Německo chce být do roku 2045 klimaticky neutrální zemí, což nechala už předloni uzákonit vláda tehdejší kancléřky Angely Merkelové. Plány ale Německu překazila rusko-ukrajinská válka. Bez ruského plynu totiž země začala spalovat víc hnědého uhlí, se kterým chtěla původně v dohledné době skoncovat. Proti jsou však klimatičtí aktivisté, kteří stále častěji blokují dopravu v ulicích německých měst, slibují i blokádu Berlína. Tématem se zabýval pořad Zóna ČT24, který moderovali Michal Kubal a Martin Řezníček.
Protestující už delší dobu komplikují dopravu v Německu. Aktivisté z hnutí Poslední generace chtějí dokonce ochromit Berlín, a to na dobu neurčitou. Chtějí, aby vláda dodržovala pařížskou klimatickou dohodu a udržela globální oteplování pod hranicí jednoho a půl stupně Celsia.
Používání fosilních paliv by podle aktivistů mělo úplně skončit. Jenže německý průmysl, který se před válkou na Ukrajině spoléhal na levný ruský plyn, se bez nich ještě dlouho neobejde. Obnovitelné zdroje se v Německu sice výrazně rozvíjejí, ale pořád to nestačí.
Německá vláda hned zkraje ukrajinského konfliktu hledala náhradu za ruský plyn. Začala stavět to, co dříve Německo odmítalo – přímořské terminály na zkapalněný plyn. Vláda dokonce odložila plánovaný konec jádra o tři měsíce.
Pořad Zóna ČT24 se zabýval také cestou českého prezidenta Petra Pavla na Ukrajinu. V akci tak byly bezpečnostní složky nejen Česka, ale i Slovenska, protože s Pavlem jela na Ukrajinu i slovenská hlava státu Zuzana Čaputová.
