Arménii čekají za tři měsíce parlamentní volby a země již nyní žádá Evropskou unii o pomoc v boji s hybridními hrozbami. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová Jerevanu vyhoví – už oznámila vyslání speciálního týmu. Podobná unijní mise působila i před rokem v Moldavsku. Moskva mezitím Jerevanu nabídla „humanitární pomoc“, kterou ale Arménie odmítla. Jedna ze zapojených organizací se totiž měla dříve podílet na vměšování právě do moldavských voleb.
„Na žádost Arménie nasadí EU hybridní tým rychlé reakce, který zemi pomůže čelit hrozbám před jejími volbami,“ uvedla v pondělí šéfka unijní diplomacie. „Podpora demokratické odolnosti v našich sousedních státech je i nadále zásadní. Nenecháme Arménii čelit zahraničnímu vměšování samotnou. Demokracie pod tlakem se na Evropu mohou spolehnout,“ dodala Kallasová.
Unie má do Arménie tým devíti až čtrnácti expertů vyslat koncem března či začátkem dubna na dobu až patnácti pracovních dnů, aby Jerevanu s čelením hrozbám pomohla, píše Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda s odkazem na dokument, do něhož měl portál možnost nahlédnout.
EU oznámila už v prosinci, že Arménii přidělí dvanáct milionů eur (asi 293 milionů korun), aby jí pomohla „čelit ruským dezinformacím před volbami“. Kallasová později doplnila, že o pomoc požádala přímo arménská vláda.
EU poskytuje Jerevanu významnou pomoc již od nabytí nezávislosti Arménie a je pro ni největším dárcem. Tamní prezident Vahagn Chačaturjan rovněž před rokem podepsal zákon, který vytváří právní základ pro možný vstup země do sedmadvacítky.
Moldavský scénář
Plánované zapojení EU vyvolalo kritiku arménské opozice, která krok označila za vměšování do vnitropolitických záležitostí země, uvádí RFE/RL. Tamní vládní představitelé to odmítli s tím, že žádost o pomoc má zajistit řádný průběh voleb, a nikoliv ovlivnit jejich výsledek.
Postup Evropské unie kritizovala také Moskva. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová tvrdí, že Unie připravuje v Arménii opakování „moldavského scénáře“. EU totiž do tohoto východoevropského státu loni v září během konání parlamentních voleb vyslala podobnou misi, jak už bylo zmíněno výše.
V loňských moldavských volbách byly dvě opoziční strany označené za proruské vyloučeny z kandidatury a úřady dle některých zpráv dokonce zablokovaly ruské nebo proruské webové stránky obviněné ze šíření dezinformací souvisejících s volbami, připomíná RFE/RL.
Odmítnutí ruské nabídky
S vměšováním Moskvy do hlasování v Moldavsku je spojená také ruská organizace Eurasia, uvedla arménská platforma pro ověřování faktů FIP. Právě Eurasia se měla podílet na „humanitární pomoci“ pro uprchlíky z Náhorního Karabachu, kterou nedávno nabídl Kreml Arménii. Ta ji odmítla.
„V této souvislosti jsou ‚humanitární‘ iniciativy organizace v různých zemích, včetně Arménie, často vnímány jako nástroj politického vlivu,“ poznamenala FIP s tím, že jedním z členů správní rady je kremelská propagandistka Margarita Simonjanová.
Na dodání nabízené pomoci se mělo podílet, kromě Ruské humanitární mise, také ruské vládní Rossotrudničestvo. To chce podle informací na svých webových stránkách „posilovat humanitární vliv Ruska ve světě“. Kavkazský server OC Media však připomíná, že organizace byla po zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 stižena sankcemi ze strany EU a byla také obviněna z účasti na špionáži a dalších podobných aktivitách.
Moskva loni v červenci zaslala více než 140 tun humanitární pomoci vysídleným Arménům z Náhorního Karabachu, která měla posloužit přibližně 30 tisícům lidí a byla organizována zmíněnými ruskými organizacemi.
„Odmítnutí další pomoci ze strany Jerevanu by samo o sobě mohlo být pochopitelné, pokud by ji už nepotřebovalo,“ prohlásila Zacharovová a dodala, že zdůvodnění odmítnutí „vyvolává více otázek než odpovědí“.
Tlak na arménskou diasporu
Arménská zahraniční zpravodajská služba (FIS) současně informovala, že Arméni žijící mimo svou zemi jsou kvůli blížícím se volbám pod tlakem.
„Zahraniční zpravodajská služba obdržela informace, že v cizí zemi se různí aktéři – vydávající se za zástupce tajných služeb dané země – snaží vyvíjet tlak na osoby arménského původu a občany Arménské republiky, kteří se v dané zemi zabývají ekonomickou činností, aby je přiměli k podnikání kroků na podporu určitých politických sil, které oznámily svůj záměr účastnit se nadcházejících parlamentních voleb v Arménii. Mezi tyto kroky patří mimo jiné poskytování finanční a organizační podpory těmto politickým silám ze strany uvedených podnikatelů,“ informovala FIS.
Hlavním soupeřem aktuálně vládnoucí strany premiéra Nikola Pašinjana je rusko-arménský miliardář Samvel Karapetjan, který v zemi vlastní hlavní energetickou společnost.
OC Media připomínají, že Karapetjan, který je v současné době v domácím vězení, byl zadržen v červnu 2025 poté, co učinil veřejná prohlášení, v rámci nichž se postavil na stranu Arménské apoštolské církve během jejího konfliktu s Pašinjanovou vládou. V době, kdy byl zatčen, oznámil vstup do politiky.
Portál OC Media zmiňuje, že Arménie sice čelí ruskému vměšování do voleb, zároveň ale vláda před nimi přijala rozhodnutí o zvýšení platů a poskytnutí bonusů státním zaměstnancům, což podle kritiků souvisí se získáním jejich podpory před blížícím se hlasováním.
Kandidatura exprezidenta
Do arménských parlamentních voleb zasáhne také exprezident země Robert Kočarjan, oznámila tento týden opoziční Arménská aliance, za niž bývalá hlava státu kandidovala i v roce 2021.
Kočarjan pochází z Náhorního Karabachu, kde se zúčastnil první války o tento region a vedl ho, dokud se nepřestěhoval do Arménie. Tam se stal nejprve premiérem a v letech 1998 až 2008 zastával post prezidenta.
Kočarjan ve zveřejněném projevu vyjádřil odhodlání volby vyhrát a dodal, že je přesvědčen, že „zlo ztělesněné vládou (premiéra Pašinjana) bude poraženo“.
„Bojuji proti nim od prvního dne, kdy se dostali k moci. Nepřestanu, dokud nebudou odstraněni. Ale to nestačí. Ti, kdo jsou zodpovědní za smrt tisíců našich hrdinů a za kapitulaci Arcachu (Náhorního Karabachu), musí být také pohnáni k odpovědnosti,“ prohlásil Kočarjan.
Exprezident se vyjádřil, že jeho blok „podporuje mír s Ázerbájdžánem“, zároveň dle něho ale „musí být založen na skutečných bezpečnostních zárukách“.
„Naším cílem je, aby se Arménie stala nejlépe organizovaným státem na jižním Kavkaze,“ prohlašuje Kočarjan.
