Česko a Německo by mohly v budoucnu spolupracovat v oblasti malých modulárních reaktorů (SMR). Uvedl to ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) po jednání s německou ministryní hospodářství a energetiky Katherinou Reicheovou v Berlíně. Havlíček také řekl, že vláda v Berlíně mění svůj postoj k jaderné energetice. Odmítl také možnou dvourychlostní Evropskou unii.
Reicheová se podle Havlíčka zajímala, jak je Česko daleko v oblasti SMR. „Tím, že Česká republika prostřednictvím ČEZu je i spoluvlastníkem společnosti vyrábějící malé modulární reaktory, čili Rolls-Royce, tak samozřejmě máme zájem, aby se ty malé modulární reaktory dostávaly i do jiných zemí a aby na tom participoval i český průmysl,“ řekl Havlíček.
Energetická skupina ČEZ dokončila svůj akcionářský vstup do britské společnosti Rolls-Royce SMR loni v létě. Drží v ní zhruba pětinový podíl. Podle Havlíčka německá ministryně při jednání nevyloučila, že by i Německo mohlo v budoucnu SMR využívat.
SMR fungují na stejném principu jako velké reaktory. Využívají jadernou reakci k výrobě tepla, které produkuje elektřinu, jsou ale menší a jejich výkon dosahuje až třetiny generovaného výkonu typického velkého reaktoru. Modulární prvek znamená, že by se vyráběly na zakázku v továrnách – jako sada dílů – a pak by se přepravovaly a sestavovaly dohromady. Odvětví SMR je však stále mladé a zatím se zkoumá více různých návrhů.
Německo si podle Havlíčka uvědomuje chyby v energetické politice
S nástupem vlády kancléře Friedricha Merze se opět začalo mluvit o možnosti vyrábět energii z jádra. Výrazným podporovatelem této myšlenky, především v souvislosti se SMR, je bavorský premiér a předseda vládní Křesťansko-sociální unie Markus Söder. Havlíček se v pondělí zúčastní setkání českého premiéra Andreje Babiše (ANO) se Söderem v Mnichově, jehož tématem by měla být právě i jaderná energetika.
Vztah Německa k jaderné energetické je rozporuplný. O ukončení výroby elektrické energie z jádra rozhodlo už v roce 2011 za vlády kancléřky Angely Merkelové. Podnětem k tomu byla havárie jaderné elektrárny v japonské Fukušimě z téhož roku. Poslední tři jaderné elektrárny odpojilo Německo od sítě v roce 2023, a energii z jádra tak přestalo vyrábět po více než šedesáti letech.
„Německo si začíná uvědomovat, že udělali chyby, přiznávají to a jsou připraveni celou řadu věcí řešit jinak,“ doplnil český ministr k možné spolupráci v oblasti SMR.
Havlíček je skeptik ohledně dvourychlostní EU
Havlíček také během návštěvy komentoval možnost vzniku takzvané dvourychlostní EU. Ta podle něj nebude novou cestou, jakou se EU vydá, jde jen o jakousi politickou deklaraci, uvedl Havlíček. S myšlenkou užší spolupráce ve formátu šesti předních ekonomik před nedávnem přišel německý ministr financí Lars Klingbeil. Podle Havlíčka je EU ale třeba reformovat, nikoli ničit.
Podle Havlíčka v rozhovorech s ministry Reicheovou a německým ministrem digitalizace Karstenem Wildbergerem zmínka o možnosti dvourychlostní Evropy nezazněla. Naopak byli podle něj „velmi dobře naladění na spolupráci s Českou republikou“. Podle něj chce česká vláda podporovat evropskou spolupráci všech sedmadvaceti zemí a nechce dopustit, aby se EU postupně fragmentovala. „To ve finále nepomůže vůbec nikomu,“ vyjádřil se český vicepremiér.
Agentura Reuters na konci ledna informovala, že Klingbeil plánuje vznik nového bloku šesti předních ekonomik EU. V dopise pozval partnery z Francie, Polska, Španělska, Itálie a Nizozemska k jednání, jehož cílem mělo být zlepšení rozhodovacích procesů a oživení unijní ekonomiky. Užší spolupráce šesti zemí by se měla podle Klingbeilových představ týkat kapitálových trhů, investic do obrany či zajišťování klíčových surovin.
