Adolf Hitler

Politička. Učitelka. Vedoucí postava ženského hnutí. Odbojářka a oběť nacismu. Všechna tato slova vystihují Františku Plamínkovou, od jejíhož narození uplynulo letos sto padesát let. Národní muzeum její odkaz připomíná výstavou, která ale víc než o minulosti má být dialogem o současnosti.

Nacistické oddíly SS vznikly před sto lety jako osobní stráž Adolfa Hitlera a vedení nacistické strany NSDAP. Z malé bojůvky, složené především z urostlých boxerů a bitkařů z mnichovských hospod a barů, se během dvaceti let vytvořila elitní jednotka nacistické moci, která se stala symbolem teroru, vyvražďování i holocaustu. SS se podle některých údajů podílela na vyvraždění až čtrnácti milionů lidí. V norimberském procesu byla označena jako zločinecká organizace.

Městský soud v Brně ve čtvrtek v případu vydání knihy Germara Rudolfa Holocaust pod lupou, která zpochybňuje fakta o holocaustu, zprostil všechny obžalované viny. Nešlo podle něj o trestný čin. Kauza se týkala i dalších dvou desítek podobně laděných knih. Žalobkyně vinila z účasti na organizované zločinecké skupině a popírání genocidy čtyři lidi, také tři právnické osoby. Obžalovaní se cítí nevinni. Jde podle nich o historické publikace či sci-fi. Rozhodnutí není pravomocné, státní zástupkyně se odvolala.

Oběť, spolupracovník se zlem, nedoceněný člověk – tak někteří historici charakterizují prezidenta Emila Háchu. Nejvyšší český státní „úředník“ v době druhé světové války a protektorátu měl nesnadný úkol: zastupovat Čechy z okleštěné republiky, ale zároveň být pohůnkem Němců. Zemřel bezprostředně po válce – 27. června 1945. Před 80 lety dostal automatickou nálepku kolaboranta. Od roku 1989 se ale jeho příběh postupně přestává jevit tak jednoznačně.

Německo se snažilo od začátku druhé světové války vyrobit vlastní jaderné zbraně. Nasadilo na to svoje nejlepší experty, přesto ale neuspělo. Proč, vysvětluje seriál Úsvit atomového věku.

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac ve čtvrtek prohlásil, že íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí „nemůže nadále existovat“. Slova pronesl poté, co byla nemocnice Soroka v jižním Izraeli zasažena při íránském raketovém útoku, informuje agentura AFP. Podobně se při prohlídce zasažené nemocnice vyjádřil i premiér Benjamin Netanjahu, který ve zjevné narážce na Chameneího prohlásil, že „nikdo není imunní“.

Když se židovští vědci, kteří museli uprchnout před nacismem z Maďarska, dozvěděli, že Německo může získat nejsilnější zbraň na světě, rozhodli se konat.

Už během války získalo Rakousko víceméně náhodou nálepku první oběti Hitlerovského Německa a rádo si ji ponechalo i po roce 1945. Teze oběti zemi zbavila viny za zvěrstva holocaustu a pro budování poválečné rakouské identity byla vítaným odrazovým můstkem. S tichým souhlasem Západu nebyli rakouští váleční zločinci potrestáni a země si mohla žít desítky let v sebeklamu. O to tvrdší dopad měla koncem 80. let aféra Kurta Waldheima, která společnost postavila před realitu historických událostí.

Vůdce padl – hlásaly noviny celého světa po 30. dubnu, kdy si Adolf Hitler vzal život ve svém berlínském bunkru. Sotva ale lidé stačili v květnu oslavit konec války, už se objevily spekulace, že největší zločinec světa má být stále naživu. A stopy prý vedou do Jižní Ameriky, kam se měli vytratit i jiní vrcholní nacisté. Tuto dezinformaci, která přerostla v několik desetiletí trvající konspirační teorii, přitom cíleně vypustili Sověti.

Zvenčí je budova německého parlamentu slavná – její útroby ale skrývají památku, kterou důvěrně zná málokdo. Zanechali ji tam sovětští vojáci v posledních dnech nacistické diktatury.

Německo se z druhé světové války poučilo, proto dnes podporuje Ukrajinu v její obraně proti Rusku. V projevu u příležitosti 80. výročí konce druhé světové války to ve Spolkovém sněmu řekl německý prezident Frank-Walter Steinmeier. Poděkoval všem, kteří se na osvobození Německa od nacistické hrůzovlády podíleli, včetně Rusů, Ukrajinců a Bělorusů. Současné Rusko ale podle něj využívá historických lží, aby ospravedlnilo agresivní válku. Výročí si připomínají i další státy.

Bitva o Berlín, která se odehrála před 80 lety, byla posledním velkým soubojem Sovětského svazu a Hitlerovy třetí říše v Evropě. Dobytí hlavního města nacistické říše bylo pro Sověty otázkou prestiže, stejně jako skutečnost, že se poté ocitla většina střední Evropy a celá východní ve sféře vlivu jejich režimu.

Porážka nacistického Německa byla na jaře roku 1945 jen otázkou času. Nacistický vůdce Adolf Hitler se skrýval v Berlíně, které bylo nejdůležitějším městem Třetí říše. Právě v něm svedla sovětská a německá vojska na přelomu dubna a května tuhé boje, které pokračovaly i po diktátorově smrti 30. dubna 1945. Město bylo po četných spojeneckých náletech v troskách, lidé se skrývali ve sklepích. Berlín v ulicích bránily zbytky německé armády, jednotky SS a také domobrana.

Ještě 20. dubna nacistický ministr propagandy Joseph Goebbels opěvoval Adolfa Hitlera coby nejstatečnější srdce Německa. O deset dní později spáchal vůdce třetí říše ve svém berlínském bunkru sebevraždu, zhrzený generalitou i vlastním národem. O posledních hodinách muže, který šest let týral Evropu, se ovšem veřejnost nedozvěděla víc, než že „hrdinně padl“. Poslední dubnový den od jeho smrti uplynulo 80 let. Připomínáme starší výroční text webu ČT24.

Před osmdesáti lety byl osvobozen jeden z posledních tehdy ještě fungujících nacistických koncentračních táborů Dachau. Za dvanáct let existence prošlo vyhlazovacím zařízením nejméně dvě stě tisíc lidí, přes čtyřicet tisíc z nich zahynulo. Tábor byl prvním svého druhu určený původně pro politické vězně nacistů. Zařízením prošly také téměř tři tisíce evropských katolických duchovních, připomněl historik z Masarykova ústavu Akademie věd Michal Pehr.

První pravidelně vysílací televizní stanicí na světě se před 90 lety stala německá Fernsehsender Paul Nipkow (Televizní stanice Paul Nipkow), která začala vysílat 22. března 1935. Velkou popularitu přinesly této televizi přenosy z olympijských her v Berlíně v roce 1936. Stanice, která sloužila nacistické propagandě, vysílala až do poloviny října 1944, kdy musela většina jejích zaměstnanců odejít na frontu.

V předvečer výročí tragických událostí 15. března 1939, kdy začala nacistická okupace Československa, odvysílala Česká televize dokument, který přináší dosud nezveřejněné barevné záběry prezidenta Edvarda Beneše. Autoři snímku našli unikátní záběry v archivu loni na podzim.

Na smrt vyhublí, zbídačení vězni a na každém kroku mrtvá těla. Takový pohled se naskytl sovětským vojákům, kteří přesně před osmdesáti lety 27. ledna 1945 dorazili do nacistického vyhlazovacího tábora Osvětim. Komplex táborů Osvětim, nebo také Auschwitz se poté stal největším symbolem nacistického vraždění během druhé světové války. Bylo zde zmařeno nejméně 1,1 milionu životů, většinou židovských.

Republikánský uchazeč o Bílý dům Donald Trump si za kandidáta na viceprezidenta vybral senátora JD Vance. Bývalý mariňák, finanční spekulant, podnikatel a spisovatel ještě před pár lety svého aktuálně nejbližšího spolupracovníka ostře kritizoval. Dnes je naopak považovaný za Trumpova možného nástupce a zastává často tvrdší postoje než Trump sám. Oba kandidáti spolu sdílí skepsi k pomoci Ukrajině, prosazují volný trh a zároveň protekcionismus.

Vystoupení komika Tonyho Hinchcliffa na předvolebním mítinku Donalda Trumpa v New Yorku, kdy se vysmíval Portoriku a označil ho za „plovoucí ostrov odpadků“, nezůstalo bez odezvy. Hlavní poradkyně v kampani republikánského kandidáta na prezidenta USA Danielle Alvarezová uvedla, že tyto vtipy neodráží názory uchazeče o Bílý dům. Sám Trump se o den později odmítavě vyjádřil i k nařčením, že je nacista.

Před 86 lety podepsali zástupci Německa, Itálie, Velké Británie a Francie mnichovskou dohodu. Dokument nařizoval Československu postoupit pohraniční oblasti, ve kterých žila německá menšina, nacistickému vůdci Adolfu Hitlerovi. Českoslovenští politici podmínky nakonec přijali a demobilizovali armádu, která v pohraničí čekala na německý útok. Začátkem října 1938 začalo obsazování postoupeného území, 5. října prezident Edvard Beneš abdikoval a odletěl do exilu.

Když 1. září 1939 napadlo nacistické Německo Polsko, nebylo v tom samo. Z východu se k němu po dvou týdnech přidali vojáci Sovětského svazu. A z jihu na polské území společně s Němci vstoupila vojska Slovenského státu. Role Slovenska v operaci je dodnes kontroverzní. Za doby komunismu se o ní mlčelo a málo zkoumaným a nedostatečně popsaným tématem zůstává i v současné době.

Před pětaosmdesáti lety začala druhá světová válka. Výročí si brzy ráno připomněli v polském Westerplatte, kde zazněly první výstřely globálního konfliktu. Proti tisícům německých vojáků a jejich technické převaze se v roce 1939 bránilo přibližně 250 Poláků. Vydrželi týden, než velitel jednotky kapituloval. Pietního aktu u pomníku obránců pobřeží se účastnili mimo jiné i vrcholní představitelé polské vlády včetně premiéra Donalda Tuska.

Jsi jako zahradník, který v zahradě plody své těžké práce sklízí… Vlastenecké verše Gennadije Rakitina si za poslední rok získaly v Rusku nemalou oblibu a dosáhly i na literární ceny. Jenže, jak se nyní ukázalo, Rakitin vůbec neexistuje a jeho údajná poezie věnovaná Putinovi a jeho válce proti Ukrajině jsou ve skutečnosti do ruštiny přeložené básně z dob nacistické třetí říše. Básníkovou existencí i jeho tvorbou chtěli současný režim nachytat jeho kritici.