Mimořádné zasedání Valného shromáždění OSN po více než dvoudenní rozpravě přijalo poměrem 141 ku pěti hlasům rezoluci, v níž ostře odsuzuje ruskou invazi na Ukrajinu, požaduje okamžité ukončení bojů a stažení ruských vojáků. Hlasování se zdrželo 35 států včetně Číny. Naprostá většina delegátů členských zemí přivítala výsledek hlasování potleskem vstoje. Podle zahraničních agentur bylo cílem rezoluce ukázat nynější diplomatickou izolaci Ruska na mezinárodní scéně.
Mimořádnou schůzi svolala Rada bezpečnosti, v níž se nepodařilo podobnou rezoluci prosadit kvůli vetu Ruska. Rezoluce Valného shromáždění nejsou právně závazné a mají pouze politickou sílu, podle řady expertů je však hlasování odrazem nynějšího postoje většiny světa vůči ruské agresi.
Valné shromáždění v rezoluci požaduje, „aby Ruská federace okamžitě přestala používat sílu na Ukrajině a zdržela se jakýchkoliv dalších ilegálních výhrůžek nebo používání síly proti jakémukoliv členskému státu (OSN)“. Rezoluce rovněž odsuzuje nedělní rozkaz ruského prezidenta Vladimira Putina, jímž uvedl jaderné síly své země do vyššího stupně pohotovosti.
Návrh rezoluce s názvem „Agrese vůči Ukrajině“ vypracovaly státy EU ve spolupráci s Kyjevem. Text rovněž kritizuje zapojení Minsku do konfliktu a volá po bezpodmínečném zaručení přístupu humanitární pomoci na Ukrajinu.
Čína, Indie či Jižní Afrika se zdržely
Proti hlasovalo pět států, a to Rusko, Sýrie, Bělorusko, Eritrea a Severní Korea. Kromě Číny se zdržely Alžírsko, Angola, Arménie, Bangladéš, Bolívie, Burundi, Středoafrická republika, Kongo, Kuba, Salvador, Rovníková Guinea, Indie, Írán, Irák, Kazachstán, Kyrgyzstán, Laos, Madagaskar, Mali, Mongolsko, Mozambik, Namibie, Nikaragua, Pákistán, Senegal, Jižní Afrika, Jižní Súdán, Srí Lanka, Súdán, Tádžikistán, Uganda, Tanzanie, Vietnam a Zimbabwe.
Dalších dvanáct zemí (Ázerbájdžán, Burkina Faso, Kamerun, Svazijsko, Etiopie, Guinea, Guinea-Bissau, Maroko, Togo, Turkmenistán, Uzbekistán a Venezuela) se hlasování neúčastnilo.
Valné shromáždění OSN se sešlo k mimořádné schůzi teprve pojedenácté od roku 1950. Svolání mimořádného jednání umožňuje rezoluce z roku 1950, podle níž RB OSN kvůli neshodám mezi svými stálými členy může v situaci ohrožení mezinárodního míru a bezpečnosti svěřit věc Valnému shromáždění, které pak dostane možnost doporučit kolektivní opatření, a to včetně použití ozbrojených sil.
Kyslycja: Cílem Ruska je genocida
Před Valným shromážděním vystoupil i ukrajinský velvyslanec při OSN Serhij Kyslycja. Cílem Ruska podle něj není jen okupace, ale genocida. „Sedmého a osmého března bude přednesena zpráva o boji s genocidou, řízení Ukrajina versus Ruská federace. Mezinárodní trestní soud se rozhodl postupovat proti nevyprovokované eskalaci ze strany Ruska a rozhodl, že se dále páchají zločiny patřící do jeho jurisdikce. To ukazuje, že agresoři se nadále dopouštějí zločinů proti lidskosti a válečných zločinů.“
„Pokud bude tolerován tento postup, bude se šířit dál a dál. Návrh rezoluce je určen k tomu, aby byla zbudována zeď, která zastaví agresi a nedovolí jí rozvíjet se dále. Tato zeď má chránit vás všechny, zejména mladší generace,“ prohlásil Kyslycja.
Pokračoval slovy, ve kterých zúčastněné delegáty vyzval k hlasování proti Rusku. „Vážení delegáti, hlasováním dnes také potvrdíte, že vaše země jsou angažovány ve prospěch Charty OSN. Po hlasování vás, velvyslanci a představitelé, vyzývám, abyste se zastavili u indonéského stánku a podepsali malou modrou knihu. Je to malý dokument globální velikosti. Každý podpis země, která hlasovala pro, bude historickým potvrzením Charty.“
„Je velmi důležité se podepsat pod Chartu v době míru, ale je povinností potvrdit Chartu a její platnost v době války. Když se zastavíte v indonéském stánku, potvrdíte tuto angažovanost a kniha bude potom předána generálnímu tajemníkovi. V každém jednotlivém momentu generální tajemník dostane inspiraci od naprosté většiny zastoupených zemí, které nadále věří v OSN a v její Chartu,“ řekl ve svém projevu velvyslanec.
