Česko poslalo Ukrajině vojenskou pomoc za 17,4 miliardy, řekl premiér

Nahrávám video
Brífink po jednání vlády
Zdroj: ČT24

Od začátku války věnovalo Česko Ukrajině vojenskou pomoc za 17,4 miliardy korun. V částce je zahrnutý nepotřebný materiál ze skladů, nákup či výcvik vojáků. Naopak 25 miliard získalo tuzemsko nazpět, například z financování Evropské unie či na technice ze Spojených států a Německa, řekl po jednání vlády končící premiér Petr Fiala (ODS).

Česko podle Fialy od roku 2022 do konce letošního září dodala Ukrajině prostřednictvím všech finančních mechanismů včetně muniční iniciativy, bilaterální spolupráce či za peníze Ukrajiny přes 3,7 milionu kusů velkorážové munice.

„Letos jsme už dodali 1,3 milionu kusů velkorážových nábojů. Očekáváme, že se nám do konce roku podaří naplnit ten příslib 1,8 milionu kusů,“ dodal Fiala.

Českou muniční iniciativu kritizují zástupci stran a hnutí rodící se nové vládní koalice ANO, SPD a Motoristů.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) po jednání vlády uvedla, že na muniční iniciativu dosud zahraniční dárci věnovali 93,3 miliardy korun. „Česká republika v rámci muniční iniciativy financovala nákup munice od českého výrobce STV Group,“ upřesnila. Celková hodnota českého příspěvku do iniciativy byla podle ní 1,7 miliardy korun.

Česko podle Černochové poskytlo na Ukrajinu 390 kusů techniky a desítky tisíc kusů velkorážové munice různých druhů v celkové účetní hodnotě 5,77 miliardy korun. Mezi darovanou technikou jsou tanky, vrtulníky, houfnice či bojová vozidla pěchoty. Česku se podle ní také podařilo vycvičit téměř deset tisíc ukrajinských vojáků. Výcvik je podle ní užitečný pro obě strany, od Ukrajinců česká armáda čerpá zkušenosti a informace z bojiště.

Řídicí stanice pro armádní síť satelitní komunikace

Černochová zároveň informovala o tom, že resort nakoupí dvě řídicí stanice pro projekt vojenské sítě satelitní komunikace MILSATCOM. Za stanice, logistickou podporu, servis a školení zaplatí 2,82 miliardy korun bez DPH. S dodávkami úřad počítá v roce 2027.

Stanice jsou podle ministerstva nezbytnou součástí pro zabezpečenou satelitní komunikaci a plnění úkolů české armády v Severoatlantické alianci (NATO). „Armáda ČR pořízením stacionárních základen pro projekt MILSATCOM získá sofistikovanou technologii, která jí zajistí bezpečnou vojenskou komunikaci odolnou proti rušení. Toto satelitní spojení umožní mimo jiné přenos hlasu, videosignálu a především sdílení dat pro společný operační obraz situace na bojišti,“ uvedl úřad.

K pořizovanému systému neexistuje podle ministerstva alternativa. „Technologie musí být kompatibilní se standardy NATO a být slučitelná s již pořízenou a provozovanou technologií vojenské satelitní komunikace,“ sdělilo. Nákup je pokračováním projektu MILSATCOM. V roce 2021 tehdejší ministr obrany Lubomír Metnar (ANO) informoval o nákupu terminálů pro projekt za zhruba miliardu korun.

Zakázka zahrnuje pořízení komunikačního systému satelitní komunikace (SatCom) založeného na stacionárních základnových stanicích LET (Large Enterprise Terminals). Součástí je také logistická, servisní a opravárenská podporu na jedenáct let a výcvik personálu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Při požáru v pečovatelském domě v České Třebové zemřel člověk

Při požáru domova s pečovatelskou službou v České Třebové na Orlickoústecku v noci na neděli zemřel jeden z klientů domova, sdělil zástupce města. Hořet začalo v jednom z přízemních pokojů pozdě večer, řekla mluvčí krajských hasičů Lucie Pipiš.
08:39Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Drony i auta v klidových zónách. Národní parky loni vybraly na pokutách víc

Sjíždění řeky, létání s dronem nebo kácení stromů v národním parku. Krkonoše, Šumava, Podyjí a České Švýcarsko loni uložily návštěvníkům 601 pokut za téměř 1,8 milionu korun, řekli ČT mluvčí oslovených národních parků. Nejčastěji návštěvníci platili za nepovolené vjezdy a parkování. V roce 2024 bylo pokut sice o sedm více, celková vybraná suma byla ale nižší, a to o téměř půl milionu korun. Podle mluvčího NP Šumava Jana Dvořáka jsou jedním z důvodů vyšší pokuty, které parky loni rozdaly.
před 3 hhodinami

Lince bezpečí přibylo hovorů o sebevraždě

Přes sto tisíc dětí se loni obrátilo na Linku bezpečí, psychické potíže řešilo čtyřiadvacet tisíc z nich. Až sedm tisíc otevřelo i téma sebevražd, těchto hovorů výrazně přibylo. Tři tisíce volajících pak vykazovaly známky týrání a zanedbávání. Psychiatrická péče pro nejmladší zůstává obtížně dostupná. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch chce zvýšit počet Center duševního zdraví a s ministrem školství Robertem Plagou (oba za ANO) se dohodli na podpoře školních psychologů.
před 4 hhodinami

Počet Slováků, kteří pracují v Česku, se za dekádu zdvojnásobil

Přibývá Slováků, kteří pracují v Česku. Za poslední dekádu se jejich počet zhruba zdvojnásobil, teď se pohybuje kolem čtvrt milionu. Ze všech cizinců také vydělávají nejvíc – často zastávají vyšší pozice a firmy o ně mají zájem. Do Česka jich v posledních letech míří – minimálně za krátkodobou prací – desítky tisíc. O odchodu navíc aktuálně uvažuje až čtvrtina obyvatel. Mezi nejčastější důvody uvádějí právě nedostatek profesních příležitostí. Část Slováků má ambice zůstat v Česku dlouhodoběji.
před 5 hhodinami

V Česku končí těžba černého uhlí

V posledním černouhelném dole v zemi, Dole ČSM na Karvinsku, končí těžba. Na noční směně se v posledním porubu zastaví v sobotu stroje. Uzavře se tak 250 let dlouhá kapitola těžby černého uhlí na českém území. Ze společnosti OKD odchází 750 zaměstnanců a k 28. únoru dalších 150. Symbolický poslední vozík vyveze OKD 4. února.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Kotas odmítá sjezd sudetských Němců v Brně, Macek zdůrazňuje dialog a pietu

Plánovaný sjezd sudetských Němců v Brně rozděluje politickou scénu i veřejnost. Zatímco zastupitel Brna-střed Tomáš Kotas (SPD) označuje akci za necitlivou a nemorální vůči obětem nacistické okupace, David Macek z festivalu Meeting Brno v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou zdůraznil dialog, pietu a smíření s minulostí.
před 20 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů probrali letouny L-159 i směřování zahraniční politiky

Prosba o letouny L-159 ze strany Ukrajiny stále trvá, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro Český rozhlas. Možnost dodávky čtveřice bojových letounů zmínil prezident Petr Pavel při návštěvě napadené země v polovině ledna. Vládní koalice ale podpořila stanovisko ministerstva obrany, podle kterého jsou stroje pro Česko nepostradatelné. Poslanec Jiří Mašek (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou uvedl, že letouny jsou pro českou armádu potřebné. Je proto přesvědčen, že je vláda Ukrajině nepošle. Poslanec Pavel Žáček (ODS) vidí v neposkytnutí bojových letounů politické důvody. Hosté probrali také současné směřování české zahraniční politiky nebo to, zda má na summitu NATO Česko zastoupit prezident, nebo premiér.
před 21 hhodinami

O dětské paliativní péči dříve nikdo moc nechtěl mluvit, říká Surovcová

Lea Surovcová, která je přes dvacet let součástí redaktorského týmu České televize, získala za svou práci několik ocenění a aktuálně uspěla v nové kategorii cen Trilobit, kde si odnesla cenu Adama Černého za mapování sociálních témat. Mimo jiné se zabývá dětskou paliativní péčí. „Když jsem tohle téma začala točit před deseti lety, nikdo o tom moc nechtěl mluvit,“ sdělila Surovcová v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Od té doby se podle ní situace změnila. Vážná témata zpracovává ráda, dává jí to dle jejích slov smysl. „Když mě ta rodina pustí dovnitř k sobě, tak se obohacujeme úplně všichni a ty rodiny navíc vnímají, že mohou pro tu péči dál něco udělat,“ popsala redaktorka své zkušenosti.
před 23 hhodinami
Načítání...