Stavebnictví v Česku loni meziročně vzrostlo o 9,3 procenta po poklesu o 1,4 procenta v roce 2024, vyplývá z informací Českého statistického úřadu (ČSÚ). K vývoji přispělo pozemní i inženýrské stavitelství. Po útlumu v předchozích dvou letech se loni dařilo i průmyslové výrobě, byla meziročně větší o 1,5 procenta. Přebytek zahraničního obchodu loni činil 216,5 miliardy korun, oproti předchozímu roku se o čtyři miliardy snížil. Vývoz podle statistiků rostl o 2,6 procenta, dovoz pak o 2,8 procenta.
V samotném prosinci meziroční růst stavebnictví zpomalil na 5,3 z listopadových 6,2 procenta. Meziměsíčně byla výroba v odvětví vyšší o 1,7 procenta.
„V prosinci se stavebnictví dařilo, produkce vzrostla meziročně i meziměsíčně a v růstu bylo jak pozemní, tak inženýrské stavitelství,“ upřesnil ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka.
Produkce v pozemním stavitelství, tedy ve stavbách budov, se v prosinci oproti předcházejícímu roku zvýšila o 2,3 procenta a v inženýrském, kam spadá budování cest nebo telekomunikačních a energetických sítí, o 10,9 procenta. Za celý loňský rok pozemní stavby zaznamenaly nárůst o 8,6 procenta a inženýrské o 10,5 procenta, přičemž produkce v obou těchto odvětvích meziročně rostla ve všech loňských čtvrtletích.
V roce 2025 se zahájila výstavba 35 819 bytů, což byl podle statistiků po předloňském růstu meziroční pokles o 2,2 procenta. Dokončených bytů ale přibylo, jejich počet se meziročně zvýšil o 11,5 procenta na 33 742. Regiony, kde se nejvíce bytů začalo stavět a kde jich bylo i nejvíce dokončeno, byly Praha, Středočeský a Jihomoravský kraj.
Růst průmyslu
Ke kladnému výsledku loňské průmyslové výroby přispěly hlavně kovovýroba, energetika a plastikářství s gumárenstvím. Proti naopak působily výroba elektrotechniky a těžební průmysl. O rok dřív klesla o rovné procento. V loňském roce naopak produkce rostla ve všech čtvrtletích, nejrychleji ve čtvrtém kvartálu – meziročně o 3,5 procenta – a nejpomaleji ve třetím o čtyři desetiny procenta.
Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků za celý rok vzrostla o 4,4 procenta, výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla o 4,1 procenta a výroba pryžových a plastových výrobků o 3,6 procenta. Klesla výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení o 3,2 procenta, těžba a dobývání o 4,6 procenta a výroba nápojů o 3,8 procenta. Beze změny skončila výroba motorových vozidel bez motocyklů.
Tržby z průmyslové činnosti v běžných cenách loni meziročně stouply o 0,3 procenta. Hodnota nových zakázek ve sledovaných odvětvích se zvýšila o 3,4 procenta. Nové objednávky ze zahraničí vzrostly o 4,7 procenta, z tuzemska o procento. Zaměstnanců v průmyslu loni ubylo o 1,8 procenta, jejich průměrná mzda vzrostla o 5,8 procenta.
V prosinci se průmyslová výroba zvýšila také meziměsíčně, proti listopadu o čtyři desetiny procenta. „Konec roku 2025 byl v průmyslu ve znamení růstu. Produkce v prosinci stejně jako v listopadu vzrostla ve většině průmyslových odvětví. Nejvíce k tomuto výsledku přispěly kovozpracující průmysl, výroba elektrických zařízení a výroba strojů a zařízení,“ komentoval Matějka.
Vzhůru šla v meziročním srovnání v prosinci také výroba motorových vozidel, výroba pryžových a plastových výrobků nebo výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení. Nižší byla výroba elektřiny a plynu a také počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení.
Hodnota nových zakázek ve sledovaných odvětvích v prosinci meziročně vzrostla téměř o čtvrtinu. Nové objednávky ze zahraničí se zvýšily o 40 procent, tuzemské klesly o 0,6 procenta. „Prosincový nárůst hodnoty nových průmyslových zakázek byl ovlivněn zejména uzavřením dlouhodobých zakázek v odvětví výroby ostatních dopravních prostředků a zařízení,“ řekla vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ Veronika Doležalová. Zaměstnanců v průmyslu v prosinci meziročně ubylo o 1,2 procenta.
Přebytek zahraničního obchodu
V prosinci přebytek zahraničního obchodu se zbožím meziročně stoupl o 7,1 miliardy korun na 14,8 miliardy. Pomohl především vyšší přebytek obchodu s motorovými vozidly.
„V posledním měsíci roku 2025 se vývoz i dovoz vrátily k meziročnímu růstu. O téměř devět miliard korun se meziročně zvýšil vývoz motorových vozidel. K růstu exportu dále přispěl zejména vývoz kovodělných výrobků, u kterých jsme zaznamenali nárůst o 4,6 miliardy, a strojů a zařízení, kde došlo k nárůstu o 4,3 miliardy korun,“ sdělila vedoucí oddělení obchodní bilance ČSÚ Jana Mazánková.
Příznivý vliv na prosincový výsledek měl také o tři miliardy vyšší přebytek obchodu se stroji a zařízeními. Pomohlo i to, že deficit obchodu s ropou a zemním plynem se zmenšil o 2,7 miliardy korun.
Naopak nepříznivě se projevilo snížení aktiva o 2,8 miliardy u obchodu s elektřinou, prohloubení schodku obchodu s počítači, elektronickými a optickými přístroji o 1,8 miliardy a snížení přebytku obchodu s elektrickými zařízeními o 1,5 miliardy korun.
Vývoz v prosinci meziročně vzrostl o 6,8 procenta na 360,1 miliardy korun a dovoz se zvýšil o 4,8 procenta na 345,3 miliardy. Loňský prosinec měl o jeden pracovní den více než v roce 2024.
Meziměsíčně po sezonním očištění se vývoz zvýšil o 1,7 procenta, zatímco dovoz se snížil o osm desetin procenta.
