Zóna ČT24

I když stále dopadají na Ukrajinu ruské drony a střely a zabíjí civilní obyvatelstvo, Evropa už přemýšlí, jak po možném příměří zaručit Ukrajině bezpečnost. Jednou z uvažovaných variant je vyslání až deseti tisíc zahraničních vojáků. Také se ale třeba objevuje myšlenka, že by se na Ukrajinu vztahoval článek 5 Severoatlantické smlouvy. Řada evropských zemí v čele s Německem mezitím rapidně přidává ve zbrojení a Polsko a pobaltské země zvažují, že odstoupí od zákazu protipěchotních min. Tématu se věnovala Zóna ČT24.

Nejistota ohledně dalšího postupu Elona Muska nutí nejen Kyjev, ale i celou Evropu hledat alternativy k satelitnímu systému Starlink. V současné chvíli plnohodnotná náhrada neexistuje. Starlink dominuje jak technologicky, tak i počtem satelitů, kterých má přes sedm tisíc. V příštích pěti letech by nicméně měl vzniknout evropský systém zabezpečeného satelitního internetu.

Už v úterý se obyvatelé Grónska vydají odevzdat své hlasy v parlamentních volbách. Tentokrát budou výsledky sledovanější než dřív. Přičinil se o to americký prezident Donald Trump, když opakovaně prohlásil, že ostrov by měl patřit ke Spojeným státům. Grónsko je bohaté na nerostné suroviny a má strategickou polohu. Jeho obyvatelé uvažují o samostatnosti na Dánsku, tlak z Washingtonu ale přijímají s rozpaky.

Lídři většiny evropských zemí zvyšují výdaje na obranu. Snaží se připravit na hypotetickou situaci, kdy by Evropa musela odrazit případnou ruskou agresi bez vojenské přítomnosti Spojených států amerických. Podle odhadů by evropské státy musely minimálně investovat 250 miliard eur, tedy asi šest a čtvrt bilionu korun. Nutností by také bylo padesát nových divizí, tedy 300 tisíc vojáků. Pořad Zóna ČT24 popsal obranné plány státníků před nedělním summitem v Londýně.

Tři roky války se nutně podepsaly na morálce a početních stavech ukrajinské armády. Dezertérům proto nabídla snížení nebo odpuštění trestu, pokud opět obléknou uniformu. Nové vojáky pak nabírá po ruském vzoru i mezi vězni.

V Centru leteckého výcviku na základně v Pardubicích mají na přípravu bojových pilotů dvě nová letadla Aero L-39 Skyfox. Jsou první předzvěstí dodávky amerických stíhaček F-35 páté generace. Těch má Česko od USA objednaných 24, první mají dorazit v roce 2031. Právě podzvukové lehké bojové letouny Skyfox (neboli Nebeská liška) uznává americká strana jako vhodné pro výcvik pilotů stíhaček F-35. Věnoval se tomu pořad Zóna ČT24, jehož tématy jsou bezpečnost a výzvy dnešního světa.

Česká armáda zahájila přípravu pilotů na nové letouny F-35. Do Spojených států odletěla první skupina, která absolvovala výcvik na simulátoru i první seznámení s plnou verzí těchto strojů. Česko dá za přezbrojení nadzvukového letectva 150 miliard korun. Vojsko to označuje za největší modernizační projekt v historii.

Satelitní navigace jsou v posledních letech terčem cílených útoků, a to především v letecké dopravě, konkrétně v oblasti kolem hranic Ruska a Baltského moře. Využívají se k tomu například rušičky signálu, které se dají jednoduše vyrobit i nakoupit. Jejich používání je ale běžně nelegální. Odborníci z ČVUT nyní společně s bezpečnostními složkami pracují na posílení navigačních systémů.

S návratem Donalda Trumpa do Bílého domu přichází lavina změn v oblasti bezpečnosti. Republikán klade důraz na boj s nelegální imigrací a importovaným organizovaným zločinem. Dokonce naznačil, že by proti kartelům mohl na území Mexika nasadit i americké vojáky. Své lidi prezident dosadil do čela pobřežní stráže i tajných služeb. Kritizoval také Federální agenturu pro krizové řízení. Část jejích pravomocí by v budoucnu mohly převzít jednotlivé státy USA.

Náročný rok za sebou mají čeští hasiči. Řešili přes 200 tisíc mimořádných událostí – nejvíc za posledních deset let. Kromě lesních požárů v Řecku zasahovali i následně při povodních v Česku. Požárů hasiči loni řešili sedmnáct tisíc, prakticky stejné množství jako v roce 2023. Naopak technických pomocí kvůli povodním výrazně přibylo. Nejvytíženější byli hasiči s více než 34 tisíci událostmi v Moravskoslezském kraji.

Izraelská armáda odtajnila záznamy dokazující, že její speciální komando zlikvidovalo v Sýrii továrnu na pokročilé raketové zbraně. Došlo k tomu 8. září, tedy ještě za vlády nyní uprchlého syrského autoritáře Bašára Asada. Podzemní komplex, kterému izraelská armáda přiřadila krycí označení Deep Layer, měli řídit a provozovat experti z Íránu. Zařízení se nacházelo v hornatém terénu pohoří Masjaf zakopané až 130 metrů pod zemí. Kvůli tomu zvolil Jeruzalém namísto bombardování pozemní operaci, které se účastnilo sto dvacet členů zvláštních jednotek.

Rusko-ukrajinská válka a především jaderné hrozby ze strany Kremlu nutí evropské země přehodnotit systémy civilní obrany a zabývat se stavem svých krytů. Například Německo trápí jejich nedostatek a Švýcarsko se potýká se zastaralými bunkry. Nejen tomu se věnovala Zóna ČT24.

Ruská agrese proti Ukrajině se zapíše jako první velký konvenční konflikt s masivním nasazením bezpilotních letounů. Úspěch na bojišti i vzdušná nadvláda závisí na prudkém technologickém pokroku. Rusko podle agentury AP v rámci tajné operace pod názvem Falešný cíl vyvíjí nové zbraně a taktiky. Ty mají za použití návnady zmást ukrajinskou protivzdušnou obranu. Soustředí se zejména na kombinaci klamných cílů a útočných dronů.

V pondělí uplyne dvacet let ode dne, kdy pět českých vojáků 601. skupiny speciálních sil zemřelo při střetu vojenské tatry s rychlíkem na předměstí Prostějova. Vraceli se z výcvikového prostoru, kde trénovali střelbu. V bojových operacích přitom skupina nikdy neztratila jediného vojáka.

Nejbohatší muž světa Elon Musk se pustil do kritiky víceúčelových letounů F-35. Design letounu, který si pořizuje i Česko, označil vulgárním slovem za příšerný. Musk má pro zvoleného prezidenta USA Donalda Trumpa hledat možné úspory v americké státní správě. Kritici F-35 často hovoří o předražené technologii. Experti ale upozorňují na to, že drony s podobnými vlastnostmi by byly ještě dražší. Navíc vývojem technologií nutí investovat velké peníze i Čínu nebo Rusko. Kritika expertů směřovala také na stroje Osprey, které se ovšem vracejí do aktivní služby. Nejen tomu se věnoval pořad Zóna ČT24.

Role bezpilotních letounů na bojištích Ukrajiny se zvyšuje. Letos jsou Kyjev i Moskva na cestě k tomu, aby vyrobily kolem jednoho a půl milionu dálkově řízených dronů. Pilot na dálku zabudovanou kamerou identifikuje cíl a zničí ho. Každý krok protivníka vyvolá reakci druhé strany. Na Ukrajině proto vzniklo celé nové odvětví eliminující tuto hrozbu.

Integrovaný záchranný systém (IZS) pravidelně nacvičuje různé krizové situace, včetně leteckých katastrof. A protože se v Praze nachází i vojenské letiště ve Kbelích, musí být IZS připraven na těsnou spolupráci s Armádou České republiky. A právě havárie letounu CASA byl scénář cvičení Letecká nehoda 2024, které se odehrálo začátkem listopadu. Zúčastnilo se ho přes sto vojáků, hasičů, policistů a záchranářů.

Policisté se snaží přilákat do svých řad nováčky, nábor se ale v některých krajích nedaří. Problém není v počtu zájemců, ale v tom, že nezvládnou projít náročným přijímacím řízením. Policie proto zaměřila svou pozornost už na žáky na základních a středních školách, nasměrovat je chce hlavně ke studiu bezpečnostních oborů.

Ukrajina potřebuje rozvíjet svůj zbrojní průmysl víc než kdy předtím. Proto zvažuje, že získá prostředky na další vývoj a výrobu zbraní a pokusí se tak přilákat investory z celého světa. Zároveň si potřebuje udržet domácí producenty. Zbrojní veletrh v Kyjevě představil vše, co může země nabídnout. Od simulátorů a průzkumných prostředků, až po bojové drony.

Izrael si připomíná výročí nejhoršího teroristického útoku v jeho dějinách. Raketový a pozemní útok teroristů z Hamásu na jih Izraele 7. října 2023 za sebou zanechal přes dvanáct set mrtvých mužů, žen i dětí. Ti byli před smrtí podrobeni i brutálnímu mučení či sexuálnímu násilí. Do dějin se útok zapsal také jako kolaps izraelských tajných služeb a řada Izraelců tak ztratila víru, že je stát dokáže ochránit. „Změníme realitu v Pásmu Gazy na padesát let dopředu. Co bylo v minulosti, už nebude. Budeme operovat s plnou silou,“ avizoval v den vyhlášení válečného stavu 8. října 2023 izraelský ministr obrany Jo'av Galant.

Rusko pokračuje v útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a Kyjev se pomalu připravuje na další náročnou zimu, kdy bude muset zajistit obyvatelům teplo a světlo. Pomoc přislíbila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Evropská unie má v plánu zajistit kapacitu přibližně dvou a půl gigawattu energie, což představuje asi patnáct procent energetických potřeb napadené země.

Tma, vyčerpání, náročné povětrnostní podmínky, ale i hrůza zachraňovaných civilistů, či dokonce jejich neochota nechat se přesunout do bezpečí. S tím vším se během ničivých povodní v Česku museli potýkat policisté, vojáci a záchranáři, kteří s helikoptérami létali pomáhat do jinak nedostupných lokalit především na Moravě. I přes všechny těžkosti se všechny složky integrovaného záchranného systému shodují, že jejich spolupráce fungovala na jedničku.

Po týdnech, kdy Kyjev sledoval postup ruských sil k Pokrovsku, velitel ukrajinské armády oznámil, že obránci nepřítele zastavili. Oleksandr Syrskyj přiznává, že boje jsou v této části Doněcké oblasti stále tvrdé. I přesto poslední vývoj hodnotí optimisticky. Aktuálním překotným vývojem na frontových liniích se zabývala Zóna ČT24.

Rota aktivní zálohy při Krajském vojenském velitelství Ostrava dostala nové zbraně. Během pravidelného cvičení na Libavé se přeškoluje na útočné pušky CZ 805 Bren. Legendární samopaly SA 58 tak jdou po 65 letech do důchodu. Vojáci absolvují střelby i taktickou přípravu.