Konflikt

Kambodža o víkendu uzavřela své hraniční přechody s Thajskem. To následně zavedlo noční zákaz vycházení v jihovýchodní provincii Trát. Boje se totiž rozšířily do pobřežních oblastí sporné části pohraničí, píše agentura Reuters.

Thajské ministerstvo obrany oznámilo, že nové střety na hranici s Kambodžou si vyžádaly životy čtyř thajských vojáků, napsala agentura AFP. Boje pokračují navzdory prohlášení prezidenta USA Donalda Trumpa ohledně pátečního příměří.

Mezi Thajskem a Kambodžou zatím nebylo uzavřeno žádné příměří, boje pokračují, řekl americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi thajský premiér Anutin Čánvirakun. Trump ale krátce poté oznámil, že telefonoval s vedoucími představiteli obou zemí a ti souhlasili, že s platností od pátku zastaví veškerou střelbu.

Thajská armáda uvedla, že při těžkých bojích mezi Thajskem a Kambodžou v blízkosti společné hranice obou zemí byli zabiti tři thajští civilisté. Jsou to první thajské civilní oběti od nedělního obnovení bojů. Představitelé obou zemí ve čtvrtek očekávají telefonát amerického prezidenta Donalda Trumpa, který si myslí, že konflikt dokáže zastavit.

Obnovené střety mezi armádami Thajska a Kambodže od neděle vyhnaly z domovů na obou stranách společné hranice přes půl milionu lidí, s odvoláním na úřady to napsala agentura AFP. Nový konflikt zemí, které po pětidenním ozbrojeném konfliktu v červenci uzavřely příměří, si dosud vyžádal nejméně jedenáct mrtvých, čtyři thajské vojáky a sedm kambodžských civilistů.

Americký prezident Donald Trump a prezidenti Rwandy Paul Kagame a Konžské demokratické republiky Félix Tshisekedi ve čtvrtek ve Washingtonu podepsali mírovou dohodu, která má ukončit konflikt mezi oběma zeměmi, píše agentura AFP. Dlouholeté násilí ve východním Kongu, kde konžská armáda bojuje proti ozbrojeným skupinám, z nichž některé podporuje sousední Rwanda, je dalším z významných konfliktů, které se Trumpova administrativa snaží urovnat.

Napětí v oblasti Afrického rohu rychle stoupá. Etiopie zintenzivnila úsilí o znovuzískání přístupu k Rudému moři a hrozí Eritreji obsazením přístavu Assab. Sousední zemi zároveň obviňuje z podpory rebelů a snah o obnovení občanské války. Eritrea, jedna z nejbrutálnějších diktatur světa, to odmítá. A varuje Addis Abebu před překročením „červené linie“.

Indie zdvojnásobila bezpečnostní opatření v oblasti Siligurského koridoru, který je považován za její „Achillovu patu“, a hromadí síly podél východní hranice. Nové Dillí tak reaguje na vojenské aktivity Číny a Bangladéše a sbližování Dháky s Islámábádem i Pekingem. Zájem o zajištění strategické oblasti ještě vzrostl po nedávném výbuchu v Dillí.

Charita Roye Tohmého v Libanonu bojuje s chudobou a pomáhá v zemi se vším, na co tamní úřady samy nestačí. Potřebným například poskytuje bezplatné služby praktického lékaře. Její dobrovolníci zřídili vlastní charitativní kliniku a do země rovněž přivážejí léky od dárců ze zahraničí – často se jedná už o načatá balení. S povděkem si i pro ně přicházejí lidé, kteří ještě před pár lety žili na podobné úrovni jako průměrní Východoevropané. Poslední ranou v řadě krizí byla pro Libanon válka proti Izraeli, do které celou zemi svou agresí zatáhlo šíitské hnutí Hizballáh. Konflikt skončil v roce 2024 křehkým příměřím.

Ukrajina během noci na úterý opět čelila rozsáhlému ruskému útoku podniknutému za pomoci bezpilotních letounů, střel s plochou dráhou letu a raket. V Kyjevě byly slyšet výbuchy, v obytných budovách o deseti a 22 podlažích vypukly požáry, píší média. V ukrajinské metropoli přišlo o život nejméně sedm lidí a další utrpěli zranění, informovaly ukrajinské úřady.

Venezuela zahájila v reakci na koncentraci amerických válečných lodí v Karibiku masivní mobilizaci. Režim autoritáře Nicoláse Madura nechal v zemi rozmístit tisíce raket. Caracas disponuje hlavně zastaralými zbraněmi, které by mu v možném konfliktu s USA zřejmě příliš nepomohly. Venezuela tak plánuje v případě útoku zahájit partyzánskou válku či zasít chaos, zjistila agentura Reuters.

Radikální izraelští osadníci napadli podle agentury Reuters na okupovaném Západním břehu skupinu Palestinců. Jedenáct z nich zranili, mezi nimi i novinářku a fotografa Reuters. V ulicích židovského státu mezitím pokračují protesty proti vládě Benjamina Netanjahua.

Ve světě bují byznys se žoldnéři. Oblibě se těší zejména kolumbijští veteráni, kteří mají mnohaletou bojovou praxi z vlasti. Stovky Kolumbijců se zapojily do konfliktu v Súdánu na straně Jednotek rychlé podpory (RSF). Jejich úkolem je i výcvik dětských vojáků. Podle Chartúmu vyslaly Kolumbijce do války Spojené arabské emiráty (SAE). Podle médií tak činí pomocí sítě soukromých bezpečnostních firem. Abú Dhabí to popírá.

Rozhovory mezi Pákistánem a Afghánistánem o trvalém příměří selhaly. Podle agentury AFP to oznámil Islámábád, který zároveň pohrozil Talibanu zničením, pokud to bude nutné. Vzájemné střety si už vyžádaly desítky mrtvých.

Ukrajina bude potřebovat evropskou finanční podporu ještě dva nebo tři roky, aby se mohla bránit proti ruským invazním silám. Podle agentury AFP to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s odkazem na návrh Evropské komise ohledně uvolňování zmrazených ruských aktiv na pomoc Kyjevu.

Současná situace v Súdánu je podle OSN alarmující. Podle úřadu Spojených národů pro lidská práva (OHCR) se polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) dopustily hromadných mimosoudních poprav na civilistech, kteří se pokoušeli utéct z města Fášir. Mezi oběťmi mají být i humanitární pracovníci. Zároveň roste i riziko etnicky motivovaných násilností.

Deset měsíců po pádu diktátora Bašára Asada se syrští váleční uprchlíci vracejí do vlasti. Domů jich zatím zamířilo kolem milionu. Nejvíc se jich vrátilo ze sousedního Turecka – přes 500 tisíc, celkem jich tam odešly přibližně tři miliony. Celkem od roku 2011 před konfliktem do zahraničí uteklo šest milionů Syřanů. Za léta v exilu jim propadly pasy, bez kterých se nemohou vrátit, což jim pomáhají vyřešit právní kanceláře. S řadou problémů se potýká i jejich domovina. V Sýrii zcela neskončilo násilí proti menšinám, ekonomika balancuje na hraně kolapsu, jih sužuje sucho a mezinárodní sankce brzdí obnovu země.

Organizace Strana kurdských pracujících (PKK), která čtyři desetiletí vedla ozbrojený boj s tureckou armádou za práva Kurdů a letos v květnu oznámila ukončení své činnosti, uvedla, že stahuje všechny své jednotky z Turecka na sever Iráku. Informovala o tom v neděli kurdská tisková agentura Firat (ANF).

Premiéři Thajska a Kambodže Anutin Čánvirakun a Hun Manet v neděli podepsali dohodu o příměří, která má zajistit trvalý klid zbraní po červencovém přeshraničním konfliktu. Americký prezident Donald Trump, který dohodu pomohl vyjednat a byl u jejího podpisu, následně s oběma zeměmi podepsal úmluvy usnadňující vzájemný obchod a výměnu kritických surovin s USA, informovaly tiskové agentury.

Evropské země připravují společně s Ukrajinou dvanáctibodový návrh na ukončení ruské invaze na stávající bojové linii, informovala v úterý s odvoláním na své zdroje agentura Bloomberg s tím, že na plnění plánu by měl dohlížet mírový výbor pod předsednictvím amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Kolumbijský odvolací soud zrušil rozsudek nad bývalým prezidentem země Álvarem Uribem za podvod a braní úplatků v případu údajného ovlivňování svědků, uvedla agentura Reuters. Exprezident byl v této kauze letos v srpnu odsouzen ke dvanácti letům domácího vězení. Podle odvolacího soudu měl původní verdikt nedostatky a postrádal komplexní zhodnocení případu. O novém trestu pro Uribeho, který stál v čele země v letech 2002 až 2010, ještě není rozhodnuto. Bývalá hlava státu obvinění odmítá.

Na mezinárodní konferenci Forum 2000, která se koná v Praze, v pondělí vystoupil se svým projevem český prezident Petr Pavel. Hovořil o bezpečnostní hrozbě představované Ruskem. To chce podle Pavla Evropu krok za krokem zničit. „Rusko představuje zásadní hrozbu evropské svobodě, bezpečnosti a demokracii,“ domnívá se prezident. Kromě něho se akce účastní třeba také bývalá gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová.

Čína vylepšuje prostředky pro možný překvapivý útok, tvrdí v novém dokumentu tchajwanské ministerstvo obrany. Peking podle něj nasadil „kybernetickou armádu“ a snaží se podkopat důvěru v demokratickou vládu. Asijská velmoc používá vůči Tchaj-wanu strategii hybridní „války bez obětí“ a snaží se ho ovládnout bez zahájení totální invaze, napsal web Geopolitical Monitor. Peking oficiálně tvrdí, že chce mírové znovusjednocení.

Súdánští rebelové mají k dispozici moderní zbraně včetně dronů, protiletadlových střel a raketových systémů země-vzduch, nejspíš čínské výroby. Píše to list The Washington Post (WP). Jednotky rychlé podpory (RSF) nyní obléhají dárfúrskou metropoli Fášir a v červnu dobyly klíčový „trojúhelník“ na hranici s Egyptem a Libyí, pouštní oblasti, kde se pašují drogy a zlato. Krvavou občanskou válku tiše přiživují zahraniční aktéři včetně Spojených arabských emirátů.