Nenávist

Otevření migračního centra v Albánii, na kterém se tamní vláda domluvila s Itálií, je prvním pokusem o řízení migrace do Evropy mimo země EU, což si přeje většina států, podotkl bývalý europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09). A shodují se na tom i další hosté pořadu Události, komentáře, kteří za velký problém považují to, že se lidé, kterým byl odmítnut nárok na azyl, i nadále zdržují v Evropě. Kromě vyřizování azylových žádostí mimo EU vidí politici možné řešení i v účinnější návratové politice.

Podle výroční zprávy Federace židovských obcí (FŽO) o antisemitismu vzrostl počet antisemitských projevů v Česku v loňském roce meziročně o 90 procent. Výrazně jich přibylo po 7. říjnu minulého roku, kdy teroristické hnutí Hamás zaútočilo na Izrael. V naprosté většině šlo o projevy nenávisti na internetu, hlavně pak na sociálních sítích.

Ministerstvo vnitra dál trvá na spojení hnutí SPD s xenofobií a předsudečnou nenávistí. Proti dubnovému rozsudku, který mu nařídil se omluvit, podalo odvolání, potvrdil ČT mluvčí resortu Ondřej Krátoška s tím, že soud chybně zhodnotil důkazy. Spor se týká zprávy o projevech extremismu za druhé pololetí roku 2020, ve které ministerstvo označilo SPD za xenofobně zaměřenou populistickou skupinu. Podle soudu resort svoje tvrzení nepodložil, stejně argumentovalo i samotné hnutí.

Na extremistické scéně v Česku i nadále dominuje takzvané antisystémové hnutí, jehož představitelé nevěří demokratickému systému, často vyjadřují obdiv k ruskému režimu a nerespektují stát a jeho instituce. Zcela zastínilo tradiční extremistické a xenofobně populistické subjekty. Vyplývá to ze zprávy ministerstva vnitra o extremismu za rok 2023, kterou nyní schválila vláda. Scénu ovlivnily i neshody mezi členy romské a ukrajinské komunity nebo reakce na teroristický útok palestinského teroristického hnutí Hamás v Izraeli z loňského podzimu.

Soud rozhodl o tom, že se stát má omluvit opozičnímu hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), že ho ministerstvo vnitra ve své zprávě o projevech extremismu za druhé pololetí roku 2020 označilo za xenofobně zaměřenou populistickou skupinu a přisoudilo mu dominantní úlohu při projevování předsudečné nenávisti. Uvedla to mluvčí SPD Barbora Šťastná. Obvodní soud pro Prahu 7 vyhověl v plném rozsahu žalobě SPD, která se omluvy domáhala, doplnila mluvčí. Resort vnitra se podle ministra Víta Rakušana (STAN) velmi pravděpodobně odvolá.

V Rusku se po teroristickém útoku v Krasnogorsku u Moskvy množí výhrůžky a fyzické útoky na migranty ze Střední Asie, přibývá i případů úředního nátlaku včetně nezákonných deportací, upozorňují lidskoprávní aktivisté. Právě lidi středoasijského původu, především z Tádžikistánu, označily ruské úřady za podezřelé z útoku. Rusko je přitom na práci migrantů ze Střední Asie do velké míry závislé.

Žijeme v nenávistné době, nebo jen známe dokonalejší způsoby, jak nenávist šířit? Odpověď nejen na tyto otázky hledali spolu s moderátorem hosté Fokusu Václava Moravce, tentokrát na téma nenávist. Pozvání přijali překladatel Martin Hilský, bývalá politička Magda Vášáryová, vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová, profesor lékařské psychologie Radek Ptáček, teolog a filozof Tomáš Halík a atletka Zuzana Hejnová.

Bílý dům obvinil amerického miliardáře Elona Muska, že v jednom z příspěvků na své sociální síti X šíří antisemitismus a nenávist. Ze sítě se stahují inzerenti v obavách, že se jejich reklamy objeví po boku pronacistického obsahu a nenávistných projevů obecně, upozornila agentura AP.

Šestatřicetiletou ženu z Přerovska, která napsala na sociální síť, že ji napadli Ukrajinci, potrestal soud sedmiměsíční podmínkou. České televizi to sdělil předseda Okresního soudu v Přerově Jiří Barbořík. Ženě za podněcování nenávisti a šíření poplašné zprávy hrozilo až tříleté vězení. V příspěvku také psala, že Ukrajinci mají v plánu zabít Romy. Její trest je pravomocný.

Místopředseda Poslanecké sněmovny a 1. místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek v Interview ČT24 ostře zkritizoval šéfa ANO Andreje Babiše kvůli jeho slovům o nové totalitě. Podle něj Babiš představuje bezpečnostní riziko pro Českou republiku. Slova předsedy SPD Tomia Okamury pak označil za „komerční fašismus“ a upozornil, že právě podobné zasévání nenávisti do společnosti vedlo ke zrodu nacismu, který má na svědomí životy milionů lidí.

Policie pátrá po Tomáši Čermákovi, který je prvním člověkem v Česku pravomocně odsouzeným do vězení za podněcování ke spáchání teroristického trestného činu. V policejní databázi hledaných není uveden důvod pátrání. Mluvčí plzeňské policie Iva Vršecká řekla serverům Novinky.cz a iDNES.cz, že Čermák nenastoupil do výkonu trestu. Pátrání po Čermákovi bylo vyhlášeno v úterý. Podle údajů v policejní databázi není ozbrojený ani nebezpečný.

Plzeňská policie obvinila v souvislosti s nedělním útokem tří lidí na dvě cizinky v Plasích na severním Plzeňsku osmačtyřicetiletého muže. Policie ho viní z ublížení na zdraví a z výtržnictví, bude pro něj požadovat vazební stíhání, informovala na sociální síti X. Jedna žena byla po útoku převezena do nemocnice. Podle serveru Novinky.cz byly ženy z Ukrajiny, policie ale národnost nesděluje. Útok odsoudila vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Podle informací ČTK hrozí pachateli až pětileté vězení.

Vedení mexického města Chihuahua zakázalo při úředně povolených akcích zpívat písně, které mají text nenávistný vůči ženám. Podle televize CNN k tomu tamní radnici přivedla vysoká míra domácího násilí ve městě. Není ale přesně jasné, kdo a jak bude hudební produkci posuzovat.

Členové kurdské komunity a další lidé se v pondělí v Paříži zúčastnili pietního pochodu, který uctil památku tří Kurdů zabitých během pátku v centru francouzské metropole. Podle francouzských médií dorazily stovky lidí, kteří mimo jiné volali po „pravdě a spravedlnosti“. Muže zadrženého po útoku si v pondělí nechal předvovat soud, který ho formálně obvinil a poslal do vazby.

Kladenský soud ve středu uložil dvěma obžalovaným tresty vězení za nenávistné výroky o Ukrajincích v nahrávce na sociálních sítích. Tomáše Čermáka odsoudil k šesti měsícům odnětí svobody, Patrika Tušla k deseti měsícům. Rozsudek není pravomocný. Podle soudce Víta Sochovského se oba dopustili hanobení národa i podněcování k nenávisti. Vyjadřovali se ve veřejně sdíleném videu. Státní zástupce Ondřej Hula novinářům řekl, že jednání obžalovaných považuje za vysoce společensky nebezpečné.

Před Rudolfinem v centru Prahy se v pátek večer sešli demonstranti, kteří se chtěli vyslovit pro svobodu a bezpečí pro všechny lidi včetně členů LGBT+ komunity. Řečníci v proslovech připomněli vraždu dvou lidí u bratislavského gaybaru z minulého týdne. Jejich smrt by podle řečníků měla být spouštěčem ke změně, protože lidé z LGBT+ se podle nich s nepochopením a diskriminací setkávají každodenně.

Slovenská společnost je tímto činem velmi zaskočená, popsal v pořadu Události, komentáře sociolog z Evropské komise proti rasismu a nesnášenlivosti Michal Vašečka reakci na vraždu dvou členů slovenské LGBT+ komunity před bratislavským klubem Tepláreň. Pachatelem byl podle slovenského Denníku N devatenáctiletý Juraj K., který před střelbou vyjadřoval na internetu nenávist vůči Židům a LGBT+. Podle Vašečky odborníci podobný incident na Slovensku očekávali.

Většina dospívajících se na internetu setkává s nenávistným obsahem. Vyplývá to z výzkumu Masarykovy univerzity, podle kterého se trend negativně projevuje na psychice mladistvých. Poznamenává i ty, kteří nepatří mezi oběti, ale komentáře jenom čtou.

Máme za sebou těžký rok, ale také rok, ve kterém jsme se už v nových podmínkách naučili trochu žít a přizpůsobit se změnám, řekla v novoročním projevu slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Slováky zároveň vyzvala, aby se semkli při řešení pandemie, nedali se vyprovokovat projevy nenávisti a aby nepřemýšleli „nevolnicky“.

Přes deset let se palestinský doktor Ezzeddín Abú al-Áiš domáhal od Izraele omluvy za smrt svých tří dcer a neteře. Zabila je izraelská střela, která během Války v Gaze v roce 2009 zasáhla jeho dům. Nejvyšší soud v Jeruzalému ale jeho žádost definitivně zamítl.

Cenzura přináší větší problémy než neregulovaná svoboda projevu, myslí si profesorka z New York Law School Nadine Strossenová. Na veřejný diskurz mají dohlížet sami občané, tvrdí v rozhovoru pro Události, komentáře autorka knihy Nenávist a proč bychom se měli bránit pomocí svobody projevu, nikoliv cenzurou. Otázky pokládal moderátor Michal Kubal.

Společnost Facebook nově ponese jméno Meta. Na čtvrteční konferenci to oznámil šéf podniku Marc Zuckerberg. Nové jméno, jež bude zastřešovat služby jako Facebook či Instagram, odkazuje na takzvané metaverzum, tedy internetový svět, který společnost buduje. Změna názvu přichází v době, kdy firma bojuje s kritikou zákonodárců i regulačních orgánů ohledně své tržní síly, algoritmických rozhodnutí i toho, jak na svých platformách přistupuje k projevům nenávisti či dezinformacím. Kritici mají za to, že přejmenování je zastírací manévr, který firmu problémů nezbaví.

ČT24 požádala vědce, kteří spolupracují s Univerzitou Karlovou, aby oficiální životopisy lídrů i části jejich programů, které se týkají budoucnosti, zadali ke zpracování umělé inteligenci jménem Matylda. Ta připravila pro každého účastníka předvolební superdebaty otázku. Odpovídali Andrej Babiš (ANO), Petr Fiala (SPOLU), Vojtěch Filip (KSČM), Jan Hamáček (ČSSD), Zuzana Majerová Zahradníková (Trikolora), Tomio Okamura (SPD), Vít Rakušan (PirátiSTAN) a Robert Šlachta (PŘÍSAHA).

Bývalá zaměstnankyně společnosti Facebook Frances Haugenová v neděli přiznala, že stojí za únikem interních studií, které byly základem pro sérii investigativních článků listu The Wall Street Journal (WSJ). Společnost Facebook zároveň obvinila, že opakovaně upřednostňovala zisk místo toho, aby zakročila proti projevům nenávisti a dezinformacím.