Datová centra na Blízkém východě se musí vypořádávat s kyberútoky, ale vůbec poprvé také s fyzickými údery. Firmy hlásí zásahy objektů, které zajišťují provoz bankovních aplikací či cloudových služeb. K několika z nich se přihlásil Írán. „Útoky poškozují významné zdroje služeb pro celou společnost, což vytváří velký dopad,“ vysvětluje senior architekt z národního superpočítačového centra IT4Innovations Filip Staněk. Centra nejsou na ubránění se vojenskému náporu vybavena, upozorňuje.
Íránský dron Šáhed zasáhl datové centrum firmy Amazon ve Spojených arabských emirátech v neděli. Zažehl ničivý požár, v jehož důsledku bylo nutné odpojit napájení. Další škody pak způsobilo hašení vodou. Podobný osud navíc nedlouho poté potkal i druhé zařízení v zemi a pak třetí v Bahrajnu.
Miliony lidí v Perském zálivu kvůli incidentům nemohly zaplatit za taxi, objednat si jídlo nebo třeba ověřit stav bankovního účtu, uvedl server The Guardian, který o vojenských útocích na datacentra píše jako o nové válečné frontě. Také upozorňuje, že jejich oprava bude extrémně nákladná, protože jsou velmi drahá.
„Dnes jsou datová centra továrnami na digitální služby. Ne takové, jako si je představujeme z minulosti, tedy na jeden konkrétní výrobek – třeba na automobily nebo zbrojařství, ale vytváříme v nich strašnou spoustu služeb,“ přiblížil ve vysílání ČT24 Staněk.
Přes tato zařízení se například zálohují fotografie, zprostředkovává se videohovor či fungují platební brány a mezinárodní platební systémy, vyjmenoval expert. Útoky tak podle něj „poškozují významné zdroje služeb pro celou společnost“. „Vytváří to velký impakt. Myslím, že o to Íránu jde,“ zhodnotil.
Zásah datového centra navíc poškozuje ekonomiku. „Předpokládám, že cílem je donutit Spojené arabské emiráty, aby vyvíjely tlak na své spojence typu Spojených států amerických,“ míní Staněk. USA společně s Izraelem zahájily vojenskou operaci proti Íránu téměř před dvěma týdny a nadále v ní pokračují.
Ochrana budov center a dat
Útoky podle Staňka v SAE v případě center Amazonu vyřadily dvě zóny ze tří. Zbývající třetí podle něj stále funguje, tedy existuje jakási geografická záloha. „Všichni tři velcí poskytovatelé, Microsoft, Google i Amazon, dnes doporučili zákazníkům, aby své kritické systémy z těchto datových center přesunuli do bezpečnější Evropy,“ dodal ke krokům technologických gigantů expert.
Zařízení dosud disponovala spíš zabezpečením proti zlodějům a útokům z řad civilistů, ale ne proti vojensky koordinovanému náporu, zdůraznil Staněk. V důsledku toho v SAE firma, která obhospodařuje většinu trhu s datovými centry, začala koordinovat s tamní armádou jejich ochranu proti dronům a raketám – zapojením systémů Patriot.
V Evropě se podle Staňka datová centra chrání oplocením, před přírodními katastrofami nebo monitorují pohyb. Jde o standardní zabezpečení, které nemůže válečnému úderu odolat, míní. Smysl tak dává stavět datová centra zejména pro kritickou infrastrukturu v podzemních bunkrech. „To proti fyzickému útoku pomáhá,“ řekl.
Obavy, že by se útok na jedno z center projevil ve fungování jiného, popřel a zmínil možnost provoz „zaživa“ přesunout právě do druhého zařízení. „Na Blízkém východě je asi 57 datacenter, v Evropě pak 3400, takže je dost volné kapacity pro přesouvání,“ poznamenal. Provoz v Evropě je však vzhledem k dražším energiím nákladnější.
Íránské revoluční gardy podle íránské státní televize na zařízení útočily, aby odhalily „roli center v podpoře vojenských a zpravodajských aktivit nepřítele“.
