Zemřel vlivný filozof a sociolog Habermas

Německý filozof a sociolog Jürgen Habermas zemřel ve věku 96 let v jihoněmeckém městě Starnberg. Agenturám DPA a AFP to sdělilo jeho nakladatelství Suhrkamp Verlag s odvoláním na jeho rodinu. Habermas byl považován za jednoho z nejvlivnějších myslitelů současnosti, často se vyjadřoval k veřejným otázkám.

Habermas, kterému bylo v době porážky nacistického Německa patnáct let, později vzpomínal na úsvit nové éry po roce 1945 a na to, jak se vyrovnával s realitou nacistických zločinů jako s něčím, bez čeho by si nenašel cestu do filozofie a sociální teorie, píše AP.

Angažoval se v levicovém studentském hnutí konce šedesátých let v Německu, ale zároveň v té době varoval před nebezpečím toho, co nazýval „levicovým fašismem“. Později uznal, že toto hnutí vedlo k zásadní liberalizaci německé společnosti.

V osmdesátých letech se Habermas zapojil do sporu, v němž berlínský historik Ernst Nolte a další volali po novém pohledu na třetí říši a německou identitu. Měli tendenci srovnávat to, co se stalo za Adolfa Hitlera, se zvěrstvy páchanými jinými vládami, jako například smrt milionů lidí v Sovětském svazu za Josifa Stalina. Habermas a další odpůrci této teze tvrdili, že se konzervativní historici snaží takovými srovnáními zmírnit rozsah nacistických zločinů.

V roce 1998 sociolog podpořil nástup středo-levicového kancléře Gerharda Schrödera k moci a naopak kritizoval „technokratický“ přístup a nedostatek politické vize jeho konzervativní nástupkyně Angely Merkelové.

Komunikativní rozum

Habermas razil myšlenku takzvaného komunikativního rozumu, podle které jenom svobodná rozprava a nezmanipulované kolektivní rozhodování občanů mohou zaručit legitimitu demokratických institucí. Mezi jeho nejznámější díla patří dvousvazková „Teorie komunikativního jednání“.

Vycházel z takzvané Frankfurtské školy, kam je vedle zakladatele Maxe Horkheimera řazen třeba Theodor Adorno, Erich Fromm, sociolog Walter Benjamin či filozof Herbert Marcuse.

Rodák z Düsseldorfu zkoumal v uplynulých desetiletích proměny, jakými prošla německá společnost, politická levice, kritická teorie, ale také samotný projekt a cíle evropské integrace. Habermas mimo jiné vyzýval občany EU, aby se stali evropskými patrioty a podporovali ústavní federalismus Unie.

Obzvláště kritizoval „omezený zájem“ německých politiků, podnikatelů a médií o „formování politicky efektivní Evropy“, píše AP. V roce 2017 ocenil plány nově zvoleného francouzského prezidenta Emmanuela Macrona uskutečnit evropské reformy a prohlásil, že „způsob, jakým o Evropě mluví, má velký význam“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko zabíjelo na trhu v Nikopolu, Ukrajina cílila na ruské chemické závody

Rusko zasáhlo trh a obchod v Nikopolu v Dněpropetrovské oblasti. Nejméně pět lidí zemřelo, další jsou zranění. Na jiném místě ve stejném regionu zranil ruský útok mimo jiné dvě malé děti. Rusko zaútočilo drony i na obytnou čtvrť v Sumách, kde zasáhlo vysokopodlažní bytový dům. Ukrajinské drony cílily na chemické závody v Toljatti v ruské Samarské oblasti, píší ukrajinská média s odvoláním na ruské zdroje.
11:03Aktualizovánopřed 27 mminutami

Pět zemí EU požaduje zavedení mimořádné daně pro energetické firmy, píše Reuters

Pět zemí Evropské unie požaduje zavedení mimořádné daně ze zisků energetických společností. Reagují tak na rostoucí ceny pohonných hmot kvůli válce v Íránu, napsala v sobotu agentura Reuters s odvoláním na dopis ministrů financí těchto zemí adresovaný Evropské komisi (EK), do kterého měla možnost nahlédnout.
před 2 hhodinami

Írán popřel, že by odmítl jednat o konci války. Čas na dohodu se krátí, hrozí Trump

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí v sobotu popřel, že by Írán odmítal jednat v Islámábádu o zastavení bojů. V pátek přitom deník The Wall Street Journal napsal, že snahy zorganizovat rokování mezi Íránem a USA v pákistánské metropoli se dostaly na mrtvý bod. Arakčí prohlásil, že Íránu záleží na dojednání definitivního konce války, která začala americkými a izraelskými údery na jeho území. Írán má již jen 48 hodin na uzavření dohody nebo uvolnění Hormuzského průlivu, jinak se na něj snese peklo, uvedl později v sobotu prezident USA Donald Trump.
14:15Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Izraelské a americké údery zasáhly petrochemický areál a Búšehr, tvrdí Írán

Izraelské a americké údery v sobotu zasáhly petrochemický areál v provincii Chúzestán na západě Íránu, uvedla podle agentur íránská oficiální média. Podle nich je pravděpodobné, že úder na místě někoho zabil nebo zranil. Jeden člověk zemřel po dopadu střely u areálu íránské jaderné elektrárny Búšehr, informovala agentura Tasním a místní úřady. Izrael a Spojené státy útočí na Írán od 28. února, některé údery zasáhly i energetická zařízení, kvůli čemuž Teherán pohrozil ostrou odvetou.
04:24Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V Británii obvinili tři muže ze žhářského útoku na sanitky židovské organizace

Britské úřady obvinily tři muže v souvislosti s březnovým žhářským útokem na čtyři sanitky židovské zdravotnické organizace v Londýně. Obvinění ze žhářství si vyslechli dva britští občané ve věku 19 a 20 let a 17letý mladík s britským a pákistánským občanstvím. Podle policie při činu nebrali ohled na možné ohrožení lidských životů. Dalšího podezřelého podle agentury Reuters policie zadržela v sobotu.
01:00Aktualizovánopřed 4 hhodinami

USA dál pátrají po členovi posádky letounu sestřeleného nad Íránem

Spojené státy stále pátrají po druhém členovi posádky bojového letounu F-15E, který sestřelil Írán nad svým územím, píší v sobotu agentura AP a další média. Podle tisku se jednoho ze dvou členů posádky podařilo americkým silám zachránit už v pátek, což ale úřady oficiálně nepotvrdily. Pátrání po americkém letci zahájily v pátek také íránské bezpečnostní složky.
před 7 hhodinami

Zelenskyj popsal, jak ukrajinští experti pomáhají v Perském zálivu s obranou

Prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že ukrajinské expertní týmy, které po začátku americko-izraelské války s Íránem odcestovaly do zemí Perského zálivu, analyzují možné cíle íránských útoků a navrhují, jak je bránit.
před 10 hhodinami

Nečekaný trend v programu Erasmus+. Středoškoláky láká Slovensko

Tuzemští středoškoláci stále více využívají program Erasmus+. Nově u nich roste zájem o sousední Slovensko. Tam v loňském roce vyjelo 1860 studentů a učňů, meziročně o 442 víc. Celkově v roce 2025 vyjelo do zahraničí 15 410 studentů středních škol a učilišť, což je o 2748 víc než předloni. Vyplývá to z dat Domu zahraniční spolupráce, který v Česku evropský vzdělávací program Erasmus+ administruje.
před 11 hhodinami
Načítání...