Konflikt

Při střetu mezi komunitami na východě afrického Čadu bylo v sobotu zabito nejméně 42 osob. V neděli to napsala agentura AFP s odvoláním na zástupce vlády, podle nějž se lidé pohádali kvůli studni. Střety mezi zemědělci a pastevci si v zemi v letech 2021 až 2024 podle nevládní organizace ICG vyžádaly více než tisíc mrtvých a dva tisíce zraněných.

Americká námořní blokáda sice v nadcházejících týdnech sníží íránskou produkci ropy, avšak tvrzení o pádu tamní ekonomiky jsou předčasná, píše agentura AFP s odvoláním na komentáře analytiků. Oblastní velitelství ozbrojených sil Spojených států na Blízkém východě (CENTCOM) ve čtvrtek uvedlo, že USA od začátku své blokády přiměly 31 lodí, převážně ropných tankerů, změnit kurz a navrátit se do přístavů. Většina z lodí podle prohlášení pokyny následovala.

Státy Perského zálivu zvažují, jak co nejrychleji obejít Hormuzský průliv. Podle expertů je nejpravděpodobnější variantou rozšíření stávajících terminálů v regionu a ropovodů v Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech (SAE). Pomoci by mohlo i oživení zastaralých přeshraničních sítí či budování nových koridorů. Překážek je ale celá řada – od miliardových nákladů přes časovou obtížnost až po nutnost překonat vzájemné sváry. Ani dostat ropu do Rudého moře přitom nemusí znamenat výhru.

Desetidenní příměří z velké části zastavilo válku mezi Izraelem a teroristickým Hizballáhem podporovaným Íránem, která se vyvinula z konfliktu mezi Spojenými státy a Teheránem. Libanonci, kteří byli nuceni uprchnout ze svých domovů, se vracejí, aby zkontrolovali škody, které ostřelování na jejich domech způsobilo. Odklízejí trosky, pátrají po obětech a pohřbívají mrtvé. Současně si však kladou otázku – co když se válka za deset dní vrátí?

Súdánská občanská válka mezi armádou a polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF) trvá už tři roky. Kromě masakrů civilistů a etnického násilí s náznaky genocidy spustila nejhorší humanitární krizi světa. Každý čtvrtý Súdánec uprchl z domova, upozornila organizace OSN, která mluví o „opuštěné krizi“. Katastrofální situaci teď umocnil blízkovýchodní konflikt, jenž vedl k prudkému zdražování jídla a paliv. Pomoc hladovějícím Súdáncům tak vázne.

Íránské ozbrojené síly varovaly, že v případě pokračující americké blokády íránských přístavů zablokují Ománské a Rudé moře. Píše to agentura AFP. Pentagon v následujících dnech vyšle na Blízký východ dalších asi šest tisíc vojáků, uvedl deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké činitele. Spojené státy zatím nevyjádřily souhlas s prodloužením příměří s Íránem, sdělil médiím vysoký představitel USA.

Japonsko snižuje úroveň vzájemných vztahů s Pekingem a připravuje se na vzájemný konflikt. V každoroční zprávě o diplomacii označuje Tokio Čínu nově pouze za důležitého souseda. Argumentuje tím, že Peking zesiluje jednostranný nátlak, například se snaží znepřístupnit klíčové suroviny. Dokument zmiňuje i incidenty s čínskými stíhačkami ve vzdušném prostoru. Japonsko proto na svém území rozmisťuje rakety a další zbraně.

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.

Izraelský zákon rozšiřující trest smrti na terorismus vyvolal ve světě vlnu kritiky. Humanitární organizace jej považují za další diskriminační politiku a snahu o dehumanizaci Palestinců. Experti mluví o porušení mezinárodního práva a varují před formalizací paralelních právních systémů. Izraelská vláda tvrdí, že legislativa je nutná k odstrašení útočníků a zajištění bezpečnosti.

Vzdušné údery nigerijského letectva na severovýchodě země v sobotu zabily desítky lidí, píše agentura AFP s odkazem na obyvatele a lidskoprávní skupinu Amnesty International (AI). Zdroje se rozcházejí, pokud jde o přesnou bilanci obětí. Zatímco AI na síti X informovala o nejméně stovce mrtvých a 35 těžce zraněných, místní představitel hovořil o dvou stech mrtvých a zraněných.

S reakcí na dopis prezidenta Petra Pavla vyčkává premiér Andrej Babiš (ANO) na pondělí. Aktuálně je totiž premiér na dovolené. Pavel Babišovi napsal, že na letním summitu NATO hodlá být v čele české delegace. O účast na jednání v Ankaře se přou zástupci vlády s Hradem poslední týdny. Vyostřil se tak konflikt mezi hlavou státu a ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé). Ten mluví o umanutosti prezidenta. Pavel argumentuje ústavou a zvyklostmi.

Maximální ceny pohonných hmot určované státem v pátek oproti čtvrtku klesnou o koruny. Litr nafty bude nejvýše za 45,20 koruny, litr benzinu za 41,77 koruny. Maximální cena nafty stanovená na pátek je nižší, než za jakou ji většina prodejců paliv nakoupila, tvrdí Unie nezávislých petrolejářů. Ceny ropy se po středečním prudkém poklesu vrátily k růstu, zůstávají ale pod sto dolary za barel.

Americký prezident Donald Trump vulgárně pohrozil Teheránu útoky na íránské elektrárny a mosty, pokud neuvolní Hormuzský průliv. Vyjádřil se tak na své síti Truth Social. V rozhovoru se stanicí Fox News dodal, že dohoda s Íránem v pondělí je možná a že Teherán vyjednává. V sobotu šéf Bílého domu prohlásil, že Írán má 48 hodin na uzavření dohody nebo uvolnění průlivu klíčového pro přepravu ropy a plynu z Perského zálivu, jinak se podle něj na tuto blízkovýchodní zemi snese peklo.

Kdo má v rukou zbraně, ať je složí, kdo má moc vyvolat války, ať se rozhodne pro mír, apeloval papež Lev XIV. při kázání Urbi et orbi (Městu a světu). Kritizoval lhostejnost vůči válkám a mrtvým, které konflikty způsobují. Vyzval k modlitbám za mír v sobotu 11. dubna.

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí v sobotu popřel, že by Írán odmítal jednat v Islámábádu o zastavení bojů. V pátek přitom deník The Wall Street Journal napsal, že snahy zorganizovat rokování mezi Íránem a USA v pákistánské metropoli se dostaly na mrtvý bod. Arakčí prohlásil, že Íránu záleží na dojednání definitivního konce války, která začala americkými a izraelskými údery na jeho území. Írán má již jen 48 hodin na uzavření dohody nebo uvolnění Hormuzského průlivu, jinak se na něj snese peklo, uvedl později v sobotu prezident USA Donald Trump.

Spojené státy poprvé od začátku války ztratily nad Íránem svůj bojový letoun. Podle nejmenovaných amerických zdrojů, které v pátek citují americká média, byl sestřelen stroj F-15E. Írán uvádí, že zničil modernější F-35. Stanice CBS News a CNN s odkazem na své zdroje kolem 18:00 SELČ uvedly, že se silám USA podařilo zachránit jednoho člena posádky. Letoun F-15E má obvykle na palubě pilota a operátora zbraňových systémů. The New York Times v pátek večer informovaly s odkazem na dva zdroje o zřícení dalšího amerického letounu v Perském zálivu, jehož pilot byl údajně zachráněn.

Ceny ropy ve čtvrtek prudce rostou. Reagují na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy budou dál útočit na Írán. Trump zároveň neuvedl konkrétní časový harmonogram ukončení války, což vyvolalo obavy investorů z trvalého narušení ropných dodávek. Přes den komodita dále zdražovala a americká lehká ropa WTI překonala hranici 110 dolarů za barel.

Írán nebyl hrozbou v minulosti a není jí ani nyní, uvádí íránský prezident Masúd Pezeškján ve vzkazu americkému lidu. Ten íránská média zveřejnila ve středu večer. V textu, o kterém informují mezinárodní média, se Pezeškján nijak nevyjadřuje k výroku amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Írán požádal USA o příměří.

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.

Spojené státy útoky na Írán ukončí během dvou nebo tří týdnů, řekl během brífinku v Bílém domě americký prezident Donald Trump. Uvedl, že jeho cílem bylo to, aby Írán nemohl mít jaderné zbraně, a toho podle něho bylo údajně dosaženo, píše BBC. Americký ministr zahraničí Marco Rubio v rozhovoru pro Fox News varoval, že USA budou muset po skončení současné války proti Íránu přehodnotit své vztahy s NATO. Ve středu večer místního času (ve čtvrtek nad ránem SELČ) Trump pronese projev k národu týkající se války v Íránu, oznámil Bílý dům.

Rozšiřování „nárazníkové zóny“ vyvolává mezi Libanonci obavy z dlouhodobé okupace ze strany Izraele, jež by mohla prohloubit nestabilitu už tak křehkého státu. Arabská média mluví o „gazafikaci“ jižního Libanonu ve smyslu masivního vysídlování a demolic. Izraelský ministr obrany Jisra’el Kac pohrozil, že všechny jiholibanonské vesnice v pohraniční oblasti budou srovnány se zemí po vzoru Gazy, aby byl sever Izraele „bezpečný“. Někteří experti ale varují, že snahy odzbrojit Hizballáh silou mohou teroristy paradoxně posílit, případně spustit občanskou válku.

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.