Konflikt

Radikální izraelští osadníci napadli podle agentury Reuters na okupovaném Západním břehu skupinu Palestinců. Jedenáct z nich zranili, mezi nimi i novinářku a fotografa Reuters. V ulicích židovského státu mezitím pokračují protesty proti vládě Benjamina Netanjahua.

Ve světě bují byznys se žoldnéři. Oblibě se těší zejména kolumbijští veteráni, kteří mají mnohaletou bojovou praxi z vlasti. Stovky Kolumbijců se zapojily do konfliktu v Súdánu na straně Jednotek rychlé podpory (RSF). Jejich úkolem je i výcvik dětských vojáků. Podle Chartúmu vyslaly Kolumbijce do války Spojené arabské emiráty (SAE). Podle médií tak činí pomocí sítě soukromých bezpečnostních firem. Abú Dhabí to popírá.

Rozhovory mezi Pákistánem a Afghánistánem o trvalém příměří selhaly. Podle agentury AFP to oznámil Islámábád, který zároveň pohrozil Talibanu zničením, pokud to bude nutné. Vzájemné střety si už vyžádaly desítky mrtvých.

Ukrajina bude potřebovat evropskou finanční podporu ještě dva nebo tři roky, aby se mohla bránit proti ruským invazním silám. Podle agentury AFP to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s odkazem na návrh Evropské komise ohledně uvolňování zmrazených ruských aktiv na pomoc Kyjevu.

Současná situace v Súdánu je podle OSN alarmující. Podle úřadu Spojených národů pro lidská práva (OHCR) se polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) dopustily hromadných mimosoudních poprav na civilistech, kteří se pokoušeli utéct z města Fášir. Mezi oběťmi mají být i humanitární pracovníci. Zároveň roste i riziko etnicky motivovaných násilností.

Deset měsíců po pádu diktátora Bašára Asada se syrští váleční uprchlíci vracejí do vlasti. Domů jich zatím zamířilo kolem milionu. Nejvíc se jich vrátilo ze sousedního Turecka – přes 500 tisíc, celkem jich tam odešly přibližně tři miliony. Celkem od roku 2011 před konfliktem do zahraničí uteklo šest milionů Syřanů. Za léta v exilu jim propadly pasy, bez kterých se nemohou vrátit, což jim pomáhají vyřešit právní kanceláře. S řadou problémů se potýká i jejich domovina. V Sýrii zcela neskončilo násilí proti menšinám, ekonomika balancuje na hraně kolapsu, jih sužuje sucho a mezinárodní sankce brzdí obnovu země.

Organizace Strana kurdských pracujících (PKK), která čtyři desetiletí vedla ozbrojený boj s tureckou armádou za práva Kurdů a letos v květnu oznámila ukončení své činnosti, uvedla, že stahuje všechny své jednotky z Turecka na sever Iráku. Informovala o tom v neděli kurdská tisková agentura Firat (ANF).

Premiéři Thajska a Kambodže Anutin Čánvirakun a Hun Manet v neděli podepsali dohodu o příměří, která má zajistit trvalý klid zbraní po červencovém přeshraničním konfliktu. Americký prezident Donald Trump, který dohodu pomohl vyjednat a byl u jejího podpisu, následně s oběma zeměmi podepsal úmluvy usnadňující vzájemný obchod a výměnu kritických surovin s USA, informovaly tiskové agentury.

Evropské země připravují společně s Ukrajinou dvanáctibodový návrh na ukončení ruské invaze na stávající bojové linii, informovala v úterý s odvoláním na své zdroje agentura Bloomberg s tím, že na plnění plánu by měl dohlížet mírový výbor pod předsednictvím amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Kolumbijský odvolací soud zrušil rozsudek nad bývalým prezidentem země Álvarem Uribem za podvod a braní úplatků v případu údajného ovlivňování svědků, uvedla agentura Reuters. Exprezident byl v této kauze letos v srpnu odsouzen ke dvanácti letům domácího vězení. Podle odvolacího soudu měl původní verdikt nedostatky a postrádal komplexní zhodnocení případu. O novém trestu pro Uribeho, který stál v čele země v letech 2002 až 2010, ještě není rozhodnuto. Bývalá hlava státu obvinění odmítá.

Na mezinárodní konferenci Forum 2000, která se koná v Praze, v pondělí vystoupil se svým projevem český prezident Petr Pavel. Hovořil o bezpečnostní hrozbě představované Ruskem. To chce podle Pavla Evropu krok za krokem zničit. „Rusko představuje zásadní hrozbu evropské svobodě, bezpečnosti a demokracii,“ domnívá se prezident. Kromě něho se akce účastní třeba také bývalá gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová.

Čína vylepšuje prostředky pro možný překvapivý útok, tvrdí v novém dokumentu tchajwanské ministerstvo obrany. Peking podle něj nasadil „kybernetickou armádu“ a snaží se podkopat důvěru v demokratickou vládu. Asijská velmoc používá vůči Tchaj-wanu strategii hybridní „války bez obětí“ a snaží se ho ovládnout bez zahájení totální invaze, napsal web Geopolitical Monitor. Peking oficiálně tvrdí, že chce mírové znovusjednocení.

Súdánští rebelové mají k dispozici moderní zbraně včetně dronů, protiletadlových střel a raketových systémů země-vzduch, nejspíš čínské výroby. Píše to list The Washington Post (WP). Jednotky rychlé podpory (RSF) nyní obléhají dárfúrskou metropoli Fášir a v červnu dobyly klíčový „trojúhelník“ na hranici s Egyptem a Libyí, pouštní oblasti, kde se pašují drogy a zlato. Krvavou občanskou válku tiše přiživují zahraniční aktéři včetně Spojených arabských emirátů.

Český prezident Petr Pavel vystoupil s projevem na Valném shromáždění OSN v New Yorku. V úvodu své řeči zdůraznil, že OSN je organizací, která položila základy pro lepší a humánnější svět. Jde podle něj také o jedinou instituci, která umožňuje čelit globálním krizím dialogem. Prezident se vyjádřil i k ruské válce na Ukrajině. „Zintenzivnění ekonomického tlaku na Rusko je jediný způsob, jak agresora přivést k vyjednávacímu stolu,“ míní.

Páteční narušení estonského vzdušného prostoru ruskými stíhačkami MiG-31 bylo záměrem, shodují se odborníci, kteří incident okomentovali pro ČT24. Jan Šír z Institutu mezinárodních studií ho označil za mimořádně závažný. Bezpečnostní analytik Milan Mikulecký podotýká, že je nutné na provokace odpovídat rozhodněji. Zbyněk Dubský z Fakulty mezinárodních vztahů VŠE v Praze ovšem upozorňuje, že je potřeba brát v potaz různé eskalační scénáře, které by mohly při tvrdé odpovědi nastat.

Při útoku dronu vyslaného polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF) na mešitu v uprchlickém táboře Abú Šúk v západosúdánském Dárfúru zahynulo nejméně 75 lidí, napsala agentura AFP s odvoláním na aktivisty z tábora. Útok se stal na pozadí snahy RSF o dobytí Fašíru – posledního města v oblasti, které nemá pod kontrolou. RSF, která je obviňována z genocidy, by v případě úspěchu mohla ještě eskalovat spirálu násilí na civilistech, varuje OSN.

Řidič tramvaje Daniel Bejvl, který podle státní zástupkyně napadl a hanobil Ukrajince, ve středu popřel u soudu vinu. Připustil pouze, že ve vypjaté situaci řekl cestujícím s malým dítětem, že nemají právo být v Česku. Své vystupování označil za osobní zkrat, kterého lituje. Za výtržnictví a za hanobení národa hrozí třicetiletému muži až dvouleté vězení.

Americký prezident Donald Trump je připraven uvalit zásadní sankce na Rusko, pokud tak učiní všechny státy Severoatlantické aliance a pokud přestanou kupovat ruskou ropu. Válka pak skončí rychle, napsal na sociální síti Truth Social. Pokud NATO neučiní, jak Trump chce, tak podle něj jen plýtvá jeho časem.

Ruský útok na Doněckou oblast si podle ukrajinských úřadů vyžádal 24 obětí. Prezident země Volodymyr Zelenskyj předtím na Telegramu informoval o dvou desítkách mrtvých. Úder podle něj mířil na civilní obyvatele. Zdůraznil, že svět „nesmí mlčet a takové útoky nesmějí zůstat bez odezvy“.

Španělský premiér Pedro Sánchez v pondělí ráno oznámil, že jeho vláda zesílí tlak na Izrael. Dění v Pásmu Gazy pak označil za genocidu. V televizním projevu Sánchez řekl, že jeho země zakáže vstup na své území Izraelcům zapojených do bojů na palestinském území, které označuje za vyhlazování Palestinců, a vyhlásí na židovský stát zbraňové embargo. Posílí také svou humanitární pomoc pro obyvatele Pásma a zvýší podporu Palestinské samosprávě.

Šéf Bílého domu Donald Trump usiluje o likvidaci venezuelských gangů a kartelů, které se dle něj podílí na pašování drog do USA. Z účasti na tom Washington viní i venezuelského vládce Nicoláse Madura. Odborníci z InSight Crime však upozorňují, že na pašování drog se autoritářský režim přímo nepodílí. Američané již zasáhli loď údajně napojenou na gang Tren de Aragua, dle Bílého domu budou údery pokračovat.

Čína a Indie jsou odhodlané prohloubit vzájemnou spolupráci a vyřešit pohraniční spory, shodli se podle agentury AP na nedělním jednání v severočínském přístavním městě Tchien-ťin čínský prezident Si Ťin-pching a indický premiér Naréndra Módí. Ten je v Číně poprvé po sedmi letech.

Kolumbie čelí nárůstu násilí. Na svědomí jej mají zejména odpadlíci z bývalé guerilly Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC), již nepřijali mírovou dohodu z roku 2016, a další ozbrojené skupiny. Vláda prvního levicového prezidenta Gustava Petra se s těmito skupinami neúspěšně snažila vyjednávat v rámci politiky totálního míru (Paz Total). Nyní chce Petro některé ze skupin označit za mezinárodní teroristické organizace. Násilí narůstá před parlamentními a prezidentskými volbami na jaře 2026.

Šéf libanonského teroristického hnutí Hizballáh Naím Kásim prohlásil, že rozhodnutí Bejrútu o odzbrojení skupiny by mohlo vést k občanské válce. Zopakoval také, že Hizballáh odmítá předat zbraně v době, kdy židovský stát dál útočí na libanonské území. Libanonský premiér Naváf Salám označil Kásimovy výroky za nepřijatelné.