Lars Klingbeil

Německá vláda bude v Evropské unii prosazovat zmírnění zákazu prodeje aut se spalovacími motory po roce 2035. Dohodly se na tom strany vládní koalice – konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD). Informovali o tom jejich předsedové. Německo chce dosáhnout mimo jiné toho, aby bylo nadále možné prodávat automobily s vysoce efektivními spalovacími motory či vozy s hybridním pohonem.

Německá vláda čelí krizi kvůli plánovanému důchodovému balíčku. Postavili se proti němu mladí poslanci konzervativní unie CDU/CSU, kteří hrozí, že návrh ve Spolkovém sněmu nepodpoří. Vláda kancléře Friedricha Merze, kterou kromě CDU/CSU tvoří ještě sociální demokraté (SPD), by tak neměla pro schválení návrhu většinu. Situace je natolik vážná, že kancléř musel v pondělí odmítnout spekulace, že kvůli sporu hrozí rozpad koalice a menšinová vláda konzervativců.

Strany německé vlády nenašly společný postoj k plánu Evropské unie na ukončení prodeje aut se spalovacími motory v roce 2035, oznámil ve čtvrtek kancléř Friedrich Merz. Předseda německé vlády řekl, že udělá vše pro to, aby EU od plánu upustila. Sociální demokraté (SPD), kteří s jeho konzervativní unií CDU/CSU tvoří koalici, jsou ale proti. Vládní strany se nicméně dohodly na podpoře elektromobility.

Německá vláda ve středu schválila návrh rozpočtu na příští rok, ve kterém počítá s výdaji 520,5 miliardy eur (12,8 bilionu korun), tedy vyššími než letos. Předpokládá rovněž rekordní investice za 126,7 miliardy eur (3,1 bilionu korun). Německo kvůli loňskému pádu vlády a únorovým předčasným volbám nemá zatím definitivně schválený rozpočet ani na letošní rok. Jednání o rozpočtu časově připadlo na den, kdy spolkový statistický úřad oznámil slabá čísla o vývoji německého hospodářství.

Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí neobvykle ostře kritizoval postup Izraele v boji proti palestinskému teroristickému hnutí Hamás v Pásmu Gazy. Zaměřil se přitom především na vysoký počet civilních obětí. V rozhovoru odvysílaném stanicí WDR řekl, že už nechápe cíl izraelské armády. Podle vicekancléře Larse Klingbeila se německá vláda dohodla, že zvýší na židovský stát tlak. Jeruzalém kritizovali i lídři Švédska, Dánska a Finska.

Deset týdnů po volbách v Německu podepsali předsedové konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) koaliční smlouvu, která bude základem práce příští vlády. Budoucí kancléř Friedrich Merz slíbil občanům, že se země pod jeho vedením změní k lepšímu.

Členové německé sociální demokracie (SPD) schválili koaliční smlouvu, kterou strana vyjednala s konzervativní unií CDU/CSU. S odkazem na své zdroje o tom ve středu informovaly agentury DPA a Reuters. Krok následně potvrdil i generální tajemník SPD Matthias Miersch. CDU a CSU už dohodu schválily dříve a vzniku nové německé vlády v čele s kancléřem Friedrichem Merzem (CDU) tak nic nestojí v cestě.

Úvodní rozhovory o vytvoření německé koaliční vlády mezi CDU/CSU a SPD byly uzavřeny a vyjednavači dosáhli dohody, píše agentura DPA. Podle lídra CDU a pravděpodobného příštího kancléře Friedricha Merze se shodli v celé řadě otázek.

Zástupci německé konzervativní unie CDU/CSU začali podle německého tisku předběžně jednat se sociálními demokraty (SPD) o vzniku nové koaliční vlády. Pravděpodobný příští kancléř Friedrich Merz v pondělí uvedl, že chce rychle zahájit koaliční jednání a vládu chce představit do Velikonoc. Předseda SPD Lars Klingbeil v úterý řekl, že Merz bude muset výrazně změnit tón, aby se mohlo o společné vládě jednat.

Německá ekonomika, největší v Evropě, už druhým rokem chřadne. To se stále více projevuje i na vztazích uvnitř vládní koalice, kde se objevují často protichůdné návrhy řešení, jak situaci zvládnout. Kancléř Olaf Scholz (SPD) proto chystá tento týden sérii schůzek se svými partnery, aby vládu zachránil. Německá média přitom spekulují, že místo řádných parlamentních voleb příští rok v září by se mohlo hlasování uskutečnit už v březnu.

V Německu sílí volání po odstoupení ministryně obrany Christine Lambrechtové (SPD). Té opozice vyčítá slabý výkon ve funkci, který podle ní ještě podtrhla novoročním videem, v němž na pozadí oslav v Berlíně sotva srozumitelně mluví o tom, jak zajímavé lidi díky válce na Ukrajině potkala. Právě kvůli tomuto konfliktu je na výkon šéfky resortu obrany upřena ještě větší pozornost než obvykle. Kancléř Olaf Scholz vzkázal, že ministryně má nadále jeho plnou důvěru.

Pobouření politických špiček Německa vyvolalo hlasování zastupitelů malé obce Waldsiedlung v Hessensku. Jejím starostou se stal člen neonacistické NPD. Hlasovali pro něj i členové vládních stran – CDU a sociálních demokratů.