TÉMA

Angela Merkelová

Německo si připomíná 33 let od znovusjednocení
Německo oslavuje 33 let od svého znovusjednocení. Zatímco tamní vláda se účastní hlavních oslav v Hamburku, součástí připomínky výročí bude také rozhovor s bývalou kancléřkou Angelou Merkelovou. Ten v úterý večer odvysílá televizní stanice ZDF. Jedná se o první takové interview od doby, kdy německá exkancléřka odešla do politického důchodu.
3. 10. 2023|
Podle Orbána není Putin válečným zločincem. Budapešť lavíruje v konfliktu na Ukrajině
Maďarský premiér Viktor Orbán znovu připomněl, jak moc se jeho pohled na ruskou agresi proti Ukrajině liší od západních lídrů. V rozhovoru pro německý Bild řekl, že Vladimir Putin není válečný zločinec, Ukrajina už není suverénní stát a vojáci jí dojdou dřív než Rusku. Zopakoval, že chce hlavně mír. Vláda v Budapešti s Moskvou i přes invazi dál udržuje hospodářské a politické vztahy. Všechny sankce i pomoc napadené zemi ale nakonec vždy schválila.
28. 6. 2023|
Ekologičtí aktivisté v Německu chtějí rychlejší konec fosilních paliv, plánují blokovat i Berlín
Německo chce být do roku 2045 klimaticky neutrální zemí, což nechala už předloni uzákonit vláda tehdejší kancléřky Angely Merkelové. Plány ale Německu překazila rusko-ukrajinská válka. Bez ruského plynu totiž země začala spalovat víc hnědého uhlí, se kterým chtěla původně v dohledné době skoncovat. Proti jsou však klimatičtí aktivisté, kteří stále častěji blokují dopravu v ulicích německých měst, slibují i blokádu Berlína. Tématem se zabýval pořad Zóna ČT24, který moderovali Michal Kubal a Martin Řezníček.
1. 5. 2023|
Německý prezident vyznamenal Merkelovou. Zvládla podle něj migrační krizi i pandemii
Někdejší dlouholetá německá kancléřka Angela Merkelová z rukou spolkového prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera převzala Záslužný řád Spolkové republiky Německo. Ocenění dostala v nejvyšším stupni, a to jako Velkokříž ve speciálním vyhotovení. V této podobě dosud získaly řád před Merkelovou jen dvě osobnosti, a to bývalí kancléři Konrad Adenauer a Helmut Kohl.
17. 4. 2023Aktualizováno17. 4. 2023, 22:27|
Německo odpojilo své zbývající jaderné elektrárny. Natrvalo
Německo v sobotu minutu před půlnocí odpojilo od sítě svoji poslední jadernou elektrárnu. Největší evropská ekonomika tak uzavřela více než šedesátiletou éru získávání energie z jádra. Odpůrci jaderné elektřiny se rozhodli historický milník v několika německých městech oslavit manifestacemi. První jaderný reaktor byl v Německu spuštěn v roce 1961.
15. 4. 2023Aktualizováno15. 4. 2023, 23:59|
Jaderná éra v Německu je u konce. Po více než šedesáti letech v sobotu odpojí poslední reaktory
Německo se blíží konci více než šedesátileté éry jaderných elektráren. V sobotu odpojí poslední tři reaktory, které projdou v příštích patnácti letech demolicí. O ukončení výroby elektrické energie z jádra rozhodla předchozí vláda konzervativní kancléřky Angely Merkelové po havárii v japonské Fukušimě v roce 2011. S následky jaderné kapitoly se budou Němci podle ministryně životního prostředí Steffi Lemkeové potýkat dalších třicet tisíc generací. Berlín stále hledá úložiště pro radioaktivní odpad.
13. 4. 2023Aktualizováno13. 4. 2023, 22:21|
Nejčastěji Slovensko, Polsko a Čína. Grafika ukazuje, které státy Zeman během prezidenství navštívil
Miloš Zeman se během deseti let a dvou funkčních období v čele státu vydal na zhruba devadesát zahraničních cest, při kterých navštívil 34 zemí. Nejčastěji zamířil na Slovensko, do Polska a Číny. Při svých návštěvách často hovořil o zahraničních investicích. V posledních letech ale v souvislosti s pandemií covidu-19 a zdravotním stavem jeho zahraničních cest ubylo.
8. 3. 2023|
Z poloviny na jednotky procent dovozu. Ruským palivům se evropský trh zavře
Německo už není odkázáno na dovoz ruských energií, prohlásil letos v lednu spolkový ministr financí Christian Lindner. Zatímco nyní jeho vyjádření nevyvolalo větší pozornost, ještě před rokem by něco takového bylo nemyslitelné. Pouhý měsíc předtím, než Moskva zahájila plnohodnotnou pozemní invazi na Ukrajinu, Berlín stále řešil povolení pro spuštění ruského plynovodu Nord Stream 2 a zdráhal se připustit, že by třeba projekt kvůli chování Moskvy zcela obětoval. O rok později je ale všechno jinak.
19. 2. 2023Aktualizováno24. 2. 2023, 15:06|
Rheinmetall může vyrábět pro Ukrajinu ve velkém. Chce ale více peněz od německé vlády
Německý kancléř Olaf Scholz varoval před závody ve zbrojení při koordinované mezinárodní pomoci Ukrajině. Prohlásil to poté, co Kyjev nově požádal o dodávku stíhacích letounů. Tu Berlín zatím nezvažuje. Podobně před tím odmítal dodání teď už slíbených tanků Leopard. Němečtí zbrojaři ale jasně signalizují, že jsou schopní uspokojit i nejnáročnější zakázky, pokud na ně vláda vyčlení příslušné prostředky.
31. 1. 2023|rp
Minské dohody daly Kyjevu čas připravit se proti ruské armádě, odmítá Merkelová kritiku
Bývalá dlouholetá německá kancléřka Angela Merkelová v rozhovoru s týdeníkem Der Spiegel přiznala, že ke konci svého mandátu už neměla žádné páky, jak přimět ruského prezidenta Vladimira Putina k jednání. Putinovi podle ní záleží jen na moci a tu ona jako odcházející politička neměla, řekla Merkelová.
25. 11. 2022|
Německo se chce zbavit závislosti na Číně. Kancléř se chystá na ostře sledovanou návštěvu Pekingu
Německý kancléř Olaf Scholz vpředvečer své cesty do Pekingu ohlásil novou politiku vůči Číně. Ve středečním článku pro deník Frankfurter Allgemeine Zeitung uvedl, že Německo by se mělo zbavit jednostranných závislostí na komunistické zemi, zároveň by však nemělo zpřetrhat s Čínou dosavadní hospodářské vztahy. Nutnost změny německého přístupu k Pekingu zdůvodnil kancléř změnami uvnitř Číny samotné.
2. 11. 2022|
Německá vláda schválila provoz jaderných elektráren do jara 2023
Německá vláda kancléře Olafa Scholze vyslovila souhlas se změnou zákona tak, aby poslední tři německé jaderné elektrárny mohly fungovat až do 15. dubna příštího roku. Na Twitteru to oznámil spolkový ministr financí Christian Lindner. Německo původně plánovalo na konci letošního roku s výrobou elektřiny v nukleárních elektrárnách skončit, kvůli energetické krizi ale muselo rozhodnutí přehodnotit.
19. 10. 2022|
Německo si ponechá dvě jaderné elektrárny v rezervě. Ze sítě budou ale odpojeny všechny tři
Německo chce ponechat dvě ze tří stávajících jaderných elektráren do poloviny dubna 2023 v rezervě, třetí podle plánů ke konci roku odstaví. Německý ministr hospodářství Robert Habeck v pondělí večer řekl, že zátěžové testy prokázaly, že atomové elektrárny Neckarwestheim 2 v Bádensku-Württembersku a Isar 2 v Bavorsku mohou během zimy vzhledem k nejistým dodávkám plynu z Ruska přispět k energetické bezpečnosti Německa.
5. 9. 2022Aktualizováno5. 9. 2022, 19:36|
Vzácný lídr, který vedl svůj národ k demokracii, vzdávají světoví politici hold Gorbačovovi
Prezident USA Joe Biden označil zesnulého sovětského exprezidenta Michaila Gorbačova za vzácného vůdce, jehož odvážné kroky učinily svět bezpečnějším a milionům lidí přinesly větší svobodu. Britský premiér Boris Johnson vyjádřil obdiv k jeho odvaze ukončit studenou válku, podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové byla Gorbačovova úloha při pádu takzvané železné opony stěžejní. Berlín zdůraznil jeho podíl na znovusjednocení Německa. Gorbačov zemřel v noci na středu ve věku 91 let.
31. 8. 2022Aktualizováno31. 8. 2022, 20:56|
Olaf Scholz stojí nad troskami svých politických plánů, říká někdejší zpravodaj v Německu Jonáš
Německý kancléř Olaf Scholz je politikem, který se necítí dobře v roli „válečného kancléře“, míní bývalý zpravodaj České televize v Berlíně Martin Jonáš. Ekonomika jedné z nejlidnatějších zemí Evropy podle něj nyní začíná doplácet na příliš vstřícné kroky směrem k Moskvě v minulosti. Klíčovým úkolem pro státy Evropské unie podle něj bude v dalších týdnech přesvědčit Německo, aby ustoupilo od svých nynějších, často zdrženlivých postojů. Uvedl to v pořadu Interview ČT24.
29. 8. 2022|
Německý kancléř Olaf Scholz navštíví příští pondělí Prahu
Německý kancléř Olaf Scholz v pondělí 29. srpna navštíví Prahu, bude to jeho první cesta do české metropole v roli šéfa německé vlády. O plánované návštěvě v pondělí informoval tiskový úřad německé vlády. Scholz již v květnu v Berlíně přijal českého premiéra Petra Fialu (ODS). „Bližší podrobnosti o cestě budou zveřejněny později,“ uvedl tiskový odbor spolkové vlády.
22. 8. 2022Aktualizováno22. 8. 2022, 11:47|Oldřich Neumann
První české předsednictví v EU také poznamenaly problémy s Ruskem a další krize
Česko zažilo evropské předsednictví zatím jednou, a to před třinácti lety. I tehdy čelila Evropská unie ekonomické krizi a problémům s dodávkami ruského plynu. V polovině předsednictví sněmovna navíc vyslovila nedůvěru vládě premiéra Mirka Topolánka (ODS), kterého vystřídal úřednický premiér Jan Fischer.
16. 6. 2022|daz
Merkelová označila ruskou invazi za neomluvitelnou, výčitky ale prý nemá
Ruská invaze na Ukrajinu je neomluvitelná a brutální. V prvním velkém veřejném rozhovoru po odchodu z funkce to prohlásila bývalá německá kancléřka Angela Merkelová, která Německo vedla 16 let do loňského prosince. Řekla, že z mezinárodního vývoje je jí velice smutno, ale ví, že se snažila nejčernějším scénářům zabránit.
7. 6. 2022Aktualizováno7. 6. 2022, 22:27|
V Buče osvobozené od ruských okupantů našla ukrajinská armáda ulice poseté mrtvými. Zelenskyj mluví o genocidě
Za novou Srebrenicu označilo ukrajinské ministerstvo obrany osvobozené město Buča. Ve městě, které sousedí s Irpiní a leží 37 kilometrů severozápadně od Kyjeva, podle něj ruští vojáci během měsíční okupace „náhodně vraždili místní civilní obyvatele“. Starosta města Anatolij Fedoruk řekl agentuře Reuters, že bylo zabito přes tři sta lidí. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se Rusko v jeho zemi dopouští genocidy. „Zvěrstva“ v Buče odsoudili mimo jiné zástupci Evropské unie, Británie, USA i česká diplomacie. Ruské ministerstvo obrany fotografie a videa s mrtvými civilisty zveřejněné ukrajinskou stranou označilo za provokaci. Moskva kvůli tomu požaduje, aby se v pondělí sešla Rada bezpečnosti OSN.
3. 4. 2022Aktualizováno4. 4. 2022, 01:06|
Na Putina platí jen tvrdost, padá nová železná opona, píše o vývoji na Ukrajině západoevropský tisk
Na ruského prezidenta Vladimira Putina platí jednotná a tvrdá odpověď, spustila se nová železná opona, píše západoevropský tisk v reakci na vývoj kolem Ukrajiny. Nizozemský deník De Telegraaf píše, že způsob, jakým ruský prezident poukazuje na práva etnických Rusů v sousedních zemích, vyvolává znepokojivé asociace s obsazením Sudet nacistickým Německem před začátkem 2. světové války.
23. 2. 2022|
Putin chtěl využít rozviklanosti Západu, soudí Pojar o vyhrocení současných vztahů
USA byly přesvědčeny, že pravděpodobnost ruského útoku na Ukrajinu je velká a tím, že se o tuto informací podělily s mnoha dalšími státy a objevila se na veřejnosti, se snížila. Tak se v pořadu Interview ČT24 vyjádřil externí poradce premiéra Petra Fialy (ODS) pro otázky zahraniční politiky a bezpečnosti Tomáš Pojar k informaci, podle níž mělo k útoku dojít 16. února. Nemusí to však znamenat, že se tato pravděpodobnost nezvýšila pro jiné dny, dodal.
16. 2. 2022|
Steinmeier si jde pro druhý mandát, volit bude i exkancléřka či virolog. Kandidáta AfD vyloučí z CDU
Německé Spolkové shromáždění v neděli zvolí federálního prezidenta. Pokud se nestane něco nečekaného, bude ve funkci pokračovat stávající hlava státu Frank-Walter Steinmeier, kterému kromě vládní koalice slíbili podporu i opoziční konzervativci. Spíš než otázka, kdo bude stát v čele Německa dalších pět let, tak před volbou budila pozornost nominace jednoho ze tří Steinmeierových soupeřů, jenž kvůli kandidatuře zřejmě přijde o stranickou knížku. Samotnou volbu, které se coby delegátka spolkové země Meklenbursko – Přední Pomořansko zúčastní mimo jiné i exkancléřka Angela Merkelová, ovlivnila pandemie, a oproti zvyklostem se nebude konat ve Spolkovém sněmu.
13. 2. 2022|
Německá CDU si zvolila nového předsedu. Merz ji chce vrátit ke konzervativním kořenům
Německá Křesťanskodemokratická unie (CDU) na sobotním digitálním sjezdu zvolila předsedou Friedricha Merze. Straníci si ho již v prosinci vybrali v referendu, vůli členské základny nyní delegáti formálně potvrdili. Merz chce stranu vrátit k jejím konzervativnějším kořenům, což je změna oproti středové linii vytyčené bývalou kancléřkou Angelou Merkelovou, která opustila politiku.
22. 1. 2022Aktualizováno22. 1. 2022, 12:51|
Novoroční projev nového kancléře. Scholz vyzývá k solidaritě, rozdělení v německé společnosti nevidí
Německý spolkový kancléř Olaf Scholz vyzývá k solidaritě a soudržnosti v boji proti koronaviru i během nadcházející obnovy země. Ve svém prvním novoročním projevu ve funkci kancléře také apeluje na občany, aby se kvůli rychle se šířící variantě omikron nechali naočkovat, a žádá o pochopení nově zavedených omezení. Scholzův zhruba desetiminutový projev odvysílají německé televize v pátek večer, o jeho obsahu předem informovala média.
31. 12. 2021|