Verše oslavující Hitlera věnoval básník Putinovi. Nikdo to nepoznal

Jsi jako zahradník, který v zahradě plody své těžké práce sklízí… Vlastenecké verše Gennadije Rakitina si za poslední rok získaly v Rusku nemalou oblibu a dosáhly i na literární ceny. Jenže, jak se nyní ukázalo, Rakitin vůbec neexistuje a jeho údajná poezie věnovaná Putinovi a jeho válce proti Ukrajině jsou ve skutečnosti do ruštiny přeložené básně z dob nacistické třetí říše. Básníkovou existencí i jeho tvorbou chtěli současný režim nachytat jeho kritici.

Gennadij Rakitin publikoval osmnáct básní – ódy na Vladimira Putina a emotivní rýmy podporující ruskou agresi vůči Ukrajině. Verše sdílené na sociálních sítích a zmiňované v ruských básnických cenách ovšem ve skutečnosti vznikly dávno před současnou válkou vedenou Kremlem proti západnímu sousedovi. Vzešly z pera autorů podporujících ve třicátých a čtyřicátých letech minulého století nacisty v Německu.

Putin místo Hitlera, wagnerovci místo SA

Například oslavnou báseň o vůdci – publikovanou loni coby ruský originál s Putinovou fotografií – složil Eberhard Wolfgang Möller. Současník Adolfa Hitlera a člen NSDAP ještě před jeho nástupem k moci nacistickou ideologii převáděl do vzletných hymnů. Ostatní „vypůjčení“ autoři mají podobný životopis.

Další Rakitinovy dojemné verše o „šeptání drahému synovi“ a o umírání za mír na Donbase měly ve skutečnosti ke konci druhé světové války povzbudit německé vojáky. A údajná pocta žoldnéřské Wagnerově skupině byla původně chvalozpěvem na úderné oddíly Sturmabteilung (SA).

„Všechny vlastenecké básně mají stejné motivy: země, krev, svoboda, čest,“ podotkl investigativní exilový novinář Andrej Zacharov pro zahraniční ruskojazyčný televizní kanál Current Time (Nastojaščeje Vremja). Zacharov první upozornil na falešnou existenci Rakitina a zná se se skutečnými autory hlásícími se k protiválečným aktivistům. Ti ale chtějí zůstat v anonymitě.

Poezie Z

„Četli jsme sbírky poezie Z a viděli jsme v nich přímo nacismus. Tušili jsme, že úplně stejné věci se pravděpodobně psaly i v nacistickém Německu, a ukázalo se, že jsme měli pravdu,“ uvedla pro britský deník The Guardian skupina, která označila Gennadije Rakitina za svůj výmysl.

Označením „poezie Z“ odkazují k propagandistickému symbolu, jímž se v počátku agrese stalo písmeno Z vypůjčené z latinské abecedy (v azbuce neexistuje). Ruské ministerstvo obrany uvedlo a následně popřelo, že zastupuje výzvu „За победу“ (za pobedu), tedy „za vítězství“, každopádně se „zetko“ stalo symbolem zdobícím ruskou vojenskou techniku i trička podporovatelů invaze.

Upozornění na nesmyslnou denacifikaci

Básně připsané Gennadiji Rakitinovi prý byly publikovány beze změny, jen reálie třetí říše autoři zaměnili za pojmy z putinovského Ruska.

„Z politického hlediska to ukazuje, že myšlenky nacistického Německa jsou blízké myšlenkám současného Ruska, i když Rusko tvrdí, že bojuje proti nacismu. Z kulturního hlediska to ukazuje, že nedochází k renesanci ruské kultury, jak tvrdí úřady, ale pouze k její degradaci,“ uvedli autoři. Rusko svůj útok proti Ukrajině zaštiťuje mimo jiné argumentem o „potřebné denacifikaci“ země.

Jak tón někdejší pronacistické poezie rezonuje s patriotickou náladou válčícího Ruska, potvrdil i výběr jedné z básní do semifinále soutěže uspořádané pobočkou ruského svazu spisovatelů. Tématem pro múzy byla válka a obránci vlasti. Do další soutěže Rakitinovy básně nominoval časopis Moskva.

Přátelé z dumy

Gennadiji Rakitinovi jeho stvořitelé založili účet na sociální síti VKontakte, kde mu přiřkli filologické vzdělání na Moskevské státní univerzitě a zveřejnili i jeho podobu. Černobílá fotografie téměř padesátníka s prošedivělou bradkou a očima ztrácejícíma se ve stínu je ovšem dílem umělé inteligence.

Autoři Rakitina tvrdí, že do propagace stránky neinvestovali ani korunu. Stačilo, že začali sledovat veřejné osobnosti. Zacharov spočítal, že básník měl v přátelích téměř stovku poslanců dumy a třicítku senátorů. Smyšleného básníka sledovaly desítky dalších kremelských aparátčíků i lidé z oficiální kulturní obce, kupříkladu Putinova poradkyně pro kulturu Jelena Jampolská.

Lidé, kteří za falešným účtem stojí, prý měli vždycky v plánu vyjít s pravdou ven. Proč se tak rozhodli zhruba rok po přihlášení Gennadije Rakitina na VKontakte, zdůvodnili „morálním vyčerpáním“. Vedly je k tomu i praktické důvody, s rostoucím zájmem o básníka přibývala také pozvání, aby se nějaké akce osobně účastnil.

Ruské úřady nechaly po odhalení skutečné poetovy identity účet pro uživatele v Rusku zablokovat. „Myslím, že Gennadij Rakitin jako dílo protiválečného umění uspěl,“ míní nicméně Zacharov.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoZ filmové komedie S tebou mě baví svět je divadelní muzikál

Jedna z nejoblíbenějších českých komedií má nově i svou muzikálovou verzi. Slovácké divadlo v Uherském Hradišti na jeviště převedlo rodinný snímek Marie Poledňákové S tebou mě baví svět. Jde o největší a nejnákladnější inscenaci v historii této scény. Přípravy trvaly déle než rok.
před 12 hhodinami

Na festivalu v Cannes chybí Hollywood, hvězdy ale ne

Ve francouzském přímořském letovisku Cannes startuje sedmdesátý devátý ročník mezinárodního filmového festivalu. Hlavní hvězdou zahajovacího večera bude novozélandský režisér Peter Jackson, který převezme čestnou Zlatou palmu za přínos kinematografii. O hlavní festivalovou cenu bude do 23. května bojovat přes dvacet titulů.
před 13 hhodinami

Festival Pražské jaro začíná. Slyšet ho je možné na ČT i v parku

Začíná mezinárodní hudební festival Pražské jaro, a to tradičně cyklem symfonických básní Má vlast a v den výročí úmrtí jejího skladatele Bedřicha Smetany. Tentokrát se provedení skladby ujal Symfonický orchestr Českého rozhlasu (SOČR) pod taktovkou Petra Popelky. V přímém přenosu koncert zprostředkuje Česká televize.
před 14 hhodinami

Ceny Apollo získali rappeři James Cole & Idea a skupina Ida The Young

Hudební ceny Apollo za singl roku 2025 získali rappeři James Cole & Idea, deskou roku se stala nahrávka Tell Me When You Pass The Sun skupiny Ida The Young. James Cole & Idea uspěli s písní Daniel. O laureátech cen české hudební kritiky rozhodla desetičlenná porota složená z hudebních publicistů a dramaturgů.
před 18 hhodinami

Obrazem: Fotograf Sudek vyrážel za svými třemi přáteli na sever

Výstava Josef Sudek a přátelé, jež byla otevřena v litoměřické Severočeské galerii výtvarného umění, se zaměřuje na jednu z mnoha částí Sudkovy bohaté tvorby. Podtitul Putování na sever naznačuje, kam se ubíralo kurátorské uvažování.
10. 5. 2026

Strach z krásy, strach ze vztahu. Vědci popsali roli femme fatale v mýtech

Jednou z nejčastějších překážek, jimž mužský hrdina čelí na své cestě ke smysluplnému konci svého příběhu, není drak ani jiná lítá bestie. Je to krásná žena označovaná jako femme fatale. Právě tento archetyp teď vědci prozkoumali.
9. 5. 2026

Obrazy padělal, teď maluje vlastní. Za jedinečné považuje Beltracchi oboje

Léta padělal obrazy, aniž by jejich pravost někdo zpochybnil, a když si odseděl trest, začal tvořit a prodávat pod vlastním jménem. Německý výtvarník Wolfgang Beltracchi nyní průřez svou tvorbou představuje v pražském Obecním domě. Jeho výstavy opakovaně provázejí otázky, kolik neodhalených falzifikátů nejen od Beltracchiho vlastně koluje trhem s uměním.
7. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Mengele, Billie Eilish, ovce detektivy či Panelstory

Mortal Kombat 2 dostává na plátna kin pokračování adaptace bojových videoher. V detektivním snímku Béé tým na stopě vyšetřují zločiny i ovce. Životopisné drama Zmizení Josefa Mengeleho nabízí pohled na válečné i poválečné osudy lékaře přezdívaného Anděl smrti. V hororu Hokum pronásledují spisovatele v odlehlém penzionu, kam se přijel vyrovnat se smrtí rodičů, noční můry. Koncertní dokument Billie Eilish – Hit Me Hard and Soft: The Tour rekapituluje zatím poslední turné americké zpěvačky. A do kin se také vrací digitálně restaurovaná Panelstory, kterou jako satirický obraz sídliště natočila Věra Chytilová na konci sedmdesátých let.
7. 5. 2026
Načítání...