,5 miliardy korun, který byl meziročně o 11,5 miliardy nižší. Vývoz vzrostl meziročně o 11,2 procenta na 464,7 miliardy korun, dovoz se zvýšil o 14,9 procenta na 449,2 miliardy. Letošní červen měl však o jeden pracovní den více než loňský.
„Obchodní bilance zůstala v červnu přebytková. Nejvíce ji podpořil obchod s motorovými vozidly, naopak obchod s počítači, elektronickými a optickými přístroji její výsledek nejvíce zatížil,“ přiblížil vedoucí oddělení obchodní bilance ČSÚ Zdeněk Skalák. Přebytek obchodu s motorovými vozidly se podle statistiků meziročně zvýšil o 3,8 miliardy korun, v případě elektřiny byl vyšší o 2,8 miliardy a u strojů a zařízení vzrostl o 2,7 miliardy.
Deficit obchodu s počítači, elektronickými a optickými přístroji se naopak prohloubil o 6,9 miliardy korun a zároveň se zhoršilo saldo obchodu s ropou a zemním plynem o 4,2 miliardy. Nepříznivě se na celkové bilanci podepsal i nižší přebytek obchodu s ostatními dopravními prostředky a zařízeními o 4,1 miliardy korun.
Přebytek bilance zahraničního obchodu se státy Evropské unie se v červnu meziročně zvýšil o 13 miliard korun. Deficit obchodu se státy mimo EU byl vyšší o 23,7 miliardy.
Červnový výsledek zahraničního obchodu lehce zaostal za očekáváním analytiků
Podle analytiků červnový výsledek zahraničního obchodu lehce zaostal za očekáváním. Očekávali kladné saldo vyšší o 1,7 miliardy. Přesto někteří hodnotí červen z pohledu exportérů jako úspěšný. „Červen byl z pohledu českých exportérů jednoznačně úspěšný. Lze to částečně připsat na vrub zvýšené aktivity podniků před letními dovolenými,“ podotkl místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk. Také analytik Komerční banky Jaromír Gec hodnotí červnový výsledek pozitivně, podle něho tuzemský vývoz prokázal svoji odolnost, a to i přes neustálé kolísání cen energií a sílící čínskou konkurenci.
Analytička Raiffeisenbank Tereza Krček však poukázala na to, že od začátku roku roste dovoz o 6,6 procenta, zatímco vývoz roste o 1,4 procentního bodu pomaleji. Dodala, že silnější koruna, která se pohybuje okolo 24,2 koruny za euro, snižuje cenovou konkurenceschopnost českých exportérů na zahraničních trzích.
Daněk však očekává, že se českým exportérům bude i nadále dařit. Poukázal na to, že podmínky v českém průmyslu se zlepšují. Dosvědčuje to index nákupních manažerů (PMI), který v červnu činil 53,9 bodu a v červenci 52,2 bodu. Úroveň padesát bodů je předělem mezi růstem a poklesem sektoru. Českým exportérům nahrává podle Daňka i příznivější vývoj v Německu, zahraniční poptávka tak poskytuje určitou oporu. „Oživení evropského průmyslu však zůstává citlivé na geopolitický vývoj, ceny vstupů a stav dodavatelských řetězců,“ dodal.
