Opozice v Německu chce konec ministryně obrany, i kvůli novoročnímu videu

V Německu sílí volání po odstoupení ministryně obrany Christine Lambrechtové (SPD). Té opozice vyčítá slabý výkon ve funkci, který podle ní ještě podtrhla novoročním videem, v němž na pozadí oslav v Berlíně sotva srozumitelně mluví o tom, jak zajímavé lidi díky válce na Ukrajině potkala. Právě kvůli tomuto konfliktu je na výkon šéfky resortu obrany upřena ještě větší pozornost než obvykle. Kancléř Olaf Scholz vzkázal, že ministryně má nadále jeho plnou důvěru.

Sedmapadesátiletá politička v instagramovém videu v noci na Nový rok stojí na jedné z berlínských ulic, zatímco v pozadí hlasitě vybuchují dělobuchy a ohňostroje. „Uprostřed Evropy zuří válka,“ prohlásí Lambrechtová, zatímco se podle německých médií řada sledujících podivuje, jestli v tu chvíli sama není v Kyjevě.

Politička oděná v modrém kabátu, které vítr neustále čechrá vlasy, pak na větu o konfliktu vyvolaném Ruskem naváže takto: „A pro mě s tím byla spojena řada mimořádných dojmů a mnoho, mnoho setkání se zajímavými a skvělými lidmi. Za to říkám srdečné díky.“

Reakce na sebe nenechaly dlouho čekat. Kritici hovoří o tom, že video je trapné, škodí Německu a jasně ukazuje, že Lambrechtová na svou funkci nestačí.

„Jak dlouho se na to chce spolkový kancléř ještě dívat?“ ptá se šéf opozičních křesťanských demokratů (CDU) Friedrich Merz v deníku Münchner Merkur. Nejpozději od novoročního videa podle něj celé Německo jen kroutí hlavou a nejen vojačky a vojáci jsou neschopni slova kvůli tomu, jak trapně a nekompetentně může ministryně vystupovat.

„Spolkový kancléř jmenoval paní Lambrechtovou a teď musí tento personální problém také vyřešit,“ je přesvědčen i šéf Křesťanskosociální unie (CSU) a bavorský premiér Markus Söder. Takovou ministryni si podle něj vojáci nezasloužili.

Podle Scholze „prvotřídní ministryně“

Šéf vlády a Lambrechtové stranický kolega Olaf Scholz prostřednictvím mluvčího kabinetu vzkázal, že Lambrechtová má stále jeho plnou podporu a důvěru. Mluvčí také zdůraznil, že kancléř plně stojí za svým vyjádřením z prosince, kdy Lambrechtovou označil za „prvotřídní ministryni obrany“. „Na tom se nic nezměnilo,“ ujistil mluvčí Wolfgang Büchner.

Na ministryni, která čelila kritice už kvůli údajně pomalé reakci na válku na Ukrajině, trvá Scholz podle některých proto, že je loajální a také proto, že by jejím odvoláním dal najevo svou předchozí chybu při jejím výběru.

O tom, že se ministryně videem dopustila přešlapu, ale nepochybují ani její spolustraníci. Mluví o tom, že záběry nebyly profesionální, že oni sami by jí podobné video rozhodně nedoporučili nebo že ho raději nebudou vůbec komentovat.

V Berlíně už se podle veřejnoprávní televize ARD dlouho mluví o tom, že by případným nástupcem Lambrechtové mohl být předseda sociálních demokratů Lars Klingbeil nebo jeho stranická kolegyně Eva Höglová, která se problematice armády dlouhodobě věnuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 8 mminutami

Pro Rusy je těžší získat azyl v USA, deportace zesílily

Po rozpoutání plnohodnotné invaze na Ukrajinu ze strany Moskvy v roce 2022 a utužení režimu v Rusku žádali tamní občané o azyl ve Spojených státech dvakrát více než v zemích Evropské unie, píše ruský nezávislý server Věrstka. Washington ale v poslední době zpřísnil podmínky pro schvalování žádostí, a propustnost amerických hranic se tak v roce 2025 výrazně snížila. Server popsal, jak USA při deportaci Rusů ze země postupuje.
před 28 mminutami

Trump nabídl Putinovi členství v Radě míru

Americký prezident Donald Trump v noci na úterý uvedl, že přizval ruského vládce Vladimira Putina do Rady míru, která má za cíl pomoci ukončit světové konflikty, napsala Reuters. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov o tom, že Putin obdržel pozvánku, informoval již v pondělí. Zda se Rusko, které na Putinův rozkaz vede už takřka čtyři roky válku proti sousední Ukrajině, k Trumpově radě připojí, Peskov nesdělil.
před 1 hhodinou

Rok od návratu Trumpa do Bílého domu přinesl cla i intervenci v Latinské Americe

Přinášíme stručný souhrn prvního roku amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě během jeho druhého funkčního období. Uplynulé měsíce přinesly mimo jiné uvalení cel na obchodní partnery USA, tlak na ukončení rusko-ukrajinské války nebo vojenskou intervenci ve Venezuele. Rozhodnutí a kroků ale šéf Bílého domu učinil výrazně víc.
před 1 hhodinou

Ze syrské věznice podle kurdské stanice uprchlo zhruba 1500 členů IS

Ze syrské věznice Šaddádí uprchlo zhruba 1500 členů teroristické organizace Islámský stát (IS). V pondělí večer to s odkazem na mluvčího Kurdy vedené koalice Syrských demokratických sil (SDF) uvedla kurdská televizní stanice Rudaw. Napsala o tom agentura Reuters.
před 3 hhodinami

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...