Írán

Ředitel americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) John Ratcliffe tento týden v Moskvě varoval ruské představitele, aby v reakci na patovou situaci ve svém tažení proti Ukrajině nevyhrotili konflikt se spojenci USA v NATO, jmenovitě s pobaltskými státy Estonskem, Litvou a Lotyšskem. Šéf CIA zároveň naléhal na Kreml, aby omezil svou vojenskou a ekonomickou podporu Íránu. Ve čtvrtek šéf ruské civilní rozvědky (SVR) Sergej Naryškin potvrdil, že se s Ratcliffem setkal. Americký prezident Donald Trump řekl, že si nemyslí, že Rusko na nějakou alianční zemi zaútočí.

Ministerstvo zahraničních věcí si kvůli výhrůžkám rozhlasové stanici Radio Farda sídlící v Praze předvolalo íránského velvyslance, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé). Schůzka bude v nejbližším možném termínu na úrovni ředitele odboru Blízkého východu. Íránské ozbrojené síly zařadily na seznam svých vojenských cílů Radio Farda a několik dalších perskojazyčných médií sídlících v zahraničí. České bezpečnostní složky tuto informaci vyhodnocují.

Íránské ozbrojené síly zařadily na seznam svých vojenských cílů několik perskojazyčných médií sídlících v zahraničí, včetně stanice Radio Farda. Tu provozuje americká stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), která sídlí v Praze. Na seznamu jsou také stanice BBC Persian či Iran International. Podle AFP to ve středu oznámil mluvčí sil Abólfazl Šekárčí, který tato média obvinil ze spolupráce s americkými a izraelskými rozvědkami.

Írán tvrdí, že s Ománem dosáhl dohod ohledně svých podílů na Hormuzském průlivu a z nich plynoucích příjmů. Podle tamní agentury Tasním to ve středu uvedl mluvčí íránských revolučních gard, podle něhož se vyjednávání zdržela, protože jim bránily Spojené státy. Agentura Reuters nicméně s odkazem na íránský zdroj informovala, že dohoda mezi oběma zeměmi dosud nebyla uzavřena.

Světová ekonomika zvládla energetický šok vyvolaný válkou s Íránem lépe, než se čekalo, sdělila v úterý novinářům výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová. Zároveň však podle agentury Reuters vyjádřila obavy ze zhoršující se fiskální situace některých států, která se podle ní projevuje rostoucími výnosy dluhopisů a zastaveným procesem dezinflace, tedy zpomalování růstu cen.

USA nyní nechystají nové útoky na Írán, tlak na něj budou vyvíjet jiným způsobem, řekl podle zpravodajského webu Axios americký ministr zahraničí Marco Rubio kolegům ze spojeneckých zemí. Náměstek íránského ministra zahraničí Kázem Gharíbabádí naopak do Washingtonu vzkázal, že jestli se chtějí USA dočkat otevření Hormuzského průlivu, musí napravit své chyby a plnit závazky, napsala agentura Reuters.

Americké sankce namířené proti íránské ekonomice mohou zasáhnout především Čínu, Spojené arabské emiráty (SAE), Turecko, Irák a Indii. S odkazem na analytiky a statistická data to uvedla americká televize CNBC. Nová opatření v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Jejich smyslem je íránskou ekonomiku izolovat, a tak oslabit íránský režim.

Spojené státy v pondělí představily nové sankce vůči Íránu. Cílem Washingtonu je odříznout zemi od veškerých ekonomických zdrojů, které pomáhají udržovat tamní režim při životě, uvedl americký ministr financí Scott Bessent. Varoval, že země, které se k americkým sankcím nepřipojí, budou sdílet ekonomickou izolaci Íránu. Teherán uvedl, že je na sankce připraven. Sankce jsou podle něj kampaň zaměřená na zvýšení psychologického tlaku na íránský lid.

Jihokorejská loď společnosti PanStar vyplula v sobotu přes Arktidu do Evropy, aby otestovala alternativu k námořním trasám narušeným konfliktem na Blízkém východě. Severní mořská cesta je přibližně o sedm tisíc kilometrů kratší než trasa přes Suezský průplav a může zkrátit plavbu asi o deset dní.

Americký prezident Donald Trump vyhlásil „ekonomickou válku“ Íránu a pohrozil tvrdými dopady na hospodářství všech zemí, které by Teheránu jakkoli pomáhaly. Podle agentury AFP se tak šéf Bílého domu snaží stupňovat tlak na Írán bezmála šest měsíců od zahájení vleklého konfliktu. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí označil postup Washingtonu za americký ekonomický terorismus.

Ministerstvo financí v nové ekonomické prognóze zhoršilo výhled letošního hospodářského růstu Česka na 1,9 procenta. V předchozí predikci z dubna očekávalo pro letošek růst hrubého domácího produktu (HDP) o 2,1 procenta. Důvodem pro zhoršení jsou dopady pokračujícího konfliktu na Blízkém východě. Pro příští rok ministerstvo ponechalo očekávaný hospodářský růst 2,4 procenta.

Irán zvažoval a zvažuje i útoky na americké vojenské základny v Evropě, pokud budou Spojené státy americké eskalovat válku s Teheránem. Ve středu to napsal deník Financial Times (FT) s odvoláním na dva nejmenované íránské režimní zdroje. Íránský režim už od března v odvetě za americké útoky na svou zemi útočí na státy Perského zálivu, kde mají USA základny, a v květnu pohrozil rozšířením války za hranice Blízkého východu.

Americký prezident Donald Trump v úterý na své sociální síti Truth Social zveřejnil mapu, na níž označil Hormuzský průliv za nové území Spojených států. Poznamenal, že USA žádné rozhovory s Íránem neplánují. Tvrdil rovněž, že průliv, klíčový pro přepravu ropy, zůstává otevřený – navzdory výrazně omezenému provozu a hlášenému zásahu lodi vyplouvající z této úžiny. Náměstek íránského ministra zahraničí Kázem Gharíbabádí vzápětí napsal, že Trump žije v bludu.

Nová vojenská dohoda mezi Saúdskou Arábií, Tureckem a Pákistánem má sloužit ke vzájemné obraně, podle analytiků se ale žádná ze zemí s rozdílnými prioritami nechce nechat zatáhnout do dalšího konfliktu. Cestou tak může být rozmach vojenských dodávek či společné mise a výcvik. Pakt z Mekky slouží jako protiváha vůči prohlubujícím se vazbám mezi Izraelem a Spojenými arabskými emiráty (SAE). Vznik aliance je také reakcí na slábnoucí roli USA v regionu, míní experti.

Izraelské vzdušné útoky na jižní Libanon si v sobotu vyžádaly nejméně jedenáct obětí, informují s odkazem na libanonská média agentury AP a AFP. Libanonské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že mezi oběťmi byly tři děti a dvě ženy. Dalších nejméně devatenáct lidí utrpělo zranění. Podle libanonského prezidenta Josepha Aúna tím Izrael vyslal jasný vzkaz, pokud jde o budoucí mírová jednání. Libanonské hnutí Hizballáh pohrozilo odvetou za tyto útoky.

Jako naprosto zkreslené odmítl americký ministr obrany Pete Hegseth zprávy o podmínkách osazenstva letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Rodiny části posádky přesto apelují na velení námořnictva i politiky, aby situaci urychleně řešili. Vystrašily je zprávy o sebevražedných pokusech mezi námořníky.

Spojené státy chtějí vědět, zda jsou členské státy NATO loajální politice prezidenta Donalda Trumpa před tím, než učiní rozhodnutí o snížení počtu amerických vojáků v Evropě. Washington spojencům nedávno zaslal dotazník o podpoře šéfa Bílého domu. Ptá se jich, zda veřejně podporují americkou zahraniční politiku, ale i na to, jak omezily využívání svých vojenských základen armádou USA. V pátek to napsala agentura Bloomberg, která má dokument k dispozici.

Spojené státy ztratily ve válce proti Íránu téměř čtvrtinu svých dronů MQ-9 Reaper, uvedl s odkazem na své zdroje deník The Washington Post (WP). Část strojů sestřelily síly protivníka, část se zřítila poté, co ztratila spojení se svým pilotem. Každý dron stojí v závislosti na výbavě 30 až 50 milionů dolarů, což podle WP znamená celkovou ztrátu ve výši více než 1,3 miliardy dolarů (asi 27,3 miliardy korun).

Vojáci ze Spojených států se letos během vojenského cvičení Combined Resolve v Německu utkali s ukrajinskými operátory dronů a pro Američany to nedopadlo dobře, zjistil list The Wall Street Journal (WSJ). Ukrajinské síly snadno odhalily a „zlikvidovaly“ americké vojáky i obrněná vozidla, uvedly zdroje obeznámené s průběhem akce. Toto cvičení spolu s americkými ztrátami v Íránu ukazuje zranitelnost USA vůči dronům, upozorňuje WSJ.

Několik příslušníků amerického námořnictva a námořní pěchoty se pokusilo skočit přes palubu letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Dělo se tak během jejího prodlouženého nasazení v souvislosti s válkou s Íránem. Média a vojenské weby Navy Times či Stars and Stripes s odvoláním na rodiny příslušníků americké armády upozorňují na to, že na lodi panují špatné životní podmínky a duševní zdraví posádky se zhoršuje.

„Máme již připravený projekt, který počítá s vybudováním přenosových elektrických vedení z Ázerbájdžánu přes Arménii do Nachičevanu,“ uvedl ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev v rozhovoru pro místní média v Nachičevanu.

Americký prezident Donald Trump potvrdil, že při červencovém odletu ze summitu NATO v Ankaře potají opustil Air Force One, aby kvůli íránské hrozbě změnil letadlo. Píše o tom agentura AP, podle níž Trump zlehčoval mimořádnost situace i riziko, kterému byli vystaveni představitelé Bílého domu, členové ochranky a podpůrného personálu a novináři, které v letadle zanechal.

Írán v reakci na protivládní protesty a vypuknutí války spustil nebývalou vlnu represí a poprav. Teherán se tak snaží chudnoucí obyvatelstvo odradit od nepokojů, míní kritici. Podle expertky na Blízký východ Lenky Martínkové režim postupuje preventivně jako v případě hrozící infekce. Soudní procesy nahradily justiční vraždy a objevují se i svědectví o mučení obžalovaných. Hlavní roli hraje výpověď bezpečnostních složek.

Americký prezident Donald Trump se při červencovém odletu ze summitu NATO v Ankaře po určitou dobu ukrýval v kontejneru používaném na letištích pro dodávky jídla, aby mohl nepozorovaně opustit palubu prezidentského speciálu Air Force One. Uvádějí to deníky The Washington Post (WP) a The New York Times (NYT), podle něhož pak Trump z Turecka kvůli hrozbám ze strany Íránu neodletěl prezidentským speciálem, ale vojenským letadlem.