Arménský prezident Vahagn Chačaturjan podepsal zákon, který vytváří právní základ pro možný vstup země do Evropské unie, píše agentura Reuters. Arménie se v posledních letech snaží vzdalovat od svého tradičního partnera Ruska a budovat jiné mezinárodní vazby.
Arménský premiér Nikol Pašinjan, který od svého nástupu k moci v roce 2018 zemi přiblížil Západu, opakovaně zdůraznil, že návrh zákona nepředstavuje žádost o vstup do EU, ale začátek širšího integračního procesu. Uvedl také, že veřejnost by neměla očekávat rychlý průběh procesu a že by v každém případě vyžadoval schválení v referendu.
Přijetí návrhu zákona přichází před parlamentními volbami, které se mají konat příští rok, a také před možným referendem o ústavních změnách, které požaduje dlouhodobý rival Arménie Ázerbájdžán v rámci mírové dohody o ukončení téměř čtyřicetiletého vzájemného konfliktu.
Možné komplikace
Cestu do Unie může Arménii komplikovat mimo jiné to, že nesdílí hranice se žádnou zemí EU, či možné diplomatické potíže, které by mohl vyvolat Ázerbájdžán, který dodává do Evropy velké zásoby zemního plynu, píše Reuters.
Další tři země, které byly kdysi součástí Sovětského svazu – Estonsko, Lotyšsko a Litva – vstoupily do EU v roce 2004 po několikaletém vyjednávacím procesu, který mimo jiné vyžadoval harmonizaci s právními předpisy Unie.
Rusko několikrát prohlásilo, že Jerevan bude muset opustit Eurasijskou ekonomickou unii, obchodní blok vedený Moskvou, pokud vstoupí do EU. Arménská ekonomika je na Moskvě silně závislá, z Ruska dováží ve velkém třeba energie.
