Zóna ČT24

Ruská agrese proti Ukrajině se zapíše jako první velký konvenční konflikt s masivním nasazením bezpilotních letounů. Úspěch na bojišti i vzdušná nadvláda závisí na prudkém technologickém pokroku. Rusko podle agentury AP v rámci tajné operace pod názvem Falešný cíl vyvíjí nové zbraně a taktiky. Ty mají za použití návnady zmást ukrajinskou protivzdušnou obranu. Soustředí se zejména na kombinaci klamných cílů a útočných dronů.

V pondělí uplyne dvacet let ode dne, kdy pět českých vojáků 601. skupiny speciálních sil zemřelo při střetu vojenské tatry s rychlíkem na předměstí Prostějova. Vraceli se z výcvikového prostoru, kde trénovali střelbu. V bojových operacích přitom skupina nikdy neztratila jediného vojáka.

Nejbohatší muž světa Elon Musk se pustil do kritiky víceúčelových letounů F-35. Design letounu, který si pořizuje i Česko, označil vulgárním slovem za příšerný. Musk má pro zvoleného prezidenta USA Donalda Trumpa hledat možné úspory v americké státní správě. Kritici F-35 často hovoří o předražené technologii. Experti ale upozorňují na to, že drony s podobnými vlastnostmi by byly ještě dražší. Navíc vývojem technologií nutí investovat velké peníze i Čínu nebo Rusko. Kritika expertů směřovala také na stroje Osprey, které se ovšem vracejí do aktivní služby. Nejen tomu se věnoval pořad Zóna ČT24.

Role bezpilotních letounů na bojištích Ukrajiny se zvyšuje. Letos jsou Kyjev i Moskva na cestě k tomu, aby vyrobily kolem jednoho a půl milionu dálkově řízených dronů. Pilot na dálku zabudovanou kamerou identifikuje cíl a zničí ho. Každý krok protivníka vyvolá reakci druhé strany. Na Ukrajině proto vzniklo celé nové odvětví eliminující tuto hrozbu.

Integrovaný záchranný systém (IZS) pravidelně nacvičuje různé krizové situace, včetně leteckých katastrof. A protože se v Praze nachází i vojenské letiště ve Kbelích, musí být IZS připraven na těsnou spolupráci s Armádou České republiky. A právě havárie letounu CASA byl scénář cvičení Letecká nehoda 2024, které se odehrálo začátkem listopadu. Zúčastnilo se ho přes sto vojáků, hasičů, policistů a záchranářů.

Policisté se snaží přilákat do svých řad nováčky, nábor se ale v některých krajích nedaří. Problém není v počtu zájemců, ale v tom, že nezvládnou projít náročným přijímacím řízením. Policie proto zaměřila svou pozornost už na žáky na základních a středních školách, nasměrovat je chce hlavně ke studiu bezpečnostních oborů.

Ukrajina potřebuje rozvíjet svůj zbrojní průmysl víc než kdy předtím. Proto zvažuje, že získá prostředky na další vývoj a výrobu zbraní a pokusí se tak přilákat investory z celého světa. Zároveň si potřebuje udržet domácí producenty. Zbrojní veletrh v Kyjevě představil vše, co může země nabídnout. Od simulátorů a průzkumných prostředků, až po bojové drony.

Izrael si připomíná výročí nejhoršího teroristického útoku v jeho dějinách. Raketový a pozemní útok teroristů z Hamásu na jih Izraele 7. října 2023 za sebou zanechal přes dvanáct set mrtvých mužů, žen i dětí. Ti byli před smrtí podrobeni i brutálnímu mučení či sexuálnímu násilí. Do dějin se útok zapsal také jako kolaps izraelských tajných služeb a řada Izraelců tak ztratila víru, že je stát dokáže ochránit. „Změníme realitu v Pásmu Gazy na padesát let dopředu. Co bylo v minulosti, už nebude. Budeme operovat s plnou silou,“ avizoval v den vyhlášení válečného stavu 8. října 2023 izraelský ministr obrany Jo'av Galant.

Rusko pokračuje v útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a Kyjev se pomalu připravuje na další náročnou zimu, kdy bude muset zajistit obyvatelům teplo a světlo. Pomoc přislíbila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Evropská unie má v plánu zajistit kapacitu přibližně dvou a půl gigawattu energie, což představuje asi patnáct procent energetických potřeb napadené země.

Tma, vyčerpání, náročné povětrnostní podmínky, ale i hrůza zachraňovaných civilistů, či dokonce jejich neochota nechat se přesunout do bezpečí. S tím vším se během ničivých povodní v Česku museli potýkat policisté, vojáci a záchranáři, kteří s helikoptérami létali pomáhat do jinak nedostupných lokalit především na Moravě. I přes všechny těžkosti se všechny složky integrovaného záchranného systému shodují, že jejich spolupráce fungovala na jedničku.

Po týdnech, kdy Kyjev sledoval postup ruských sil k Pokrovsku, velitel ukrajinské armády oznámil, že obránci nepřítele zastavili. Oleksandr Syrskyj přiznává, že boje jsou v této části Doněcké oblasti stále tvrdé. I přesto poslední vývoj hodnotí optimisticky. Aktuálním překotným vývojem na frontových liniích se zabývala Zóna ČT24.

Rota aktivní zálohy při Krajském vojenském velitelství Ostrava dostala nové zbraně. Během pravidelného cvičení na Libavé se přeškoluje na útočné pušky CZ 805 Bren. Legendární samopaly SA 58 tak jdou po 65 letech do důchodu. Vojáci absolvují střelby i taktickou přípravu.

Ve Vojenském újezdu Hradiště na západě Čech začalo mezinárodní cvičení chemických jednotek – svého druhu nejrozsáhlejší v novodobé české historii. Zúčastní se ho přes osm set vojáků z třinácti států NATO. Jednotky se připravují na zvládání situací poté, co nepřítel použije zbraně hromadného ničení. Věnoval se tomu pořad Zóna ČT24, jehož tématy jsou bezpečnost a výzvy dnešního světa. Moderovali David Miřejovský a Veronika Chraščová.

Výsadkáři z Česka, Spojených států nebo třeba Polska se tento týden účastnili Airborne Triathlonu. Už 15. ročník akce pořádal 43. výsadkový pluk v Chrudimi. Jde o jednu z nejtěžších armádních soutěží svého druhu na světě. Vojáci jí říkají „pekelný závod“. Součástí byla střelba, běh nebo i překonávání přehradní kaskády, skoky z hráze a výsadek z vrtulníku. A stejně jako vloni si prvenství připsali domácí výsadkáři. Věnoval se tomu pořad Zóna ČT24, jehož tématy jsou bezpečnost a výzvy dnešního světa. Moderovali Jakub Szántó a Veronika Chraščová.

Od šokujícího atentátu na slovenského premiéra Roberta Fica utekly už skoro dva týdny. Vypjatou situaci v zemi vyostřují internetové dezinformace. Útočníka spojovaly falešné zprávy například s členstvím v liberálním hnutí Progresívne Slovensko nebo napojením na Kyjev. Dezinformace se šířily nejen ve slovenštině, ale i v angličtině.

Před prezidentskou inaugurací se napětí v Tchajwanské úžině stupňuje. Vítěz lednových voleb na ostrově, William Laj z Demokratické pokrokové strany, se ujme funkce v pondělí. Kvůli výrokům z minulosti ho Peking označuje za nebezpečného separatistu a zintenzivňuje vojenská cvičení v blízkosti ostrova. Neklid je ale i mezi tchajwanskými poslanci.

Čínský prezident Si Ťin-pching navštívil tento týden Srbsko. A to přesně 25 let poté, co tři americké bomby, svržené z neviditelných bombardérů B-2 Spirit, zasáhly čínskou ambasádu v Bělehradě. Incident vyvolal rozsáhlé protesty. Washington se omluvil s tím, že střely letectvo navádělo podle chybných map. Ambasáda stála jen 180 metrů od zamýšleného cíle.

Ukrajina čelí vzrůstajícímu tlaku ruské armády. Před ruským nebezpečím varuje i Polsko. Francouzský prezident Emmanuel Macron pro britský časopis The Economist znovu potvrdil, že za jistých podmínek nevylučuje poslání vojáků na Ukrajinu. Vývoji na frontě i evropským reakcím na ruský postup se věnoval pořad Zóna ČT24, jehož tématy jsou bezpečnost a výzvy dnešního světa. Moderovali Martin Jonáš a Dana Zlatohlávková.

Ministerstvo průmyslu a obchodu se snaží propojit firmy a experty z Česka a Ukrajiny a podpořit tak spolupráci obou zemí v oblasti digitálních technologií. Jde o součást snah pomáhat Kyjevu už teď s přípravami na poválečnou rekonstrukci a mít tak první slovo u případných zakázek.

Velké technologické společnosti vyrážejí do boje s dezinformacemi. Důvodem jsou volby, které se letos konají v 76 zemích, včetně několika velkých. Odborníci upozorňují, že v kampaních budou hrát ještě mnohem více než v minulosti roli falešná či zmanipulovaná videa a fotografie. Mimo jiné i kvůli rozvoji umělé inteligence.

Bojové letouny americké výroby F-35 se stávají novým standardem Severoatlantické aliance. Prozatím jediným ostrým nasazením této budoucnosti vzdušného boje je Blízký východ. Ve svém arzenálu je má Izrael, který je zatím naposledy využil v noci na neděli proti íránskému útoku. Právě ten byl hlavním tématem pořadu Zóna ČT24 o bezpečnosti a výzvách dnešního světa.

Psal se 7. říjen 2023, když teroristické hnutí Hamás nečekaně vtrhlo do Izraele s cílem ničit, vraždit a znásilňovat. Izrael na pogrom odpověděl tvrději, než očekávali i mnozí znalci Blízkého východu. Zprvu bombardováním, potom invazí pozemních sil. Cíl byl jasný – jednou provždy Hamás zlikvidovat. Půlletému výročí útoku se věnoval pořad Zóna ČT24, jehož tématy jsou bezpečnost a výzvy dnešního světa. Moderovali David Miřejovský a Martin Jonáš.

Už tři měsíce je silně paralyzována námořní nákladní doprava Rudým mořem a skrz Suezský průplav. Jednu z nejvytíženějších námořních tras světa ohrožují dronové a raketové útoky jemenských hútíů. Zasáhli už několik desítek obchodních plavidel, jedno dokonce potopili. Evropská unie má nyní v Rudém moři válečná plavidla, jejichž úkolem je drony a rakety likvidovat, útoky však pokračují.

Členské státy Evropské unie se v uplynulém týdnu shodly na nezbytnosti urychlení a zesílení vojenské podpory Ukrajině. Země, která již přes dva roky čelí ruské válečné agresi, by mohla získat výzbroj nakoupenou za ruské peníze – totiž aktiva, která EU agresorovi zmrazí. Miliarda eur by takto mohla být k dispozici již počátkem července.