TÉMA

Jaderná energetika

Elektromobily mám rád, ale zákaz aut se spalovacími motory bychom chtěli zrušit, řekl Diviš kandidující za Svobodné

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Kandidát strany Svobodní Karel Diviš řekl, že Green Deal je potřeba jednoznačně zaříznout. Připomněl ale, že planetu je třeba chránit, dokonce uvedl, že má rád elektromobily, je ale proti plánovanému zákazu výroby aut se spalovacími motory, o čemž „bude možné ještě v následujícím roce hlasovat“. Nesouhlasí ani s nedávno schváleným migračním paktem. Podle Diviše by měla být azylová politika mnohem přísnější.
24. 5. 2024|

Prioritou je vznik evropské armády, řekla Koenigsmark za kandidátku SEN 21 a Volt Česko

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Lídryně kandidátky SEN 21 a Volt Česko Lenka Helena Koenigsmark (nestr.) řekla, že v EU by chtěla prosazovat vznik společné evropské armády. Postavila se také za přijetí eura. Míní, že společná měna bude výhodnější pro běžné občany i firmy. Green Deal je podle ní důležitý, jsou tam prý ale i věci, které by stálo za to zrevidovat – například často diskutovaný zákaz spalovacích motorů.
17. 5. 2024|

ČEZ investuje v Ústeckém kraji sto miliard na proměnu uhelné energetiky

Společnost ČEZ oznámila stomiliardovou investici do přeměny energetiky a teplárenství v Ústeckém kraji. Energetici se tak připravují zejména na odklon od uhlí. Vzhledem k transformaci energetiky však budou podle distribučních společností potřeba další miliardy korun, například na rozvoj sítí. Shodují se na tom, že klíčové budou peníze od Evropské unie.
17. 5. 2024|

Slovensko chce postavit nový jaderný blok

Slovenská vláda má zájem postavit do státního vlastnictví nový jaderný blok s výkonem do 1200 megawattů, řekl premiér Robert Fico (Smer–SD). První rozhodnutí v této záležitosti by měl kabinet přijmout na svém nadcházejícím zasedání ve středu. Partnera pro výstavbu chce Bratislava vybrat v mezinárodním tendru, přičemž podle ministryně hospodářství Denisy Sakové (Hlas–SD) nemůže technologie pocházet z Ruska. Pro stavbu chce vláda využít stávající infrastrukturu v Jaslovských Bohunicích.
13. 5. 2024|

Finové budou mít jako první na světě hlubinné úložiště jaderného odpadu

Finové letos jako první na světě dokončí hlubinné úložiště jaderného odpadu. Ten musí v podzemí vydržet stovky tisíc let. Na podzim začne zkušební provoz, kterému budou přihlížet i experti z dalších pěti států včetně Česka. Podobné, ale ještě rozsáhlejší úložiště radioaktivního odpadu by totiž mělo vzniknout i v tuzemsku.
11. 5. 2024|

Členství v EU a v NATO je základem svobody a bezpečnosti, uvedl Pavel na konferenci v Praze

Evropská unie je největším mírovým projektem v historii kontinentu a členství v ní a v Severoatlantické alianci (NATO) je základem svobody a bezpečnosti země. Na konferenci věnované 20 letům ČR v EU v Praze to řekl prezident Petr Pavel, který mimo jiné zmínil i to, že pokud chce Česko hrát pomyslnou první ligu v Evropě, logicky se nabízí například přijetí eura. Premiér Petr Fiala (ODS) doplnil, že členství v EU přispělo k tomu, že je Česko dnes mnohem bohatší zemí. Podle předsedkyně sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) musí být prioritou Evropy bezpečnost. Prvním krokem podle ní musí být porážka Ruska na Ukrajině.
30. 4. 2024Aktualizováno30. 4. 2024, 10:00|

Vztahy mezi Německem a Českem nikdy nebyly lepší, řekl Steinmeier po schůzce s Pavlem

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier zahájil dvoudenní návštěvu Česka, na Pražském hradě ho v pondělí po poledni přivítal prezident Petr Pavel. Hovořili o energetice, kyberbezpečnosti nebo situaci na Ukrajině a Blízkém východě. Steinmeier na tiskovém brífinku zmínil, že vztahy mezi Německem a Českem nikdy nebyly lepší a že rozšíření Evropské unie je strategickým zájmem pro obě země i samotnou EU. Oba prezidenti následně uctili památku obětí loňské střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.
29. 4. 2024Aktualizováno29. 4. 2024, 19:28|

ČEZ plánuje v Dětmarovicích nízkoemisní teplárnu za dvě miliardy

Společnost ČEZ postaví v Dětmarovicích na Karvinsku nízkoemisní teplárnu za dvě miliardy korun. Jejími hlavními zdroji budou biomasová kotelna o výkonu osm megawattů a dvě kogenerační jednotky o celkovém výkonu 20 megawattů. Hotova má být v roce 2026, řekli zástupci skupiny. Do roku 2040 chce ČEZ v Moravskoslezském kraji investovat desítky miliard korun, hodlá rozvíjet i malé modulární reaktory, obnovitelné zdroje a baterie.
26. 4. 2024|

O jaderné inženýry je zájem. Rodák z Dukovan obor studuje v Jižní Koreji

Česká republika má před sebou stěžejní výzvu při budování nových jaderných zdrojů – zajistit dostatek pracovníků. Společnost ČEZ předpokládá, že jen k provozu nového bloku bude potřeba šest set lidí. Na stavbě se jich pak má vystřídat až pět tisíc. V cizině se výhradně na energii z jádra zaměřuje řada vzdělávacích institucí, obor se rozhodl v Jižní Koreji studovat Čech Marek Kopeček.
25. 4. 2024|

Bez aktivních USA svět bezpečný nebude, řekl Fiala ČT po setkání s Bidenem

„Myslím si, že opravdu není přehnané říct, že dnes máme ve světě prestiž. A je to i díky tomu, jaké zastáváme hodnotové postoje a co děláme, o co se snažíme,“ řekl v exkluzivním rozhovoru pro ČT po setkání s americkým prezidentem Joem Bidenem premiér Petr Fiala (ODS). Upozornil také na nutnost pomoci Ukrajině, která je prý i v českém zájmu. V rozhovoru s Martinem Řezníčkem řešil také téma spolupráce českých a amerických zpravodajských služeb.
16. 4. 2024|

ČEZ vyhověl žádosti EDF a prodloužil termín pro podání finálních nabídek na stavbu jaderných zdrojů v Česku

Termín pro podání finálních nabídek na stavbu nových jaderných zdrojů v Česku se odkládá. Společnost ČEZ vyhověla žádosti francouzské firmy EDF a prodloužila lhůtu o dva týdny. Společnost chtěla více času kvůli vnitřním schvalovacím procesům. Spolu s dalším účastníkem tendru – jihokorejskou KHNP – tak má na odevzdání nabídek čas do 30. dubna.
4. 4. 2024|

Význam jaderné energetiky v Evropě roste. Rozvoj ale brzdí politické neshody i zpožďování projektů

O budoucnosti a podpoře jaderné energetiky ve čtvrtek diskutovali vrcholní politici na prvním světovém summitu k jaderné energii, který uspořádala Belgie a Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Názory na to, zda tyto zdroje využívat, či ne, se napříč Evropou velmi liší. Zlom v této otázce přinesla zejména rusko-ukrajinská válka a s ní spojená energetická krize. Řada zemí je odstavuje, jiné, v čele s Francií, budují nové kapacity. Zakázky se ale často výrazně zpožďují a prodražují, což může zhatit snahy států dosáhnout s pomocí jádra klimatických cílů i větší energetické nezávislosti.
21. 3. 2024|

Jeden z předních evropských lídrů míří do Česka. Macron má jednat o jádru i munici pro Ukrajinu

Do Česka v úterý přiletí francouzský prezident Emmanuel Macron. Setká se s prezidentem Petrem Pavlem a premiérem Petrem Fialou (ODS), s nimiž by měl podle dostupných informací řešit hlavně pomoc Ukrajině a jadernou energetiku včetně tendru na dostavbu Dukovan. Podle Hradu se bude jednat i o českém plánu na nákup velkorážové munice v zemích mimo Evropskou unii pro Kyjev. Obě země také podepíší dohodu o strategické spolupráci. Středový politik Macron je u moci od roku 2017. Jako jeden z předních evropských lídrů usiluje o roli zprostředkovatele mezi Moskvou a Kyjevem. Na domácím poli naráží na odpor veřejnosti kvůli svým nepopulárním ekonomickým reformám.
5. 3. 2024|

Česko vydalo od začátku zavádění protiruských sankcí téměř dvě stě výjimek, prohlásil šéf FAÚ

Během dvou let od začátku zavádění protiruských sankcí vydalo Česko téměř dvě stě výjimek. Jde zejména o dodavatele v oblasti jaderné energetiky. V rozhovoru pro Českou televizi to uvedl šéf Finančního analytického úřadu (FAÚ) Jiří Hylmar. Hodnota zmrazeného majetku se podle něj pohybuje kolem 10 miliard korun.
20. 2. 2024|

Aktualizovaná energetická koncepce počítá s útlumem uhlí. Posílit mají jádro a obnovitelné zdroje

Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejnilo aktualizaci klíčového strategického dokumentu, který se zabývá směřováním české energetiky do roku 2050. Zásadním rysem Státní energetické koncepce je odklon od uhlí, které má do roku 2033 skončit. Základem proměny energetiky má být rozvoj jádra a nárůst obnovitelných zdrojů.
11. 2. 2024|

Nový blok může být jeden i čtyři, řekl Stanjura. Opozice chce o tendru více informací, dostane je až později

Kolik nových jaderných bloků v Česku vznikne, bude jasné teprve, až vláda dostane závaznou nabídku na čtyři bloky, kterou si vyžádala od francouzské EDF a korejské KHNP. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) připadají v úvahu možnosti, že vyroste jen jeden blok, dva nebo všechny čtyři. Bývalý ministr Miroslav Kalousek (TOP 09) ovšem zdůraznil, že financování čtyř nových bloků by bylo velmi náročné, domnívá se, že by například mohly vzrůst daně. Další exministryně financí a nynější předsedkyně poslaneckého klubu opozičního ANO Alena Schillerová podotkla, že vláda není s opozicí ve věci výstavby nových jaderných bloků v zásadním rozporu, chtěla by ale, aby se opoziční politici o situaci dozvěděli víc. Podle Stanjury to ale zatím nejde, protože tendr probíhá. Stanjura, Schillerová a Kalousek diskutovali o výstavbě jaderných bloků v Otázkách Václava Moravce.
4. 2. 2024|

Česko potřebuje konvenční zdroje, míní Topolánek. Plyn neřeší bezpečnost, kontruje Ehler z ministerstva

Kapacitu jaderných elektráren bude po roce 2050 třeba doplnit malými modulárními reaktory, řekl ve čtvrtečních Událostech, komentářích expremiér a předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Mirek Topolánek. Zástupce vrchního ředitele Sekce energetiky a jaderných zdrojů z ministerstva průmyslu a obchodu Tomáš Ehler zmínil, že vláda už podmínky pro malé a střední reaktory chystá. Ředitel Burzy cenných papírů Praha Petr Koblic upozornil, že v debatě o výstavbě nových jaderných bloků je třeba řešit i otázku, jak dlouho bude možné využívat jiné typy energetických zdrojů.
2. 2. 2024|

Místo jednoho čtyři jaderné bloky. Není ale jasné, jak je stát zafinancuje

Vláda ve středu oznámila, že zvažuje, že by v Česku mohly vzniknout až čtyři nové jaderné bloky, dosud se přitom hovořilo o jediném novém bloku v Dukovanech. Otázkou tak zůstává, jak by stát stamiliardové náklady na jejich vybudování uhradil. Podle části odborníků může potřebná suma být i v řádech bilionů korun. O financování projektu začne expertní skupina teprve jednat.
1. 2. 2024Aktualizováno1. 2. 2024, 21:46|

Zestátnění ČEZu není na stole, říká Stanjura. Jádro je jediným řešením energetické soběstačnosti, shodl se s europoslancem Knotkem

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) odmítl, že by vláda plánovala zestátnění společnosti ČEZ. Odmítl také naznačit, která ze dvou zbývajících společností – francouzská EDF či korejská KHNP – může vyhrát tendr na stavbu jaderného bloku v Dukovanech a případných tří dalších reaktorů poté, co vypadla americká Westinghouse. Stavba nových reaktorů je způsob, jak Česko může zůstat energeticky soběstačné, prohlásil v pořadu Události, komentáře. Podle europoslance Ondřeje Knotka (ANO) je budování nových velkých reaktorů do budoucna jediným řešením pro energetickou situaci v Česku.
1. 2. 2024|

Temelín neplánovaně odpojil druhý blok, energetici opraví těsnění v nejaderné části elektrárny

Jaderná elektrárna Temelín ve středu ráno neplánovaně odpojila druhý výrobní blok od přenosové sítě. Energetici musí opravit těsnění ve vnitřním okruhu chlazení generátoru. Je to v nejaderné části elektrárny. Jde o provozní záležitost, nemá vliv na okolí ani na odběratele. Práce by neměly trvat déle než několik dnů. Vyměnit chladič není možné za plného provozu, informoval vedoucí jaderné komunikace ČEZu Petr Šuleř. Je to první neplánovaná odstávka Temelína od roku 2019, dodal.
31. 1. 2024Aktualizováno31. 1. 2024, 11:19|

Export elektřiny z Česka se loni snížil, přesto byl čtvrtý největší v EU

Česko loni vyvezlo devět terawatthodin elektřiny. Bylo tak čtvrtým největším exportérem v Evropské unii, vyplývá z analýzy poradenské společnosti EGÚ Brno. Množství vyváženého proudu však klesá, oproti roku 2022 poklesl objem zhruba o třetinu. Analytici předpokládají, že podíl exportu bude kvůli útlumu uhlí dál klesat.
14. 1. 2024|

Pavel jednal s Macronem o energiích a Ukrajině. Vyzdvihl úroveň česko-francouzských vztahů

Praha se s Paříží shoduje nejen v otázkách ruské invaze na Ukrajině a situace na Blízkém východě, ale i ohledně rozšiřování Evropské unie, prohlásil český prezident Petr Pavel po setkání se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Vzájemné vztahy jsou podle něj na vysoké úrovni. Na programu jednání byla i spolupráce v oblastech energetiky, kultury nebo vědy.
20. 12. 2023Aktualizováno20. 12. 2023, 20:22|

Si na summitu jednal s japonským premiérem, USA podepsaly s Filipínami jadernou dohodu

Čínský prezident Si Ťin-pching ve Spojených státech v noci na pátek poprvé po roce osobně jednal s japonským premiérem Fumiem Kišidou, bavili se i o vypouštění vody z Fukušimy. Jejich setkání se uskutečnilo na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC). USA a Filipíny zároveň podepsaly dohodu o jaderné energetice, kterou agentura Reuters označuje za přelomovou.
17. 11. 2023Aktualizováno17. 11. 2023, 09:48|

Jaderné elektrárny těžce shání specialisty na svařování, pomoci má nový učební obor

V jaderné elektrárně v Temelíně řeší problém s nedostatkem odborníků. Pomoci má nový obor na střední odborné škole a učilišti v Hněvkovicích u Týna nad Vltavou. Zajistit má specialisty vyučené pro sváření v jaderné energetice. Nyní tam pro ně otevřeli moderní praktickou učebnu.
10. 11. 2023|