Evropská komise ve snaze přesvědčit státy ke schválení šestého sankčního balíčku vůči Rusku navrhla pro Česko výjimku z embarga na ruskou ropu do poloviny roku 2024. Pro Maďarsko a Slovensko pak až do konce stejného roku. Maďarský premiér Viktor Orbán ale předtím prohlásil, že nemůže plánované sankce podpořit, protože by podle něj poškodily maďarskou ekonomiku. V Bruselu o podobě sankcí v pátek jednali diplomaté členských zemí, k dohodě ale dosud nedošlo a jednání bude pokračovat o víkendu. Německo dodá Ukrajině podle ministryně obrany Christine Lambrechtové sedm samohybných houfnic.
Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
Upravený návrh nových sankcí, který obecně počítá s ukončením dovozu ruské ropy na konci letošního roku, v pátek projednávali velvyslanci členských zemí EU. Evropská komise nově navrhla pro Česko výjimku do poloviny roku 2024 a pro Maďarsko a Slovensko pak až do konce roku 2024. S odkazem na diplomatický zdroj to píše agentura Reuters.
Maďarský předseda vlády Viktor Orbán před úpravou návrhu během rozhlasového rozhovoru zmínil, že současný návrh Evropské komise by se rovnal „atomové bombě“ svržené na maďarskou ekonomiku. Nejprve je podle něj zapotřebí transformovat sektor energetiky, což si vyžádá několik let. Zároveň ale dodal, že Budapešť je připravena o dalších sankcích jednat, pokud uvidí nový návrh, který bude odpovídat maďarským zájmům.
Ve snaze přesvědčit státy váhající podporou balíčku přišla podle zmíněného zdroje unijní exekutiva s několika dalšími ústupky včetně podpory investic do nové ropné infrastruktury.
Evropská komise navrhovala mimo jiné do konce letošního roku úplně zakázat dovoz ruské ropy do EU. Aby sankce vstoupily v platnost, musí je jednomyslně schválit všech sedmadvacet členských zemí. K finální dohodě velvyslanci ani v pátek nedospěli, jednání tak budou pokračovat i o víkendu.
„Samotné jednání v pátek nedospělo ke svému konci a pravděpodobně nedospěje ani během víkendu. Podle informací, které mám k dispozici, se bude jednat i v sobotu, i v neděli a pravděpodobně i počátkem příštího týdne. Dohoda se také musí posunout do politického jednání,“ upřesňuje zpravodaj České televize v Bruselu Lukáš Dolanský s tím, že kromě embarga na ruskou ropu na balíčku mezi členskými zeměmi panuje shoda.
Pro nové výjimky týkající se Česka, Slovenska a Maďarska by měla být mezi ostatními zeměmi jednoznačná podpora. Zbývá však dořešit záruky, že po odpojení ruských ropovodů budou mít dostatek ropy a vyhovující infrastrukturu. To se vedle zmíněné trojice týká také Bulharska, které též žádalo výjimku, podle Komise však neuvedlo dostatečný důvod.
Podle zdrojů agentury Reuters Komise v návrhu vyšla vstříc i námitkám několika jihoevropských zemí v čele s Řeckem, které nesouhlasily s podmínkami plánovaného zákazu přepravy ruské ropy tankery ze zemí EU. Místo původně navrhovaného měsíčního přechodného období nyní počítá s tříměsíční lhůtou.
Dostatečné dodávky zvládneme do konce roku 2024, míní Síkela
Návrh původně počítal s roční výjimkou pro Maďarsko a Slovensko, které jsou na klíčové energetické surovině z Ruska nejvíce závislé. Budapešť i Bratislava však návrh odmítly podpořit s požadavkem výrazně delšího přechodného období. Čas na zajištění dostatečných zásob proudících Transalpinským ropovodem TAL z jihu Evropy si vyžádala i česká vláda.
Český premiér Petr Fiala (ODS) považuje návrh výjimky pro Českou republiku za dobrý směr jednání. Odmítl ale komentovat a „předjímat konečnou podobu“, protože vyjednávání stále probíhá. „Jsem přesvědčena, že tenhle balík zavedeme. Pokud to potrvá o den déle, potrvá to o den déle, ale posunuli jsme se správným směrem,“ prohlásila v pátek předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová.
Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) by Česko mohlo mít zajištěné dostatečné dodávky ropy z jiných než ruských zdrojů do konce roku 2024. Řeší především navýšení kapacity v Transalpinském ropovodu TAL. „My jsme v prvním kroku vyjádřili přesvědčení, že by se to dalo stihnout do konce roku 2024 a samozřejmě otázkou je, jak k tomu přistoupíme,“ uvedl.
Cílem nově navrhovaných sankcí je stejně jako v případě předchozích postihů omezit možnosti režimu Vladimira Putina pokračovat v agresi proti Ukrajině. Právě z exportu ropy má Moskva značné příjmy, surovina v minulých letech tvořila čtvrtinu veškerého ropného importu do unijních zemí.
Německo Ukrajině dodá sedm houfnic
Německo dodá Ukrajině sedm samohybných houfnic PzH 2000. Německá ministryně obrany Christine Lambrechtová to oznámila po jednání v Sliači na Slovensku. Během setkání se slovenským ministrem obrany Jaroslavem Naďem řekla, že houfnice posílí dodávku pěti těchto zbraní, které Ukrajině slíbilo Nizozemsko.
Německý tisk už na konci dubna informoval, že vláda kancléře Olafa Scholze o poskytnutí několika houfnic PzH 2000 Ukrajině uvažuje. Berlín dlouho dodávky těžkých zbraní Kyjevu odmítal, svůj postoj ale na konci dubna změnil po sílící kritice.
Samohybné houfnice PzH 2000, které jsou schopné zasáhnout cíle až ve vzdálenosti čtyřiceti kilometrů, patří mezi nejsilnější dělostřelecké zbraně německé armády. Jsou určeny k palebné podpoře pozemních vojsk, k boji s dělostřelectvem protivníka i k ničení obranných pozic protivníka.
„Budeme dále podporovat Ukrajinu tím, že dodáme samohybné houfnice,“ řekla Lambrechtová na společné tiskové konferenci se svými kolegy z Nizozemska a Slovenska. Německo a Nizozemsko v rámci zmíněného bojového uskupení umístily na Slovensku systémy protivzdušné obrany Patriot. Bratislava v návaznosti darovala Ukrajině systém S-300. Podle Nadě by Slovensko mohlo darovat Kyjevu i jinou techniku, i za tu by ale chtělo náhradu.
Podle slovenského listu Denník N má Bratislava zájem o získání použitých německých tanků výměnou za to, že Slovensko svých třicet tanků T-72 ze sovětské éry dá Ukrajině. Tanky T-72 poslalo na Ukrajinu Polsko, podle dostupných informací také Česko a podobný krok chystá Slovinsko.
RB OSN přijala první prohlášení k Ukrajině od začátku ruské invaze
Rada bezpečnosti OSN jednomyslně přijala své první prohlášení od zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Vyjádřila v něm silnou podporu snahám generálního tajemníka Antónia Guterrese najít mírové řešení. Text, který podpořilo i Rusko, nepoužívá slova válka, konflikt ani invaze. Prohlášení RB OSN se přijímají na základě konsensu. Stručný text, který byl přijat v pátek, vypracovaly Norsko a Mexiko.
„Rada bezpečnosti vyjadřuje hluboké znepokojení s ohledem na zachování míru a bezpečnosti na Ukrajině,“ uvádí se v něm. „Rada bezpečnosti připomíná, že všechny členské státy se podle Charty OSN zavázaly řešit své mezinárodní spory mírovými prostředky,“ pokračuje text. Rada bezpečnosti generálního tajemníka zároveň vyzývá, aby ji o vývoji informoval.
Rusko, které svůj útok na Ukrajinu označuje za speciální vojenskou operaci, 25. února vetovalo návrh rezoluce RB OSN, jež by ruskou invazi odsoudila. Čína, Spojené arabské emiráty a Indie se hlasování zdržely. K tomu, aby byla rezoluce přijata, je zapotřebí devět hlasů a žádné veto stálých členů, tedy USA, Ruska, Číny, Francie a Velké Británie.
Valné shromáždění OSN, které má 193 členů a kde žádná země nemá právo veta, mezitím drtivou většinou přijalo dvě rezoluce, což dokládá, že se Moskva ocitá v diplomatické izolaci. Tyto rezoluce jsou sice nezávazné, ale mají politickou váhu.
Valné shromáždění v rezolucích odsoudilo ruskou agresi proti Ukrajině, vyzvalo ruské jednotky, aby se stáhly, a požadovalo zajištění ochrany civilistů. Rezoluce zároveň viní Rusko z humanitární krize na Ukrajině.
