Verše oslavující Hitlera věnoval básník Putinovi. Nikdo to nepoznal

Jsi jako zahradník, který v zahradě plody své těžké práce sklízí… Vlastenecké verše Gennadije Rakitina si za poslední rok získaly v Rusku nemalou oblibu a dosáhly i na literární ceny. Jenže, jak se nyní ukázalo, Rakitin vůbec neexistuje a jeho údajná poezie věnovaná Putinovi a jeho válce proti Ukrajině jsou ve skutečnosti do ruštiny přeložené básně z dob nacistické třetí říše. Básníkovou existencí i jeho tvorbou chtěli současný režim nachytat jeho kritici.

Gennadij Rakitin publikoval osmnáct básní – ódy na Vladimira Putina a emotivní rýmy podporující ruskou agresi vůči Ukrajině. Verše sdílené na sociálních sítích a zmiňované v ruských básnických cenách ovšem ve skutečnosti vznikly dávno před současnou válkou vedenou Kremlem proti západnímu sousedovi. Vzešly z pera autorů podporujících ve třicátých a čtyřicátých letech minulého století nacisty v Německu.

Putin místo Hitlera, wagnerovci místo SA

Například oslavnou báseň o vůdci – publikovanou loni coby ruský originál s Putinovou fotografií – složil Eberhard Wolfgang Möller. Současník Adolfa Hitlera a člen NSDAP ještě před jeho nástupem k moci nacistickou ideologii převáděl do vzletných hymnů. Ostatní „vypůjčení“ autoři mají podobný životopis.

Další Rakitinovy dojemné verše o „šeptání drahému synovi“ a o umírání za mír na Donbase měly ve skutečnosti ke konci druhé světové války povzbudit německé vojáky. A údajná pocta žoldnéřské Wagnerově skupině byla původně chvalozpěvem na úderné oddíly Sturmabteilung (SA).

„Všechny vlastenecké básně mají stejné motivy: země, krev, svoboda, čest,“ podotkl investigativní exilový novinář Andrej Zacharov pro zahraniční ruskojazyčný televizní kanál Current Time (Nastojaščeje Vremja). Zacharov první upozornil na falešnou existenci Rakitina a zná se se skutečnými autory hlásícími se k protiválečným aktivistům. Ti ale chtějí zůstat v anonymitě.

Poezie Z

„Četli jsme sbírky poezie Z a viděli jsme v nich přímo nacismus. Tušili jsme, že úplně stejné věci se pravděpodobně psaly i v nacistickém Německu, a ukázalo se, že jsme měli pravdu,“ uvedla pro britský deník The Guardian skupina, která označila Gennadije Rakitina za svůj výmysl.

Označením „poezie Z“ odkazují k propagandistickému symbolu, jímž se v počátku agrese stalo písmeno Z vypůjčené z latinské abecedy (v azbuce neexistuje). Ruské ministerstvo obrany uvedlo a následně popřelo, že zastupuje výzvu „За победу“ (za pobedu), tedy „za vítězství“, každopádně se „zetko“ stalo symbolem zdobícím ruskou vojenskou techniku i trička podporovatelů invaze.

Upozornění na nesmyslnou denacifikaci

Básně připsané Gennadiji Rakitinovi prý byly publikovány beze změny, jen reálie třetí říše autoři zaměnili za pojmy z putinovského Ruska.

„Z politického hlediska to ukazuje, že myšlenky nacistického Německa jsou blízké myšlenkám současného Ruska, i když Rusko tvrdí, že bojuje proti nacismu. Z kulturního hlediska to ukazuje, že nedochází k renesanci ruské kultury, jak tvrdí úřady, ale pouze k její degradaci,“ uvedli autoři. Rusko svůj útok proti Ukrajině zaštiťuje mimo jiné argumentem o „potřebné denacifikaci“ země.

Jak tón někdejší pronacistické poezie rezonuje s patriotickou náladou válčícího Ruska, potvrdil i výběr jedné z básní do semifinále soutěže uspořádané pobočkou ruského svazu spisovatelů. Tématem pro múzy byla válka a obránci vlasti. Do další soutěže Rakitinovy básně nominoval časopis Moskva.

Přátelé z dumy

Gennadiji Rakitinovi jeho stvořitelé založili účet na sociální síti VKontakte, kde mu přiřkli filologické vzdělání na Moskevské státní univerzitě a zveřejnili i jeho podobu. Černobílá fotografie téměř padesátníka s prošedivělou bradkou a očima ztrácejícíma se ve stínu je ovšem dílem umělé inteligence.

Autoři Rakitina tvrdí, že do propagace stránky neinvestovali ani korunu. Stačilo, že začali sledovat veřejné osobnosti. Zacharov spočítal, že básník měl v přátelích téměř stovku poslanců dumy a třicítku senátorů. Smyšleného básníka sledovaly desítky dalších kremelských aparátčíků i lidé z oficiální kulturní obce, kupříkladu Putinova poradkyně pro kulturu Jelena Jampolská.

Lidé, kteří za falešným účtem stojí, prý měli vždycky v plánu vyjít s pravdou ven. Proč se tak rozhodli zhruba rok po přihlášení Gennadije Rakitina na VKontakte, zdůvodnili „morálním vyčerpáním“. Vedly je k tomu i praktické důvody, s rostoucím zájmem o básníka přibývala také pozvání, aby se nějaké akce osobně účastnil.

Ruské úřady nechaly po odhalení skutečné poetovy identity účet pro uživatele v Rusku zablokovat. „Myslím, že Gennadij Rakitin jako dílo protiválečného umění uspěl,“ míní nicméně Zacharov.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
před 1 hhodinou

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
před 21 hhodinami

Dirigent Hrůša je umělec roku, shodli se světoví hudební odborníci

Porota International Classical Music Awards (ICMA) složená z šéfredaktorů předních světových hudebních časopisů a zástupců významných kulturních institucí ocenila dirigenta Jakuba Hrůšu titulem Umělec roku. Ocenění označované někdy za „Oscara klasické hudby“ potvrzuje výjimečné postavení Hrůši na světové hudební scéně. V kategorii komorní hudby uspěl také český soubor Pavel Haas Quartet.
13. 1. 2026

Po Sudetském domě se Javůrek rozveselil Léty sametovými

Autor trilogie Sudetský dům Štěpán Javůrek vydává nový román. Po osudu lidí ze Sudet chtěl prý napsat něco veselého. Léta sametová jsou hořkosladkou komedií z přelomu osmdesátých a devadesátých let.
13. 1. 2026

Nová alba vydávají Alter Bridge či The Cribs

Po dvou vánočních týdnech se kola hudebního průmyslu opět roztočila. Kapely začínají vysílat do světa čerstvé nahrávky. Vycházejí třeba nová alba Alter Bridge nebo The Cribs.
12. 1. 2026

Kvíz: Vypátráte správné odpovědi o detektivkách Agathy Christie?

Od úmrtí spisovatelky Agathy Christie uplynulo půlstoletí. První dáma detektivních příběhů promýšlela rozličné motivy a provedení zločinů v sedmdesátce románů a dalších povídkách a divadelních hrách. Zapátrejte v paměti a ověřte si v kvízu, jestli přijdete na správné odpovědi o detektivkách Agathy Christie.
12. 1. 2026

Zlaté glóby v hlavních kategoriích získaly filmy Jedna bitva za druhou a Hamnet

Zlatý glóbus v kategorii komedie či muzikál získal v noci na pondělí na slavnostním vyhlašování amerických filmových cen film Jedna bitva za druhou s Leonardem DiCapriem v hlavní roli, který ztvárnil vyhořelého revolucionáře, který pátrá po své dceři. V kategorii nejlepší filmové drama vyhrál snímek Hamnet, který sleduje vyrovnávání se manželského páru Agnes a Williama Shakespearových se smrtí jejich syna.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Pragovky mimořádného významu. Resort kultury přispěl na výkup desítkami milionů

Rekordních padesát milionů korun vyplatilo loni ministerstvo kultury na dotacích pro výkup předmětů mimořádného významu. Peníze získalo osmnáct muzeí a galerií. Nejvíc, 34 milionů korun, šlo do Národního technického muzea, které koupilo automobilové veterány značky Praga. Výzvu k podávání dotací na mimořádné výkupy pro letošní rok vyhlásilo ministerstvo koncem prosince, není však aktivní. Muzea a galerie musí počkat, až bude schválený státní rozpočet pro letošní rok.
12. 1. 2026
Načítání...