Facebook, Google a další velké firmy se zavázaly k důslednějšímu boji proti dezinformacím

Facebook, Google, Twitter a další globální internetové platformy se zavázaly důsledněji postupovat proti šíření dezinformací či propagandy. Evropská komise ve čtvrtek zveřejnila nová pravidla, na jejichž základě mají provozovatelé webů spolupracovat s ověřovateli faktů a zaměřovat se například na falešné účty a pokročilé manipulační praktiky. Mají také odříznout strůjce cílených dezinformací od reklamních příjmů. Nový kodex podepsalo 34 firem a organizací. Vedle zmíněné trojice jsou mezi nimi například TikTok, Microsoft či český Seznam.

Velké internetové společnosti již v roce 2018 dobrovolně přistoupily ke kodexu stanovujícímu zásady boje s dezinformacemi. Komise nyní v době ovlivněné ruskou válečnou propagandou pravidla rozšířila, aby zahrnovala například i rozmáhající se využívání automatických technik či cíleně manipulativní videa označovaná jako deepfake.

Podle místopředsedkyně unijní exekutivy Věry Jourové (ANO) jsou zásadními novinkami kodexu spolupráce s ověřovateli faktů ve všech jazycích Evropské unie a zapojení reklamních firem, což má připravit tvůrce dezinformací o příjmy.

„Myslím si, že časem bude patřit k dobrému tónu značek, aby se jejich loga neobjevovala v systému, kde se to hemží například ruskou válečnou propagandou,“ řekla novinářům Jourová. Ke kodexu se proto vedle provozovatelů webů nově připojili také ověřovatelé faktů, tvůrci technologií či reklamní a marketingové společnosti.

8 minut
Eurokomisařka Věra Jourová o boji s dezinformacemi a propagandou
Zdroj: ČT24

Jourová: Nebudeme cenzurovat

Digitální platformy budou podle Jourové na základě nových pravidel muset více investovat do najímání lidí, kteří „umí rozlišovat mezi fakty a názory“. Komise přitom podle ní dbá na vyvážení boje s dezinformacemi a svobody projevu, aby z webů nebyly odstraňovány příspěvky vyjadřující například provokativní názory.

„Nebudeme cenzurovat, budeme označovat dezinformace jako informace, která se prokazatelně vymyká faktům,“ popsala praktické fungování kodexu Jourová.

Pro platformy či inzerující společnosti nebude podle ní přizpůsobení se požadavkům nijak složité. Aktivní tvůrci dezinformací jsou dobře známi a detekovat automatickou výrobu manipulačních příspěvků již digitální firmy umějí, prohlásila Jourová.

Zatímco dosud byla pravidla dobrovolná, nyní jejich účinnost posílí propojení s normou o digitálních službách, na jejímž obsahu se EU dohodla letos na jaře. Velkým internetovým firmám na jejím základě bude hrozit pokuta až do výše šesti procent jejich ročního světového obratu, pokud nebudou své povinnosti dodržovat.

Vrabel: Nejvíc škodí algoritmus Facebooku

Podle datového analytika se dezinformace na sociálních sítích šíří asi šestkrát rychleji než pravda. Můžou za to jejich algoritmy. „Milují emotivní informace. Protože nejsilnější emocí je strach, tak ty, které obsahují strach a jsou extrémně emotivní, jsou algoritmy sociálních sítí zveličovány,“ uvedl v Horizontu ČT24 datový analytik a ředitel Semantic Visions František Vrabel. Když počítačové kódy sociálních sítí rozpoznají také takzvaný virální potenciál zpráv, šíření tohoto obsahu ještě posílí. Algoritmy nejsou veřejné, a tak není jasné, podle jakého klíče sociální sítě přesně fungují.

Vrabel upozornil, že už v minulosti existovala dohoda na omezení šíření dezinformací webovými stránkami, nicméně nebyla dodržována. Největší škodu podle něj vytváří Facebook, který si z dohody „vůbec nedělal hlavu (…) Má zvýšené zisky a cíleně podporuje rozšiřování dezinformací,“ uvedl Vrabel. Naopak například český Seznam podle něj stojí na druhé straně spektra a „chová se mimořádně odpovědně“. 

9 minut
Horizont ČT24: Datový analytik František Vrabel k evropským opatřením proti dezinformacím
Zdroj: ČT24

Skeptický je datový analytik k účinnosti nových evropských pravidel. Stavět boj proti dezinformátorům na ověřovatelech faktů je podle něj zcela chybnou strategií. Zatímco informací na sítích je příliš mnoho, ověřovatelů je příliš málo. Výsledky jejich práce se navíc nedostanou k cílové skupině, která je dezinformacemi ovlivňována. 

Snahu o odstřihnutí dezinformátorů od peněz z reklamy naopak hodnotí kladně. „Když ale mluvíme o odstřihnutí od reklam – ten, kdo na reklamách vydělává nejvíc, jsou platformy samotné. Jsou to vlastně největší reklamní platformy na světě. Na ně bychom se tedy měli především zaměřit. Na to, aby neprofitovaly z dezinformací,“ dodal Vrabel. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Myanmaru probíhají první „volby“ od převratu. Podle kritiků jsou nesvobodné

V Myanmaru začaly první parlamentní „volby“ od vojenského převratu v roce 2021. Hlasování se z bezpečnostních důvodů koná ve třech kolech, poslední se uskuteční 25. ledna, podotýká agentura Reuters. Lidé míří k urnám v době, kdy ve velké části země zuří občanská válka. Vládnoucí vojenská junta tvrdí, že „volby“ pro zemi znamenají šanci na nový politický a ekonomický začátek. Západní kritici však zpochybňují důvěryhodnost hlasování. Předpokládá se, že junta zůstane i nadále u moci.
před 30 mminutami

Bouře Johannes si ve Švédsku vyžádala dva životy

V důsledku bouře Johannes, která sužuje Švédsko, Norsko a Finsko, zahynuli dva lidé. Desetitisíce domácností zůstaly bez dodávek elektřiny, uvedla agentura AFP. Švédský meteorologický a hydrologický ústav vydal varování před silným větrem pro velkou část severní poloviny země.
před 5 hhodinami

Kanada poskytne Ukrajině dodatečnou finanční pomoc, uvedl premiér Carney

Ottawa poskytne Ukrajině dodatečnou pomoc ve výši 2,5 miliardy dolarů (51,42 miliardy korun), uvedl v sobotu v podvečer SEČ premiér Mark Carney po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který severoamerickou zemi navštívil před svou cestou do Spojených států. Podle Carneyho tato podpora pomůže Kyjevu uvolnit financování z Mezinárodního měnového fondu, informovala agentura Reuters. Následně si se Zelenským telefonovali evropští lídři.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Podezřelý z útoku nožem v pařížském metru je na psychiatrii

Podezřelý z pátečního útoku nožem v pařížském metru byl propuštěn z vazby a převezen do psychiatrického zařízení. Podle agentury AFP to v sobotu uvedla pařížská prokuratura, podle které pokračování vazby není slučitelné se zdravotním stavem muže. Útočník ve třech stanicích metra zranil tři ženy, žádná z nich podle agentury nebyla zraněna vážně.
před 6 hhodinami

EU podpořila suverenitu Somálska poté, co Izrael uznal nezávislost Somalilandu

Podle Evropské unie je důležité respektovat jednotu, suverenitu a územní celistvost Somálska, uvedl v sobotu v prohlášení mluvčí unijní diplomacie Anouar El Anouni, dle nějž je to klíčové pro mír a stabilitu celého východoafrického regionu. Prohlášení přichází poté, co Izrael v pátek jako první země na světě oficiálně uznal nezávislost Somalilandu, který vyhlásil samostatnost na Somálsku v roce 1991. Izraelský krok již odsoudily Africká unie, Organizace islámské spolupráce a několik afrických a blízkovýchodních států, píše agentura AP.
před 8 hhodinami

Italská policie zadržela devět lidí. Má podezření, že financovali Hamás

Italská policie zadržela devět lidí, které podezřívá z financování palestinské skupiny Hamás, kterou Evropská unie považuje za teroristickou organizaci, uvedla v sobotu tisková agentura ANSA. Dle policie tři propalestinské organizace zaslaly Hamásu zhruba sedm milionů eur (asi 170 milionů korun), které původně vybraly pro dobročinné účely.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Po ruských úderech skončil v Kyjevě a okolí bez proudu více než milion domácností

Kvůli ruským úderům byl v Kyjevě a okolí bez elektřiny více než milion domácností, část dodávek se podařilo obnovit, uvedla v sobotu v podvečer ukrajinská energetická společnost DTEK. Ukrajinská metropole po útocích hlásí dvě oběti a přibližně třicet zraněných. Rusko v noci vyslalo na Ukrajinu téměř pět set dronů a čtyřicet raket, přičemž cílilo na energetickou i civilní infrastrukturu, uvedla dříve během dne ukrajinská prezidentská kancelář. Kvůli ruským úderům na Ukrajině vzlétly i polské stíhačky.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Litva a Lotyšsko oficiálně odstoupily od úmluvy zakazující protipěchotní miny

Litva a Lotyšsko oficiálně odstoupily od Ottawské úmluvy o zákazu protipěchotních min, informuje agentura Ukrinform. V sobotu totiž uplynula předepsaná šestiměsíční lhůta ode dne, kdy obě pobaltské země oznámily svůj záměr generálnímu tajemníkovi OSN Antóniu Guterresovi. Litevská vláda nyní zahájí jednání o nákupu protipěchotních min, informovala zároveň veřejnoprávní zpravodajská stanice LRT.
před 13 hhodinami
Načítání...