Propaganda strana 3 z 5

Internetový projekt Politické procesy, který vznikl pod vedením dokumentaristy Marka Janáče, ukáže různé způsoby manipulace dobových propagandistů. Spuštěn bude 3. prosince ve 03:06, kdy před 70 lety začaly popravy 11 odsouzených v procesu s Rudolfem Slánským a spol. Díky webu si zájemci budou moci vizualizovat jednotlivé výstupy procesu. Projekt umožňující pochopit, co je dezinformace a propaganda a jejich působení na společnost, nyní tvůrci představili v Národním archivu.

Osvobozený Cherson na jihu Ukrajiny se pomalu zbavuje všech připomínek po ruských okupantech. Jednou z prvních věcí, které přišly na řadu hned po ústupu Rusů, bylo strhávání vlajek a ničení všech propagandistických plakátů, billboardů a bannerů. Některé z nich jsou teď vystaveny v Kyjevě jako připomínka ukrajinského vítězství. Velké billboardy jsou rozprostřeny na sněhu a přibity k zemi rudými pěticípými hvězdami.

Nic na Ukrajině se nedá udělat bez Viktora Medvedčuka, věřil ve své době šéf Kremlu Vladimir Putin. Ukrajinský politik byl ve své zemi prodlouženou rukou Moskvy, jejíž vliv tam pomáhal šířit. Zfalšoval pro Kreml ukrajinské prezidentské volby, podílel se na Minských dohodách, které zakonzervovaly konflikt v Donbasu, či vedl politickou stranu, která na Ukrajině prosazovala myšlenky ruského vedení. Po svém pádu, na jehož konci bylo obvinění z velezrady a zatčení ukrajinskou rozvědkou, se stal součástí výměny zajatců mezi Kyjevem a Moskvou. Ukrajinská strana nyní tvrdí, že Medvedčuk je v Moskvě, ale že s otevřenou náručí ho tam nečekali.

Dezinformace řada lidí konzumuje denně na sociálních sítích, dezinformačních webech i v řetězových e-mailech. Lidé, které zejména ruská propaganda ovlivňuje, mají konflikty se svými blízkými, kteří dezinformacím neuvěřili. Někdy konflikty vedou i k rozvodům nebo k tomu, že se spolu členové rodin dlouhodobě nebaví. Dopady ruské informační války zdokumentovali Reportéři ČT.

Už několik let se oficiální ruské komunikační kanály ve spojitosti s úsilím své armády vyhýbají slovním spojením, která by situaci na bojišti mohla popisovat v neprospěch ruských tažení. Propagandistický newspeak, sloužící hlavně k bagatelizaci vojenských neúspěchů, podle analytiků ovládl ruská média od začátku války na Ukrajině v plné míře. A stále častěji se také stává terčem vtipů ukrajinské strany i ruské opozice.

Před sto lety se třicet tisíc fašistů vydalo pochodovat do Říma. Požadovali konec italské vlády a předání moci do rukou jediného člověka – Benita Mussoliniho. Duce (neboli vůdce), jak se Mussolini tituloval, přitom začínal jako radikální socialista. Obdivoval českého reformátora Jana Husa, o kterém dokonce i napsal knihu. Na konci první světové války také zaníceně podporoval vznik samostatného Československa. Mussolini se však během svého života nebál převlékat kabát. A tak stejně jednoduše, jako se z extrémního socialisty stal pravicový diktátor, připojil držitel Řádu bílého lva svůj podpis pod mnichovskou dohodu.

Státní duma, dolní komora ruského parlamentu, v prvním čtení schválila úpravu kontroverzního zákona o takzvané LGBT propagandě. Norma se dosud vztahovala jen na nezletilé. Pokud návrh projde celým schvalovacím procesem, bude zákaz šíření údajné propagandy platit i pro dospělé, informovala agentura Interfax.

Moderátor ruské televize RT Anton Krasovskij, který z obrazovky vyzýval k utopení či upálení ukrajinských dětí, se v pondělí omluvil a požádal o odpuštění za svá slova. Stalo se tak poté, co s ním televize pozastavila spolupráci a šéf ruské kriminální ústředny na podnět jednoho z uživatelů sociálních sítí nařídil prověřit situaci po výrocích Krasovského. Oznámila to ruská média.

Jižní Korea a KLDR si v pondělí vyměnily varovné výstřely v blízkosti sporné západní námořní hranice. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na armády obou zemí. Incident se odehrál v době zvýšeného napětí mezi Pchjongjangem a Soulem kvůli nedávným raketovým testům Severní Koreje.

Vláda by mohla příští týden zaúkolovat některého z ministrů opravou slavných chátrajících Žižkových kasáren v Terezíně. Prezident Miloš Zeman během návštěvy Ústeckého kraje navrhl, aby si rozsáhlý areál vzala zpět armáda. Terezín sám na opravu za miliardu nemá.

Energetická infrastruktura může být při konfliktech slabinou. Ředitel Národního úřadu kybernetické a informační bezpečnosti (NÚKIB) Lukáš Kintr ale ujišťuje, že jeho tým dělá vše pro to, aby Česko bylo na případné útoky připraveno co nejlépe. O schopnosti Česka ochránit svou infrastrukturu je přesvědčen i náměstek ministryně obrany pro řízení sekce obranné politiky a strategie Jan Jireš. Co se dezinformací a ruské propagandy týče, drtivá část české společnosti jí nedůvěřuje, shodl se Jireš se senátorkou Miroslavou Němcovou (ODS) v Událostech, komentářích.

Bezpečnostní informační služba (BIS) ve výroční zprávě informuje o ruském agentovi s vazbami na české novináře a politiky. Využíval je podle kontrarozvědky k nastolování proruské politické agendy, koordinaci veřejných vystoupení politiků nebo medializaci témat, která jsou v souladu se zájmy Ruska. Za zpravodajskou hrozbu označuje zpráva BIS i Čínu. V dokumentu se také uvádí, že dezinformace neměly velký dopad na loňské sněmovní volby.

Rusko v pondělí vyslalo na Ukrajinu řízené střely a drony, jejichž celková cena se může pohybovat od čtyř set do sedmi set milionů dolarů (od 10,1 do 17,7 miliardy korun), odhadla ukrajinská verze časopisu Forbes. Ukrajinská protivzdušná obrana více než polovinu sestřelila. Podle listu The New York Times se pondělními útoky na civilní ukrajinské cíle snaží ruský diktátor Vladimir Putin uspokojit režimní jestřáby. Ruská státní televize se zásahy proti civilistům pochlubila.

Čeští vojenští kybernetičtí experti trénují ve vojenském výcvikovém prostoru Libavá boj s internetovými trolly a lživými zprávami. Na případnou dezinformační válku se připravují společně s kolegy z Německa, Slovenska a Maďarska na modelovém příkladu – silnější agresor napadne sousední stát. Cvičení se podle velitele skupiny kybernetických sil a informačních operací Přemysla Štěpánka inspirovalo i ruskou agresí proti Ukrajině.

Krymský nebo také Kerčský most, který spojuje okupovaný poloostrov stejného jména se zbytkem Ruska, se stal v sobotu ráno podle všeho cílem útoku, který stavbu vážně poškodil. A to pouhý den po sedmdesátinách ruského vůdce Vladimira Putina, který přemostění před čtyřmi lety osobně otevíral. Poškození mostu tak může být teoreticky bráno jako atak na samotného Putina a zároveň rána ruské propagandě.

Život na okupovaných územích Ukrajiny se od začátku ruské invaze razantně změnil. Ruskem dosazená správa oblastí se ho snaží lidem kontrolovat, kde se dá, počínaje výukou ve školách, kde je snaha o „převýchovu“ považována za součást rusifikační kampaně Moskvy, a odpíráním základních práv a svobod konče. Podle The Kyiv Independent ale Rusko nekontroluje tyto regiony v plném rozsahu, a v současné době okupuje přibližně šedesát procent Doněcké oblasti. Místní se nehodlají podvolit. Když nemohou utéct, revoltují.

Oksana Valenková se s rodinou krátce po ruské invazi ocitla v okupované zóně. Druhý den války spadla na jejich vesnici v Melitopolské oblasti sestřelená raketa. Ona a Kyrylo Katansev vypovídali, jak drasticky se život v okupovaném území proměnil. Rusové se tam snaží rychle zavádět vlastní pořádky, obyvatele nutí přijímat ruské pasy a likvidují své oponenty. Ve školách zavádějí ruské osnovy a v médiích je povolená jenom kremelská propaganda. Oksana i Kyrylo proto uprchli do Česka, kde s nimi pro Reportéry ČT natáčel Tomáš Vlach.

Ruský prezident Vladimir Putin údajně postupně přichází o legitimitu a také o své nejbližší spolupracovníky. V Událostech, komentářích to řekla ruská opoziční novinářka Jekatěrina Kanakovová. Upozornila například na to, že Putin už přestal důvěřovat i lidem, kteří byli dříve považováni za jeho přátele. Kanakovová také míní, že už i veřejnost v Rusku si začíná všímat, že „speciální operace“ na Ukrajině nejde úplně podle plánu.

Po únorové invazi Ruska na Ukrajinu Evropská unie zablokovala prokremelské kanály RT a Sputnik šířící propagandu a dezinformace o válce. Téměř popůl roce se ale počet stránek, které vydávají stejný obsah, zvýšil, tvrdí agentura AP. Rusko totiž našlo způsoby, jak zákaz obcházet. V prostředí Latinské Ameriky a Blízkého východu navíc fake news žádným omezením nečelí. Přibývají i nové narativy, které například útočí na humanitární organizace.

Musíme být opatrní v tom, jak dovolujeme toxickým dezinformacím pronikat do veřejného života, řekl v rozhovoru pro ČT životopisec a válečný reportér Jon Lee Anderson, který pokrýval mnoho válečných konfliktů od střední Ameriky, přes Blízký východ až po Afghánistán. Varoval také před šířením propagandy na sociálních sítích. Existuje příliš mnoho způsobů, jak se ze sociálních sítí stane zbraň, upozornil.

Administrativa Vladimira Putina v červenci rozeslala ruským provládním médiím a politikům dvě nové příručky. Dokumenty obsahují návod, jak v představách veřejnosti vytvářet paralely mezi současnou ruskou válkou na Ukrajině a historickými událostmi. První z příruček poukazuje na takzvané svěcení Rusi v roce 988. Druhá příručka připomíná bitvu na Něvě z roku 1240. Dokumenty viní z války na Ukrajině „kolektivní Západ“, který podle nich strávil téměř tisíciletí útoky na Rusko ve snaze zmocnit se jeho přírodních zdrojů a zničit pravoslavnou církev. Píše o tom ruský opoziční server Meduza, který získal kopie obou příruček.

Soud v Moskvě vyměřil pokutu v přepočtu dvacet tisíc korun novinářce Marině Ovsjannikovové za to, že hanobila ruskou armádu svými protesty proti válečnému tažení na Ukrajině. Ovsjannikovovou nicméně kritizuje i protiputinovská opozice, která ji podezřívá ze spolupráce s režimem.

Ruský dokumentarista a nezávislý novinář Andrej Lošak sledoval rodiny, které rozvrátila válka na Ukrajině. Ne fyzicky, ale názorově. Natáčel výpovědi Rusů, kteří se neshodnou s vlastními příbuznými v pohledu na útočnou válku své země. Snímek Přetržená pouta vznikl díky podpoře rádia Svobodná Evropa. Autor ho osobně uvedl v Praze.

Po ruské invazi na Ukrajinu se radnice v malém estonském městě Otepää rozhodla, že přesune hromadný hrob sovětských vojáků od křižovatky v centru na hřbitov. Zjistila ale, že ve skutečnosti neukrývá ostatky vojáků Rudé armády, ale pouze hlínu. V Estonsku přitom může jít o výbušné téma. V roce 2007 kvůli přemístění sovětského památníku v Tallinnu zachvátily hlavní město několikadenní nepokoje s obětí na životech, doprovázené prvními kybernetickými útoky proti samostatnému státu. Nevoli vyvolal přesun zejména mezi početnou ruskojazyčnou menšinou, kterou hojně podporoval Kreml.