Proces

Soudy v Česku zvyšují svou výkonnost. O civilní žalobě soudce rozhodne v průměru za půl roku, délka řízení se tedy oproti loňsku zkrátila o třináct dnů. Za posledních deset let soudy zrychlily své rozhodování průměrně o pět měsíců. Kratší je i doba od podání obžaloby za trestný čin do rozsudku – průměrně tři a půl měsíce. I díky dlouhodobě se snižující kriminalitě leží soudům na stole o osm tisíc trestních kauz méně než před deseti lety. České soudy jsou tak nejrychlejší v historii.

Milada Horáková byla jedinou ženou, kterou komunisté v Československu odsoudili a zavraždili v politickém procesu. Život právničky, národněsocialistické poslankyně a bojovnice za ženská práva ukončila po vykonstruovaném procesu šibenice ráno 27. června roku 1950. Výročí smrti Milady Horákové se připomíná jako Den památky obětí komunistického režimu. Vzpomínkové akce se konají v Praze, Plzni, Kutné Hoře i v Terezíně.

Ebráhím Raísí se stal prezidentem Íránu v roce 2021. Muž, který od března 2019 vedl tamní justici, byl jedním z nejvlivnějších lidí v zemi a mluvilo se o něm jako o možném nástupci nejvyššího vůdce ajatolláha Alí Chameneího, který ho dlouhodobě podporoval. Raísího minulost však poznamenala účast na řízení procesů, které podle lidskoprávních organizací odsoudily na smrt tisíce lidí. Raísí zemřel o víkendu při nehodě vrtulníku.

Bývalý právník amerického exprezidenta Donalda Trumpa Michael Cohen u soudu prohlásil, že předal pornoherečce Stephanii Cliffordové platbu za mlčení, kterou schválil Trump. Podle Cohena se Trump obával dopadu, který by mohlo mít zveřejnění jeho údajného sexuálního poměru na jeho prezidentskou kampaň. Cohen vystoupil u soudu na Manhattanu jako klíčový svědek v procesu s Trumpem, který usiluje o návrat do Bílého domu.

U vídeňského soudu začal proces s bývalým rakouským kancléřem Sebastianem Kurzem (ÖVP). Obžalovaný je z křivé výpovědi před parlamentním vyšetřovacím výborem, který zkoumal údajnou korupci v první Kurzově vládě z let 2017 až 2019. Bývalý lidovecký politik před zahájením procesu znovu vyjádřil přesvědčení o své nevině a prostřednictvím svého obhájce pak u soudu požádal o zproštění obžaloby.

Bývalý americký prezident Donald Trump se v pondělí v New Yorku účastní zahájení hlavní části prvního z několika soudních sporů s federálními a státními úřady, které jej v nadcházejících měsících čekají. Úvodní řeči přicházejí poté, co už soudce ve věci občanskoprávní žaloby newyorské vlády rozhodl, že Trump a jeho firma podváděli finanční instituce zveličováním svých majetků. Prokuratura požaduje mimo jiné pokutu ve výši 250 milionů dolarů (skoro 5,8 miliardy korun).

Obvinění bývalého šéfa Bílého domu Donalda Trumpa ze spiknutí, uchovávání tajných materiálů a dalších přečinů nejprve společnost šokovala, současných 91 obvinění vůči Trumpovi už ale Američany tolik nevzrušuje. Píše to v analýze list The New York Times. Republikáni v reakci na nejnovější kauzu hovoří o politicky motivovaném stíhání a „honu na čarodějnice“, lídři Demokratické strany zase zdůrazňují rovnost všech Američanů před zákonem.

Policie v Hongkongu zatkla dva muže za to, že u sebe měli obrázkové knihy, které úřady považují za „rozvratné“. Na svých internetových stránkách o tom informuje britská BBC, podle které jde pravděpodobně o první případ zatýkání za pouhé vlastnictví těchto knížek. Jejich vydavatelé loni skončili ve vězení.

Internetový projekt Politické procesy, který vznikl pod vedením dokumentaristy Marka Janáče, ukáže různé způsoby manipulace dobových propagandistů. Spuštěn bude 3. prosince ve 03:06, kdy před 70 lety začaly popravy 11 odsouzených v procesu s Rudolfem Slánským a spol. Díky webu si zájemci budou moci vizualizovat jednotlivé výstupy procesu. Projekt umožňující pochopit, co je dezinformace a propaganda a jejich působení na společnost, nyní tvůrci představili v Národním archivu.

V utajení se v Číně koná proces s uneseným miliardářem Siaem Ťien-chuou. Státní bezpečnost ho před pěti lety unesla z Hongkongu v rámci zátahu proti finančním skupinám. Zakladatel společnosti Tomorrow Group s kontakty na špičky komunistické strany je jednou z kořistí v protikorupční kampani prezidenta Si Ťin-pchinga. Konkrétní obvinění i místo konání soudu úřady skrývají.

Třicet let bojují příbuzní generála Jana Syrového a bývalého předsedy vlády Rudolfa Berana za očištění jejich jmen. Syrový a Beran byli vrcholnými představiteli země v období druhé republiky a po válce byli odsouzeni za kolaboraci s nacisty. Městský soud v Praze návrh státního zástupce na obnovu procesu z roku 1947 zamítl. Pro Reportéry ČT se případu věnoval Karel Vrána.

Moskevská soudkyně se v úterý začala zabývat novým případem uvězněného opozičního politika Alexeje Navalného. Soud se koná přímo ve věznici v Pokrovu asi sto kilometrů východně od Moskvy, kde si Navalnyj odpykává dříve uložený trest 2,5 roku odnětí svobody. Nyní mu hrozí až patnáct let za mřížemi, napsal na svém webu list Kommersant.

Svržená myanmarská vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij si v dalším procesu vedeném proti ní, tentokrát kvůli údajné korupci, vyslechla výpověď svého bývalého spojence, který vystupuje jako důležitý svědek obžaloby. Su Ťij je od únorového puče vězněna kvůli řadě obvinění, která však její právníci odmítají s tím, že jsou politicky motivovaná.

Pozůstalí po 298 obětech letu MH17 sestřeleného v roce 2014 nad východní Ukrajinou začali vypovídat před soudem v Nizozemsku. Někteří z nich viní Rusko ze lži, jiní žádají potrestání viníků, aby našli klid. Obžalováni jsou tři ruští a jeden ukrajinský občan, kteří jsou podezřelí ze zapojení do pádu Boeingu 777 společnosti Malaysian Airlines. Mezinárodní tým vyšetřovatelů připsal sestřelení letadla raketě ruských ozbrojených sil odpálené z prostoru, který kontrolují Ruskem podporovaní separatisté. Oni i Moskva odpovědnost odmítají.

Ve Vatikánu začal proces s deseti lidmi, kteří jsou obžalováni ze zpronevěry financí, podvodů, vydírání či zneužití úřadu. Je mezi nimi i bývalý prefekt papežského státu Giovanni Angelo Becciu, který je prvním kardinálem, jenž stanul před vatikánským trestním soudem a nejvýše postaveným úředníkem Svatého stolce obžalovaným z finančních trestných činů. Obvinění odmítá.

Moskevský městský soud uložil tresty odnětí svobody od pěti do dvanácti let pěti policistům, kteří předloni v červnu podstrčili známému novináři Ivanu Golunovovi drogy, aby jej mohli obvinit a dosáhnout jeho uvěznění. Soud zároveň rozhodl, že Golunov, jehož případ byl vykonstruován, má právo požadovat od policistů odškodné v celkové výši pět milionů rublů (zhruba 1,4 milionu Kč), informuje agentura TASS.

Jiří Zenáhlík, který se ve čtvrtek dožívá sta let, pobyl přes jedenáct let v komunistických věznicích a uranových dolech, po propuštění jej režim tvrdě perzekvoval. Po revoluci získal hodnost plukovníka v záloze a v roce 2008 mu byl propůjčen Řád bílého lva první třídy. Při tom někteří historici zpochybnili Zenáhlíkovu činnost za druhé světové války, protože o ní chybí doklady. On sám tvrdí, že bojoval v řadách americké armády na západní frontě, připustil však, že důkazy pro to nemá.

Obhájce bývalého amerického policisty Dereka Chauvina v úterý požádal soud v Minneapolisu o nový proces pro svého klienta. Učinil tak zhruba dva týdny poté, co porota Chauvina shledala vinným z vraždy a zabití George Floyda. Obhájce expolicisty Eric Nelson podal u soudu několik návrhů s žádostí o nový proces, ve kterých uvedl, že dosavadní soud s jeho klientem nebyl spravedlivý, uvedla agentura Reuters.

Porota shledala expolicistu Dereka Chauvina vinným ve všech třech bodech žaloby v případě vraždy a zabití Afroameričana George Floyda. Ten zemřel loni v květnu poté, co mu Chauvin devět a půl minuty klečel na krku, i když si Floyd stěžoval, že nemůže dýchat. Případ vyvolal celosvětové protesty proti rasismu, násilí a debatu o rasismu a postupech policie v USA.

Bělošský expolicista Derek Chauvin odmítl svědčit v soudním procesu, v němž čelí obviněním z vraždy a zabití Afroameričana George Floyda, jehož smrt loni vyvolala mezinárodní vlnu protestů. Agentura AP připomněla, že Chauvin ještě svou verzi událostí z minulého května veřejně nepředstavil. Obžaloba i obhajoba soud informovaly, že nehodlají předvolat další svědky. Na řadě jsou tak závěrečné řeči, jež zazní v pondělí, píše agentura Reuters.

Pneumolog Martin Tobin ve čtvrtek u soudu s expolicistou Derekem Chauvinem uvedl, že George Floyd zemřel kvůli nedostatku kyslíku, když mu obžalovaný zaklekl na krk při policejním zásahu. Informovala o tom agentura Reuters. Lékař, který působí na jednotce intenzivní péče v Chicagu, byl během procesu povolán jako svědek obžaloby. Floyd měl podle něho zemřít na asfyxii (dušení).

Italští právní experti chtějí znovu otevřít více než sedm set let starý případ Danta Alighieriho. Jednoho z největších italských básníků a jazykovědců odsoudil v roce 1302 tehdejší starosta Florencie k vyhnanství a autor Božské komedie se už do svého rodného města nikdy nevrátil. Právníci teď zkoumají, zda by případ nešel znovu otevřít a tehdejší rozhodnutí soudu případně anulovat.

Po potlačení pražského jara v srpnu 1968 se část studentů v Československu pustila do konfrontace s nastupující komunistickou normalizací. Mezi nimi také Hnutí revoluční mládeže v čele s Petrem Uhlem. Právě s touto skupinou odstartoval pátého března roku 1971 první normalizační proces. Za podvracení republiky bylo tehdy odsouzeno 16 lidí.

Před sedmdesáti lety –  25. února 1951 –  informoval pražský rozhlas o odhalení „protistátního spiknutí“.  Stalo se tak čtyři dny po začátku zasedání Ústředního výboru KSČ, na kterém byli Otto Šling, Marie Švermová a další obviněni z protistátní činnosti a Vladimír Clementis a Gustáv Husák z buržoazního nacionalismu. Hledání vnitřního nepřítele tehdy začalo nabírat stále rychlejších obrátek a nakonec zasáhlo do těch nejvyšších příček stranického žebříčku.