Propaganda strana 3 z 5

Vláda by mohla příští týden zaúkolovat některého z ministrů opravou slavných chátrajících Žižkových kasáren v Terezíně. Prezident Miloš Zeman během návštěvy Ústeckého kraje navrhl, aby si rozsáhlý areál vzala zpět armáda. Terezín sám na opravu za miliardu nemá.

Energetická infrastruktura může být při konfliktech slabinou. Ředitel Národního úřadu kybernetické a informační bezpečnosti (NÚKIB) Lukáš Kintr ale ujišťuje, že jeho tým dělá vše pro to, aby Česko bylo na případné útoky připraveno co nejlépe. O schopnosti Česka ochránit svou infrastrukturu je přesvědčen i náměstek ministryně obrany pro řízení sekce obranné politiky a strategie Jan Jireš. Co se dezinformací a ruské propagandy týče, drtivá část české společnosti jí nedůvěřuje, shodl se Jireš se senátorkou Miroslavou Němcovou (ODS) v Událostech, komentářích.

Bezpečnostní informační služba (BIS) ve výroční zprávě informuje o ruském agentovi s vazbami na české novináře a politiky. Využíval je podle kontrarozvědky k nastolování proruské politické agendy, koordinaci veřejných vystoupení politiků nebo medializaci témat, která jsou v souladu se zájmy Ruska. Za zpravodajskou hrozbu označuje zpráva BIS i Čínu. V dokumentu se také uvádí, že dezinformace neměly velký dopad na loňské sněmovní volby.

Rusko v pondělí vyslalo na Ukrajinu řízené střely a drony, jejichž celková cena se může pohybovat od čtyř set do sedmi set milionů dolarů (od 10,1 do 17,7 miliardy korun), odhadla ukrajinská verze časopisu Forbes. Ukrajinská protivzdušná obrana více než polovinu sestřelila. Podle listu The New York Times se pondělními útoky na civilní ukrajinské cíle snaží ruský diktátor Vladimir Putin uspokojit režimní jestřáby. Ruská státní televize se zásahy proti civilistům pochlubila.

Čeští vojenští kybernetičtí experti trénují ve vojenském výcvikovém prostoru Libavá boj s internetovými trolly a lživými zprávami. Na případnou dezinformační válku se připravují společně s kolegy z Německa, Slovenska a Maďarska na modelovém příkladu – silnější agresor napadne sousední stát. Cvičení se podle velitele skupiny kybernetických sil a informačních operací Přemysla Štěpánka inspirovalo i ruskou agresí proti Ukrajině.

Krymský nebo také Kerčský most, který spojuje okupovaný poloostrov stejného jména se zbytkem Ruska, se stal v sobotu ráno podle všeho cílem útoku, který stavbu vážně poškodil. A to pouhý den po sedmdesátinách ruského vůdce Vladimira Putina, který přemostění před čtyřmi lety osobně otevíral. Poškození mostu tak může být teoreticky bráno jako atak na samotného Putina a zároveň rána ruské propagandě.

Život na okupovaných územích Ukrajiny se od začátku ruské invaze razantně změnil. Ruskem dosazená správa oblastí se ho snaží lidem kontrolovat, kde se dá, počínaje výukou ve školách, kde je snaha o „převýchovu“ považována za součást rusifikační kampaně Moskvy, a odpíráním základních práv a svobod konče. Podle The Kyiv Independent ale Rusko nekontroluje tyto regiony v plném rozsahu, a v současné době okupuje přibližně šedesát procent Doněcké oblasti. Místní se nehodlají podvolit. Když nemohou utéct, revoltují.

Oksana Valenková se s rodinou krátce po ruské invazi ocitla v okupované zóně. Druhý den války spadla na jejich vesnici v Melitopolské oblasti sestřelená raketa. Ona a Kyrylo Katansev vypovídali, jak drasticky se život v okupovaném území proměnil. Rusové se tam snaží rychle zavádět vlastní pořádky, obyvatele nutí přijímat ruské pasy a likvidují své oponenty. Ve školách zavádějí ruské osnovy a v médiích je povolená jenom kremelská propaganda. Oksana i Kyrylo proto uprchli do Česka, kde s nimi pro Reportéry ČT natáčel Tomáš Vlach.

Ruský prezident Vladimir Putin údajně postupně přichází o legitimitu a také o své nejbližší spolupracovníky. V Událostech, komentářích to řekla ruská opoziční novinářka Jekatěrina Kanakovová. Upozornila například na to, že Putin už přestal důvěřovat i lidem, kteří byli dříve považováni za jeho přátele. Kanakovová také míní, že už i veřejnost v Rusku si začíná všímat, že „speciální operace“ na Ukrajině nejde úplně podle plánu.

Po únorové invazi Ruska na Ukrajinu Evropská unie zablokovala prokremelské kanály RT a Sputnik šířící propagandu a dezinformace o válce. Téměř popůl roce se ale počet stránek, které vydávají stejný obsah, zvýšil, tvrdí agentura AP. Rusko totiž našlo způsoby, jak zákaz obcházet. V prostředí Latinské Ameriky a Blízkého východu navíc fake news žádným omezením nečelí. Přibývají i nové narativy, které například útočí na humanitární organizace.

Musíme být opatrní v tom, jak dovolujeme toxickým dezinformacím pronikat do veřejného života, řekl v rozhovoru pro ČT životopisec a válečný reportér Jon Lee Anderson, který pokrýval mnoho válečných konfliktů od střední Ameriky, přes Blízký východ až po Afghánistán. Varoval také před šířením propagandy na sociálních sítích. Existuje příliš mnoho způsobů, jak se ze sociálních sítí stane zbraň, upozornil.

Administrativa Vladimira Putina v červenci rozeslala ruským provládním médiím a politikům dvě nové příručky. Dokumenty obsahují návod, jak v představách veřejnosti vytvářet paralely mezi současnou ruskou válkou na Ukrajině a historickými událostmi. První z příruček poukazuje na takzvané svěcení Rusi v roce 988. Druhá příručka připomíná bitvu na Něvě z roku 1240. Dokumenty viní z války na Ukrajině „kolektivní Západ“, který podle nich strávil téměř tisíciletí útoky na Rusko ve snaze zmocnit se jeho přírodních zdrojů a zničit pravoslavnou církev. Píše o tom ruský opoziční server Meduza, který získal kopie obou příruček.

Soud v Moskvě vyměřil pokutu v přepočtu dvacet tisíc korun novinářce Marině Ovsjannikovové za to, že hanobila ruskou armádu svými protesty proti válečnému tažení na Ukrajině. Ovsjannikovovou nicméně kritizuje i protiputinovská opozice, která ji podezřívá ze spolupráce s režimem.

Ruský dokumentarista a nezávislý novinář Andrej Lošak sledoval rodiny, které rozvrátila válka na Ukrajině. Ne fyzicky, ale názorově. Natáčel výpovědi Rusů, kteří se neshodnou s vlastními příbuznými v pohledu na útočnou válku své země. Snímek Přetržená pouta vznikl díky podpoře rádia Svobodná Evropa. Autor ho osobně uvedl v Praze.

Po ruské invazi na Ukrajinu se radnice v malém estonském městě Otepää rozhodla, že přesune hromadný hrob sovětských vojáků od křižovatky v centru na hřbitov. Zjistila ale, že ve skutečnosti neukrývá ostatky vojáků Rudé armády, ale pouze hlínu. V Estonsku přitom může jít o výbušné téma. V roce 2007 kvůli přemístění sovětského památníku v Tallinnu zachvátily hlavní město několikadenní nepokoje s obětí na životech, doprovázené prvními kybernetickými útoky proti samostatnému státu. Nevoli vyvolal přesun zejména mezi početnou ruskojazyčnou menšinou, kterou hojně podporoval Kreml.

V Buči, v Mariupolu, v Černihivu jsme mohli vidět „kulturu“ ruských vojáků, kteří byli vychováni na propagandistických snímcích, napsal ukrajinský velvyslanec v Česku Jevhen Perebyjnis v otevřeném dopise. Adresoval ho prezidentovi filmového festivalu v Karlových Varech. Kritizuje, že přehlídka do programu zařadila drama Kapitán Volkonogov uprchl, natočené s ruskou státní podporou. Zástupci festivalu ale snímek považují naopak za kritiku stávajícího ruského režimu.

Hvězda ruské státní televize a podporovatelka Vladimira Putina Jelena Malyševová má firmu v Česku. Podle obchodního rejstříku pronajímá nemovitosti, žádné ale v českém katastru nemá zapsané. Lékařka, vystupující v mnoha televizních pořadech, vlastní luxusní dům v americkém New Jersey, na který si podle ruské opozice sama nemohla vydělat.

Část českých politiků se stále důrazněji distancuje od vládní strategie pomoci Ukrajině. Nejhlasitější jsou poslanci SPD, kteří tvrdí, že by měly skončit dodávky zbraní do země napadené Ruskem. Dodávky zbraní podle nich prodloužují válku. S tvrzením, že by měly dodávky zbraní skončit, přišel ale i expremiér a předseda ANO Andrej Babiš. Experti na mezinárodní vztahy upozorňují, že takové argumenty souzní s oficiálními stanovisky Kremlu. Historik a ukrajinista David Svoboda se výslovně zmínil o „páté koloně“. O postojích českých politiků k válce na Ukrajině a jejich souznění s ruskou propagandou natáčela pro 168 hodin Zuzana Černá.

Facebook, Google, Twitter a další globální internetové platformy se zavázaly důsledněji postupovat proti šíření dezinformací či propagandy. Evropská komise ve čtvrtek zveřejnila nová pravidla, na jejichž základě mají provozovatelé webů spolupracovat s ověřovateli faktů a zaměřovat se například na falešné účty a pokročilé manipulační praktiky. Mají také odříznout strůjce cílených dezinformací od reklamních příjmů. Nový kodex podepsalo 34 firem a organizací. Vedle zmíněné trojice jsou mezi nimi například TikTok, Microsoft či český Seznam.

Někteří lidé, kteří na internetu šíří dezinformace, vydělávají skrze svá videa a sociální sítě, kde prosí u lidí o peníze. Na účty jim pak chodí i stovky tisíc korun měsíčně. Stát už řadu z nich označil za hlásnou troubu ruské propagandy. Banky, které vedou účty dezinformátorů, volí různý přístup – některé se odvolávají na to, že nemůžou cenzurovat názory, jiné už ale připouští, že otevření takového účtu by bylo proti jejich etickému kodexu. Dezinformátoři tak zakládají spolky, přes které peníze inkasují.

Cesta do Číny nebyla vyšetřováním životních podmínek menšinových Ujgurů, uvedla vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová. Kritikům svého šestidenního pobytu v zemi obviňované z utlačování muslimských Ujgurů i dalších menšin Bacheletová vzkázala, že jejich námitky bere na vědomí a s vedením komunistické země jednala „otevřeně“.

Další blokování dezinformačních webů sdružením CZ.NIC by nemělo smysl, řekl v Událostech, komentářích vládní zmocněnec pro oblast médií a dezinformací Michal Klíma. Podle něj už se obsah přesunul na zahraniční domény. Dodává, že účinnější než přesvědčovat skalní jádro konzumentů dezinformací je zaměřit se na skupinu asi 33 procent lidí, kteří „si nejsou jisti situací“. Jako hlavní součást osvěty vůči dezinformacím označil podporu nezávislých profesionálních médií.

Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová zahájila návštěvu Číny, během níž má plánovanou zastávku i v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang, kde je Peking obviňován z rozsáhlého porušování lidských práv. Informovala o tom agentura AFP.

Česko si v žebříčku svobody médií výrazně polepšilo, mezi 180 zeměmi je na dvacáté příčce, loni bylo čtyřicáté. Vyplývá to z aktuálně zveřejněné výroční zprávy organizace Reportéři bez hranic (RSF). Podle ní mají média největší svobodu ve skandinávských zemích: Norsku, Dánsku a Švédsku. Na chvostu hodnocení jsou naopak autoritářskými režimy Číny, Myanmaru, Turkmenistánu, Íránu, Eritreje a Severní Koreje.