Írán

Firmy s vazbami na Kubu získávají větší podíl na vývozu venezuelské ropy. Děje se tak v době, kdy USA hrozí Caracasu intervencí a režim autoritáře Nicoláse Madura spoléhá na kubánské bezpečnostní síly v zemi, píše deník The New York Times (NYT). Jako spojka mezi oběma státy funguje podle listu sankciovaný panamský podnikatel. Zásobovat chudý komunistický ostrov měl i tanker zadržený tento týden Američany.

Příslušníci amerických speciálních sil provedli v Indickém oceánu zásah na lodi směřující z Číny do Íránu a zabavili náklad, který mohl mít vojenské využití, uvedl deník The Wall Street Journal (WSJ). Podle něj několik týdnů stará operace ukazuje, že administrativa prezidenta Donalda Trumpa používá vůči protivníkům na moři agresivnější postupy.

V Íránu byla opět zatčena držitelka Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadíová, uvádí s odvoláním na její podporovatele agentura AP. Íránské úřady se k zatčení 53leté bojovnice proti útlaku žen v Íránu a za dodržování lidských práv dosud oficiálně nevyjádřily.

Venezuelská opoziční lídryně María Corina Machadová se ve čtvrtek v Oslu časně ráno po jedenácti měsících objevila na veřejnosti a pozdravila své příznivce, píší agentury. Poděkovala všem, kteří riskovali život, aby mohla přijet do Norska kvůli Nobelově ceně za mír. Tu za ni ve středu převzala její dcera.

Generální tajemník NATO Mark Rutte očekává v příštích dnech nové příspěvky od spojenců do programu nazvaného PURL, což jsou dodávky amerického vojenského vybavení pro Ukrajinu. Rutte uvítal úsilí Spojených států o ukončení války na Ukrajině. Jak uvedl, je přesvědčen, že toto úsilí nakonec obnoví mír v Evropě.

Při izraelském útoku na jižní předměstí Bejrútu bylo zabito pět lidí. Dalších 28 lidí bylo zraněno, oznámilo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda před tím oznámila, že zaútočila na významného člena šíitského hnutí Hizballáh a později upřesnila, že při útoku zabila šéfa štábu hnutí Hizballáh Hajsama Alí Tabatabáího, který je považován za druhého nejvyššího vůdce skupiny po šéfovi hnutí Naímovi Kásimovi.

Íránské úřady varují, že v Teheránu hrozí během pár týdnů „den nula“, kdy vyschnou kohoutky. Za krizí stojí změny klimatu, špatné hospodaření i nedávná válka s Izraelem. Islámská republika začala s oséváním mraků a zvažuje využití odsolené vody z Perského zálivu. Obě řešení jsou ale pro skomírající ekonomiku nákladná. Podle expertů může krize vyústit i v pád režimu.

Unijní ministři zahraničí schválili uvalení sankcí na dalších deset osob v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. Jedná se mimo jiné o představitele ruského vězeňského systému zodpovědné za systematické mučení a nelidské zacházení s ukrajinskými zajatci, které často skončilo úmrtím zadržovaných jako v případě ukrajinské novinářky Viktorie Roščynové. Zařazení dotyčných na unijní sankční seznam navrhlo Česko, které na jednání zastupoval odcházející šéf diplomacie Jan Lipavský (za ODS).

Izraelský vzdušný úder na uprchlický tábor u pobřežního města Sidón na jihu Libanonu večer zabil třináct lidí. Podle agentury DPA to oznámilo libanonské ministerstvo zdravotnictví, které informuje i o několika zraněných. Izraelská armáda úder vzápětí potvrdila a uvedla, že jeho terčem byli příslušníci palestinského teroristického hnutí Hamás, kteří měli podle ní v hustě zalidněném táboře své výcvikové středisko. Hamás podle AFP tvrdí, že v palestinských táborech v Libanonu nemá žádná vojenská zařízení.

Írán v posledních šesti letech sužují silná sucha. Hladina vody v teheránských nádržích klesla na nejnižší úroveň za několik desetiletí. Agentura Reuters upozornila, že pokud bude situace přetrvávat, z teheránské metropole se stane neobyvatelné místo. Podle médií hrozí kvůli nedostatku vody navíc násilné protesty a nepokoje. Krize nabývá na síle i z důvodu západních sankcí uvalených na Írán, kvůli kterým se země ocitla v silné ekonomické krizi.

Íránské revoluční gardy v sobotu potvrdily, že v Perském zálivu zadržely ropný tanker Talara, neboť podle nich přepravoval nelegální náklad, informovala agentura AFP s odvoláním na prohlášení revolučních gard. Plavidlo v pátek v Hormuzském průlivu náhle změnilo kurz a zamířilo do íránských vod. O jeho obsazení ozbrojenými složkami islámské republiky už v pátek informovaly britské společnosti pro námořní bezpečnost.

Venezuela zahájila v reakci na koncentraci amerických válečných lodí v Karibiku masivní mobilizaci. Režim autoritáře Nicoláse Madura nechal v zemi rozmístit tisíce raket. Caracas disponuje hlavně zastaralými zbraněmi, které by mu v možném konfliktu s USA zřejmě příliš nepomohly. Venezuela tak plánuje v případě útoku zahájit partyzánskou válku či zasít chaos, zjistila agentura Reuters.

V posledních týdnech graduje dlouholetý spor mezi Spojenými arabskými emiráty (SAE) a Íránem o strategické ostrovy Abú Músá a Velký a Malý Tunb, které leží u klíčového Hormuzského průlivu. Teherán jim chce určit zvláštní den v kalendáři poté, co Evropská unie spolu se zeměmi Perského zálivu vyzvaly islámskou republiku k ukončení okupace ostrovů. Informoval o tom web The New Arab.

Íránská vláda plánuje pravidelně omezovat dodávky vody v Teheránu kvůli vysychání vodních nádrží. Informoval o tom ministr energetiky Abbás Alí Abádí. Země čelí největším vlnám sucha za několik desetiletí. Místní média již informovala o nočních výpadcích. Podle prezidenta Masúda Pezeškjána bude nutné obyvatele metropole evakuovat, pokud do konce roku nezaprší.

Jednotky rychlé podpory (RSF) po vpádu do súdánského Fáširu oddělovaly ženy od mužů, které pak na „náměstí smrti“ hromadně povraždily včetně malých dětí. Kdo neměl na výkupné, byl zabit. Tak popisují pád města svědci, kterým se po několika dnech o hladu podařilo dostat do bezpečí. Zvěrstva připomínají genocidu v Dárfúru před více než dvěma dekádami, za níž stály milice Džandžavíd. Právě z nich později vzešly RSF.

Mezinárodní síly budou v Pásmu Gazy v rámci mírového plánu nasazeny velmi brzy, řekl v noci na pátek americký prezident Donald Trump. Prohlásil také, že Írán žádá o zrušení amerických sankcí a že on je v této věci otevřen diskusi. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP.

Spojené státy do války s Venezuelou nepůjdou, prohlásil americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici CBS. Uvedl však také, že „dny vládce Nicoláse Madura v čele Venezuely jsou sečteny“. Maduro má s Trumpem dlouhodobě napjaté vztahy a tvrdí, že USA se velkou mobilizací v Karibiku chystají na válku proti jeho zemi.

Teherán znovu a s větší silou vybuduje svá jaderná zařízení. O výrobu jaderné zbraně ale neusiluje. Místním médiím to podle agentury Reuters řekl íránský prezident Masúd Pezeškján. Spojené státy v červnu íránská jaderná zařízení bombardovaly a americký prezident Donald Trump varoval, že nařídí nové útoky, pokud se Teherán pokusí zařízení obnovit.

Čína obchoduje s Íránem pomocí do značné míry tajného směnného systému a obchází tak americké sankce – Peking získává ropu a na oplátku buduje v islámské republice klíčovou infrastrukturu, zjistil list The Wall Street Journal (WSJ). Agentura Bloomberg zase zmapovala, jak obě země směňují automobily za kovy. Podle izraelských médií sílí i čínsko-íránská vojenská spolupráce.

Írán se necítí vázán omezeními svého jaderného programu vyplývajícími z mezinárodní dohody. Ta v sobotu po deseti letech vypršela. Vyplývá to z prohlášení Teheránu, o němž informovala agentura AFP.

Súdánští rebelové mají k dispozici moderní zbraně včetně dronů, protiletadlových střel a raketových systémů země-vzduch, nejspíš čínské výroby. Píše to list The Washington Post (WP). Jednotky rychlé podpory (RSF) nyní obléhají dárfúrskou metropoli Fášir a v červnu dobyly klíčový „trojúhelník“ na hranici s Egyptem a Libyí, pouštní oblasti, kde se pašují drogy a zlato. Krvavou občanskou válku tiše přiživují zahraniční aktéři včetně Spojených arabských emirátů.

Daňové úniky firem napojených na alternativní taxislužby mapoval pořad Reportéři ČT. Jde o takzvané flotily, které vlastní stovky aut a najímají řidiče, pro které pak získávají zákazníky prostřednictvím nadnárodních aplikací Bolt a Uber. Když má flotila zaplatit daně, tak skončí a nahradí ji jiná firma. Jedná se o podvody až ve stovkách milionů korun. Tématu se věnoval reportér Dalibor Bártek.

Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa deportuje letadlem zhruba sto Íránců zpět do Íránu, napsal s odvoláním na íránské i americké zdroje deník The New York Times (NYT). Podle zdrojů jde o vyvrcholení několikaměsíční spolupráce mezi Washingtonem a Teheránem. Spojené státy po desetiletí poskytovaly útočiště Íráncům prchajícím z vlasti, která patří k nejhorším na světě, pokud jde o dodržování lidských práv.

Pentagon vyzval dodavatele raket, aby až čtyřnásobně zvýšili výrobu klíčových zbraní kvůli možnému konfliktu s Čínou. Píše to list The Wall Street Journal (WSJ). Pro USA jsou hlavní střely do systému Patriot. Američtí představitelé už dříve upozornili, že považují hrozbu ze strany Pekingu za reálnou. Ten se podle nich připravuje na možné použití vojenské síly s cílem změnit mocenskou rovnováhu v Indo-Pacifiku.