V Rusku začal proces s obžalovanými z teroru v koncertní síni

U vojenského soudu v Moskvě v pondělí začal proces s devatenácti obžalovanými z teroristického útoku v koncertní síni v Krasnogorsku u Moskvy z března 2024, který si vyžádal 149 mrtvých, informovala státní agentura TASS. Stanice BBC na svém ruskojazyčném webu kauzu označuje za jeden z největších ruských trestních případů týkajících se terorismu.

Vyšetřování spojilo dvě verze události do jedné a snaží se dokázat, že útok zorganizovala skupina Islámský stát. Podle obžaloby tak učinila za účasti zahraničních zpravodajských služeb a v zájmu nejvyššího vedení Ukrajiny, napsala BBC a dodala, že nezávislé zdroje poukazují na nedostatek veřejně dostupných ověřitelných údajů potvrzujících tuto variantu. Organizátoři útoku stále nebyli nalezeni a Kyjev jakýkoliv podíl popírá.

Útok se odehrál loni 22. března večer v hudebním sále obchodního centra Krokus Siti. Podle vyšetřovatelů i dostupných záběrů čtyři útočníci začali střílet z automatických zbraní před vystoupením rockové kapely. Použili také výbušniny, které vyvolaly mohutný požár.

Jednalo se o jeden z nejtragičtějších útoků v zemi za desítky let, zemřelo 149 lidí a další stovky byly zraněny. Téměř polovinu obětí zabil kouř a oxid uhelnatý z požáru, nikoliv střelba, napsala agentura AFP s odvoláním na dřívější zprávu TASS a materiály k případu.

Útok vyvolal i vlnu xenofobie

Před soudem stanuli čtyři podezřelí útočníci – všichni z Tádžikistánu – a dalších patnáct osob obviněných ze spolupachatelství, napsala AFP. Připomněla, že útok kromě šoku vyvolal v Rusku vlnu xenofobie vůči migrantům ze Střední Asie.

Ruské bezpečnostní složky zatkly čtyři podezřelé několik hodin po útoku a zadržení se později objevili u soudu se známkami těžkého bití, napsala agentura AP.

K odpovědnosti za masakr se přihlásila frakce teroristické organizace Islámský stát. I tak ale ruští představitelé v čele s vůdcem Vladimirem Putinem bez předložení důkazů trvali na tom, že se na útoku podílela Ukrajina, napsala AP. Kyjev důrazně odmítl, že by byl do útoku jakkoli zapleten. Ukrajina se už čtvrtým rokem brání ruské vojenské agresi.

Čtvrteční slyšení začalo v otevřeném režimu, ale očekává se, že samotný proces bude za zavřenými dveřmi, tedy bez přítomnosti médií a veřejnosti, napsala agentura TASS. Důvodem jsou podle ní mimo jiné utajované informace v materiálech týkajících se případu a také to, že po některých podezřelých se stále pátrá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kuba v reakci na americké ropné embargo zavádí přísná úsporná opatření

Kuba v reakci na americké ropné embargo zavádí přísná opatření k úspoře energií. Úřady budu fungovat jen od pondělí do čtvrtka, omezí se dopravní spoje, prezenční výuka na školách i ubytování pro turisty. Podle agentury DPA o tom v pátek večer místního času informovalo několik kubánských ministrů ve státní televizi.
před 12 mminutami

SpaceX se místo mise na Mars chce předtím soustředit na Měsíc, píše WSJ

Vesmírná společnost miliardáře Elona Muska SpaceX odloží misi na Mars plánovanou na letošní rok. Místo toho se chce soustředit na dlouho slibovanou cestu na Měsíc. S odkazem na své zdroje o tom píše deník The Wall Street Journal (WSJ). Další zdroj listu uvedl, že si firma dala za cíl přistát na Měsíci bez lidí na palubě v březnu 2027.
před 4 hhodinami

Atentátník v mešitě v Islámábádu zabil desítky lidí

Sebevražedný atentátník v šíitské mešitě Chadídža al-Kubra v době páteční modlitby na okraji Islámábádu zavraždil nejméně 31 lidí, uvedla agentura AFP s odkazem na bezpečnostní zdroje. Útok zranil více než 170 lidí, napsala agentura Reuters s odkazem na místní úřady. Média podle informací z místa předpokládají další nárůst počtu obětí, jelikož řada zraněných je v kritickém stavu. Útočník byl těsně předtím, než bombu odpálil, zastaven u vchodu do svatostánku. K útoku se podle agentury Reuters přihlásila teroristická organizace Islámský stát.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ruský Rosatom začal s dostavbou maďarské elektrárny Paks

Po dvanácti letech od podpisu smlouvy začíná ruská společnost Rosatom rozšiřovat maďarskou jadernou elektrárnu Paks. Projekt loni získal výjimku z amerických sankcí proti ruskému energetickému sektoru. Maďarská vláda projekt označila za vlajkovou loď revitalizace evropské jaderné energetiky.
před 7 hhodinami

Slovenská policie zastavila stíhání některých kroků státu za covidu-19

Slovenská policie zastavila stíhání v případu některých kroků státu za pandemie nemoci covid-19. S odvoláním na vyjádření prokuratury to napsal portál Aktuality.sk, rozhodnutí zatím není pravomocné. Šlo o vyšetřování nadúmrtí v době koronavirové nákazy, jakož i podezření z trestných činů obecného ohrožení a maření úlohy veřejným činitelem.
před 9 hhodinami

V Británii začal platit nejpřísnější zákon proti deepfake pornu

Ve Velké Británii začal platit nejpřísnější zákon proti vytváření falešných sexuálních fotografií skutečných lidí za pomoci umělé inteligence (AI). Pachatelům za to hrozí dva roky, respektive devět let, pokud je obětí dítě. Internetové platformy pak mohou čelit pokutám do výše deseti procent globálních příjmů. Londýnská vláda zároveň vytváří nástroj, který takový obsah snadno odhalí. Problémová je především AI jménem Grok na síti X, která patří miliardáři Elonu Muskovi. „Jednání Groku a X je nechutné a ostudné a upřímně řečeno, rozhodnutí proměnit toto v prémiovou službu je otřesné,“ nešetřil kritikou britský premiér Keir Starmer.
před 10 hhodinami

Dobrý začátek, řekl k jednáním Írán. USA vzápětí oznámily nové sankce

Spojené státy oznámily uvalení nových ropných sankcí na Írán. Trumpova vláda k tomuto kroku sáhla krátce po jednání v Ománu, jež bylo přitom podle Teheránu pozitivní. Podle ománského ministerstva zahraničí, které rokování zprostředkovává, se první fáze rozhovorů zaměřila na vytvoření vhodných podmínek k faktické obnově diplomatických a technických jednání. Pokračovat mají podle Teheránu jindy.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Nevládní organizace kritizují „drastické“ snížení humanitární pomoci

Ministerstvo zahraničí chce výrazně snížit výdaje na českou humanitární a rozvojovou pomoc v zahraničí. Celkový rozpočet čtyř základních programů má být zhruba poloviční –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ miliarda korun. Podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) jsou důvodem úspory. Opozice i nevládní organizace rozhodnutí kritizují. České fórum pro rozvojovou spolupráci mluví o drastickém omezení.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...