Nenávist

Žalobou hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) na ministerstvo vnitra kvůli zařazení do zprávy o extremismu za rok 2022 se bude muset znovu zabývat Obvodní soud pro Prahu 7. Ve čtvrtek o tom rozhodl odvolací pražský městský soud, jenž zrušil původní rozsudek, který konstatoval porušení práva hnutí. Rozhodnutí obvodního soudu je podle odvolacího soudu nepřezkoumatelné, v řízení také došlo k procesním vadám.

Antisemitských incidentů loni ve srovnání s předminulým rokem v Česku přibylo. Federace židovských obcí (FŽO) jich zaznamenala 4694, meziročně o 366 víc. Počet se zvedl o osm procent a je dosud nejvyšší. Skokový nárůst z předchozích let zpomalil, po útoku palestinského teroristického hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023 a následné válce v Pásmu Gazy ale vzrostla závažnost případů. Za loňský rok FŽO eviduje čtyři fyzické útoky, za předchozí čtyři roky to byly dva.

Německo zakázalo radikální islámské uskupení Muslim Interaktiv a zabaví jeho majetek. Policie také prohledala prostory dvou dalších islámských sdružení, informovalo ve středu německé ministerstvo vnitra, které citovala agentura Reuters.

Hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) by v případě vstupu do vlády usilovalo o výměnu policejního prezidenta Martina Vondráška. Po úterním zasedání poslaneckého klubu to uvedl šéf hnutí Tomio Okamura. Zdůvodnil to mimo jiné vlastním stíháním v případu loňských předvolebních plakátů hnutí. Podle Okamury nelze stíhat za názory a hrozit za ně vězením. Vondrášek upozornil, že kompetenci k zahájení trestního stíhání má příslušný policejní orgán a dozorový státní zástupce, ne policejní prezident. Policie má zůstat apolitická, zdůraznil v reakci končící ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Šéf hnutí ANO Andrej Babiš následně Okamurův výrok označil za velice nevhodný.

Společnost je stále více polarizovaná a změny vedou k větším společenským rozporům, tvrdí řada expertů. Podle nového výzkumu se to odráží už i v tom, jak voliči přistupují k tomu, komu hodí svůj hlas.

Pražské městské státní zastupitelství poslalo k soudu mladého muže, který loni v říjnu vyhrožoval vystřílením třídy v Praze 8. Informaci o podání obžaloby České televizi potvrdila Daniela Smetanová z Městského státního zastupitelství v Praze. K soudu se případ dostane desátého září.

Nenávistný jazyk v internetových skupinách se v mnoha ohledech podobá komunikaci lidí s psychickými poruchami, popsali vědci. Zatím nedokázali zjistit, jestli jde o příčinnou souvislost. Zvažují více možností.

Ideologie založené na nedůvěře a nenávisti k ženám v on-line světě získávají celosvětově na popularitě posledních zhruba deset let. Ve Velké Británii se proto rozhodli vydat nové školní pokyny, které mají dětem ukázat, jak se těmto trendům bránit. Rámec výchovy k vztahům, sexu a zdraví (RSHE) si klade za cíl pomoci chlapcům najít pozitivní vzory, a čelit tak rostoucímu šíření sexistického obsahu od influencerů z „manosféry“. Na narůstající problém upozorňují odborníci i v tuzemsku.

Obvodní soud pro Prahu 7 zamítl žalobu hnutí SPD, které se bránilo zařazení do zprávy o extremismu ministerstva vnitra za první pololetí roku 2023. Podle nepravomocného rozsudku nelze hnutí upřít, že se věnuje řadě témat, problematický je ale způsob, jakým je komunikuje. Právní zástupce SPD avizoval, že se proti rozsudku odvolá, zástupce žalovaného ministerstva vnitra si pro případné odvolání ponechal lhůtu.

Slovenský prezident Peter Pellegrini vyzval vládu premiéra Roberta Fica (Smer), aby se nevzdalovala od partnerů v Evropské unii a NATO a varoval před vážnými následky případné konfrontace. Pellegrini to uvedl v Národní radě, kde poprvé od loňského zvolení hlavou státu přednesl zprávu o stavu země. Rovněž řekl, že slovenští politici neřeší skutečné problémy, ale nabízejí zástupná témata, která vyvolávají emoce a nenávist.

Se šikanou na internetu se setkalo 85 procent mladých Čechů a Češek, přímou obětí se stalo 67 procent mladistvých. Většina dětí a adolescentů však na nevhodné chování nereaguje a nesvěřuje se s ním, upozornila v Událostech, komentářích výzkumnice Marie Jaroň Bedrošová. Advokát Tomáš Sokol poukazuje na to, že takové jednání na internetu není ještě v soudní praxi zmapované a jeho postihování je náročné. Pořad moderovala Jana Peroutková.

Policie bude moci vést trestní řízení vůči předsedovi SPD Tomiu Okamurovi za dvojici plakátů opozičního hnutí z loňské volební kampaně. Sněmovna ho ve středu vydala ke stíhání po více než čtyřhodinovém jednání. Policie podezírá Okamuru z podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo z omezování jejich práv a svobod. Okamura po rozhodnutí o vydání řekl, že bude dál bojovat za bezpečnou Českou republiku a za svobodu slova.

Otevření migračního centra v Albánii, na kterém se tamní vláda domluvila s Itálií, je prvním pokusem o řízení migrace do Evropy mimo země EU, což si přeje většina států, podotkl bývalý europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09). A shodují se na tom i další hosté pořadu Události, komentáře, kteří za velký problém považují to, že se lidé, kterým byl odmítnut nárok na azyl, i nadále zdržují v Evropě. Kromě vyřizování azylových žádostí mimo EU vidí politici možné řešení i v účinnější návratové politice.

Podle výroční zprávy Federace židovských obcí (FŽO) o antisemitismu vzrostl počet antisemitských projevů v Česku v loňském roce meziročně o 90 procent. Výrazně jich přibylo po 7. říjnu minulého roku, kdy teroristické hnutí Hamás zaútočilo na Izrael. V naprosté většině šlo o projevy nenávisti na internetu, hlavně pak na sociálních sítích.

Ministerstvo vnitra dál trvá na spojení hnutí SPD s xenofobií a předsudečnou nenávistí. Proti dubnovému rozsudku, který mu nařídil se omluvit, podalo odvolání, potvrdil ČT mluvčí resortu Ondřej Krátoška s tím, že soud chybně zhodnotil důkazy. Spor se týká zprávy o projevech extremismu za druhé pololetí roku 2020, ve které ministerstvo označilo SPD za xenofobně zaměřenou populistickou skupinu. Podle soudu resort svoje tvrzení nepodložil, stejně argumentovalo i samotné hnutí.

Na extremistické scéně v Česku i nadále dominuje takzvané antisystémové hnutí, jehož představitelé nevěří demokratickému systému, často vyjadřují obdiv k ruskému režimu a nerespektují stát a jeho instituce. Zcela zastínilo tradiční extremistické a xenofobně populistické subjekty. Vyplývá to ze zprávy ministerstva vnitra o extremismu za rok 2023, kterou nyní schválila vláda. Scénu ovlivnily i neshody mezi členy romské a ukrajinské komunity nebo reakce na teroristický útok palestinského teroristického hnutí Hamás v Izraeli z loňského podzimu.

Soud rozhodl o tom, že se stát má omluvit opozičnímu hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), že ho ministerstvo vnitra ve své zprávě o projevech extremismu za druhé pololetí roku 2020 označilo za xenofobně zaměřenou populistickou skupinu a přisoudilo mu dominantní úlohu při projevování předsudečné nenávisti. Uvedla to mluvčí SPD Barbora Šťastná. Obvodní soud pro Prahu 7 vyhověl v plném rozsahu žalobě SPD, která se omluvy domáhala, doplnila mluvčí. Resort vnitra se podle ministra Víta Rakušana (STAN) velmi pravděpodobně odvolá.

V Rusku se po teroristickém útoku v Krasnogorsku u Moskvy množí výhrůžky a fyzické útoky na migranty ze Střední Asie, přibývá i případů úředního nátlaku včetně nezákonných deportací, upozorňují lidskoprávní aktivisté. Právě lidi středoasijského původu, především z Tádžikistánu, označily ruské úřady za podezřelé z útoku. Rusko je přitom na práci migrantů ze Střední Asie do velké míry závislé.

Žijeme v nenávistné době, nebo jen známe dokonalejší způsoby, jak nenávist šířit? Odpověď nejen na tyto otázky hledali spolu s moderátorem hosté Fokusu Václava Moravce, tentokrát na téma nenávist. Pozvání přijali překladatel Martin Hilský, bývalá politička Magda Vášáryová, vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová, profesor lékařské psychologie Radek Ptáček, teolog a filozof Tomáš Halík a atletka Zuzana Hejnová.

Bílý dům obvinil amerického miliardáře Elona Muska, že v jednom z příspěvků na své sociální síti X šíří antisemitismus a nenávist. Ze sítě se stahují inzerenti v obavách, že se jejich reklamy objeví po boku pronacistického obsahu a nenávistných projevů obecně, upozornila agentura AP.

Šestatřicetiletou ženu z Přerovska, která napsala na sociální síť, že ji napadli Ukrajinci, potrestal soud sedmiměsíční podmínkou. České televizi to sdělil předseda Okresního soudu v Přerově Jiří Barbořík. Ženě za podněcování nenávisti a šíření poplašné zprávy hrozilo až tříleté vězení. V příspěvku také psala, že Ukrajinci mají v plánu zabít Romy. Její trest je pravomocný.

Místopředseda Poslanecké sněmovny a 1. místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek v Interview ČT24 ostře zkritizoval šéfa ANO Andreje Babiše kvůli jeho slovům o nové totalitě. Podle něj Babiš představuje bezpečnostní riziko pro Českou republiku. Slova předsedy SPD Tomia Okamury pak označil za „komerční fašismus“ a upozornil, že právě podobné zasévání nenávisti do společnosti vedlo ke zrodu nacismu, který má na svědomí životy milionů lidí.

Policie pátrá po Tomáši Čermákovi, který je prvním člověkem v Česku pravomocně odsouzeným do vězení za podněcování ke spáchání teroristického trestného činu. V policejní databázi hledaných není uveden důvod pátrání. Mluvčí plzeňské policie Iva Vršecká řekla serverům Novinky.cz a iDNES.cz, že Čermák nenastoupil do výkonu trestu. Pátrání po Čermákovi bylo vyhlášeno v úterý. Podle údajů v policejní databázi není ozbrojený ani nebezpečný.

Plzeňská policie obvinila v souvislosti s nedělním útokem tří lidí na dvě cizinky v Plasích na severním Plzeňsku osmačtyřicetiletého muže. Policie ho viní z ublížení na zdraví a z výtržnictví, bude pro něj požadovat vazební stíhání, informovala na sociální síti X. Jedna žena byla po útoku převezena do nemocnice. Podle serveru Novinky.cz byly ženy z Ukrajiny, policie ale národnost nesděluje. Útok odsoudila vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Podle informací ČTK hrozí pachateli až pětileté vězení.