V Rusku se po teroristickém útoku v Krasnogorsku u Moskvy množí výhrůžky a fyzické útoky na migranty ze Střední Asie, přibývá i případů úředního nátlaku včetně nezákonných deportací, upozorňují lidskoprávní aktivisté. Právě lidi středoasijského původu, především z Tádžikistánu, označily ruské úřady za podezřelé z útoku. Rusko je přitom na práci migrantů ze Střední Asie do velké míry závislé.
„Jestli jste Tádžik, tak s vámi nejedu.“ V Rusku sílí diskriminace a násilí vůči lidem ze Střední Asie
„Můj manažer mi poslal textovou zprávu, že ve své restauraci nepotřebuje žádné teroristy a že mi přestane platit,“ uvedl tádžický kuchař pracující v Moskvě. „Dobrý den, pokud jste Tádžik, zrušte objednávku, nejedu s vámi,“ píší zákazníci v aplikacích taxislužeb svým přiděleným řidičům.
V Blagověščensku na rusko-čínské hranici někdo zapálil na tamním trhu stánek vlastněný středoasijskými migranty. V Kaluze jihozápadně od Moskvy zase skupina neznámých pachatelů zbila na ulici tři občany Tádžikistánu, z nichž jeden byl později hospitalizován.
Na nárůst případů obtěžování a útoků vůči lidem ze Střední Asie upozorňuje například organizace Human Rights Watch, zesílení xenofobie očekávají nebo už zaznamenali i ruští lidskoprávní aktivisté.
Tádžikistán uvedl, že registruje nárůst počtu svých občanů pracujících v Rusku, kteří se vracejí do vlasti. „Máme více lidí, kteří přicházejí (do Tádžikistánu), než těch, kteří odcházejí,“ řekla ruské státní agentuře TASS náměstkyně tádžické ministryně práce a migrace Šachnora Nodiriová.
Ministerstvo zahraničí Kyrgyzstánu zase svým občanům doporučilo, aby případné cesty do Ruska odložili. Vyzvalo je, aby se tam vydali jen ve skutečně nutných případech a aby se ujistili, že mají u sebe vždy všechny požadované doklady.
„Jeďte domů a deset let se nevracejte“
Tvrdší přístup k lidem ze Střední Asie je zřejmý i ze strany úřadů. „Sebrali nám pasy a odvedli nás do nějaké místnosti. Kontrolovali naše telefony čtyři hodiny a nechtěli je vrátit. Vzali nám otisky prstů a nechali nás podepsat nějaké papíry. Ukrajince a Tádžiky obecně bijí. Sedíme tu hladoví už den, nedali nám ani vodu,“ popsal jeden z migrantů z Kyrgyzstánu, kteří uvedli, že je po příletu z Biškeku drželi na moskevském letišti Šeremetěvo celkem dva dny.
„Zavřeli nás jako zločince, v jedné místnosti je více než deset lidí z Kyrgyzstánu a další jsou v jiných místnostech. Nejprve říkali, že jde o ‚dodatečné kontroly‘, ale přestali cokoliv vysvětlovat. Kontaktovali jsme ambasádu, řekli nám, že nám nemohou s ničím pomoci,“ dodal muž ze skupiny, která se nakonec musela vrátit domů.
I stavební dělník z Tádžikistánu uvedl, že byl navzdory platnému pracovnímu povolení a povolení k pobytu deportován a dostal desetiletý zákaz vstupu do Ruska, když odjížděl do Dušanbe, aby strávil několik týdnů se svou rodinou. „Ptal jsem se policistů, proč mi to dělají. Jen mi řekli ‚jdi domů a nevracej se 10 let.‘“
Tisíce zadržených a stovky deportovaných
Právnička Valentina Čupiková, která se zabývá pomocí migrantům, uvedla, že během dvou dnů po teroristickém útoku v Krasnogorsku obdržela dva a půl tisíce stížností, z nichž polovina se týkala nezákonného zadržování. Zhruba třicet lidí podle ní uvedlo, že byli drženi v chladu, nedostali jídlo ani vodu a nesměli chodit na toaletu.
Později doplnila, že zatímco před útokem evidovala zhruba 150 žádostí o pomoc denně, za osm dní po útoku už jich evidovala celkem přes šest tisíc.
Ruské úřady zintenzivnily razie v bydlištích i na pracovištích migrantů, přičemž tisíce lidí ze Střední Asie zadržely a stovky následně deportovaly, uvedla Čupiková s tím, že jde o největší razie proti přistěhovalcům od roku 2013.
Šovinismus
Po útoku v Krasnogorsku tak ještě zesílily projevy nenávisti, které lidé ze Střední Asie pociťují v Rusku běžně. „Často se potýkají s širokou společenskou xenofobií, která v nich vidí něco jako podtřídu,“ přiblížil Edward Lemon z texaské A&M University.
Obyčejní Rusové podle něj považují středoasijský region za zaostalý. Ostatně bývalou nadvládu ze strany Ruska a potom Sovětského svazu spojují se snahami ho „civilizovat“. „Média a nacionalističtí influenceři vykreslují obyvatele Střední Asie jako nevzdělané potenciální zločince a teroristy. Denně čelí marginalizaci a rasismu,“ dodal Lemon.
Ruské vedení se na jedné straně snaží napětí mírnit, na druhé straně k němu ale přispívá. Šéf Kremlu Vladimir Putin ještě na konci března, pár dní po útoku v Krasnogorsku, prohlásil, že ho prohlášení typu „Rusko je jen pro Rusy“ znepokojují, a varoval, že tyto „destruktivní myšlenky“ mohou zemi zničit.
Na začátku dubna ale vyzval k radikální změně v přístupu k migraci kvůli zajištění bezpečnosti ruské společnosti. Do regulování migrace je podle něj nezbytné zapojit moderní databáze s biometrickými údaji k zamezení tomu, aby lidé s kriminální minulostí získali pracovní povolení a ruské občanství. „Rozhodujícím principem by mělo být, že v Rusku smějí žít a pracovat pouze ti, kteří respektují naše tradice, jazyk, kulturu a historii,“ zdůraznil ruský vůdce.
Temur Umarov z centra Carnegie míní, že ačkoli chce Moskva udržovat dobré vztahy s Tádžikistánem, nemůže ignorovat ruské veřejné mínění. „Proto Putin zdůrazňuje, že teroristé nemají žádnou národnost, ale to neznamená, že společnost má stejný postoj. Ruská vláda musí ukázat, že se s tímto problémem vypořádává, protože někteří lidé nebudou dělat rozdíly mezi radikálními islamisty a pracovními migranty a budou tlačit na vládu, aby omezila počet těchto migrantů.“
Rusko migranty ze Střední Asie potřebuje
Ruský manévrovací prostor je v otázce migrace omezený, neboť miliony středoasijských pracovníků pracují v zemi jako taxikáři, uklízeči, kadeřnice či prodavačky. Jejich domovské země jsou zase závislé na příjmech, které posílají domů, v případě Tádžikistánu tvořily remitence v roce 2022 polovinu HDP.
Podle Umarova je v Rusku asi sedm milionů migrantů, z nichž asi osmdesát procent pochází ze Střední Asie. Ruské úřady uvádějí, že loni žily v zemi více tři miliony imigrantů z Tádžikistánu. „Migranti pracují za mnohem nižší platy než běžní Rusové a jsou ochotnější pracovat v mnohem těžších a drsnějších podmínkách,“ dodává Umarov.
Rusko je na středoasijské pracovní síle závislé, proto si podle něj nemůže dovolit migrační toky zastavit. „Nemyslím si, že je možné tuto situaci změnit, protože chybějí Rusové určitého věku, kteří by byli schopni nahradit pět až šest milionů migrantů ročně, vezmeme-li v úvahu, že se demografická situace zhoršuje. Bude to zázrak, pokud bude Rusko schopné vyhodit migranty a nahradit je Rusy,“ uzavřel.
