Verše oslavující Hitlera věnoval básník Putinovi. Nikdo to nepoznal

Jsi jako zahradník, který v zahradě plody své těžké práce sklízí… Vlastenecké verše Gennadije Rakitina si za poslední rok získaly v Rusku nemalou oblibu a dosáhly i na literární ceny. Jenže, jak se nyní ukázalo, Rakitin vůbec neexistuje a jeho údajná poezie věnovaná Putinovi a jeho válce proti Ukrajině jsou ve skutečnosti do ruštiny přeložené básně z dob nacistické třetí říše. Básníkovou existencí i jeho tvorbou chtěli současný režim nachytat jeho kritici.

Gennadij Rakitin publikoval osmnáct básní – ódy na Vladimira Putina a emotivní rýmy podporující ruskou agresi vůči Ukrajině. Verše sdílené na sociálních sítích a zmiňované v ruských básnických cenách ovšem ve skutečnosti vznikly dávno před současnou válkou vedenou Kremlem proti západnímu sousedovi. Vzešly z pera autorů podporujících ve třicátých a čtyřicátých letech minulého století nacisty v Německu.

Putin místo Hitlera, wagnerovci místo SA

Například oslavnou báseň o vůdci – publikovanou loni coby ruský originál s Putinovou fotografií – složil Eberhard Wolfgang Möller. Současník Adolfa Hitlera a člen NSDAP ještě před jeho nástupem k moci nacistickou ideologii převáděl do vzletných hymnů. Ostatní „vypůjčení“ autoři mají podobný životopis.

Další Rakitinovy dojemné verše o „šeptání drahému synovi“ a o umírání za mír na Donbase měly ve skutečnosti ke konci druhé světové války povzbudit německé vojáky. A údajná pocta žoldnéřské Wagnerově skupině byla původně chvalozpěvem na úderné oddíly Sturmabteilung (SA).

„Všechny vlastenecké básně mají stejné motivy: země, krev, svoboda, čest,“ podotkl investigativní exilový novinář Andrej Zacharov pro zahraniční ruskojazyčný televizní kanál Current Time (Nastojaščeje Vremja). Zacharov první upozornil na falešnou existenci Rakitina a zná se se skutečnými autory hlásícími se k protiválečným aktivistům. Ti ale chtějí zůstat v anonymitě.

Poezie Z

„Četli jsme sbírky poezie Z a viděli jsme v nich přímo nacismus. Tušili jsme, že úplně stejné věci se pravděpodobně psaly i v nacistickém Německu, a ukázalo se, že jsme měli pravdu,“ uvedla pro britský deník The Guardian skupina, která označila Gennadije Rakitina za svůj výmysl.

Označením „poezie Z“ odkazují k propagandistickému symbolu, jímž se v počátku agrese stalo písmeno Z vypůjčené z latinské abecedy (v azbuce neexistuje). Ruské ministerstvo obrany uvedlo a následně popřelo, že zastupuje výzvu „За победу“ (za pobedu), tedy „za vítězství“, každopádně se „zetko“ stalo symbolem zdobícím ruskou vojenskou techniku i trička podporovatelů invaze.

Upozornění na nesmyslnou denacifikaci

Básně připsané Gennadiji Rakitinovi prý byly publikovány beze změny, jen reálie třetí říše autoři zaměnili za pojmy z putinovského Ruska.

„Z politického hlediska to ukazuje, že myšlenky nacistického Německa jsou blízké myšlenkám současného Ruska, i když Rusko tvrdí, že bojuje proti nacismu. Z kulturního hlediska to ukazuje, že nedochází k renesanci ruské kultury, jak tvrdí úřady, ale pouze k její degradaci,“ uvedli autoři. Rusko svůj útok proti Ukrajině zaštiťuje mimo jiné argumentem o „potřebné denacifikaci“ země.

Jak tón někdejší pronacistické poezie rezonuje s patriotickou náladou válčícího Ruska, potvrdil i výběr jedné z básní do semifinále soutěže uspořádané pobočkou ruského svazu spisovatelů. Tématem pro múzy byla válka a obránci vlasti. Do další soutěže Rakitinovy básně nominoval časopis Moskva.

Přátelé z dumy

Gennadiji Rakitinovi jeho stvořitelé založili účet na sociální síti VKontakte, kde mu přiřkli filologické vzdělání na Moskevské státní univerzitě a zveřejnili i jeho podobu. Černobílá fotografie téměř padesátníka s prošedivělou bradkou a očima ztrácejícíma se ve stínu je ovšem dílem umělé inteligence.

Autoři Rakitina tvrdí, že do propagace stránky neinvestovali ani korunu. Stačilo, že začali sledovat veřejné osobnosti. Zacharov spočítal, že básník měl v přátelích téměř stovku poslanců dumy a třicítku senátorů. Smyšleného básníka sledovaly desítky dalších kremelských aparátčíků i lidé z oficiální kulturní obce, kupříkladu Putinova poradkyně pro kulturu Jelena Jampolská.

Lidé, kteří za falešným účtem stojí, prý měli vždycky v plánu vyjít s pravdou ven. Proč se tak rozhodli zhruba rok po přihlášení Gennadije Rakitina na VKontakte, zdůvodnili „morálním vyčerpáním“. Vedly je k tomu i praktické důvody, s rostoucím zájmem o básníka přibývala také pozvání, aby se nějaké akce osobně účastnil.

Ruské úřady nechaly po odhalení skutečné poetovy identity účet pro uživatele v Rusku zablokovat. „Myslím, že Gennadij Rakitin jako dílo protiválečného umění uspěl,“ míní nicméně Zacharov.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel herec Richard Chamberlain

Ve věku 90 let zemřel americký herec Richard Chamberlain, informuje list Variety. Proslavil se zejména v minisériích Šogun a Ptáci v trní, má za sebou ale i množství rolí na divadle. Podle listu byl Chamberlain pohledným a sošným „idolem“ klasického střihu, ačkoliv se nikdy nestal přímo hvězdou stříbrného plátna.
15:20Aktualizovánopřed 42 mminutami

Hynek Martinec nahlíží na současný svět přes cyberlemon

Díla česko-britského umělce Hynka Martince jsou ve sbírkách galerií po celém světě. Do letošního srpna jsou k vidění i na výstavě Cyberlemon v pražském Centru současného umění DOX. Ve svých nových dílech reaguje na zrychlený a stále více polarizovaný svět. Na stěnu galerie také vytvořil své dosud největší dílo – devět metrů dlouhou a osm metrů vysokou kresbu. A jakýmsi průvodcem výstavy je – jak napovídá název – citron, přičemž „kybercitron“ ohlašuje Martincovo téma: syntézu starého a nového.
včera v 11:00

Artová kina přitahují stále více diváků

Návštěvnost artových kin dosahovala v minulém roce ve větších městech rekordních čísel, v menších městech alespoň vyrovnala předcovidové hodnoty. Multiplexy na návrat k číslům návštěvnosti před covidem stále čekají. ČT to potvrdil předseda Asociace provozovatelů kin Dan Krátký. Diváky artových kin lákají zejména mezinárodní festivalové hity, nezávislé snímky, originální dramaturgie, ale i nižší cena za vstupné a občasné zařazování mainstreamových titulů do programu.
včera v 09:00

Alžírský soud poslal spisovatele Sansala do vězení, Macron volá po propuštění

Paradoxně jako dobrou zprávu hodnotí příznivci Boualema Sansala verdikt alžírského soudu, který kontroverzního spisovatele poslal na pět let do vězení za tvrzení, že sporné území Západní Sahary dříve patřilo Maroku. Za názor, který oficiálně zastává i Francie, mu hrozilo až doživotí. Mírnější trest pro autora, jenž je podle svých blízkých vážně nemocný, naznačuje zlepšení vztahů mezi oběma zeměmi – a příslib propuštění, po němž volá i francouzský prezident Emmanuel Macron.
28. 3. 2025

Mareš kreslí komiksy o Praze. Po politicích je to lázeň, poznamenal

Široké veřejnosti je ilustrátor a kreslíř Štěpán Mareš známý především jako autor satirického Zeleného Raoula, teď vytvořil trochu jinou sérii komiksů. Bez karikatury se věnuje historii Prahy a osobnostem, které v ní žily. „Po všech těch politicích je to lázeň,“ podotkl Mareš v Událostech, komentářích. První tři svazky vytvořené pro městskou firmu Prague City Tourism vypráví o Golemovi, Albertu Einsteinovi a Franzi Kafkovi. Další mají následovat, stejně jako překlady do angličtiny a němčiny. Marešovy komiksy mají být vkusnou alternativou k matrjoškám, čepicím a podobným předmětům, které se prodávají jako suvenýry z Prahy.
28. 3. 2025

Minisérie Adolescent pomáhá dospět rodičům

Minisérie Adolescent o třináctiletém chlapci obviněném z vraždy spolužačky se zdá být víc než jen diváckým hitem. Britský premiér Keir Starmer mluví o nebezpečných mladých mužích sledujících internet, rodiče zjišťují, proč emoji červené pilulky ohrožuje jejich děti.
27. 3. 2025

Prahu miluju, říká Bill Skarsgård. Tentokrát v ní uváznul při natáčení V pasti

I do českých kin se chystá americký thriller V pasti s Anthony Hopkinsem a Billem Skarsgårdem v hlavních rolích. Remake argentinského snímku 4x4 tvůrci představili osobně i v Praze, producentsky se na něm podílel mimo jiné český filmař Petr Jákl.
27. 3. 2025

Izraelští osadníci podle aktivistů napadli a zranili oscarového palestinského režiséra

Izraelští osadníci v pondělí na okupovaném Západním břehu Jordánu napadli a zbili Hamdána Ballála, jednoho z režisérů dokumentárního filmu Žádná jiná země, který letos získal Oscara, píše agentura AP s odkazem na židovské aktivisty, kteří byli svědky incidentu. Palestinský režisér byl poté zadržen izraelskou armádou, propuštěn byl v úterý.
25. 3. 2025Aktualizováno25. 3. 2025
Načítání...