Jaderná energetika

Tuzemské podniky se nyní podílejí téměř 30 procenty na plánované dostavbě Dukovan, řekl ČT ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Celkem by si tuzemský průmysl měl sáhnout na zhruba 60 procent zakázky. Část firem už s jihokorejskou KHNP, která má dva bloky jaderné elektrárny stavět, podepsala memoranda, některé již mají smlouvy. Korejci uvedli, že dosud bylo s českými společnostmi podepsáno celkem 16 kontraktů, včetně smlouvy o dodávce parní turbíny se Škoda Power, smlouvy o podpoře při projektování a licencování s Energoprojektem Praha a smlouvy o podrobném průzkumu staveniště s ČEZ EP. Velkou zakázkou pak budou hybridní chladicí věže. Celkem se chce na dostavbě Dukovan podílet asi devadesát firem.

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.

Maďarsko v neděli poprvé od zahájení provozu elektrárny zcela odstaví jadernou elektrárnu Paks. V sobotu pozdě večer to oznámil premiér Péter Magyar, podle něhož je důvodem další pokles hladiny Dunaje. Země připravuje úsporná opatření, pomoc jí už nabídlo Slovensko.

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.

Čtvrtá letošní vlna veder má v částech Evropy negativní dopady na výrobu elektřiny z jádra. Stejné problémy při předchozích teplotních extrémech přitom zaznamenávaly i jaderné elektrárny na západě kontinentu.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) podepsal ve Velké Británii memorandum se společnostmi ČEZ a Rolls-Royce SMR o dalších lokalitách pro takzvané modulární reaktory v Česku. Podle ministerstva se posuzují zejména Dětmarovice na Karvinsku a Tušimice na Chomutovsku.

Nové modulární reaktory přinášejí naději na bezpečný a stabilní zdroj elektrické energie s možností snadné výstavby. Nezávislé analýzy ale upozorňují, že nejde o zcela bezproblémová řešení.

Témátem Událostí, komentářů byla jaderná energetika v Česku. Dva bloky elektrárny Temelín mohou vyrábět elektřinu do roku 2080 a 2082. To je oproti původním plánům o dvacet let déle. Podle ČEZu i Státního úřadu pro jadernou bezpečnost to umožňuje výborný stav zařízení. „Nový blok jaderné elektrárny by stál více než 200 miliard korun. Prodloužení životnosti těch původních se proto vyplatí a stabilizuje tuzemskou energetiku. Než se vytvoří nové zdroje jaderné energetiky, je potřeba se zaměřit na plyn. Obnovitelné zdroje energie nejsou tak levné, jak vypadají,“ sdělil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). „Musí to být kombinace plynu a obnovitelných zdrojů. Nelze vše nahradit jen plynem. Motoristé na ministerstvu životního prostředí hází klacky pod nohy obnovitelných zdrojů, například v případě akceleračních zón a větrných elektráren,“ oponoval stínový ministr průmyslu a obchodu Pavel Drobil (ODS). Pořad moderoval Lukáš Dolanský.

Vláda Andreje Babiše připravuje největší majetkovou operaci v novodobé historii Česka: rozštěpení energetického gigantu ČEZ. Zatímco výrobu elektřiny hodlá stát ovládnout ze sta procent, u distribuce a obchodu plánuje prodat 49procentní podíl soukromým investorům. Plán zevrubně analyzuje nový podcast série BILANCE.

Oba bloky Jaderné elektrárny Temelín mohou vyrábět elektřinu až osmdesát let od spuštění. Uvedl to místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). V provozu by tak mohly být až do roku 2080 a 2082, o dvacet let déle, než se dosud uvádělo. Prodloužení provozní doby na osmdesát let už ministr oznámil v dubnu v Dukovanech. U obou elektráren si delší provoz vyžádá další vysoké investice do modernizace, u každé pět až šest miliard ročně.

Vysoké teploty mají ve Francii dopad i na výrobu elektřiny. Francouzská společnost EDF podle médií oznámila, že kvůli meteorologickým podmínkám nechala odstavit tři reaktory jaderných elektráren. U dalších osmi pak nechala snížit výkon. Podobná situace nastala již v minulých letech. Francie nyní čelí třetí vlně veder od začátku roku.

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.

Ohledně financování projektů souvisejících s dostavbou Dukovan panují neshody. Některé obce upozorňují na to, že budou potřebovat víc peněz například na výstavbu ubytovacích kapacit, rozšíření zdravotní péče, škol nebo vodovodů. Akční plán, který schválila minulá vláda, počítá s tím, že náklady dopadů výstavby nových jaderných bloků budou zhruba patnáct miliard korun. Na těchto opatřeních by se přitom měl z osmdesáti procent podílet stát a zbytek financovat kraje a obce. Nyní ale na takové projekty ve státním rozpočtu dost peněz není. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) ČT řekl, že podpora pro obce není automatická a kabinet ji bude posuzovat individuálně.

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.

Při přípravě stavby dvou nových jaderných bloků elektrárny v Dukovanech na Třebíčsku jsou pro nejbližší období výzvou povolovací procesy a jejich napadání. Na úterní odborné konferenci Jádro 2026 ve Valči na Třebíčsku to uvedl generální ředitel společnosti Elektrárna Dukovany II (EDU II) Petr Závodský. Zmínil stížnost proti vydanému územnímu rozhodnutí, již k Ústavnímu soudu podala společnost, která koupila pozemky potřebné pro stavbu bloků a nechce je prodat. Uvedl, že společnost ještě znění stížnosti neobdržela. Příprava na stavbu bloků dle něho zatím postupuje podle harmonogramu.

Po zásahu dronu vypukl požár ve vnějším areálu jaderné elektrárny Baráka ve Spojených arabských emirátech (SEA), jediné v arabském světě. Ministerstvo obrany uvedlo, že úřady vyšetřují původ útoku. Podle dosavadních informací si incident nevyžádal zraněné ani nevedl k úniku radioaktivity, informovaly tiskové agentury s odvoláním na místní úřady.

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.

„Věřím, že se dožiju dne, kdy budou zrušeny emisní povolenky,“ řekl v Nedělní debatě ČT předseda Svobodných Libor Vondráček z poslaneckého klubu SPD. Analytik poradenské společnosti ENA Jiří Gavor je názoru, že systém sice není nastavený ideálně, ale zrušit se nedá. Podle spolupředsedkyně Zelených Gabriely Svárovské z klubu Pirátů Zelená dohoda prochází změnami. „Potřebujeme ji měnit i ve smyslu podpory průmyslu,“ podotkla. Debatu o emisních povolenkách moderoval Lukáš Dolanský.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli, u příležitosti čtyřicátého výročí jaderné exploze v Černobylu, obvinil Rusko z jaderného terorismu, informovala agentura AFP. Zelenskyj také uvedl, že ruské drony pravidelně létají nad odstavenou černobylskou elektrárnou a že jeden z nich loni narazil do ochranného pláště jednoho z reaktorů. Moskva loni v únoru zodpovědnost za tento incident odmítla.

Pod ruským tlakem se na Ukrajině ocitá i Černobylská jaderná elektrárna, jež si v neděli připomene 40 let od největší jaderné havárie. Ocelobetonový sarkofág chrání zničený černobylský reaktor, svírá tuny radioaktivního prachu a jaderného paliva. Loni v únoru do sarkofágu narazil dron, událost stále připomíná provizorní záplata. Opravy kvůli válce i radiaci váznou. Nad elektrárnou přitom drony pravidelně přelétávají, podle úřadů se jich k ní od července 2024 přiblížilo devět desítek.

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.