Konflikt

Americký prezident Donald Trump vulgárně pohrozil Teheránu útoky na íránské elektrárny a mosty, pokud neuvolní Hormuzský průliv. Vyjádřil se tak na své síti Truth Social. V rozhovoru se stanicí Fox News dodal, že dohoda s Íránem v pondělí je možná a že Teherán vyjednává. V sobotu šéf Bílého domu prohlásil, že Írán má 48 hodin na uzavření dohody nebo uvolnění průlivu klíčového pro přepravu ropy a plynu z Perského zálivu, jinak se podle něj na tuto blízkovýchodní zemi snese peklo.

Kdo má v rukou zbraně, ať je složí, kdo má moc vyvolat války, ať se rozhodne pro mír, apeloval papež Lev XIV. při kázání Urbi et orbi (Městu a světu). Kritizoval lhostejnost vůči válkám a mrtvým, které konflikty způsobují. Vyzval k modlitbám za mír v sobotu 11. dubna.

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí v sobotu popřel, že by Írán odmítal jednat v Islámábádu o zastavení bojů. V pátek přitom deník The Wall Street Journal napsal, že snahy zorganizovat rokování mezi Íránem a USA v pákistánské metropoli se dostaly na mrtvý bod. Arakčí prohlásil, že Íránu záleží na dojednání definitivního konce války, která začala americkými a izraelskými údery na jeho území. Írán má již jen 48 hodin na uzavření dohody nebo uvolnění Hormuzského průlivu, jinak se na něj snese peklo, uvedl později v sobotu prezident USA Donald Trump.

Spojené státy poprvé od začátku války ztratily nad Íránem svůj bojový letoun. Podle nejmenovaných amerických zdrojů, které v pátek citují americká média, byl sestřelen stroj F-15E. Írán uvádí, že zničil modernější F-35. Stanice CBS News a CNN s odkazem na své zdroje kolem 18:00 SELČ uvedly, že se silám USA podařilo zachránit jednoho člena posádky. Letoun F-15E má obvykle na palubě pilota a operátora zbraňových systémů. The New York Times v pátek večer informovaly s odkazem na dva zdroje o zřícení dalšího amerického letounu v Perském zálivu, jehož pilot byl údajně zachráněn.

Ceny ropy ve čtvrtek prudce rostou. Reagují na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy budou dál útočit na Írán. Trump zároveň neuvedl konkrétní časový harmonogram ukončení války, což vyvolalo obavy investorů z trvalého narušení ropných dodávek. Přes den komodita dále zdražovala a americká lehká ropa WTI překonala hranici 110 dolarů za barel.

Írán nebyl hrozbou v minulosti a není jí ani nyní, uvádí íránský prezident Masúd Pezeškján ve vzkazu americkému lidu. Ten íránská média zveřejnila ve středu večer. V textu, o kterém informují mezinárodní média, se Pezeškján nijak nevyjadřuje k výroku amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Írán požádal USA o příměří.

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.

Spojené státy útoky na Írán ukončí během dvou nebo tří týdnů, řekl během brífinku v Bílém domě americký prezident Donald Trump. Uvedl, že jeho cílem bylo to, aby Írán nemohl mít jaderné zbraně, a toho podle něho bylo údajně dosaženo, píše BBC. Americký ministr zahraničí Marco Rubio v rozhovoru pro Fox News varoval, že USA budou muset po skončení současné války proti Íránu přehodnotit své vztahy s NATO. Ve středu večer místního času (ve čtvrtek nad ránem SELČ) Trump pronese projev k národu týkající se války v Íránu, oznámil Bílý dům.

Rozšiřování „nárazníkové zóny“ vyvolává mezi Libanonci obavy z dlouhodobé okupace ze strany Izraele, jež by mohla prohloubit nestabilitu už tak křehkého státu. Arabská média mluví o „gazafikaci“ jižního Libanonu ve smyslu masivního vysídlování a demolic. Izraelský ministr obrany Jisra’el Kac pohrozil, že všechny jiholibanonské vesnice v pohraniční oblasti budou srovnány se zemí po vzoru Gazy, aby byl sever Izraele „bezpečný“. Někteří experti ale varují, že snahy odzbrojit Hizballáh silou mohou teroristy paradoxně posílit, případně spustit občanskou válku.

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.

Při dvou dronových útocích zemřelo ve středu v Súdánu nejméně 28 lidí, informovala ve čtvrtek agentura AFP s odkazem na své zdroje v místních nemocnicích. Jeden z dronů zasáhl trh ve městě Saráf Umra v Severním Dárfúru, zatímco druhý udeřil na dálnici v Kordofánu. Súdán sužuje téměř tři roky válečný konflikt mezi místní armádou a polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF). Kdo za středečními útoky stojí, však není dosud jasné.

Sokolovská uhelná letos plánuje vytěžit až o půl milionu tun uhlí více, než původně plánovala. K navýšení těžebního plánu společnost nutí zdražení zemního plynu v souvislosti s konfliktem na Blízkém východě. Právě na plyn přitom firma spoléhala po odklonu od těžby. Kvůli nestabilitě na trhu je nyní uhlí bezpečnější alternativou. K těžbě suroviny v dostatečném množství ale aktuálně chybějí kapacity.

Nedělní debata moderovaná Martinem Řezníčkem se věnovala především požáru haly LPP Holdingu v Pardubicích. Senátor a bývalý policejní prezident Martin Červíček (ODS) kritizoval výrok premiéra Andreje Babiše (ANO), podle něhož si mají firmy zajišťovat bezpečnost především samy, zatímco předseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) premiéra hájil a mluvil o nutnosti spolupráce. Šéf Pirátů Zdeněk Hřib označil Babišův výrok za nehorázný. Vládní zmocněnec Filip Turek (za Motoristy) odmítl, že by kabinet v oblasti bezpečnosti něco zásadního zanedbal. Hosté diskuse se věnovali také tomu, kdo má Česko zastupovat na červnovém summitu NATO.

Spojenci z NATO jsou podle amerického prezidenta Donalda Trumpa zbabělci, protože nechtějí pomoci Americe se znovuotevřením Hormuzského průlivu. Jednalo by se přitom o jednoduchý vojenský manévr, který by pro ně představoval jen malé riziko, míní Trump. Alianci bez USA označil za papírového tygra. NATO je obranná aliance. K uzavření Hormuzského průlivu vedl útok USA a Izraele na Írán.

Každodenní bombardování a všudypřítomné represe. Tak popisují běžní Íránci svůj život v zemi, která je už třetí týden ve válce s Izraelem a Spojenými státy. Miliony lidí opustily své domovy, další se bojí dlouhodobých ekonomických následků války. Naději postupně ztrácejí i podporovatelé změny režimu. Nepřejí si, aby z jejich země zbyly jen trosky.

Pákistánský ministr informací Attáulláh Tarár ve středu oznámil, že Pákistán kvůli muslimskému svátku íd al-fitr a s ohledem na prosbu Turecka a Saúdské Arábie pozastaví vojenské údery na cíle v Afghánistánu. Dočasný klid zbraní začne podle Tarára platit od středeční půlnoci a potrvá do půlnoci na 24. března. Příměří potvrdil později také mluvčí vlády afghánského Talibanu Zabiulláh Mudžáhid.

První analýza údajů od prodejců pohonných hmot neukazuje, že by čerpací stanice po začátku konfliktu v Íránu radikálně měnily své marže. Uvedlo to v úterý ministerstvo financí, které údaje o maržích od pondělí monitoruje. Podrobnější data bude mít úřad ve čtvrtek.

Izrael má podrobné plány nejméně na další tři týdny války, včetně dodatečných plánů do budoucna, sdělil podle agentur Reuters a AP mluvčí izraelské armády, podle něhož Jeruzalém zatím provedl na 7600 vzdušných úderů na cíle v Íránu. Další vlnu útoků zahájilo letectvo židovského státu v pondělí. Agentura AFP uvedla, že v centru Teheránu se ozývaly výbuchy. Armáda později oznámila, že útočila na íránský vesmírný program.

Ceny ropy v důsledku konfliktu na Blízkém východě pokračují v silném růstu. Mezinárodní agentura pro energii (IEA), která ve středu oznámila, že uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv, hovoří o největším narušení dodávek ropy v historii. Americký prezident Donald Trump podle agentury DPA plánuje, že surovinu uvolní z amerických strategických rezerv. Chce tak rostoucí ceny stabilizovat. Ty nicméně nakonec ve čtvrtek stouply na nejvyšší úroveň za bezmála čtyři roky.

Cena nafty v Česku za týden podle společnosti CCS stoupla o 5,79 koruny. Od konce února, kdy začala válka na Blízkém východě, stoupla o 7,79 koruny, jen za poslední den se zvýšila o šedesátník. Benzin zdražuje také, ale ne tak výrazně. Podle ministerstva financí se zatím neukazuje, že by prodejci pohonných hmot zneužívali konfliktu v Íránu k nepřiměřenému zvyšování marží.

Vědci poprvé spočítali, kolik emisí skleníkových plynů způsobil konflikt mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Tvrdí, že v souvislosti s konfliktem se do atmosféry uvolnilo asi 33 milionů tun oxidu uhličitého, což odpovídá celoročním emisím Jordánska.

Podle prezidenta USA Donalda Trumpa už Spojené státy vyřadily z provozu celkem dvacet osm íránských lodí, které jsou schopné pokládat miny. V úterý večer regionální velitelství amerických ozbrojených sil (CENTCOM) informovalo o zničení šestnácti minonosných plavidel u Hormuzského průlivu. Celkem dle Trumpa došlo ke zničení 58 íránských válečných lodí. Pokračující americko-izraelské údery na Írán přitom Trump znovu označil za „krátkou exkurzi“. V Íránu už podle něj „nezbylo prakticky nic“, na co by americká armáda mohla útočit.