Nenávistný jazyk v internetových skupinách se v mnoha ohledech podobá komunikaci lidí s psychickými poruchami, popsali vědci. Zatím nedokázali zjistit, jestli jde o příčinnou souvislost. Zvažují více možností.
Každý, kdo někdy zabrousil do internetových diskuzí, si musel všimnout, že tamní jazyk a vyjadřování jsou jiné než komunikace v reálném světě. I běžná diskuze v on-line prostředí působí podobně agresivně, vulgárně a nepřátelsky jako hádky mezi čtyřma očima. Popsaly to už desítky výzkumů.
Dvojice amerických psychologů se nyní rozhodla prozkoumat souvislost mezi psychickou pohodou a nenávistnými projevy nebo dezinformacemi na internetu.
Využili nástrojů umělé inteligence, s jejichž pomocí analyzovali jazyk příspěvků ve čtyřiapadesáti komunitách na Redditu. Zvolili si skupiny, které se týkaly nenávistných projevů, dezinformací, psychických poruch nebo – pro srovnání – ani jedné z těchto kategorií.
Vzorce řeči
Vědci využili model GPT-3, aby popsali jazyk příspěvků v těchto skupinách. V komunitách věnovaných psychickým problémům nejčastěji uživatelé sdílejí vlastní problémy. Data autoři studie převedli na číselné hodnoty, takže je mohli snadno studovat pomocí takzvané topologické analýzy.
Ta ukázala, že vzorce řeči v komunitách nenávistných projevů jsou podobné vzorcům řeči v komunitách pro komplexní posttraumatickou stresovou poruchu a hraniční, narcistické a antisociální poruchy osobnosti.
Souvislosti mezi dezinformacemi a psychiatrickými poruchami byly méně zřetelné, ale vyskytly se souvislosti s úzkostnými poruchami.
Nejasné závěry
To ukazuje, že mezi jazykem v komunitách spojených s hate speech neboli nenávistným projevem a jazykem komunit o duševních chorobách je vysoká podobnost. Co přesně to znamená, je už méně jasné.
Rozhodně se nedá říci to, co by se při povrchním čtení nabízelo, tedy že by lidé věnující se šíření nenávistných myšlenek trpěli psychickými problémy. Hlavně proto, že nešlo zjistit, jestli analyzované příspěvky vytvořili lidé, u nichž byla skutečně diagnostikována porucha.
Možností, jak výsledky interpretovat, je podle autorů více. Jednou z nich by mohlo být například napodobování nenávistných projevů, které se projevují u psychiatrických poruch, protože mohou připadat lidem z nějakého důvodu atraktivní.
A další možnost výkladu: „Je možné, že nedostatek empatie k druhým, který nenávistné projevy podporují, ovlivňuje lidi a způsobuje, že se u nich projevují podobné rysy jako u poruch osobnosti typu takzvaného klastru B, přinejmenším pokud jde o cíl jejich nenávistných projevů,“ spekulují vědci.
Vědci by chtěli ve výzkumu dále pokračovat, aby prozkoumali všechny možnosti výkladu, na které přišli.
Limity a možnosti
Autoři naznačují, že jejich výsledky by mohly pomoci při tvorbě nových strategií boje proti nenávistným projevům a dezinformacím na internetu, například při jejich léčbě pomocí prvků už existujících terapií vyvinutých pro psychiatrické poruchy.
Autoři dodávají: „Naše výsledky ukazují, že řečové vzorce osob účastnících se nenávistných projevů na internetu mají silné základní podobnosti s projevy osob účastnících se komunit pro osoby s určitými psychiatrickými poruchami. Mezi ně patří především zmíněné poruchy osobnosti typu klastr B.
Zajímavé je, že velmi slabé byly souvislosti mezi dezinformacemi a psychickými poruchami. Což znamená, že i kdyby se někdy například podařila najít souvislost mezi nenávistnou komunikací a duševními chorobami, tato data by neprokázala souvislost s dezinformacemi. „V tuto chvíli lze bezpečně říci, že většina lidí, kteří přijímají nebo šíří dezinformace, je ve skutečnosti z psychiatrického hlediska zcela zdravá,“ zakončují autoři.
