Christine Lambrechtová

Novým německým ministrem obrany bude dolnosaský ministr vnitra Boris Pistorius, oznámil kancléř Olaf Scholz. Potvrdil tak předchozí informace médií. Pistorius nahradí Christine Lambrechtovou, která v pondělí ohlásila rezignaci.

Německá ministryně obrany Christine Lambrechtová odstupuje. V pondělním prohlášení oznámila, že formálně požádala spolkového kancléře Olafa Scholze o uvolnění z funkce. Kancléř, jak novinářům sdělila vládní mluvčí Christiane Hoffmannová, její rozhodnutí přijal. V odpoledním prohlášení Scholz ujistil, že má o budoucnosti ministerstva obrany jasnou představu, v tuto chvíli ale nástupce Lambrechtové odmítl oznámit.

V Německu sílí volání po odstoupení ministryně obrany Christine Lambrechtové (SPD). Té opozice vyčítá slabý výkon ve funkci, který podle ní ještě podtrhla novoročním videem, v němž na pozadí oslav v Berlíně sotva srozumitelně mluví o tom, jak zajímavé lidi díky válce na Ukrajině potkala. Právě kvůli tomuto konfliktu je na výkon šéfky resortu obrany upřena ještě větší pozornost než obvykle. Kancléř Olaf Scholz vzkázal, že ministryně má nadále jeho plnou důvěru.

Slovensko dostalo v pondělí první z patnácti tanků Leopard 2A4, které mu Německo slíbilo jako kompenzaci za dodávku třiceti bojových vozidel pěchoty Ukrajině. Slovenskému ministrovi obrany Jaroslavu Naďovi tank předala při slavnostní ceremonii německá ministryně obrany Christine Lambrechtová. Dalších čtrnáct německých tanků dostane Slovensko příští rok, napsala agentura DPA. Ministři také ohlásili, že Německo umístí na Slovensku systém protivzdušné obrany MANTIS.

Moderní německá bojová vozidla pěchoty (BVP) Puma, která mají být jednou z hlavních opor armády, se potýkají s vážnými problémy. Ministryně obrany Christine Lambrechtová v pondělí proto až do vyřešení potíží pozastavila další nákupy těchto strojů. Závady ohrožují nejen akceschopnost bundeswehru, ale také závazky Německa vůči NATO, protože Berlín v příštím roce přebírá vedení aliančních sil velmi rychlé reakce.

Polsko přijme nabídku Německa, které mu chce poskytnout své systémy protivzdušné obrany Patriot. Na Twitteru to v pondělí napsal polský vicepremiér a ministr obrany Mariusz Blaszczak. Chce, aby mobilní raketové systémy byly rozmístěny u hranic s Ukrajinou.

Ve vsi Przewodów na východě Polska se konal státní pohřeb druhého z dvojice mužů, kteří přišli v úterý o život při explozi po dopadu zřejmě ukrajinské rakety. Podle agentury PAP z místa neštěstí už odjeli vyšetřovatelé. Úřady tuto informaci nekomentovaly. Německo v reakci na úterní událost nabídlo Polsku systémy protivzdušné obrany Patriot.

Německo bude na Slovensku opravovat zbraně, které byly použité v bojích na Ukrajině, aby je bylo možné znovu nasadit. V úterý to v Bruselu oznámila německá ministryně obrany Christine Lambrechtová před jednáním s kolegy z ostatních zemí Evropské unie. Doplnila, že na spuštění projektu se dohodla se svým slovenským protějškem Jaroslavem Naděm a práce na něm mohou začít okamžitě. Slovenské ministerstvo obrany očekává zahájení zmíněných oprav v průběhu několika týdnů.

Švýcarská vláda už podruhé zamítla žádost Německa, které chce Kyjevu poslat další munici. Tu nakoupila spolková republika před lety právě ve Švýcarsku a bez jeho souhlasu s ní nemůže dál nakládat. Švýcaři se odvolávají na svou neutralitu.

Vývoj posledních dvou týdnů ruské války na Ukrajině proměňuje nálady na obou stranách linie střetu. Zatímco ukrajinská armáda slaví úspěchy v Charkovské oblasti a podle prezidenta Volodymyra Zelenského dobyla zpět šest tisíc kilometrů čtverečních svého území, v Rusku ukrajinská protiofenziva proměňuje válečnou atmosféru – a kritika na hlavu ruské armády padá hned ze dvou stran.

Hasiči v pondělí k 20:00 lokalizovali požár v Českém Švýcarsku a mají jej pod kontrolou. Informoval o tom generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR Vladimír Vlček. Zásah hasičů v parku by tak mohl skončit v řádu dnů. V pondělí v Českém Švýcarsku zasahovalo asi tisíc hasičů včetně desítek speciálně vycvičených lezců, kteří se pohybují v těžko přístupném terénu. Děčínský úřad práce mezitím vyplatil třem lidem dávku mimořádné pomoci. Jednorázově mohou postižení dostat až 69 300 korun.

Německo dodalo na Ukrajinu další vojenskou techniku, mimo jiné i moderní protitankové rakety. Dále ale váznou dodávky německých těžkých zbraní, o které žádá Kyjev především. Kancléř Olaf Scholz také stále odmítá navštívit Ukrajinu. Jeho strana, sociální demokracie (SPD), se dostává pod větší a větší tlak veřejného mínění. S konzervativci tak SPD v posledních týdnech prohrála dvoje důležité místní volby a v souvislosti s ruskou invazí prochází strana vnitřní krizí. Na sociální demokracii se tak dotahují Zelení, naproti tomu populistická Alternativa pro Německo (AfD) oslabuje.

Evropská komise ve snaze přesvědčit státy ke schválení šestého sankčního balíčku vůči Rusku navrhla pro Česko výjimku z embarga na ruskou ropu do poloviny roku 2024. Pro Maďarsko a Slovensko pak až do konce stejného roku. Maďarský premiér Viktor Orbán ale předtím prohlásil, že nemůže plánované sankce podpořit, protože by podle něj poškodily maďarskou ekonomiku. V Bruselu o podobě sankcí v pátek jednali diplomaté členských zemí, k dohodě ale dosud nedošlo a jednání bude pokračovat o víkendu. Německo dodá Ukrajině podle ministryně obrany Christine Lambrechtové sedm samohybných houfnic.

Spojené státy poskytnou Ukrajině na obranu před ruskou agresí další balík vojenské pomoci v hodnotě 800 milionů dolarů (cca 18 miliard korun). Německá vláda chce nepřímo umožnit dodávky těžkých zbraní na Ukrajinu ze Slovinska. To má na Ukrajinu poslat větší počet tanků T-72 a jako náhradu za ně dostat od Německa pancéřové vozy Marder a kolové obrněnce Fuchs. V Kyjevě také slíbili vojenskou pomoc španělský premiér Pedro Sánchez a dánská předsedkyně vlády Mette Frederiksenová. Velká Británie rozšiřuje protiruské sankce.

Tlak veřejnosti na německou vládu, aby z armádních skladů poslala na ukrajinské bojiště vojenskou techniku, roste. Otázka dodávek těžkých zbraní ukrajinské armádě je ale pro Berlín velkým politickým dilematem. Pro vládní sociální demokraty je totiž těžké vzdát se svých proruských postojů.

Severoatlantická aliance v reakci na ruskou agresi posiluje své východní křídlo a v případě potřeby rozmístí v Evropě další jednotky. Shodli se na tom v pátek prezidenti a premiéři zemí NATO během mimořádného videosummitu, který vyjádřil podporu Ukrajině, aniž by přislíbil Kyjevem požadované zbraně. Ještě v pátek večer německá ministryně obrany Christine Lambrechtová uvedla, že na Slovensko pošle vojáky.

Švédský ministr obrany Peter Hultqvist odmítl ruské požadavky, které Moskva zveřejnila v pátek a které označuje za bezpečnostní záruky. Švédskému ministrovi například vadí závazek, že by se NATO nemělo dále rozšiřovat ve východní Evropě. Cílem požadavků Moskvy je podle Hultqvista vytvořit v Evropě ruskou sféru vlivu.