Zóna ČT24

Ukrajina vstupuje už do třetí zimy ve válečných podmínkách. Tentokrát ale zemi čekají podle prezidenta Volodymyra Zelenského vůbec ty nejhorší zimní měsíce. Rusko sahá k strategii zanechat Ukrajince ve tmě i chladu, a pokusit se tak zlomit jejich morálku. Letos se navíc ve velkém zaměřilo nejen na elektrárny a rozvodné sítě, ale také na plynárenskou infrastrukturu.

K pobřeží Venezuely míří nejmodernější americká letadlová loď USS Gerald R. Ford doprovázená křižníky a torpédoborci. V oblasti už dva měsíce operuje téměř desítka válečných lodí, které podle USA potopily patnáct plavidel údajných pašeráků drog a zabily celkem 61 lidí. Američtí zákonodárci i právní experti upozorňují, že Trumpova administrativa by k tomu měla mít souhlas Kongresu, což nemá. Washington obviňuje režim Nicoláse Madura z napojení na narkokartely. Přítomnost úderného svazu i přelety bombardérů zvyšují napětí, zatímco média spekulují o možné americké intervenci, tu však Donald Trump popírá.

Rusko, Ukrajina a její spojenci překotně vyvíjejí nové modely dronů a strategii jejich nasazení. Dříve proces trval roky nebo měsíce a dnes je okolnostmi urychlen na týdny. Rusko-ukrajinská válka navíc neustále dokazuje, že bezpilotní letouny se staly zcela neoddělitelnou součástí moderních konfliktů. Krok s nejnovějšími trendy drží i vývojáři z české aerorozvědky. Díky kontaktům s frontovými jednotkami disponují zkušenostmi, které jim umožňují stavět konkurenceschopné stroje. Zóna ČT24 nahlédla přímo do vývojové laboratoře nejnovějších modelů české aerorozvědky.

Největším dodavatelem vojenské pomoci Ukrajině na celém světě je nyní Německo. I to může být důvodem, proč se podobně jako další evropské státy stává dějištěm stále více dronových incidentů. Politici proto hledají rychlá řešení, jak zemi zajistit lepší ochranu a účinněji reagovat. V cestě jim ovšem stojí směsice zákazů a předpisů, včetně omezení z dob po druhé světové válce. Vláda, která nemá v parlamentu ústavní většinu, chce některá pravidla změnit za použití právní kličky.

Plukovník Jaroslav Daverný v pořadu Zóna ČT24 popsal, jak česká protivzdušná obrana přechází na modernější systémy – často i o několik generací oproti dřívějšímu vybavení. S tím jsou ale spojeny i požadavky na obsluhu. „Pro nás to znamená větší úsilí a lepší výběr personálu,“ uvedl v rozhovoru. Izraelský raketový systém SPYDER, který získá 25. protiletadlový pluk ve Strakonicích, například vyžaduje, aby jeho obsluha byla kvalifikovaná, uměla se pohybovat v IT prostředí a pracovat s pokročilými technologiemi.

Austrálie představila nový podmořský dron s názvem Ghost Shark neboli přízračný žralok, který má být nejmodernější zbraní tohoto typu na světě. Armáda ho bude moci využít na velmi dlouhé vzdálenosti, a to jak ke sledování, tak i k útokům. Canberra reaguje na sílící námořnictvo Číny, která rychle dohání spojence USA a jejíž ambice v Indo-Pacifiku rostou.

V případě, že by došlo k narušení českého vzdušného prostoru, startovaly by pohotovostní stíhačky JAS-39 Gripen z Čáslavi. Velitelem 21. základny taktického letectva v Čáslavi je brigádní generál Jaroslav Tomaňa, který je však v současné době v USA na studiích. Proto je nyní faktickým velitelem základny jeho zástupce, plukovník Milan Nykodym, který spolu s jejich piloty přiblížil fungování stíhaček JAS-39 v české armádě a v rámci NATO. Základnu v Čáslavi čeká v následujících šesti letech přestavba a modernizace kvůli pořízení strojů F-35. Stíhačky Gripen se kvůli tomu přesunou do Pardubic.

Jemenští hútíové se do konfliktu mezi Gazou a Izraelem zapojili raketovými a dronovými útoky necelé dva týdny po teroristickém útoku Hamásu ze 7. října 2023. Už v listopadu 2023 rozšířili své údery také proti světovému námořnímu obchodu na cestě mezi Adenem a Suezským průplavem. Od té doby napadli 94 plavidel. Z toho čtyři potopili, 42 poškodili a dvě unesli i s posádkami. Tisíce tankerů a dalších obchodních lodí od té doby volí mnohem delší a nákladnější cestu kolem afrického kontinentu. Hútíové zapříčinili pokles světového obchodu o jedno až dvě procenta. De facto vyřazení rudomořské cesty také přivodilo bankrot izraelskému obchodnímu přístavu Ejlat.

Válka mezi Izraelem a Íránem skončila příměřím na začátku tohoto týdne. Zásadní roli v ní sehrál mnohovrstevný izraelský systém protiraketové obrany. Jeho část, která je určená k sestřelování balistických střel, tedy těch nejničivějších, stojí na systému Arrow, který židovský stát nasazuje dlouhodobě a stále ho vyvíjí. Při posledním konfliktu s Íránem mu navíc pomohl i obdobný americký systém.

Vojenský opravárenský podnik v Šenově u Nového Jičína se připravuje na rozsáhlou modernizaci. Důvodem je výroba nových bojových vozidel CV90 pro českou armádu. Úpravy areálu zasáhnou jak testovací polygon, kde budou nově zkoušena všechna vyrobená vozidla, tak hlavní tankovou halu, která se promění v moderní výrobní linku inspirovanou automobilovým průmyslem. Přibude také nový sklad. Celková investice může narůst až na osmdesát milionů korun. Podnik rovněž plánuje přijmout až dvě stě nových pracovníků. První vozidla by měla začít sjíždět z výrobní linky už na jaře příštího roku. Celý projekt má běžet do roku 2030.

Na dno svých sil si sáhli čeští armádní výsadkáři a jejich soupeři ze zemí NATO během Airborne Triathlonu, jedné z nejtěžších vojenských soutěží svého druhu v Evropě. Seskakovali z letadla nad Chrudimí, další disciplíny pak absolvovali na přehradě Seč. Akce se zúčastnila i družstva z USA, Slovenska, Polska či Německa. Instruktoři z Chrudimi v rámci mise EUMAM cvičí ukrajinské vojáky a v zahraničí plní i další mezinárodní úkoly, informovala Zóna ČT24.

Zástupci ukrajinského vesmírného průmyslu zavítali do Česka – třicet firem se přijelo podívat, co jim tuzemsko může nabídnout v oblasti satelitních snímků, družic, raketových dílů a dalších kosmických technologií. Ukrajina, která se brání už čtvrtým rokem ruské invazi, se změnila na inovační centrum. Technologie mají využití nejen v ozbrojených silách, ale i civilním sektoru, popsala Zóna ČT24. Podle zástupců obou zemí se na konkrétních projektech již začíná pracovat.

Česko zavede nový systém cell broadcast pro rychlé varování obyvatel při mimořádných událostech. Vláda schválila plán, který počítá s nasazením systému za čtvrt miliardy korun již příští rok. Nová technologie umožní zasílat výstrahy rychleji a širšímu okruhu lidí než dosavadní lokalizované SMS, omezená však bude na modernější mobilní telefony.

Analýza webu Newsguard popsala šíření dezinformací ve Spojených státech za vlády prezidenta Donalda Trumpa – ukázala hned dvacet těch, které byly v zemi velmi úspěšné. Některé falešné zprávy pomáhali šířit konzervativní influenceři a k Bílému domu byly pozitivní. Jiné dezinformace naopak Trumpa výrazně kritizovaly. Úspěch podobných fake news odborníkům ukazuje, že rozlišit reálné a falešné je pro běžné Američany stále složitější, přiblížila Zóna ČT24.

Po hodině matematiky nácvik střelby ze vzduchových pušek a zacházení se zbraní. Tak vypadají mnohé rozvrhy v polských školách. Volitelnou hodinu bezpečnostní výchovy musejí nabízet od září všem žákům nad čtrnáct let. Jde o součást širšího plánu tamní vlády na posílení odolnosti země. Do školních osnov ho před dvěma lety zavedl bývalý konzervativní kabinet. Šlo o reakci na začátek války na Ukrajině, popsal pořad Zóna ČT24.

Nejistota kolem zvýšení platů v bezpečnostních složkách pokračuje. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) věří, že se s ministrem vnitra Vítem Rakušanem (STAN) shodne na červencovém růstu platů vojáků, policistů či hasičů. Řekla to na úterním zasedání sněmovního výboru pro obranu. K rychlé dohodě ten den vyzval i ministr vnitra. Od července navrhuje zvýšit platy policistů a hasičů o čtyři tisíce měsíčně. Šéfka obrany ale chce vojákům přidat dvakrát až třikrát tolik.

Rusko-ukrajinská válka poukázala na slabý bod v evropské obraně. Jedná se o nedostatek munice. Evropská komise v roce 2024 vyčlenila na investice do výroby výbušnin, střelného prachu, nábojů a střel 500 milionů eur (12,5 miliardy korun). Z dotací těžil například německý Rheinmetall i české zbrojovky Explosia a STV Group, přiblížil pořad Zóna ČT.

Čína důrazně odmítá, že by na ukrajinské bojiště vyslala své vojáky. Peking k této reakci donutil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, když v úterý prohlásil, že se ukrajinští vojáci střetli s nejméně šesti čínskými občany v řadách ruských sil. Dosud bylo známo, že své vojáky organizovaně vyslala na pomoc Rusku jen Severní Korea. Do plnohodnotné invaze se na straně agresora prokazatelně zapojili ozbrojenci z mnoha států, mapovala Zóna ČT24.

Psi slouží v Česku u všech krajských policejních ředitelství, u cizinecké policie i v ochranné službě. Příslušníky bezpečnostních sborů doprovázejí v tuzemsku už více než 110 let. Až dvě třetiny služebních psů přicházejí na svět v Prackovicích nad Labem, kde je jediná česká chovatelská policejní stanice. Výcviková střediska tu jsou tři. Pořad Zóna ČT24 přiblížil cestu čtyřnohých policejních pomocníků napříč republikou.

Elitní chrudimský výsadkový pluk si stěžuje na nedostatek zájemců o službu v jeho řadách. Musel proto kvůli tomu slevit při výběrovém řízení. Zkrátil ho, zmírnil některé požadavky. Budoucí kolegy a spolubojovníky navíc pluk hledá například na středních školách v regionu. Snaží se také být vidět na veřejnosti. Spolupracuje i s městem Chrudim. Tématu se věnoval pořad Zóna ČT24.

I když stále dopadají na Ukrajinu ruské drony a střely a zabíjí civilní obyvatelstvo, Evropa už přemýšlí, jak po možném příměří zaručit Ukrajině bezpečnost. Jednou z uvažovaných variant je vyslání až deseti tisíc zahraničních vojáků. Také se ale třeba objevuje myšlenka, že by se na Ukrajinu vztahoval článek 5 Severoatlantické smlouvy. Řada evropských zemí v čele s Německem mezitím rapidně přidává ve zbrojení a Polsko a pobaltské země zvažují, že odstoupí od zákazu protipěchotních min. Tématu se věnovala Zóna ČT24.

Nejistota ohledně dalšího postupu Elona Muska nutí nejen Kyjev, ale i celou Evropu hledat alternativy k satelitnímu systému Starlink. V současné chvíli plnohodnotná náhrada neexistuje. Starlink dominuje jak technologicky, tak i počtem satelitů, kterých má přes sedm tisíc. V příštích pěti letech by nicméně měl vzniknout evropský systém zabezpečeného satelitního internetu.

Už v úterý se obyvatelé Grónska vydají odevzdat své hlasy v parlamentních volbách. Tentokrát budou výsledky sledovanější než dřív. Přičinil se o to americký prezident Donald Trump, když opakovaně prohlásil, že ostrov by měl patřit ke Spojeným státům. Grónsko je bohaté na nerostné suroviny a má strategickou polohu. Jeho obyvatelé uvažují o samostatnosti na Dánsku, tlak z Washingtonu ale přijímají s rozpaky.

Lídři většiny evropských zemí zvyšují výdaje na obranu. Snaží se připravit na hypotetickou situaci, kdy by Evropa musela odrazit případnou ruskou agresi bez vojenské přítomnosti Spojených států amerických. Podle odhadů by evropské státy musely minimálně investovat 250 miliard eur, tedy asi šest a čtvrt bilionu korun. Nutností by také bylo padesát nových divizí, tedy 300 tisíc vojáků. Pořad Zóna ČT24 popsal obranné plány státníků před nedělním summitem v Londýně.