V Rusku začal proces s obžalovanými z teroru v koncertní síni

U vojenského soudu v Moskvě v pondělí začal proces s devatenácti obžalovanými z teroristického útoku v koncertní síni v Krasnogorsku u Moskvy z března 2024, který si vyžádal 149 mrtvých, informovala státní agentura TASS. Stanice BBC na svém ruskojazyčném webu kauzu označuje za jeden z největších ruských trestních případů týkajících se terorismu.

Vyšetřování spojilo dvě verze události do jedné a snaží se dokázat, že útok zorganizovala skupina Islámský stát. Podle obžaloby tak učinila za účasti zahraničních zpravodajských služeb a v zájmu nejvyššího vedení Ukrajiny, napsala BBC a dodala, že nezávislé zdroje poukazují na nedostatek veřejně dostupných ověřitelných údajů potvrzujících tuto variantu. Organizátoři útoku stále nebyli nalezeni a Kyjev jakýkoliv podíl popírá.

Útok se odehrál loni 22. března večer v hudebním sále obchodního centra Krokus Siti. Podle vyšetřovatelů i dostupných záběrů čtyři útočníci začali střílet z automatických zbraní před vystoupením rockové kapely. Použili také výbušniny, které vyvolaly mohutný požár.

Jednalo se o jeden z nejtragičtějších útoků v zemi za desítky let, zemřelo 149 lidí a další stovky byly zraněny. Téměř polovinu obětí zabil kouř a oxid uhelnatý z požáru, nikoliv střelba, napsala agentura AFP s odvoláním na dřívější zprávu TASS a materiály k případu.

Útok vyvolal i vlnu xenofobie

Před soudem stanuli čtyři podezřelí útočníci – všichni z Tádžikistánu – a dalších patnáct osob obviněných ze spolupachatelství, napsala AFP. Připomněla, že útok kromě šoku vyvolal v Rusku vlnu xenofobie vůči migrantům ze Střední Asie.

Ruské bezpečnostní složky zatkly čtyři podezřelé několik hodin po útoku a zadržení se později objevili u soudu se známkami těžkého bití, napsala agentura AP.

K odpovědnosti za masakr se přihlásila frakce teroristické organizace Islámský stát. I tak ale ruští představitelé v čele s vůdcem Vladimirem Putinem bez předložení důkazů trvali na tom, že se na útoku podílela Ukrajina, napsala AP. Kyjev důrazně odmítl, že by byl do útoku jakkoli zapleten. Ukrajina se už čtvrtým rokem brání ruské vojenské agresi.

Čtvrteční slyšení začalo v otevřeném režimu, ale očekává se, že samotný proces bude za zavřenými dveřmi, tedy bez přítomnosti médií a veřejnosti, napsala agentura TASS. Důvodem jsou podle ní mimo jiné utajované informace v materiálech týkajících se případu a také to, že po některých podezřelých se stále pátrá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael zaútočil na íránskou infrastrukturu

Izraelská armáda podnikla rozsáhlou vlnu útoků na íránskou infrastrukturu v několika oblastech včetně města Isfahán, napsal deník Ha'arec. Íránská agentura IRNA tvrdí, že izraelsko-americké útoky ve středu večer zabily dva chlapce v obytné části města Kafrí v jižním okrese Šíráz. Několik států v Perském zálivu mezitím podle stanice al-Džazíra hlásilo zneškodnění dronů ve svém vzdušném prostoru.
před 25 mminutami

Írán chce vyjednávat, tvrdí Trump

Íránský režim se podle prezidenta USA Donalda Trumpa účastní mírových rozhovorů. Šéf Bílého domu naznačil, že to však Teherán popírá z obav, že jej „zabijí jeho vlastní lidé“. V noci na čtvrtek to napsala agentura AFP, podle níž se tak Trump vyjádřil během večeře republikánů v Kongresu. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí ve středu tvrdil, že Teherán nemá v úmyslu s Washingtonem vyjednávat.
před 2 hhodinami

Britská armáda bude moci zabavovat lodě ruské stínové flotily, oznámila vláda

Britská armáda bude moci vstupovat na palubu a zabavovat lodě takzvané ruské stínové flotily, které budou proplouvat britskými vodami. V noci na čtvrtek to napsala agentura AFP s odvoláním na kabinet premiéra Keira Starmera. Londýn se tak rozhodl v době, kdy další evropské země zintenzivňují své úsilí s cílem narušit fungování stínové flotily tankerů, které Moskva používá k financování své války proti Ukrajině, poznamenala agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Írán hrozí zničením infrastruktury zemi, která podpoří okupaci jeho ostrova

Teherán má zpravodajské informace, podle nichž se jeho nepřátelé připravují na okupaci jednoho z íránských ostrovů, a to za podpory nejmenovaného státu v regionu, prohlásil předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf. V případě takovéto nepřátelské akce bude veškerá důležitá infrastruktura této země cílem nepřetržitých íránských úderů, dodal. Tamní ministr zahraničí Abbás Arakčí podle Reuters vyzval sousední země, aby se od USA distancovaly.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoPolsko staví bunkry. Musejí ho mít všechny novostavby kromě rodinných domů

Polská vláda myslí svůj dlouhodobý záměr posílit civilní obranu vážně. Podle nových nařízení musejí mít všechny novostavby – s výjimkou rodinných domů – vlastní protivzdušný bunkr. Od začátku roku jich jsou v zemi už desítky nových. Jiné se otevřely po rekonstrukci. Na zvláštní dvouletý program Varšava už loni vyčlenila v přepočtu skoro 200 miliard korun. Polsko má co dohánět. V zemi sice je 16 tisíc krytů z dob komunistického režimu, nedávné kontroly ale odhalily, že použitelná je pouze tisícovka z nich. Ta dokáže ochránit pouhá tři procenta obyvatel.
před 8 hhodinami

Ropa zlevnila v naději na jednání s Íránem

Ceny ropy se ve středu snížily díky nadějím na dohodu o ukončení války na Blízkém východě, velkou část počátečního poklesu nicméně během dne smazaly. Cena severomořské ropy Brent se tak neudržela pod psychologicky důležitou hranicí sto dolarů za barel.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Přeživší holocaustu po letech náhodně narazila na svou dozorkyni z koncentračního tábora

Román „Žena v zeleném kabátě“ popisuje nečekané setkání dvou starších žen v centru Říma, bývalá židovská vězeňkyně z Osvětimi se náhodně setká se svou dozorkyní. Skutečnou situaci, která se jí stala před pár lety, popsala maďarsko-italská autorka a pamětnice holocaustu Edith Brucková.
před 10 hhodinami

Porota v USA shledala Google a Metu odpovědnými v případu závislosti na sítích

Porota v Los Angeles shledala firmy Google a Meta odpovědnými v přelomovém soudním sporu, který se týká závislosti na sociálních sítích; firmy musí zaplatit odškodné tři miliony dolarů (63,4 milionu korun), píše agentura Reuters. Společnosti, které s verdiktem nesouhlasí, čelily obvinění, že své sociální sítě a platformy záměrně navrhly tak, aby si na nich děti vypěstovaly závislost.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...