Propaganda

Náchylnost k důvěře v dezinformace a konspirační teorie není obyčejně dána inteligencí nebo politickým přesvědčením, ale začíná intenzivním, až existenčním stresem, popsal v Událostech, komentářích izraelsko-americký profesor kognitivní psychologie Dan Ariely. Lidé pod takovým tlakem mívají tendenci hledat viníka, ať už potíží svých, tak třeba světových, popsal.

Bývalý prezident USA Donald Trump by měl po sobotním pokusu o atentát vůči němu říct, že veřejnost by neměla mít automatické zbraně a zabíjet oponenty, Trump ve společnosti svým chováním legitimizuje násilí, míní americký historik Timothy Snyder. Expert, který zavítal do Prahy na konferenci Hranice (ne)svobody, v pořadu Události, komentáře také odsoudil Trumpovo chování při pokusu o jeho život, které zvěčnily masově šířené fotografie. Podle Snydera Trump v tu chvíli ohrožoval i životy jiných lidí.

Jsi jako zahradník, který v zahradě plody své těžké práce sklízí… Vlastenecké verše Gennadije Rakitina si za poslední rok získaly v Rusku nemalou oblibu a dosáhly i na literární ceny. Jenže, jak se nyní ukázalo, Rakitin vůbec neexistuje a jeho údajná poezie věnovaná Putinovi a jeho válce proti Ukrajině jsou ve skutečnosti do ruštiny přeložené básně z dob nacistické třetí říše. Básníkovou existencí i jeho tvorbou chtěli současný režim nachytat jeho kritici.

Snaha kremelského režimu o snížení důvěry lidí v instituce a stát není nová, hrozbou je zvýšení intenzity vlivových operací, prohlásil vládní koordinátor strategické komunikace státu Otakar Foltýn. Komentoval tak výroční zprávu Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ), podle které v Česku dochází k informačním operacím s cílem usnadnit šíření ruských narativů. Bezpečnostní analytik Vojtěch Bahenský zase upozornil na roli, kterou v šíření těchto narativů hrají média nebo sněmovní opozice.

Rusko omezí přístup ze svého území k více než osmdesáti médiím z Evropské unie. Oznámilo to v úterý podle agentury TASS ministerstvo zahraničí v Moskvě. Podle něj jde o odvetné opatření, které vstupuje v platnost okamžitě. Mezi médii, jejichž obsah bude Rusko blokovat, je například Česká televize, německý magazín Der Spiegel, španělský El País, italská La Stampa, francouzský Le Monde, ale i servery s celounijní působností Politico a EUobserver. Šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti) krok označil za skandální. Podle Spojených států se Rusko bojí pravdy.

Jižní Korea oznámila, že v oblastech na hranicích se Severní Koreou obnoví vysílání propagandy prostřednictvím reproduktorů. Podle agentury AP tak Soul učinil v reakci na shazování odpadků ze severokorejských balonů. Jihokorejská Národní bezpečnostní rada se podle agentury Reuters shodla, že opatření bude „neúnosné“ pro severokorejský režim Kim Čong-una, ale ponese poselství „světla a naděje“ tamním vojákům i dalším lidem.

S blížícími se volbami do Evropského parlamentu Moskva zintenzivňuje svou dezinformační kampaň. List The Washington Post (WP) zjistil, že proruská platforma Voice of Europe posílala krajně pravicovým politikům měsíčně až milion eur za účelem šíření ruské propagandy v pěti evropských zemích, a snažila se tak posílit postavení proruských kandidátů. Činitelé z oblasti zpravodajských služeb mluví o jedné z nejambicióznějších ruských operací, jejichž cílem je rozdělit Západ a podkopat podporu Ukrajiny. Řada ruských hoaxů se týká i klimatických opatření či lídrů EU, v šíření lží pomáhá Kremlu umělá inteligence či takzvané deepfakes. Evropský parlament se snaží bránit prostřednictvím nových legislativ.

Severní Korea v noci na neděli vyslala do Jižní Koreje zhruba 600 balonů s odpadky, oznámila jihokorejská armáda. KLDR již ve středu poslala na svého jižního souseda stovky balonů s odpadky a hnojem, což označila za upřímný dárek. Soul označil krok Pchjongjangu za nebezpečný a ubohý.

Za normálních okolností by Ukrajina v úterý měla nového prezidenta, nebo by Volodymyr Zelenskyj v případě znovuzvolení oficiálně začínal svůj druhý mandát. Kvůli válečnému stavu, který Kyjev vyhlásil v důsledku plnohodnotné ruské války, se ale prezidentské volby nekonaly. Proti jejich uspořádání se za současné situace staví také naprostá většina Ukrajinců i politická opozice. Rovněž experti upozorňují, že prezident vzešlý z voleb, v nichž by značná část lidí nemohla kvůli okupaci a bojům odevzdat svůj hlas, by neměl patřičnou legitimitu. Pozici Zelenského tak zpochybňuje jen Rusko, které se tímto způsobem snaží oslabit západní podporu Kyjeva a demoralizovat ukrajinskou společnost.

Arťom Marčevskij, kterého česká vláda sankcionovala v souvislosti s činností serveru Voice of Europe, se dočkal zastání na Slovensku, napsal Deník N. Tamní ministerstvo vnitra Marčevskému dle zjištění deníku udělilo dočasnou ochranu. Kauza kolem Voice of Europe má evropský rozsah, proruská síť chtěla získat vliv v Evropském parlamentu.

Německý týdeník Der Spiegel s odvoláním na své zdroje ve zpravodajských službách uvedl, že na nahrávkách, na kterých poslanec AfD Petr Bystroň údajně přebírá peníze od ruského propagandisty, zazní stížnost, že s takovými bankovkami nikde nezaplatí. Bystroň veškerá obvinění ze spolupráce s prokremelskou vlivovou sítí odmítá. Na dotaz Spiegelu prohlásil, že informace pocházejí z nedůvěryhodného zdroje a jsou součástí „kampaně organizované NATO“.

Americký Kongres společně s masivním balíkem zahraniční pomoci v noci na středu definitivně schválil opatření, jehož výsledkem by mohl být zákaz sociální sítě TikTok ve Spojených státech, a to už na začátku příštího roku. V praxi ale populární platforma zřejmě zůstane dostupná déle, uvádějí americká média. Vymáhání zákona totiž minimálně zbrzdí soudní spory.

Poslanec Alternativy pro Německo (AfD) a dvojka stranické kandidátky pro volby do Evropského parlamentu Petr Bystroň cítí po jednání předsednictva strany jasnou podporu. Řekl to poté, co vedení strany vysvětloval podezření, že dostával úplatky od proruské sítě. Bystroň přijímání peněz odmítl. Předsednictvo AfD sdělilo, že poslance musí považovat za nevinného.

Vedení pravicově populistické Alternativy pro Německo (AfD) není podle informací deníku Bild spokojeno s vyjádřením svého poslance a dvojky na stranické kandidátce pro volby do Evropského parlamentu Petra Bystroně k podezřením z braní úplatků od proruské propagandistické platformy. Sociálnědemokratický poslanec Jörg Nürnberger Bystroně vyzval, aby odstoupil z čela slovensko-česko-maďarské parlamentní skupiny.

Vyšetřování, které vedou české zpravodajské služby kvůli ruské propagandistické síti, jež měla platit unijní politiky, je velmi znepokojivé. Řekl to nizozemský premiér Mark Rutte s tím, že případem se zabývají i tamní zpravodajské služby. České úřady uvedly, že byly peníze poskytnuty politikům v Nizozemsku, Belgii, Německu, Francii, Maďarsku a Polsku výměnou za šíření ruské propagandy, informoval nizozemský list NL Times.

Na Harvardu digitalizují staré sovětské propagandistické plakáty. Mohou podle vědců ukázat, jak fungovala tehdejší snaha ovlivňovat obyvatelstvo, ale také pochopit, jak se z ní inspiruje současná Putinova propaganda.

Osmnáctiletý unesený Ukrajinec Denys Kostev, jehož ruské úřady přiměly k natáčení propagandistických videí, tvrdí, že s Rusy spolupracoval kvůli obavám o svůj život. Okupanti ho na území kontrolované Moskvou zavlekli krátce po začátku plnohodnotné invaze z Chersonu, podobně jako čtyři tisíce dalších sirotků. Před měsícem se Kostev dostal do Polska, kde sdílel svůj příběh.

Dokumentární pořad, který sleduje proměny ruské společnosti od 90. let, má podle zpravodaje ČT Karla Rožánka ukázat, jak uvažují běžní lidé v Rusku a jaká je v zemi nálada před prezidentskými „volbami“. Snímek sleduje rodinu Kiprijanových, jejíž členové mají rozdílné názory na režim Vladimira Putina a válku na Ukrajině. Jejím symbolem, stejně jako pro mladou generaci, se stalo písmeno Z. Právě generace Z je podle sociologů vystupujících v dokumentu nejvíce apolitická. Po začátku války se velké části společnosti změnily důležité hodnoty, nastal posun k všedním věcem, rodině a soukromí a společnost se propadla do větší pasivity.

Německo vyšetřuje závažný únik informací z jednání vysoce postavených příslušníků svého letectva, oznámil spolkový kancléř Olaf Scholz. Německé ministerstvo obrany potvrdilo, že tento rozhovor byl odposloucháván. Zvukový záznam asi třicetiminutového rozhovoru v pátek uveřejnila šéfredaktorka ruské televize RT Margarita Simonjanová. Záznam se mimo jiné týkal toho, jak Ukrajina ve válce s Ruskem využívá německé zbraně, píše agentura DPA.

Před deseti lety začala ruská vojenská okupace Krymu. Kreml využil křehké situace v Kyjevě po útěku prezidenta Viktora Janukovyče a na konci února 2014 poslal na ukrajinský poloostrov neoznačené vojáky. Do tří týdnů Vladimir Putin podepsal nelegální anexi území. Začala tak ruská vojenská agrese proti Ukrajině, která na jaře 2014 pokračovala vyvoláním války na Donbase a v únoru 2022 plnohodnotnou invazí. Počátky konfliktu na Ukrajině i v Rusku sledoval tehdejší moskevský zpravodaj ČT Miroslav Karas.

Ruská státní média spustila propagandistickou kampaň proti možnému prezidentskému kandidátovi Borisovi Naděždinovi, uvedl server Meduza. Naděždin odevzdal podpisy sesbírané na podporu své účasti ve volbách, volební komise by měla o kandidatuře rozhodnout do deseti dnů. Podle státních kanálů za ním stojí ukrajinská rozvědka a příznivci Alexeje Navalného a exilových kritiků Kremlu.

Kritéria pro označení neutrálním sportovcem podle předsedy Národní sportovní agentury Ondřeje Šebka splní jen nízký počet Rusů a Bělorusů. Na příštích olympijských hrách v Paříži jich tak podle něj budou pouze jednotky. Případný bojkot Her českými sportovci tak není namístě, je prakticky vyloučeno, že by Moskva mohla olympiádu využít ke své propagandě, prohlásil v pořadu Události, komentáře.

Rozhodnutí Finska uzavřít kvůli hranice s Ruskem poté, co na ni Moskva začala vozit zájemce o azyl z Afriky a Blízkého východu, zkomplikovalo situaci v Estonsku. Tamní přechody zaznamenaly o čtvrtinu vyšší provoz a také nápor uprchlíků. Na estonsko-ruském pomezí v Narvě natáčel redaktor ČT Jiří Hynek.

Policie prověřuje odsouzeného Tomáše Čermáka kvůli provokativnímu videu, na kterém mimo jiné drží ruskou vlajku. To se objevilo na sociálních sítích v době, kdy se vyhýbal nástupu do vězení. Případem se policisté zabývají pro podezření z podpory a propagace terorismu. Čermák byl za tento trestný čin už odsouzen na 5,5 roku za mřížemi. Protože ale nenastoupil do vězení, hrozí mu navíc ještě další dva roky odnětí svobody. Oba případy si převzala Národní centrála proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě (NCTEKK). Vyplývá to z informací, které ČT poskytlo Vrchní státní zastupitelství v Praze. Policie Čermáka dopadla v polovině listopadu, ukrýval se v Polsku. V pondělí byl převezen do Česka.