Pokud se omezí čas strávený na sociálních sítích, zlepší se pracovní výkonnost. To je výsledek německého psychologického experimentu, který se snažil prokázat, jak se mění lidské duševní zdraví v závislosti na množství času stráveného na sítích.
Vědci testovali po dobu jednoho týdne, jaký vliv má dopad sledování nebo nesledování sociálních médií. Ukázalo se, že k výrazné změně stačilo snížit dobu jejich užívání o pouhých třicet minut denně. Vedlo to ke zlepšení duševního zdraví, spokojenosti s prací, ale i s pracovním nasazením účastníků. Výzkum vedla Julia Brailovskaia z Centra pro výzkum a léčbu duševního zdraví na univerzitě v německé Bochumi.
Sítě pomáhají i škodí
Sociální sítě se staly nedílnou součástí života mnoha lidí, a to nejen mladé generace. Řada dřívějších studií zkoumala účinky intenzivního používání sociálních médií. Některé ukázaly, že aktivita na sociálních médiích zlepšuje náladu, jiné zase, že má negativní dopad na duševní zdraví a způsobuje, že se uživatelé bojí, že jim unikne něco důležitého, co se v jejich síti děje, když nejsou on-line. Tomuto jevu se říká FoMO – Fear of Missing Out.
„Myslíme si, že lidé se snaží využívat sociální sítě k vyvolání pozitivních emocí, které jim v každodenním pracovním životě chybí, hlavně když se cítí přepracovaní,“ vysvětluje psycholožka Brailovskaia. „Některé platformy, jako je LinkedIn, nabízejí také možnost hledat si nové zaměstnání, pokud nejste spokojeni se svým současným povoláním,“ dodává. Krátkodobě podle vědkyně únik od reality do světa sociálních sítí skutečně může zlepšit náladu, z dlouhodobého hlediska ale může vést k návykovému chování, které má opačný efekt.
Účinky jsou vidět už po týdnu
Německý tým proto provedl experiment, aby zkusil tyto zjevně složité souvislosti prozkoumat. Zúčastnilo se ho celkem 166 lidí, kteří denně strávili alespoň 35 minut používáním sociálních médií nesouvisejících s jejich zaměstnáním. Vědci účastníky experimentu náhodně zařadili do jedné ze dvou skupin: ta první se chovala ohledně sociálních sítí zcela normálně a nijak své návyky nezměnila. Ta druhá ale snížila na týden dobu strávenou na sociálních sítích o třicet minut denně.
Vědci pak sledovali pomocí dotazníků, jak lidé hodnotí své duševní zdraví a spokojenost se svým životem. „I tato krátká doba stačila k tomu, aby skupina, která trávila na sociálních sítích o třicet minut denně méně, cítila výrazně vyšší spokojenost s prací i duševním zdravím,“ shrnuje výsledky Brailovskaia. „Lidé v této skupině se cítili méně přepracovaní a byli v práci více angažovaní než kontrolní skupina,“ uvádí psycholožka.
Stejně tak se u nich snížil jejich pocit FoMO, tedy to, že se na sítích děje něco, o co přicházejí. Účinky přetrvávaly nejméně týden po skončení experimentu a v některých případech se během této doby dokonce zvýšily. Účastníci, kteří dobrovolně omezili každodenní používání sociálních médií, v tom pokračovali i po týdnu. Jaké byly dlouhodobější důsledky a zda lidé tyto změny udrželi, není kvůli ukončení experimentu známo.
Adolescenti ve věku 13 až 17 let tráví používáním svého chytrého telefonu v průměru 4 hodiny a 11 minut denně a obrazovku telefonu dospívající zapínají v průměru 78krát denně. Nejvíce času tráví na sociálních sítích – v průměru 74 minut denně.
Nejpoužívanějšími jsou Instagram (průměrně 39 minut denně), TikTok (průměrně 23 minut denně), dále pak Snapchat, Facebook a Twitter. Téměř hodinu denně (59 minut) tráví se zábavními aplikacemi, jako například YouTube využívaný pro přehrávání videoobsahů (průměrně 42 minut denně), Netflix pro sledování filmů a seriálů (3 minuty denně) či Spotify pro poslech hudby (2 minuty denně). Z komunikačních aplikací používají adolescenti nejvíce Facebook Messenger (průměrně 12 minut denně), WhatsApp (4 minuty denně) a Discord.
Zdroj: Masarykova univerzita
Více času na kvalitní práci i na kolegy
Autoři výzkumu předpokládají, že díky omezení používání sociálních médií měli účastníci víc času na svou práci, což znamenalo, že se cítili méně přepracovaní a také méně trpěli ztrátou koncentrace. „Náš mozek se nedokáže dobře vyrovnat s neustálým odváděním pozornosti od hlavního úkolu,“ vysvětluje Brailovskaia.
„Lidé, kteří často přestávají dělat to, co dělají, aby dohonili obsah svých sociálních sítí, se hůř soustředí na práci a mají potom i horší pracovní výsledky.“ Čas strávený na sociálních sítích navíc může lidem bránit v interakci s kolegy v reálném životě, což může vést k odcizení. Zkrácení času stráveného na sociálních médiích by mohlo tento efekt snížit.
Výsledky studie jsou v souladu s předchozími výzkumy stejné vědecké skupiny. Ty už v minulosti prokázaly, že když se sníží konzumace obsahu na sociálních sítích o dvacet až třicet minut denně, snižují se depresivní příznaky a zlepšuje se duševní zdraví.
