Stavebnictví v Česku loni meziročně vzrostlo o 9,3 procenta po poklesu o 1,4 procenta v roce 2024, vyplývá z informací Českého statistického úřadu (ČSÚ). K vývoji přispělo pozemní i inženýrské stavitelství. Po útlumu v předchozích dvou letech se loni dařilo i průmyslové výrobě, byla meziročně větší o 1,5 procenta. Přebytek zahraničního obchodu loni činil 216,5 miliardy korun, oproti předchozímu roku se o čtyři miliardy snížil. Vývoz podle statistiků rostl o 2,6 procenta, dovoz pak o 2,8 procenta.
V samotném prosinci meziroční růst stavebnictví zpomalil na 5,3 z listopadových 6,2 procenta. Meziměsíčně byla výroba v odvětví vyšší o 1,7 procenta.
„V prosinci se stavebnictví dařilo, produkce vzrostla meziročně i meziměsíčně a v růstu bylo jak pozemní, tak inženýrské stavitelství,“ upřesnil ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka.
Produkce v pozemním stavitelství, tedy ve stavbách budov, se v prosinci oproti předcházejícímu roku zvýšila o 2,3 procenta a v inženýrském, kam spadá budování cest nebo telekomunikačních a energetických sítí, o 10,9 procenta. Za celý loňský rok pozemní stavby zaznamenaly nárůst o 8,6 procenta a inženýrské o 10,5 procenta, přičemž produkce v obou těchto odvětvích meziročně rostla ve všech loňských čtvrtletích.
V roce 2025 se zahájila výstavba 35 819 bytů, což byl podle statistiků po předloňském růstu meziroční pokles o 2,2 procenta. Dokončených bytů ale přibylo, jejich počet se meziročně zvýšil o 11,5 procenta na 33 742. Regiony, kde se nejvíce bytů začalo stavět a kde jich bylo i nejvíce dokončeno, byly Praha, Středočeský a Jihomoravský kraj.
Bytů, které se začaly stavět v posledním měsíci roku, meziročně ubylo o 11,2 procenta na 2774. Počet dokončených se meziročně zvýšil o 56 procent na 2988.
Orientační hodnota staveb, které úřady loni povolily, podle ČSÚ dosáhla 503,3 miliardy korun, meziročně to bylo o 13,3 procenta méně. Na vině byla zejména nová výstavba inženýrských staveb a nebytových objektů. V roce 2025 dostalo sice povolení 51 projektů, které měly více než miliardový rozpočet, ale na výsledný pokles předpokládané hodnoty staveb neměly zásadní vliv, upozornili statistici.
Současně doplnili, že orientační hodnota staveb, které dostaly stavební povolení v prosinci, klesla meziročně o téměř 55 procent na 36 miliard. Důvodem byla vysoká srovnávací základna. „Po modelovém odečtení staveb s rozpočty nad miliardu by orientační hodnota klesla o desetinu,“ dodala vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ Petra Cuřínová.
Růst průmyslu
Ke kladnému výsledku loňské průmyslové výroby přispěly hlavně kovovýroba, energetika a plastikářství s gumárenstvím. Proti naopak působily výroba elektrotechniky a těžební průmysl. O rok dřív klesla o rovné procento. V loňském roce naopak produkce rostla ve všech čtvrtletích, nejrychleji ve čtvrtém kvartálu – meziročně o 3,5 procenta – a nejpomaleji ve třetím o čtyři desetiny procenta.
Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků za celý rok vzrostla o 4,4 procenta, výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla o 4,1 procenta a výroba pryžových a plastových výrobků o 3,6 procenta. Klesla výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení o 3,2 procenta, těžba a dobývání o 4,6 procenta a výroba nápojů o 3,8 procenta. Beze změny skončila výroba motorových vozidel bez motocyklů.
Tržby z průmyslové činnosti v běžných cenách loni meziročně stouply o 0,3 procenta. Hodnota nových zakázek ve sledovaných odvětvích se zvýšila o 3,4 procenta. Nové objednávky ze zahraničí vzrostly o 4,7 procenta, z tuzemska o procento. Zaměstnanců v průmyslu loni ubylo o 1,8 procenta, jejich průměrná mzda vzrostla o 5,8 procenta.
V prosinci se průmyslová výroba zvýšila také meziměsíčně, proti listopadu o čtyři desetiny procenta. „Konec roku 2025 byl v průmyslu ve znamení růstu. Produkce v prosinci stejně jako v listopadu vzrostla ve většině průmyslových odvětví. Nejvíce k tomuto výsledku přispěly kovozpracující průmysl, výroba elektrických zařízení a výroba strojů a zařízení,“ komentoval Matějka.
Vzhůru šla v meziročním srovnání v prosinci také výroba motorových vozidel, výroba pryžových a plastových výrobků nebo výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení. Nižší byla výroba elektřiny a plynu a také počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení.
Hodnota nových zakázek ve sledovaných odvětvích v prosinci meziročně vzrostla téměř o čtvrtinu. Nové objednávky ze zahraničí se zvýšily o 40 procent, tuzemské klesly o 0,6 procenta. „Prosincový nárůst hodnoty nových průmyslových zakázek byl ovlivněn zejména uzavřením dlouhodobých zakázek v odvětví výroby ostatních dopravních prostředků a zařízení,“ řekla vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ Veronika Doležalová. Zaměstnanců v průmyslu v prosinci meziročně ubylo o 1,2 procenta.
Přebytek zahraničního obchodu
V prosinci přebytek zahraničního obchodu se zbožím meziročně stoupl o 7,1 miliardy korun na 14,8 miliardy. Pomohl především vyšší přebytek obchodu s motorovými vozidly.
„V posledním měsíci roku 2025 se vývoz i dovoz vrátily k meziročnímu růstu. O téměř devět miliard korun se meziročně zvýšil vývoz motorových vozidel. K růstu exportu dále přispěl zejména vývoz kovodělných výrobků, u kterých jsme zaznamenali nárůst o 4,6 miliardy, a strojů a zařízení, kde došlo k nárůstu o 4,3 miliardy korun,“ sdělila vedoucí oddělení obchodní bilance ČSÚ Jana Mazánková.
Příznivý vliv na prosincový výsledek měl také o tři miliardy vyšší přebytek obchodu se stroji a zařízeními. Pomohlo i to, že deficit obchodu s ropou a zemním plynem se zmenšil o 2,7 miliardy korun.
Naopak nepříznivě se projevilo snížení aktiva o 2,8 miliardy u obchodu s elektřinou, prohloubení schodku obchodu s počítači, elektronickými a optickými přístroji o 1,8 miliardy a snížení přebytku obchodu s elektrickými zařízeními o 1,5 miliardy korun.
Vývoz v prosinci meziročně vzrostl o 6,8 procenta na 360,1 miliardy korun a dovoz se zvýšil o 4,8 procenta na 345,3 miliardy. Loňský prosinec měl o jeden pracovní den více než v roce 2024.
Meziměsíčně po sezonním očištění se vývoz zvýšil o 1,7 procenta, zatímco dovoz se snížil o osm desetin procenta.
