Angela Merkelová

Koronavirová omezení v Německu dávno skončila, covid-19 ale z veřejné debaty nezmizel. Otázky si kladou média, politici i veřejnost. Jedna aktuálně přibyla. Veřejnost se ptá, proč se vláda už na začátku pandemie nepodělila s poslanci o tehdejší zjištění Spolkové zpravodajské služby (BND), že virus mohl s velkou pravděpodobností uniknout z laboratoře v čínském Wu-chanu. BND o tajných výsledcích pátrání informovala již v roce 2020 nejbližší spolupracovníky kancléřky Angely Merkelové. Na konci roku 2021 pak i jejího nástupce Olafa Scholze.

Francouzský prezident Emmanuel Macron naznačil ochotu otevřít debatu o rozšíření francouzského jaderného deštníku na evropské spojence. Americké stažení jaderných sil ale podle expertů na pořadu dne není. Odborník na problematiku jaderných zbraní Vlastislav Bříza upozorňuje, že výroky Trumpovy administrativy nezpochybňují závazky NATO. Pokud by se vyplnil „nejčernější scénář“, budou dvě evropské jaderné mocnosti – Francie a Velká Británie – vůči Rusku v oslabení „drtivých deset ku jedné“, dodává Bříza. Kapacitu na umístění jaderných hlavic na území jiného státu má přitom pouze Francie. Mnohem efektivnější je tak jaderné sdílení v rámci NATO, upozorňuje expert.

Zástupci německé konzervativní unie CDU/CSU začali podle německého tisku předběžně jednat se sociálními demokraty (SPD) o vzniku nové koaliční vlády. Pravděpodobný příští kancléř Friedrich Merz v pondělí uvedl, že chce rychle zahájit koaliční jednání a vládu chce představit do Velikonoc. Předseda SPD Lars Klingbeil v úterý řekl, že Merz bude muset výrazně změnit tón, aby se mohlo o společné vládě jednat.

Osobní zkušenost se stranou Alternativa pro Německo (AfD), která v německých předčasných parlamentních volbách podle prognóz skončila druhá a získala pro sebe historicky nejvíce hlasů, sdílel v ČT německý poslanec českého původu Antonín Brousek (nestraník za AfD). Ke vstupu do této strany ho vedl odpor k německé volné migrační politice, pak ale z AfD vystoupil mimo jiné kvůli jejím ostatním postojům, třeba vůči ruské válce na Ukrajině, právnímu státu, euru či klimatu.

Konzervativní strana CDU/CSU vede průzkumy před německými předčasnými volbami. Její předseda Friedrich Merz vyloučil vládu s pravicově populistickou Alternativou pro Německo (AfD), která má podle odhadů druhou nejvyšší podporu voličů. V průzkumech posiluje postkomunistická strana Levice, sbírá hlasy mladých voličů. Zároveň se může stát, že se do Spolkového sněmu nakonec nedostane Aliance Sahry Wagenknechtové (BSW).

Německé strany před volbami slibují tvrdší imigrační pravidla. Možný budoucí kancléř a lídr konzervativců Friedrich Merz žádá uzavření hranic pro běžence, kteří nemají dokumenty ke vstupu do země, což podle kritiků odporuje ústavě i právu EU. Konzervativci i sociální demokraté chtějí zostřením rétoriky nalákat voliče a oslabit krajní pravici. Její obliba stoupá v době zhoršující se ekonomické situace, kdy zemi tíží výzvy spojené s uprchlíky.

Dva týdny před předčasnými parlamentními volbami se německý sociálnědemokratický kancléř Olaf Scholz a předák opoziční konzervativní unie CDU/CSU Friedrich Merz střetli v debatě. Diskutovali o migraci či hospodářské situaci Německa. V prvních ze dvou plánovaných duelů shodu nenašli. Je přitom možné, že jejich strany budou muset po volbách spolupracovat.

Poslanci německého Spolkového sněmu neschválili návrh zákona opoziční konzervativní unie CDU/CSU, který měl omezit migraci. Nenaplnily se tak spekulace, že bude předloha poprvé v dějinách spolkové republiky schválena pomocí hlasů krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD). Už ve středu schválil sněm návrh CDU/CSU, který vyzývá vládu ke zpřísnění migrační a azylové politiky, a to rovněž za pomoci AfD. Jednalo se ale o právně nezávaznou rezoluci. Hlasování vyvolalo protesty desítek tisíc lidí po celém Německu.

Zpráva o porážce pražského jara a okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 zasadila bývalé německé kancléřce Angele Merkelové ránu, kterou prý cítí dodnes. V knize s názvem Svoboda, Paměti 1954–2021, která v úterý vyšla ve třech desítkách jazyků, vzpomíná významná politička na svou kariéru i vazby na Česko. Merkelová nepovažuje žádné ze svých rozhodnutí v krizích z doby šestnáctileté vlády za vyloženou chybu, uvedla v rozhovoru pro web mediální skupiny RND.

Od Evropské komise musí přijít razantní kroky, legislativní a diplomatické, řekla v Událostech, komentářích europoslankyně Danuše Nerudová (STAN). Reagovala tak na závěry čtvrtečního summitu EU, kdy se prezidenti a premiéři členských zemí shodli na nezbytnosti urychlení návratů (deportací) neúspěšných žadatelů o azyl. Europoslankyně Nikola Bartůšek (Přísaha) k tomu podotkla, že návratová politika nefunguje deset let a Unie není schopna se domluvit se zeměmi, kam by bylo možné ekonomické migranty vracet.

Alice Weidelová a Tino Chrupalla zůstávají spolupředsedy Alternativy pro Německo (AfD). Při absenci protikandidátů je ve funkcích velkou většinou hlasů potvrdili delegáti na dvoudenním sjezdu v Essenu, který doprovázejí velké protesty. Dva policisté utrpěli vážná zranění při útoku neznámých pachatelů. Průzkumy veřejného mínění AfD v současnosti řadí do pozice druhé nejsilnější celostátní strany.

„Nic dramatického se nestalo, že ho (euro) nemáme,“ říká k otázce přijetí eura v Česku bývalý premiér a někdejší guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Podobný názor vyjádřili v pondělních Událostech, komentářích i expremiéři Jan Fischer a Jiří Paroubek (ČSSD – Česká suverenita sociální demokracie). Přijetí eura musí být podle Paroubka racionální akt.

Písničkář Jaroslav Hutka si myslí, že Rusko se nezměnilo, a v demokracii země pod vedením Vladimira Putina nevěří. V Interview ČT24 také řekl, že Ukrajina prohrát nemůže, jde ale o to, aby Západ dál pokračoval s dodávkami zbraní. Myslí si ale, že „Putin je v kaši“, což zpívá i ve své písni Ukrajina. Rusko svou plnohodnotnou invazi na Ukrajinu zahájilo před dvěma lety, 24. února 2022.

Německo oslavuje 33 let od svého znovusjednocení. Zatímco tamní vláda se účastní hlavních oslav v Hamburku, součástí připomínky výročí bude také rozhovor s bývalou kancléřkou Angelou Merkelovou. Ten v úterý večer odvysílá televizní stanice ZDF. Jedná se o první takové interview od doby, kdy německá exkancléřka odešla do politického důchodu.

Maďarský premiér Viktor Orbán znovu připomněl, jak moc se jeho pohled na ruskou agresi proti Ukrajině liší od západních lídrů. V rozhovoru pro německý Bild řekl, že Vladimir Putin není válečný zločinec, Ukrajina už není suverénní stát a vojáci jí dojdou dřív než Rusku. Zopakoval, že chce hlavně mír. Vláda v Budapešti s Moskvou i přes invazi dál udržuje hospodářské a politické vztahy. Všechny sankce i pomoc napadené zemi ale nakonec vždy schválila.

Německo chce být do roku 2045 klimaticky neutrální zemí, což nechala už předloni uzákonit vláda tehdejší kancléřky Angely Merkelové. Plány ale Německu překazila rusko-ukrajinská válka. Bez ruského plynu totiž země začala spalovat víc hnědého uhlí, se kterým chtěla původně v dohledné době skoncovat. Proti jsou však klimatičtí aktivisté, kteří stále častěji blokují dopravu v ulicích německých měst, slibují i blokádu Berlína. Tématem se zabýval pořad Zóna ČT24, který moderovali Michal Kubal a Martin Řezníček.

Někdejší dlouholetá německá kancléřka Angela Merkelová z rukou spolkového prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera převzala Záslužný řád Spolkové republiky Německo. Ocenění dostala v nejvyšším stupni, a to jako Velkokříž ve speciálním vyhotovení. V této podobě dosud získaly řád před Merkelovou jen dvě osobnosti, a to bývalí kancléři Konrad Adenauer a Helmut Kohl.

Německo v sobotu minutu před půlnocí odpojilo od sítě svoji poslední jadernou elektrárnu. Největší evropská ekonomika tak uzavřela více než šedesátiletou éru získávání energie z jádra. Odpůrci jaderné elektřiny se rozhodli historický milník v několika německých městech oslavit manifestacemi. První jaderný reaktor byl v Německu spuštěn v roce 1961.

Německo se blíží konci více než šedesátileté éry jaderných elektráren. V sobotu odpojí poslední tři reaktory, které projdou v příštích patnácti letech demolicí. O ukončení výroby elektrické energie z jádra rozhodla předchozí vláda konzervativní kancléřky Angely Merkelové po havárii v japonské Fukušimě v roce 2011. S následky jaderné kapitoly se budou Němci podle ministryně životního prostředí Steffi Lemkeové potýkat dalších třicet tisíc generací. Berlín stále hledá úložiště pro radioaktivní odpad.

Miloš Zeman se během deseti let a dvou funkčních období v čele státu vydal na zhruba devadesát zahraničních cest, při kterých navštívil 34 zemí. Nejčastěji zamířil na Slovensko, do Polska a Číny. Při svých návštěvách často hovořil o zahraničních investicích. V posledních letech ale v souvislosti s pandemií covidu-19 a zdravotním stavem jeho zahraničních cest ubylo.

Německo už není odkázáno na dovoz ruských energií, prohlásil letos v lednu spolkový ministr financí Christian Lindner. Zatímco nyní jeho vyjádření nevyvolalo větší pozornost, ještě před rokem by něco takového bylo nemyslitelné. Pouhý měsíc předtím, než Moskva zahájila plnohodnotnou pozemní invazi na Ukrajinu, Berlín stále řešil povolení pro spuštění ruského plynovodu Nord Stream 2 a zdráhal se připustit, že by třeba projekt kvůli chování Moskvy zcela obětoval. O rok později je ale všechno jinak.

Německý kancléř Olaf Scholz varoval před závody ve zbrojení při koordinované mezinárodní pomoci Ukrajině. Prohlásil to poté, co Kyjev nově požádal o dodávku stíhacích letounů. Tu Berlín zatím nezvažuje. Podobně před tím odmítal dodání teď už slíbených tanků Leopard. Němečtí zbrojaři ale jasně signalizují, že jsou schopní uspokojit i nejnáročnější zakázky, pokud na ně vláda vyčlení příslušné prostředky.

Bývalá dlouholetá německá kancléřka Angela Merkelová v rozhovoru s týdeníkem Der Spiegel přiznala, že ke konci svého mandátu už neměla žádné páky, jak přimět ruského prezidenta Vladimira Putina k jednání. Putinovi podle ní záleží jen na moci a tu ona jako odcházející politička neměla, řekla Merkelová.

Německý kancléř Olaf Scholz vpředvečer své cesty do Pekingu ohlásil novou politiku vůči Číně. Ve středečním článku pro deník Frankfurter Allgemeine Zeitung uvedl, že Německo by se mělo zbavit jednostranných závislostí na komunistické zemi, zároveň by však nemělo zpřetrhat s Čínou dosavadní hospodářské vztahy. Nutnost změny německého přístupu k Pekingu zdůvodnil kancléř změnami uvnitř Číny samotné.