Verše oslavující Hitlera věnoval básník Putinovi. Nikdo to nepoznal

Jsi jako zahradník, který v zahradě plody své těžké práce sklízí… Vlastenecké verše Gennadije Rakitina si za poslední rok získaly v Rusku nemalou oblibu a dosáhly i na literární ceny. Jenže, jak se nyní ukázalo, Rakitin vůbec neexistuje a jeho údajná poezie věnovaná Putinovi a jeho válce proti Ukrajině jsou ve skutečnosti do ruštiny přeložené básně z dob nacistické třetí říše. Básníkovou existencí i jeho tvorbou chtěli současný režim nachytat jeho kritici.

Gennadij Rakitin publikoval osmnáct básní – ódy na Vladimira Putina a emotivní rýmy podporující ruskou agresi vůči Ukrajině. Verše sdílené na sociálních sítích a zmiňované v ruských básnických cenách ovšem ve skutečnosti vznikly dávno před současnou válkou vedenou Kremlem proti západnímu sousedovi. Vzešly z pera autorů podporujících ve třicátých a čtyřicátých letech minulého století nacisty v Německu.

Putin místo Hitlera, wagnerovci místo SA

Například oslavnou báseň o vůdci – publikovanou loni coby ruský originál s Putinovou fotografií – složil Eberhard Wolfgang Möller. Současník Adolfa Hitlera a člen NSDAP ještě před jeho nástupem k moci nacistickou ideologii převáděl do vzletných hymnů. Ostatní „vypůjčení“ autoři mají podobný životopis.

Další Rakitinovy dojemné verše o „šeptání drahému synovi“ a o umírání za mír na Donbase měly ve skutečnosti ke konci druhé světové války povzbudit německé vojáky. A údajná pocta žoldnéřské Wagnerově skupině byla původně chvalozpěvem na úderné oddíly Sturmabteilung (SA).

„Všechny vlastenecké básně mají stejné motivy: země, krev, svoboda, čest,“ podotkl investigativní exilový novinář Andrej Zacharov pro zahraniční ruskojazyčný televizní kanál Current Time (Nastojaščeje Vremja). Zacharov první upozornil na falešnou existenci Rakitina a zná se se skutečnými autory hlásícími se k protiválečným aktivistům. Ti ale chtějí zůstat v anonymitě.

Poezie Z

„Četli jsme sbírky poezie Z a viděli jsme v nich přímo nacismus. Tušili jsme, že úplně stejné věci se pravděpodobně psaly i v nacistickém Německu, a ukázalo se, že jsme měli pravdu,“ uvedla pro britský deník The Guardian skupina, která označila Gennadije Rakitina za svůj výmysl.

Označením „poezie Z“ odkazují k propagandistickému symbolu, jímž se v počátku agrese stalo písmeno Z vypůjčené z latinské abecedy (v azbuce neexistuje). Ruské ministerstvo obrany uvedlo a následně popřelo, že zastupuje výzvu „За победу“ (za pobedu), tedy „za vítězství“, každopádně se „zetko“ stalo symbolem zdobícím ruskou vojenskou techniku i trička podporovatelů invaze.

Upozornění na nesmyslnou denacifikaci

Básně připsané Gennadiji Rakitinovi prý byly publikovány beze změny, jen reálie třetí říše autoři zaměnili za pojmy z putinovského Ruska.

„Z politického hlediska to ukazuje, že myšlenky nacistického Německa jsou blízké myšlenkám současného Ruska, i když Rusko tvrdí, že bojuje proti nacismu. Z kulturního hlediska to ukazuje, že nedochází k renesanci ruské kultury, jak tvrdí úřady, ale pouze k její degradaci,“ uvedli autoři. Rusko svůj útok proti Ukrajině zaštiťuje mimo jiné argumentem o „potřebné denacifikaci“ země.

Jak tón někdejší pronacistické poezie rezonuje s patriotickou náladou válčícího Ruska, potvrdil i výběr jedné z básní do semifinále soutěže uspořádané pobočkou ruského svazu spisovatelů. Tématem pro múzy byla válka a obránci vlasti. Do další soutěže Rakitinovy básně nominoval časopis Moskva.

Přátelé z dumy

Gennadiji Rakitinovi jeho stvořitelé založili účet na sociální síti VKontakte, kde mu přiřkli filologické vzdělání na Moskevské státní univerzitě a zveřejnili i jeho podobu. Černobílá fotografie téměř padesátníka s prošedivělou bradkou a očima ztrácejícíma se ve stínu je ovšem dílem umělé inteligence.

Autoři Rakitina tvrdí, že do propagace stránky neinvestovali ani korunu. Stačilo, že začali sledovat veřejné osobnosti. Zacharov spočítal, že básník měl v přátelích téměř stovku poslanců dumy a třicítku senátorů. Smyšleného básníka sledovaly desítky dalších kremelských aparátčíků i lidé z oficiální kulturní obce, kupříkladu Putinova poradkyně pro kulturu Jelena Jampolská.

Lidé, kteří za falešným účtem stojí, prý měli vždycky v plánu vyjít s pravdou ven. Proč se tak rozhodli zhruba rok po přihlášení Gennadije Rakitina na VKontakte, zdůvodnili „morálním vyčerpáním“. Vedly je k tomu i praktické důvody, s rostoucím zájmem o básníka přibývala také pozvání, aby se nějaké akce osobně účastnil.

Ruské úřady nechaly po odhalení skutečné poetovy identity účet pro uživatele v Rusku zablokovat. „Myslím, že Gennadij Rakitin jako dílo protiválečného umění uspěl,“ míní nicméně Zacharov.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Lupiči z muzea v Itálii ukradli tři obrazy za miliony eur

Čtyři maskovaní lupiči před týdnem vnikli do vily Nadace Magnaniho a Roccové v italském městě Traversetolo nedaleko Parmy a ukradli tam tři obrazy za miliony eur, řekl agentuře AFP policejní mluvčí. Podle italského tisku lupiči odnesli obraz Ryby od Augusta Renoira z doby krátce před jeho smrtí v roce 1919. Mezi uloupenými obrazy je Zátiší s třešněmi od Paula Cézanna z let 1885 až 1887 a Odalisku na terase od Henriho Matisse z roku 1922.
před 23 hhodinami

VideoBořit fungující veřejnoprávní média nedává smysl, míní experti

Posuzovat veřejnoprávní média podle toho, jestli je potřebujeme, je chybou, míní novinář a zakladatel internetového deníku Neviditelný pes Ondřej Neff. Správnou otázkou je, zda je společnost využívá a důvěřuje jim, myslí si. Podle novináře a bývalého ředitele Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky Davida Klimeše z výzkumů vyplývá, že většina Čechů České televizi a Českému rozhlasu věří. Obě instituce je jednodušší zlepšit a lépe je definovat než rušit a vymýšlet alternativy, říká. Odborník na komunikaci Jan Dobrovský se domnívá, že ztráta svobody by veřejnoprávní média stála jejich smysl. Poplatky považuje za zástupný důvod pro politické uchopení moci. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
včera v 14:41

Obluda vrací knihy, na které se radši zapomnělo. Začala „komunistickým románem“

Tuzemská literární díla, která byla označována jako závadná, psaná čistě pro zisk nebo z politického přesvědčení, spojuje nově jedna edice. Pod názvem Obluda ji připravilo nakladatelství Academia a zahájilo „komunistickým románem“ Tegtmaierovy železárny. Knihu napsal coby svůj debut Karel Schulz v sociálně rozjitřených dvacátých letech minulého století.
včera v 09:00

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
včera v 00:14

Humorem lze vést i předem prohrané bitvy, vzkázal Svěrák na jubileum

Čerstvě devadesátiletý herec, scenárista a spisovatel Zdeněk Svěrák vzkázal ze své narozeninové oslavy lidem, že humor je vzácný dar. Jen s jeho pomocí lze podle něj čestně vést předem prohrané bitvy. Laskavý humor a sklon k poetické hravosti tvoří základ veškerého jeho díla. Cimrmanolog, scenárista, divadelník, herec a autor písniček pro děti slaví v sobotu devadesáté narozeniny. Jeho narozeniny s ním kolegové a přátelé oslavili speciálním programem na prknech Divadla Járy Cimrmana. Na dálku mohly Svěrákovi pomyslně popřát i tisíce lidí, kteří si koupili lístek do kina na přímý přenos slavnostního večera.
28. 3. 2026Aktualizováno28. 3. 2026

Kvíz: „Děti, rychle sem!“ Jak dobře znáte tvorbu oslavence Zdeňka Svěráka?

Scenárista, cimrmanolog, divadelník, herec, autor písniček pro děti i spisovatel Zdeněk Svěrák slaví 28. března devadesáté narozeniny. Česká televize připomíná jeho tvorbu při té příležitosti ve svém programu. A jak dobře Svěrákovy role, filmy či písňové texty znáte, prověří webový kvíz.
28. 3. 2026

VideoSněhová královna tančí v Jihočeském divadle

Jihočeské divadlo se rozhodlo v tanečním představení převyprávět klasický pohádkový příběh Hanse Christiana Andersena. Inscenaci Sněhová královna vytvořili choreograf Paul Julius a hudební skladatel Jan Jirásek. Kombinuje klasický balet s dynamickými prvky moderního tance. Zůstává ale příběhem dívky Gerdy, která se vydává zachránit svého kamaráda Kaye poté, co jeho srdce zledovatělo.
27. 3. 2026

Rodina odráží společnost, míní Omerzu. V kinech to dokládají Nevděčné bytosti

Do tuzemských kin vstupují Nevděčné bytosti. Nový snímek režiséra a scenáristy Olma Omerzua odkrývá problémy během jedné rodinné dovolené. Herecké obsazení je mezinárodní, například otce si zahrál Ir Barry Ward.
27. 3. 2026
Načítání...