Propaganda

Především na sociálních sítích se v posledních dnech šíří spekulace o údajném úmrtí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Rozvířily je zprávy o tom, že se premiér neúčastnil několika klíčových zasedání vládního kabinetu, dále přiživené pochybnostmi o autentičnosti videí na politikových účtech na sociálních sítích. Záběry podle některých hlasů působí jako vytvořené AI. Pořad Truth or Fake francouzské televize France 24 tyto spekulace vyvrací, upozornil ale, že v době generativní umělé inteligence je obtížné mít stoprocentní jistotu o autentičnosti videí.

Vedle autentických videí z konfliktu Izraele a Spojených států s Íránem se na sociálních sítích objevují také snímky a klipy generované pomocí umělé inteligence nebo převzaté z videoher. Tyto upravené či uměle generované záběry přitom mají podle redakce BBC Verify milionové dosahy. Podle odborníků tak zásadně ovlivňují obraz války, který uživatelé na sociálních sítích sledují.

Bohuslav Úlehla jako dítě zažil nacistickou okupaci i příchod sovětské armády v obci Hrušky na Jižní Moravě. Po roce 1948 pomáhal lidem utíkat přes hranice. V roce 1952 s manželkou emigroval, žili v Rakousku a pak našli nový domov v Austrálii, kde žije téměř 99letý pamětník dodnes.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa by měla dostat zhruba deset miliard dolarů (asi 214 miliard korun) za zprostředkování dohody o převzetí kontroly nad aktivitami sociální sítě TikTok ve Spojených státech. Informoval o tom list The Wall Street Journal s odvoláním na zdroje obeznámené se situací.

V novém propagandistickém filmu, který letos odvysílala severokorejská televize, se kontrarevolucionář neúspěšně pokusí o atentát na někdejšího vůdce Kim Čong-ila. Fiktivní příběh překvapuje akčními scénami a navazuje na trend filmařů KLDR točit ve stylu Hollywoodu. Chtějí tak konkurovat zahraniční produkci, která se k Severokorejcům i přes zákazy dostává. A nabídnout propagandu v atraktivním balení.

Po čtyřech letech plnohodnotné ruské invaze se podle Ukrajiny stále nevrátilo přibližně dvacet tisíc dětí, které Rusové deportovali na okupovaná území nebo přímo do Ruska. Redaktorka České televize Dominika Vřešťálová hovořila s dívkou z Chersonské oblasti Valerijí Sydorovovou, kterou ruské úřady nechaly převézt na Krym krátce po invazi. Po několika měsících se s pomocí příbuzných dokázala vrátit. Rusové byli podle ní na příjezd ukrajinských dětí dobře připraveni a pokoušeli se je převychovat. Do Česka dorazila na pozvání organizace Člověk v tísni, která se situaci lidí na okupovaných územích věnuje.

Jedním z témat návštěvy ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) na Ukrajině byly i vztahy Čechů k Ukrajincům. Macinka podle svého vyjádření chce, aby byly podobné, jaké mezi sebou mají Češi a Slováci. O tom, jak se příslušníkům ukrajinské komunity v Česku žije, s jakými problémy se potýkají a jak je ovlivňuje rétorika politiků, v pořadu 90′ ČT24 promluvili spoluzakladatelka iniciativy Hlas Ukrajiny Anastasiia Sihnaievska a Bohdan Rajčinec z Evropského kongresu Ukrajinců. Debatou provázel Jakub Musil.

Šéf Kremlu Vladimir Putin dal opět najevo, že Rusko trvá na zničení nezávislé Ukrajiny a na tom, aby se podrobila Moskvě. Navzdory tomu sousední zemi obvinil, že právě ona mírová vyjednávání sabotuje. Putin o tom mluvil ve svém výročním zorchestrovaném televizním vystoupení, v němž „reaguje“ na předem schválené dotazy diváků a novinářů. Tvrdil také, že Moskva nenapadne Západ, pokud bude respektovat její zájmy. Ty se ale reálně rovnají ruské sféře vlivu v Evropě, do které by spadalo i Česko.

Příspěvek na sociálních sítích, který má stovky lajků a desítky komentářů, může poukazovat na oblíbenost autora, ale také podvodem, který má nalákat další sledující a vytvořit falešný dojem, že je nějaký produkt či postoj populárnější, než tomu je ve skutečnosti. Jak takový falešný profil poznat? „Často jsou velmi jednoduché – nemají historii a nemají život,“ přiblížila ve Studiu 6 moderovaném Jolkou Krásnou Eva Klusová z Psychologického ústavu Akademie věd ČR.

Zobrazování migrantů ve volební kampani SPD se podobá tomu, jak vykreslovala příslušníky jiných ras a společenských tříd nacistická a komunistická propaganda, uvedl Nejvyšší správní soud (NSS). V rozhodnutí se postavil ke kampani SPD kriticky, ale stížnost voličky ze Středočeského kraje přesto zamítl. Nepodařilo se totiž prokázat hrubé ovlivnění výsledku voleb, což je podmínka případného zásahu soudu.

Ukrajinci žijící na Ruskem okupovaných územích si museli do 10. září podle dekretu šéfa Kremlu Vladimira Putina opatřit ruský pas – v opačném případě jsou nuceni území opustit. Bez příslušného dokumentu si lidé nemohou najít zaměstnání, dostávat sociální dávky či lékařskou péči, popsal ruskojazyčný server BBC. „Pasportizace“ pod taktovkou Moskvy probíhá na ukrajinských okupovaných územích už od anexe Krymu a podle analytičky Kaloriny Hirdové má posílit propagandu Moskvy.

Před letošními sněmovními volbami se ve velkém mobilizovaly proruské a antievropské síly. Rozhodnutí voličů ale přineslo největší zklamání stranám, které proruská mediální scéna podporovala nejvíc. Navzdory očekávání neuspělo Stačilo! a předpokládaného výsledku nedosáhlo ani spojení národoveckých stran pod hlavičkou SPD. A to přes mimořádné úsilí celé dezinformační scény. Tu zkoumali Reportéři ČT. Ti mimo jiné testovali, jak se nakupují falešní sledující na sociálních sítích.

Síť více než dvou stovek zařízení, kam Moskva umisťuje odvlečené ukrajinské děti, identifikovali výzkumníci z Yaleovy univerzity. Unesené děti jsou terčem převýchovy a indoktrinace, jejímž cílem je zničit jejich ukrajinskou identitu. Mnohé také podstupují vojenský výcvik či montují drony pro ruskou armádu. Podle Kyjeva odvleklo Rusko nejméně dvacet tisíc dětí, podle jiných údajů ale může být skutečný počet výrazně vyšší.

Ve snaze zničit ukrajinskou identitu odvlekla Moskva od února 2022 podle Kyjeva minimálně dvacet tisíc ukrajinských dětí. Je mezi nimi i pět desítek dětí mladších pěti let, které okupanti odvezli ze sirotčince v Chersonu. Tento i další případy únosů ukrajinských nezletilých a jejich následné indoktrinace v duchu ruské propagandy, z nichž první sahají do začátků ruské agrese v roce 2014, mapovala pro Reportéry ČT zpravodajka Barbora Maxová.

Jedním z nejpalčivějších aspektů plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu, která trvá již tři a půl roku, jsou ukrajinské děti zavlečené do Ruska. Domů se zpátky podařilo dostat jen zlomek z nich. Americká první dáma Melania Trumpová nedávno apelovala na ruského vůdce Vladimira Putina, aby utrpení ukrajinských dětí ukončil.

Když se pokoušíte domluvit si natáčení v Číně, v devadesáti procentech to dopadne odmítnutím, popsala v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová. Práce podle ní musí být rychlá, stejně jako návrat z místa. Protože v nějakém okamžiku vás zadrží a snaží se vám v natáčení zabránit, sdílela svou zkušenost.

Páteční summit amerického prezidenta Donalda Trumpa se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem nevyvolává obavy jen u Ukrajiny a jejích spojenců z toho, co by mohl přinést. Údiv vzbudilo i místo konání schůzky, které v kontextu ruské agrese a porušování územní celistvosti Ukrajiny získává nepatřičnou symboliku. Trump se totiž s Putinem sejde na Aljašce, která bývala součástí Ruského impéria a jejíž návrat pod nadvládu Moskvy opakovaně požadují ruští nacionalisté a propagandisté.

Moldavské úřady zaznamenaly před zářijovými parlamentními volbami prudký nárůst ruských dezinformací. Cílí zejména na Moldavany žijící v zahraničí, které se snaží odradit od účasti ve volbách. Serveru Politico to řekl moldavský poradce pro národní bezpečnost Stanislav Secrieru.

Jižní Korea začala v pondělí podél své hranice odstraňovat ampliony s protiseverokorejským vysíláním, informuje s odkazem na jihokorejské ministerstvo obrany agentura Reuters. Jedná se podle ní o jeden z kroků, jak se nová vláda prezidenta I Če-mjonga snaží zmírnit napětí se Severní Koreou.

Dějiny Ukrajiny má za „pseudohistorickou absurditu“, nelegální ruská anexe Krymu podle něj „zachránila mír“ a plnohodnotná invaze do sousední země je jen „shromažďováním ruských zemí“. Delegaci Moskvy v zatím neúspěšných rusko-ukrajinských jednáních o konci ruské války vede kremelský poradce Vladimir Medinskij, který popírá existenci Ukrajiny a který si vysloužil přirovnání k nacistickému ministrovi propagandy Josephu Goebbelsovi. Experti upozorňují, že Medinskij v čele delegace je dalším důkazem, že Moskva žádný mír nechce.

Boj proti covidové pandemii byl v Severní Koreji založený na lhaní. Režim dva roky popíral, že by virus do země pronikl, zatímco většina obyvatel se s ním už tehdy setkala. První analýza svého druhu přiblížila, jak to tehdy v totalitní zemi vypadalo.

Kam míří Česko? Patříme k Západu, nebo se obracíme znovu na Východ? Publicistický pořad ČT Fenomén doby se zabýval tím, kam patří a kam směřuje Česká republika. Na otázku, jestli je Česko součástí Západu, nebo Východu a co to znamená, odpovídali experti i příznivci obou orientací.

Gruzínské úřady, které proti demonstrantům běžně používaly násilí, nyní přistoupily k „sofistikovanějším“ metodám – podle kavkazského serveru OC Media využívají čínské kamery, které dokáží rozpoznávat obličeje, na základě čehož poté demonstranty pokutují. Podle doktorandky Dity Sutterové z Ostravské univerzity však ani tyto postupy vládnoucí strany lidi od protestů neodradí.

Středočeská hejtmanka Petra Pecková (STAN) odsoudila nedávnou návštěvu studentů sedlčanského gymnázia v Ruském domě v Praze. V době, kdy je Rusko válčícím agresorem, je taková exkurze absolutním šílenstvím, napsala na síti X. Ředitel školy Radomír Pecka řekl, že program se měl týkat díla Alexandra Sergejeviče Puškina a byl určen pro studenty ruského jazyka. Akce se připravovala narychlo, záležitost vedení školy mrzí.