Propaganda strana 2 z 5

Kremelská propaganda přesvědčila většinu Rusů, že jsou napadeni Severoatlantickou aliancí a válka proti Ukrajině je pro jejich obranu nutná, řekla v Interview ČT24 reportérka Deníku N Petra Procházková, která situaci na východě dlouhodobě sleduje. Hovořila také o tom, co je na informování o současné válce nejsložitější, nebo proč má Rusko tolik schopných hackerů.

Úřady prověřují činnost Ruského domu v Praze. Provozuje ho státní agentura se sídlem v Moskvě zapsaná na evropském sankčním seznamu. Centrum momentálně funguje jen omezeně, ještě loni ale nechalo přeložit do češtiny brožury s protiukrajinskou tématikou.

Ruské propagandistické pořady se nevybíravě opírají do Ukrajiny už od podzimu 2013, kdy začal euromajdan a cesta ke skutečné nezávislosti Kyjeva na Kremlu. Od února 2014 nemluví o vládě, ale výhradně o „kyjevském režimu“, který označují za nacistický, čímž ho líčí jako zosobnění zla, proti němuž je nutné bojovat všemi prostředky. Od února 2022 dál přitvrdily a čím dál častěji používají otevřeně genocidní rétoriku vyzývající k vraždění všech, kdo odmítají ukrajinskou poddanost Rusku. Nyní jedna z předních propagandistek Olga Skabejevová na státním kanálu Rossija 1 prohlásila, že „ukrajinská otázka musí být vyřešena jednou provždy“.

Ukrajinci, kteří již více než rok houževnatě vzdorují ruské agresi na bitevním poli i globální politické scéně, se s nepřítelem vypořádávají také tvorbou ve veřejném prostoru. Na směrových tabulích se objevily vzkazy okupantům, na zdech měst memy o armádě či vlastenecká hesla, na náměstích projevy umění symbolizující odpor k válce i agresorovi, a to třeba i záměrnými gramatickými chybami. Některá z děl během monitorovacích misí Team4Ukraine v zimě a na jaře 2023 zachytil Jan Šír z Institutu mezinárodních studií Univerzity Karlovy.

V Česku podle zjištění investigativců protikorupčního fondu Alexeje Navalného podniká rodina Borise Obnosova – šéfa ruského holdingu, který vyrábí rakety používané ve válce proti Ukrajině, a poradce Vladimira Putina. Zakladatelka a vedoucí protikorupčního fondu Marija Pevčichová uvedla v rozhovoru pro Českou televizi, že Rusové používají Česko jako pomyslnou peněženku na špinavé peníze, za které pak nakupují domy ve Francii nebo jachty v Itálii. Na svá zjištění upozornila české úřady, od nichž očekává, že proti Obnosovovu majetku zasáhnou. Rozhovor s Marijí Pevčichovou vedl v Událostech, komentářích Jakub Železný.

Účty na sociální síti Twitter, které provozují autoritářské vlády v Rusku, Číně a Íránu, těží z nedávných změn na této sociální síti – umožňují jim snáze získávat nové sledující a šířit propagandu a dezinformace mezi větším publikem. S odvoláním na výzkumníky věnující se tomuto tématu to napsala agentura AP.

O víkendu přišel o život během atentátu ruský proválečný bloger známý jako Vladlen Tatarskij. Lidé jako on podporující ruskou invazi na sítích mají často velmi silné ideologické smýšlení a vidí válku jako prostředek k podrobení Ukrajiny i možnému konfliktu s NATO. Jejich pozice je specifická, protože jim ruské úřady jako jediným dovolují dílčí aspekty invaze veřejně kritizovat. Podle některých médií však možná Tatarskij přesto jednu čáru překročil.

Ukrajinská společnost podle první dámy Oleny Zelenské ukazuje, že je vytrvalá a nepoleví. To, že Ukrajina nepadla během několika prvních dní velké ruské invaze, podle ní poskytlo zemi impuls a naději, že může zvítězit. „Nemáme na vybranou — určitě zvítězíme,“ prohlásila v Interview ČT24 Speciál. Pro ni osobně bude vítězství znamenat návrat k normalitě. „Když uvidím, že moje děti mají i jiné sny, než aby skončila válka,“ říká. Nejhorší by podle ní bylo, kdyby svět dopustil, že nějaký stát může obsadit území jiného. „Pak už to nezastavíme, začne řetězová reakce,“ varovala. Rozhovor s ní vedl Michal Kubal.

Ruská propaganda se na válku chystala a o vojenských neúspěších Kreml nemluví, uvedl zpravodaj ČT v Rusku Karel Rožánek. Podle něj i rok od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu většina Rusů podporuje prezidenta Vladimira Putina i jeho válku.

Dobytý Kyjev měl být trofejí potvrzující ruský návrat do role supervelmoci i postavení Vladimira Putina jako nezpochybnitelného vůdce. Místo toho plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu z 24. února 2022 způsobila pravý opak. Protivníci při pohledu na rozpačitý výkon ruské armády ztratili část obav z její síly a spojenci se začali odvracet. Doma se stát musí uchylovat ke stále tvrdším represím. A režim se dokonce vzdává toho nejcennějšího, co každý stát má: monopolu na kontrolu ozbrojených sil.

Výzkumná firma Graphika, která se specializuje na dezinformace, tento týden oznámila, že odhalila první profesionální deep fake program, který pracuje s videem. Její zjištění podrobně popisují, jak vypadal zřejmě první případ vlivové operace státu, která využívá k šíření propagandy „zpravodajské“ záběry generované výhradně umělou inteligencí. Jak celá operace probíhala a jak byla úspěšná, popsal deník The New York Times. Podle analýzy bude podobných aktivit přibývat.

Středeční výroky ruských představitelů o budoucím vítězství Moskvy nebo o údajně silné zbrojařské výrobě mají vyvolat dojem, že Rusko v konfliktu na Ukrajině obstojí, řekl ministr zahraničí Jan Lipavský. Podle europoslance Ondřeje Kovaříka (ANO) tamní představitelé vytvářejí „mobilizační narativ“. Uvedli to v pořadu Události, komentáře, kde se věnovali i zahraniční pomoci napadené zemi.

Šéf Kremlu Vladimir Putin nařídil ministerstvu kultury, aby zajistilo promítání filmů o agresi proti Ukrajině v ruských kinech. Resort kultury má také poskytnout potřebnou podporu dokumentaristům, aby mohly vzniknout snímky ukazující „odvahu“ a „hrdinství“ ruských vojáků. Vyplývá to z nařízení vládě zveřejněného na webu Kremlu.

Rusko „zabránilo hrozícímu útoku NATO na ruském území“, „denacifikace Ukrajiny“ probíhá dle plánu a ruská ekonomika „vzkvétá“. Tak by měla dle příručky Kremlu informovat proruská média a úřady v Ruské federaci o uplynulém roce, kdy ruská vojska napadla Ukrajinu. K manuálu se dostal nezávislý zpravodajský server Meduza, který sídlí v lotyšské Rize. Kyjev mezitím oznámil, že se mu podařilo osvobodit čtyřicet procent území okupovaných Ruskem od začátku invaze v únoru 2022.

České úřady zkoumají nový balík protiruských sankcí. Minulý týden ho schválila Rada EU. V pořadí už devátý seznam čítá na dvě stovky subjektů, kterým je nutné obstavit majetek. Je mezi nimi i režisér Nikita Michalkov. V roce 2010 přebíral cenu za mimořádný umělecký přínos na festivalu v Karlových Varech.

Internetový projekt Politické procesy, který vznikl pod vedením dokumentaristy Marka Janáče, ukáže různé způsoby manipulace dobových propagandistů. Spuštěn bude 3. prosince ve 03:06, kdy před 70 lety začaly popravy 11 odsouzených v procesu s Rudolfem Slánským a spol. Díky webu si zájemci budou moci vizualizovat jednotlivé výstupy procesu. Projekt umožňující pochopit, co je dezinformace a propaganda a jejich působení na společnost, nyní tvůrci představili v Národním archivu.

Osvobozený Cherson na jihu Ukrajiny se pomalu zbavuje všech připomínek po ruských okupantech. Jednou z prvních věcí, které přišly na řadu hned po ústupu Rusů, bylo strhávání vlajek a ničení všech propagandistických plakátů, billboardů a bannerů. Některé z nich jsou teď vystaveny v Kyjevě jako připomínka ukrajinského vítězství. Velké billboardy jsou rozprostřeny na sněhu a přibity k zemi rudými pěticípými hvězdami.

Nic na Ukrajině se nedá udělat bez Viktora Medvedčuka, věřil ve své době šéf Kremlu Vladimir Putin. Ukrajinský politik byl ve své zemi prodlouženou rukou Moskvy, jejíž vliv tam pomáhal šířit. Zfalšoval pro Kreml ukrajinské prezidentské volby, podílel se na Minských dohodách, které zakonzervovaly konflikt v Donbasu, či vedl politickou stranu, která na Ukrajině prosazovala myšlenky ruského vedení. Po svém pádu, na jehož konci bylo obvinění z velezrady a zatčení ukrajinskou rozvědkou, se stal součástí výměny zajatců mezi Kyjevem a Moskvou. Ukrajinská strana nyní tvrdí, že Medvedčuk je v Moskvě, ale že s otevřenou náručí ho tam nečekali.

Dezinformace řada lidí konzumuje denně na sociálních sítích, dezinformačních webech i v řetězových e-mailech. Lidé, které zejména ruská propaganda ovlivňuje, mají konflikty se svými blízkými, kteří dezinformacím neuvěřili. Někdy konflikty vedou i k rozvodům nebo k tomu, že se spolu členové rodin dlouhodobě nebaví. Dopady ruské informační války zdokumentovali Reportéři ČT.

Už několik let se oficiální ruské komunikační kanály ve spojitosti s úsilím své armády vyhýbají slovním spojením, která by situaci na bojišti mohla popisovat v neprospěch ruských tažení. Propagandistický newspeak, sloužící hlavně k bagatelizaci vojenských neúspěchů, podle analytiků ovládl ruská média od začátku války na Ukrajině v plné míře. A stále častěji se také stává terčem vtipů ukrajinské strany i ruské opozice.

Před sto lety se třicet tisíc fašistů vydalo pochodovat do Říma. Požadovali konec italské vlády a předání moci do rukou jediného člověka – Benita Mussoliniho. Duce (neboli vůdce), jak se Mussolini tituloval, přitom začínal jako radikální socialista. Obdivoval českého reformátora Jana Husa, o kterém dokonce i napsal knihu. Na konci první světové války také zaníceně podporoval vznik samostatného Československa. Mussolini se však během svého života nebál převlékat kabát. A tak stejně jednoduše, jako se z extrémního socialisty stal pravicový diktátor, připojil držitel Řádu bílého lva svůj podpis pod mnichovskou dohodu.

Státní duma, dolní komora ruského parlamentu, v prvním čtení schválila úpravu kontroverzního zákona o takzvané LGBT propagandě. Norma se dosud vztahovala jen na nezletilé. Pokud návrh projde celým schvalovacím procesem, bude zákaz šíření údajné propagandy platit i pro dospělé, informovala agentura Interfax.

Moderátor ruské televize RT Anton Krasovskij, který z obrazovky vyzýval k utopení či upálení ukrajinských dětí, se v pondělí omluvil a požádal o odpuštění za svá slova. Stalo se tak poté, co s ním televize pozastavila spolupráci a šéf ruské kriminální ústředny na podnět jednoho z uživatelů sociálních sítí nařídil prověřit situaci po výrocích Krasovského. Oznámila to ruská média.

Jižní Korea a KLDR si v pondělí vyměnily varovné výstřely v blízkosti sporné západní námořní hranice. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na armády obou zemí. Incident se odehrál v době zvýšeného napětí mezi Pchjongjangem a Soulem kvůli nedávným raketovým testům Severní Koreje.