Česko poslalo Ukrajině vojenskou pomoc za 17,4 miliardy, řekl premiér

Brífink po jednání vlády
Zdroj: ČT24

Od začátku války věnovalo Česko Ukrajině vojenskou pomoc za 17,4 miliardy korun. V částce je zahrnutý nepotřebný materiál ze skladů, nákup či výcvik vojáků. Naopak 25 miliard získalo tuzemsko nazpět, například z financování Evropské unie či na technice ze Spojených států a Německa, řekl po jednání vlády končící premiér Petr Fiala (ODS).

Česko podle Fialy od roku 2022 do konce letošního září dodala Ukrajině prostřednictvím všech finančních mechanismů včetně muniční iniciativy, bilaterální spolupráce či za peníze Ukrajiny přes 3,7 milionu kusů velkorážové munice.

„Letos jsme už dodali 1,3 milionu kusů velkorážových nábojů. Očekáváme, že se nám do konce roku podaří naplnit ten příslib 1,8 milionu kusů,“ dodal Fiala.

Českou muniční iniciativu kritizují zástupci stran a hnutí rodící se nové vládní koalice ANO, SPD a Motoristů.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) po jednání vlády uvedla, že na muniční iniciativu dosud zahraniční dárci věnovali 93,3 miliardy korun. „Česká republika v rámci muniční iniciativy financovala nákup munice od českého výrobce STV Group,“ upřesnila. Celková hodnota českého příspěvku do iniciativy byla podle ní 1,7 miliardy korun.

Česko podle Černochové poskytlo na Ukrajinu 390 kusů techniky a desítky tisíc kusů velkorážové munice různých druhů v celkové účetní hodnotě 5,77 miliardy korun. Mezi darovanou technikou jsou tanky, vrtulníky, houfnice či bojová vozidla pěchoty. Česku se podle ní také podařilo vycvičit téměř deset tisíc ukrajinských vojáků. Výcvik je podle ní užitečný pro obě strany, od Ukrajinců česká armáda čerpá zkušenosti a informace z bojiště.

Řídicí stanice pro armádní síť satelitní komunikace

Černochová zároveň informovala o tom, že resort nakoupí dvě řídicí stanice pro projekt vojenské sítě satelitní komunikace MILSATCOM. Za stanice, logistickou podporu, servis a školení zaplatí 2,82 miliardy korun bez DPH. S dodávkami úřad počítá v roce 2027.

Stanice jsou podle ministerstva nezbytnou součástí pro zabezpečenou satelitní komunikaci a plnění úkolů české armády v Severoatlantické alianci (NATO). „Armáda ČR pořízením stacionárních základen pro projekt MILSATCOM získá sofistikovanou technologii, která jí zajistí bezpečnou vojenskou komunikaci odolnou proti rušení. Toto satelitní spojení umožní mimo jiné přenos hlasu, videosignálu a především sdílení dat pro společný operační obraz situace na bojišti,“ uvedl úřad.

K pořizovanému systému neexistuje podle ministerstva alternativa. „Technologie musí být kompatibilní se standardy NATO a být slučitelná s již pořízenou a provozovanou technologií vojenské satelitní komunikace,“ sdělilo. Nákup je pokračováním projektu MILSATCOM. V roce 2021 tehdejší ministr obrany Lubomír Metnar (ANO) informoval o nákupu terminálů pro projekt za zhruba miliardu korun.

Zakázka zahrnuje pořízení komunikačního systému satelitní komunikace (SatCom) založeného na stacionárních základnových stanicích LET (Large Enterprise Terminals). Součástí je také logistická, servisní a opravárenská podporu na jedenáct let a výcvik personálu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
před 13 mminutami

Od pondělí hrozí při mrznoucím dešti tvorba ledovky

V západní polovině České republiky se bude od pondělního večera tvořit při mrznoucím dešti ledovka, v úterý se rozšíří k východu. V pásu od severozápadních Čech přes střední Čechy směrem na jihozápad Moravy může její tloušťka dosáhnout dvou až pěti milimetrů, sdělil v neděli Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Hrozí úrazy a komplikace v dopravě.
před 52 mminutami

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO) v příspěvku na sociální síti. Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že pro něj jde o novou informaci, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu.
11:01Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Hasiči vytáhli na povrch muže zraněného v jeskyni v Moravském krasu

Po téměř 21 hodinách byl zraněný muž vytažen z jeskynního systému u Rudice na Blanensku v Moravském krasu, uvedli v neděli kolem 8:40 hasiči. Po ošetření byl převezen do nemocnice. Podle reportéra ČT Tomáše Foltána patřil do skupiny tří profesionálních speleologů, kteří měli v jeskyni v sobotu za úkol prohlédnout podzemní prostor pro možnost dalšího rozšíření.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

V Brně na hlavním nádraží vykolejila lokomotiva, provoz je omezen

Na brněnském hlavním nádraží ráno při posunu částečně vykolejila lokomotiva. Provoz v místě je velmi omezen, většina dálkových spojů jede odklonem podobně jako regionální vlaky, které v některých úsecích ale nahradily i autobusy. Informoval o tom mluvčí Správy železnic pro mimořádnosti Martin Kavka a České dráhy (ČD). Podle Kavky ve vykolejené soupravě necestovali lidé.
před 3 hhodinami

Provoz malých vodních elektráren v mrazech blokují ledy

Vodní elektrárny při teplotách pod bodem mrazu často čelí problémům. Když se přidá dlouhodobé sucho, obzvláště ty malé je složité udržet v provozu. Jejich náhony totiž může zablokovat ledová tříšť, která se tvoří hlavně v přítocích ve vyšších nadmořských výškách. Oproti tomu větší energetická díla třeba na Vltavské kaskádě mohou elektřinu vyrábět bez omezení, protože mají v zádech velká vodní jezera a toky k přivaděčům k turbínám jsou umístěny dostatečně nízko, aby je led neohrozil.
před 6 hhodinami

Amalgámové plomby končí, pojišťovny začínají proplácet bílé

Amalgámové plomby zubaři v Česku musí přestat používat, podle nových evropských pravidel materiál se rtutí budou moci od července použít už jen ve výjimečných případech. Pojišťovny bílé výplně již začaly proplácet. Část stomatologů ale změny kritizuje – ty základní bílé, které jsou plně hrazené, podle nich nejsou dostatečně odolné. Vyhotovení bílé vrstvené plomby navíc zubaři trvá delší čas, proto se jeho návštěvy prodraží.
před 7 hhodinami

Stát při zpětném odkupu bitcoinů kvůli tržní hodnotě vyplatil o 45 milionů více

Na víc než 53 milionů korun vyšla stát takzvaná bitcoinová kauza. Většinu peněz vyplatil lidem, kteří si od něj kryptoměnu koupili. Skoro osm milionů ministerstvo spravedlnosti zaplatilo za právní posudky a analýzy. Podle nového šéfa resortu Jeronýma Tejce (nestr. za ANO) přitom není jisté, že úřad někdy bude moci s darovanými bitcoiny nakládat.
před 7 hhodinami
Načítání...