Finanční podporu od Evropy potřebujeme ještě dva až tři roky, řekl Zelenskyj

Ukrajina bude potřebovat evropskou finanční podporu ještě dva nebo tři roky, aby se mohla bránit proti ruským invazním silám. Podle agentury AFP to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s odkazem na návrh Evropské komise ohledně uvolňování zmrazených ruských aktiv na pomoc Kyjevu.

„Zdůraznil jsem to všem evropským lídrům. Řekl jsem jim, že nebudeme bojovat celá desetiletí, ale musí ukázat, že po určitou dobu budou schopni poskytovat Ukrajině stabilní finanční podporu,“ řekl Zelenskyj podle AFP médiím. „A proto mají na mysli tento program – dva až tři roky,“ dodal.

Ukrajinská služba stanice BBC píše, že Zelenskyj tak okomentoval vyjádření polského premiéra Donalda Tuska, který v rozhovoru s listem The Times minulý týden řekl, že Ukrajina je připravena bojovat ještě dva až tři roky.

Zelenskyj nyní sdělil, že jeho tehdejší slova se netýkala prognóz co do délky války, ale strategie stabilní finanční podpory jeho vlasti ze strany partnerů, zejména prostřednictvím využití zmrazených ruských aktiv, napsala BBC. Podle ukrajinského lídra nyní evropští partneři pracují na programu finanční pomoci na dva až tři roky, aby zaručili udržitelnost podpor bez ohledu na politické změny.

Otazníky kolem ruských aktiv

Evropská komise před časem představila plán, který podle ní umožní využít zmrazená ruská aktiva v Evropě k financování takzvané reparační půjčky Kyjevu, aniž by tato aktiva byla zkonfiskována. Některé země mají ale proti tomuto postupu výhrady a množství otázek technického i právního rázu.

Unijní prezidenti a premiéři proto minulý týden na summitu odložili do prosince rozhodnutí o tom, zda mají být zmrazená ruská aktiva použita na pomoc Ukrajině. Největší výhrady měla Belgie, která se obávala možných právních rizik. Většina zmrazených ruských aktiv se nachází právě v Belgii, protože tam má své sídlo depozitář cenných papírů Euroclear.

Evropská rada se zároveň zavázala řešit naléhavé finanční potřeby Ukrajiny na období 2026 až 2027, včetně jejího vojenského a obranného úsilí. V této souvislosti vyzvala Evropskou komisi, aby co nejdříve předložila možnosti finanční podpory na základě posouzení finančních potřeb Kyjeva.

„Pokud válka skončí do měsíce, utratíme tyto peníze na obnovu. Pokud neskončí do měsíce, ale po nějaké době, pak je utratíme za zbraně. Nemáme prostě jinou možnost,“ řekl dále Zelenskyj podle AFP. Podle BBC také uvedl, že otázka zmrazených ruských aktiv je velmi důležitá pro odstrašení Moskvy.

Podle agentury Reuters prohlásil, že Kyjev je připraven zúčastnit se mírových rozhovorů kdekoliv, kromě jednání na území Ruska a Běloruska, jehož autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko poskytl ruskému vládci Vladimirovi Putinovi zkraje invaze běloruské území pro vpád na Ukrajinu. Zelenskyj dále řekl, že ukrajinská armáda se nebude stahovat, aby se jeho země vzdala území.

Ukrajina se už čtvrtým rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi, přičemž řada západních zemí se jí snaží pomoci zbraněmi, finančně i materiálně.

Americký prezident Donald Trump se od svého letošního návratu do Bílého domu snaží konflikt ukončit, s Putinem se i setkal osobně v létě na Aljašce, ale jeho úsilí zatím v klid zbraní nevyústilo. Kyjev opakovaně souhlasil s americkým návrhem na bezpodmínečné příměří, Rusko zastavit boje odmítlo.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V havarovaném tureckém letounu bylo dvacet vojáků

Nákladní letoun turecké armády v úterý havaroval poblíž hranice mezi Ázerbájdžánem a Gruzií, oznámilo podle agentur turecké ministerstvo obrany. Letadlo typu C-130 vzlétlo z Ázerbájdžánu a bylo na cestě zpět do Turecka. Resort obrany podle agentury Reuters uvedl, že na palubě bylo dvacet tureckých vojáků včetně posádky. Úřady však prozatím neinformovaly o počtu případných obětí.
14:03Aktualizovánopřed 22 mminutami

Na narušování vzdušného prostoru NATO je třeba reagovat silou, zdůraznil Pavel

Opakované porušování vzdušného prostoru zemí NATO ze strany Ruska by nemělo být donekonečna tolerováno, sdělil v úterý prezident Petr Pavel při diskusi se studenty středních škol Karlovarského kraje. Soudí, že je třeba adekvátní odpověď a Moskvě ukázat sílu. Český prezident a někdejší šéf vojenského výboru Severoatlantické aliance studentům také řekl, že v navrženém programu vznikající vlády mu chybí zmínky o bezpečnosti.
12:43Aktualizovánopřed 50 mminutami

Sebevražedný útočník odpálil bombu v Islámábádu, zabil dvanáct lidí

Sebevražedný útočník odpálil v úterý bombu před branami soudu v pákistánském hlavním městě Islámábád. Zabil dvanáct lidí a dalších 27 zranil, oznámil ministr vnitra Muhsín Nakví. K činu se přihlásili členové zakázané pákistánské militantní organizace Tehríke Tálibán Pákistán (TTP), kteří v zemi chtějí zavést islámské právo šaría.
11:47Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Turecká prokuratura žádá pro istanbulského starostu přes dva tisíce let vězení

Možný trest odnětí svobody na více než dva tisíce let požaduje hlavní istanbulský prokurátor pro istanbulského starostu Ekrema Imamoglua, který byl v březnu zadržen a je od té doby ve vazbě. Obžaloba podle agentury Reuters viní Imamoglua a 401 dalších osob z účasti na korupční síti, která údajně způsobila státu v průběhu deseti let škodu ve výši 160 miliard tureckých lir (přibližně 79 miliard korun).
před 1 hhodinou

V Pokrovsku je asi tři sta ruských vojáků, uvedla ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý uvedla, že v obléhaném východoukrajinském městě Pokrovsk je asi 300 ruských vojáků, informuje agentura Reuters. Toto strategicky důležité město v Doněcké oblasti se ruská armáda snaží dobýt více než rok. Už koncem října ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj připustil, že se bojuje přímo ve městě.
před 2 hhodinami

Slovensko po srážce vlaků a výzvě premiéra vyměnilo vedení železničního dopravce

Slovenské ministerstvo dopravy po nedělní srážce vlaků vyměnilo vedení národního vlakového dopravce Železničná spoločnosť Slovensko (ZSSK). K odvolání představitelů firmy po již druhé srážce vlaků tohoto dopravce během několika týdnů vyzval v pondělí premiér Robert Fico (Smer).
před 3 hhodinami

Sicílie bojuje proti ohnivým mravencům. Jejich bodnutí může zabít i člověka

Smrtící mravenec ohnivý dorazil k evropským břehům už před několika lety a jeho vpád se zatím nepodařilo zastavit. Ohniví mravenci druhu Solenopsis invicta jsou jedním z nejinvaznějších druhů a kontrolovat jejich populaci je velmi nákladné. V Evropě byl jejich výskyt potvrzen zatím na Sicílii a italské úřady se rozhodly jednat. Příliš mnoho možností ale nemají.
před 5 hhodinami

„Lidské safari.“ Rusové sídlící za řekou zabíjejí v Chersonu i tři roky po osvobození

Ukrajinský Cherson si připomíná třetí výročí svého osvobození. Svobodný ale stále není – sužuje ho ruský dronový teror zpoza okupovaného druhého břehu Dněpru či záplavy po zničení Kachovské přehrady. Patří tak k nejzkoušenějším místům na Ukrajině, přesto v něm navzdory velkému nebezpečí zůstává 70 tisíc lidí. Od léta roku 2022 podnikl do Chersonu štáb ČT s reportérkou Barborou Maxovou a kameramanem Liborem Ungermannem šest cest. Pro pořad Reportéři ČT tak zachytil, jak se město pod tlakem ruských okupantů mění.
před 5 hhodinami
Načítání...