TÉMA

Adolf Hitler

Van der Lubbeho popravili nacisté za požár Reichstagu, oficiální hrob dostal až teď
Devadesát let od popravy získal ve středu na lipském hřbitově skutečný hrob levicový nizozemský dělník Marinus van der Lubbe, který se přihlásil k zapálení Říšského sněmu v únoru 1933. Společnost Paula Benndorfa, která pečuje o hřbitovy a pamětní místa a která stojí za určením přesného místa uložení van der Lubbeho ostatků, to označila za splacení velkého dluhu. Rodina popraveného nicméně usiluje o návrat ostatků do holandského Leidenu, kde se 13. ledna 1909 narodil.
10. 1. 2024|ČTK
Napětí na Blízkém východě doléhá i do Vídně. Odehrálo se tam několik incidentů včetně žhářského útoku
Napětí spojené s Gazou silně doléhá i do Vídně - skrze tamní arabskou komunitu. V rakouské metropoli se v posledních týdnech odehrálo několik incidentů včetně žhářského útoku a provokací při protestech. Tradičně neutrální alpská země se v konfliktu jasně staví na stranu Izraele, což kromě ulice vyvolalo spory i ve vládě.
13. 11. 2023|
Trumpova můra, Hitlerův brouk. Vědci zvažují změnu systému pojmenování zvířat
Brouk pojmenovaný po nacistickém vůdci Adolfu Hitlerovi a další zástupci rostlinné a živočišné říše vzbuzují mezi vědci rozepře. Část vědecké obce chce upravit mezinárodní systém udělování vědeckých názvů, aby mohla být nevhodná jména změněna. Někteří odborníci chtějí dokonce názvy vycházející ze jmen reálných lidí zrušit úplně, napsal list The Guardian. Současné taxonomické předpisy takové změny neumožňují.
8. 11. 2023|
Sto let od pivního puče. Neúspěšný pokus o převrat pomohl zpopularizovat Adolfa Hitlera
Neúspěšný pokus o převrat, ale také událost, se kterou se nedokázaly úřady meziválečného Německa patřičně vypořádat. Byl to první vážně míněný pokus nacistů dostat se k moci. Byla to událost, která nakonec pomohla zpopularizovat Adolfa Hitlera, a protože trestem pro něj a jeho nejbližší spolupracovníky bylo jen docela krátké vězení, nakonec mu neúspěch neuškodil – spíše naopak. Pokus o převrat provedli nacisté v Mnichově před sto lety – 8. a 9. listopadu 1923. Bylo to mimochodem také rovných deset let před křišťálovou nocí.
8. 11. 2023|
Přežily holocaust a šíří osvětu. Eva Erbenová a Zuzana Marešová dostaly ocenění a varují před opakováním minulosti
Zuzana Marešová a Eva Erbenová jsou ženy, které přežily holocaust. Jedna před nacistickým lágrem ujela Wintonovým vlakem, druhá přežila Osvětim a pochod smrti. Za to, že o své zkušenosti s nacistickým režimem šíří osvětu, získaly ve čtvrtek ocenění. Pro pořad 168 hodin s nimi natáčela Eva Koryntová.
23. 10. 2023|
Na jevišti Národního divadla Brno řeší, co s obrazem namalovaným Hitlerem
Realistická malba kostelíka na pozadí letního nebe by nebyla ničím příliš zajímavá, kdyby jako její autor nebyl uvedený A. Hitler. Tragikomickou situaci rozehrává hra Noční krajina od německého dramatika Mariuse von Mayenburga, kterou nastudovali v Národním divadle Brno. Se šibeničním humorem otevírá témata xenofobie a rasismu.
21. 10. 2023|
Maďarsko má 15 Nobelových cen, větší Česko jen dvě. Klíčovou roli hrála židovská menšina
Maďarsko má s 9,7 miliony obyvateli celkem 15 laureátů Nobelových cen – o milion lidí větší Česko jen dva a například pětimilionové Slovensko dokonce žádného. Maďarsko přitom nemá tradici tak průmyslové země, jako Čechy, Slezsko a Morava, což se obecně s vědeckým pokrokem spojuje. Jak je tedy možné, že právě tato bývalá část Rakousko-Uherské monarchie byla a je v „Nobelovkách“ tak mimořádně úspěšná?
4. 10. 2023|
Hitlerův rodný dům se začal měnit na policejní stanici. Je to špatný signál, tvrdí kritici
V hornorakouském městě Braunau am Inn během pondělí začala přestavba rodného domu nacistického diktátora Adolfa Hitlera. V budově má vzniknout policejní stanice nebo pobočka policejní akademie. Uvnitř se také mají konat školení o lidských právech pro policisty. Tyto plány vyvolaly kontroverze. Stavba má svému novému účelu začít sloužit v prvním čtvrtletí roku 2026.
2. 10. 2023|
Bylo rozhodnuto devět dní před podpisem mnichovské dohody, připomíná Pithart. Národ se podle něj s traumatem nevyrovnal
Mnichovská dohoda představuje trauma, které český národ neměl příležitost zpracovat, řekl bývalý předseda Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL) v pořadu Události, komentáře. Poukázal na údajné snahy tehdejší československé politické reprezentace odevzdat území první republiky a kritizoval uchylování se k pozici oběti, ke kterému má podle jeho názoru česká společnost stále sklony.
30. 9. 2023|
Británie s Francií mnichovskou dohodou obětovaly Československo. Válce ale nezabránily
Představitelé evropských mocností – premiér Velké Británie Neville Chamberlain, předseda francouzské vlády Édouard Daladier, italský diktátor Benito Mussolini a německý vůdce Adolf Hitler podepsali 29. září 1938 takzvanou mnichovskou dohodu. Odsouhlasili v ní postoupení části československého území (Sudet) Německu. Dohoda podle historiků znamenala faktický počátek druhé světové války. Diktát, kterému se o den později podvolila československá vláda, znamenal zánik jedné z posledních demokracií předválečné Evropy – Československa. Značně také usnadnil naplňování Hitlerových světovládných plánů.
29. 9. 2023|
Před 84 lety začala druhá světová válka. Češi se na konflikt těšili, věřili totiž, že Německo prohraje, říká historik Koura
Před čtyřiaosmdesáti lety útokem německých jednotek na polskou posádku na poloostrově Westerplatte začala druhá světová válka, nejkrvavější konflikt v dějinách, který stál desítky milionů životů na bojištích i mimo ně. Podle historika z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy Petra Koury je třeba mít pro pochopení toho, proč válka vypukla, přehled o situaci v tehdejší Evropě. Jedním z faktorů byla i celospolečenská frustrace. Výjimkou ale v tomto ohledu byli dle Koury Češi, kteří se na válku těšili. „Věřili, že Německo bude brzy poraženo a oni získají zpět svůj stát,“ poznamenal.
1. 9. 2023|
Policie obnovila stíhání v případu knihy popírající holocaust. Obvinila čtyři lidi a tři firmy
Policie znovu zahájila trestní stíhání v souvislosti s vydáním knihy Germara Rudolfa Holocaust pod lupou a dalších více než dvaceti titulů. Obvinění z účasti na organizované zločinecké skupině a popírání genocidy čelí čtyři lidé a tři firmy. České televizi to sdělila Tereza Paseková z brněnského městského státního zastupitelství. V případu padlo obvinění poprvé před dvěma lety, na základě stížností ale bylo zrušeno. Kniha popírající holocaust vyšla v Česku v roce 2016 v nakladatelství Guidemedia. Právní zástupce společnosti se k případu odmítl vyjádřit.
9. 8. 2023|Simona Schröderová
Trump neuspěl se žalobou na CNN, která kritizovala jeho nepodložené výroky o ukradených volbách
Floridský soud zamítl žalobu bývalého prezidenta Donalda Trumpa na stanici CNN, ve které se politik domáhal odškodnění ve výši 475 milionů dolarů (přes deset miliard korun). Trumpovi se nelíbilo, že stanice označila jeho tvrzení, že mu bylo odcizeno vítězství v prezidentských volbách v roce 2020, za „velkou lež“. Bývalý prezident tvrdil, že se tím stanice snažila vytvořit spojitost mezi ním a Adolfem Hitlerem, což však federální soudce odmítl, napsala v sobotu agentura Reuters.
30. 7. 2023|
Kauza předmětů s nacistickou tematikou se třetí obžalobou vrací před soud
Případ prodeje předmětů s nacistickou tematikou od nakladatelství Naše vojsko míří znovu před soud. Státní zástupce potřetí podal obžalobu na nakladatelství a jeho ředitele Emericha Drtinu. Potvrdila to Kateřina Kaspar Studecká, mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 5, který kauzu dvakrát vrátil k došetření. Podle Nejvyššího soudu při tom ale porušil zákon, protože neuvedl, jaké důkazy mají žalobce a policie doplnit.
23. 6. 2023|Šimon Rogner
Princ Edward na závěr návštěvy Česka uctil památku československých parašutistů
Britský princ Edward, bratr krále Karla III., ve čtvrtek spolu s ministryní obrany Janou Černochovou (ODS) navštívil pravoslavný chrám svatých Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici. Uctil tam památku sedmi československých parašutistů vycvičených ve Skotsku, kteří se v kostele za druhé světové války po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha skrývali a po boji padli. Návštěva památníku heydrichády byla posledním bodem třídenního programu vévody z Edinburghu v Česku.
25. 5. 2023|
Devadesát let od bibliocaustu. Studenti v Hitlerově Německu očišťovali škodlivé knihy na hranici
Tam, kde se pálí knihy, budou se nakonec upalovat i lidé, varoval v první polovině devatenáctého století německý básník Heinrich Heine. Mnozí si na slova tohoto autora, tím spíše, že byl židovského původu, vzpomněli o více než sto let později, kdy nacistická totalita dosáhla největšího rozmachu. Hitlerovi a jeho věrným cestu pro diktaturu pomohla dláždit i studenty organizovaná akce proti knihám napsaným v „neněmeckém duchu“. Vyvrcholila před devadesáti lety, 10. května 1933, veřejným pálením děl, mimo jiné i básní Heinricha Heineho. V plamenech skončilo na dvacet tisíc svazků od tří stovek autorů.
10. 5. 2023|
Kulturní dům Slavie v Českých Budějovicích projde opravou za půl miliardy korun
Českobudějovický kulturní dům Slavie opraví sdružení firem Metrostav, Geosan a Auboeck. Rozsáhlá rekonstrukce zhruba za pět set milionů korun bez daně potrvá dva roky. Výběrové řízení na opravu v pondělí schválila městská rada, informoval náměstek českobudějovické primátorky Petr Maroš (ODS). Součástí projektu je i nákup vybavení objektu zhruba za 150 milionů korun.
24. 4. 2023|
Českobudějovičtí protestují proti přestavbě Slavie. Nelze ji zastavit, zní z radnice
V Českých Budějovicích začal protest proti přestavbě kulturního domu Slavie. Třídenní akce nabídne programy pro školy nebo komentované prohlídky. Organizátoři akce s názvem Srdce bijí pro Slavii chtějí upozornit na údajné ohrožení českobudějovické kulturní památky. Město chce 150 let starý objekt rekonstruovat. Náklady na přestavbu se pohybují kolem půl miliardy korun bez daně. Podle náměstka tamní primátorky Petra Maroše (ODS) by však plánovaný projekt mohl zastavit jedině soud.
20. 4. 2023|
Nejvyšší soud zasáhl do kauzy předmětů s nacistickou tematikou. Vyhověl stížnosti Blažka
Nejvyšší soud (NS) zasáhl do případu prodeje předmětů s nacistickou tematikou od nakladatelství Naše vojsko. Justice podle něj porušila zákon, když obžalobu na nakladatelství a jeho ředitele Emericha Drtinu dvakrát vrátila k došetření. Vyplývá to z rozsudku, který má ČT k dispozici. Nejvyšší soud tak vyhověl stížnosti ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS), podle kterého soudy neuvedly, jaké důkazy má státní zástupce doplnit.
22. 3. 2023|Šimon Rogner
Naše historie by měla být poučením pro celou Evropu, řekl Vystrčil k výročí začátku nacistické okupace
Česko si ve středu připomíná 84 let od začátku německé nacistické okupace Čech, Moravy a Slezska. Pietního aktu na Hradčanském náměstí v Praze, který pořádala Československá obec legionářská, se zúčastnili vedle zástupců armády a německého velvyslance i členové obou komor parlamentu. Den po okupaci vznikl protektorát Čechy a Morava, který se stal podle výnosu nacistického vůdce Adolfa Hitlera součástí německé třetí říše.
15. 3. 2023|
Ministr Blažek podal stížnost v kauze předmětů s nacistickou tematikou. Soudy podle něj porušily zákon
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) podal stížnost k Nejvyššímu soudu v případu prodeje předmětů s nacistickou tematikou od nakladatelství Naše vojsko. ČT to řekl mluvčí resortu Michal Pleskot. Pražské soudy podle Blažka v kauze porušily zákon, když obžalobu na nakladatelství a jeho ředitele Emericha Drtinu dvakrát vrátily k došetření. Podle ministra neuvedly, jaké důkazy mají státní zástupce a policie doplnit. Nejvyššímu soudu proto navrhuje, aby případ soudům vrátil.
24. 1. 2023|Šimon Rogner
Kampaň Google proti dezinformacím je mělká a chybí jí uvěřitelnost, tvrdí reklamní expert Vilém Rubeš
Společnosti Google se sice podařilo naplnit vytyčený cíl a její reklamní kampaň proti dezinformacím vidělo několik milionů Čechů, ale marketér Vilém Rubeš zpochybňuje řemeslné zpracování jejích video spotů. Podle odhadů oslovených odborníků může kampaň do společnosti přinést dílčí změny. Snaha Google čelit na internetu nepravdivým informacím je součástí jeho dříve deklarovaného směřování, i když politolog Vít Střítecký upozorňuje, že k němu firma přistoupila pod tlakem veřejnosti.
17. 1. 2023|
Německé dějiny mohly dopadnout jinak, zamýšlí se výstava. Třeba kdyby Hitler nedostal Sudety
Adolf Hitler se nemusel stát kancléřem a pád berlínské zdi mohl skončit krvavě. Výstava v Německém historickém muzeu v Berlíně ukazuje, že klíčové momenty německých, potažmo evropských dějin devatenáctého a dvacátého století nebyly jasně danou samozřejmostí, ale historie mohla kráčet i jinudy. Dokonce opačným směrem.
11. 12. 2022|
Trump vyzval ke zrušení částí ústavy. Schůzkou s antisemity pobouřil i republikány
Bílý dům odsoudil výrok bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, který vyzval ke zrušení pravidel včetně částí ústavy, aby po „zfalšovaných“ volbách mohl být jmenován prezidentem. Kritiku si Trump vyslechl i od části republikánů – řada z nich odsoudila jeho nedávné setkání s popírači holocaustu v jeho floridském sídle Mar-a-Lago.
5. 12. 2022|rp