Írán

Nový Zéland čelí v poslední době „nejtěžším výzvám v oblasti národní bezpečnosti“. Stojí za nimi zejména rostoucí hrozby zahraničního vměšování a špionáže. Ve zprávě to uvedla Novozélandská bezpečnostní zpravodajská služba (SIS), podle níž jsou špionáže cílené převážně z Číny.

Šéf libanonského teroristického hnutí Hizballáh Naím Kásim prohlásil, že rozhodnutí Bejrútu o odzbrojení skupiny by mohlo vést k občanské válce. Zopakoval také, že Hizballáh odmítá předat zbraně v době, kdy židovský stát dál útočí na libanonské území. Libanonský premiér Naváf Salám označil Kásimovy výroky za nepřijatelné.

Žádná skupina v Libanonu nesmí držet zbraně ani se opírat o podporu ze zahraničí, řekl prezident země Joseph Aún vysoce postavenému íránskému představiteli Alímu Larídžánímu při jeho návštěvě Bejrútu. Zároveň varoval před zahraničním vměšováním do vnitřních záležitostí Libanonu a prohlásil, že země je otevřena spolupráci s Teheránem, ale pouze v mezích národní suverenity a vzájemného respektu.

Lídři Arménie a Ázerbájdžánu se v pátek v Bílém domě zavázali, že ukončí dlouholetý konflikt obou zemí. Kromě budoucí mírové smlouvy předpokládá podepsané memorandum také to, že si Američané pronajmou dopravní trasu vedoucí přes Arménii a spojující Ázerbájdžán s jeho exklávou Nachičevan. Právě tento bod by mohl v případě realizace výrazně ovlivnit mocenskou rovnováhu v regionu. Zatímco na straně vítězů by byly USA a Turecko, pozice Ruska a Íránu v oblasti by dál oslabila.

Válka v Pásmu Gazy teroristické hnutí Hamás značně zdevastovala: jeho vojenské složky jsou oslabené a politické vedení čelí velkému tlaku. Problémy však má i se zajišťováním běžných administrativních procesů, jako je třeba placení svých pracovníků. I když byly schopnosti Hamásu zásahy Izraele i v tomto ohledu omezeny, hnutí je nadále schopné doručování peněz zajišťovat prostřednictvím tajného platebního systému.

Tlak na Hamás sílí nejen ze strany Izraele. K odzbrojení a odchodu z Pásma Gazy vyzvala teroristické hnutí poprvé i celá Liga arabských států (LAS). Organizace spolu s dalšími muslimskými zeměmi navíc v deklaraci poprvé odsoudila masakr ze 7. října 2023. Podle komentátorů jde o bezprecedentní krok. Hamás ale podmiňuje složení zbraní vznikem Palestiny.

Ve světě přibývá konfliktů spojených s vodními zdroji. Napětí mezi zeměmi sdílejícími toky umocňují i změny klimatu. Gigantické přehrady budované Čínou, Etiopií či Tureckem představují možné riziko pro miliony lidí v sousedních státech. Nebezpečný precedens nyní podle expertů nastavila Indie, která jednostranně odstoupila od historické smlouvy o sdílení vody s Pákistánem.

Íránský prezident Masúd Pezeškján varoval, že kvůli kritickému nedostatku vody, s nímž se potýká velká část země včetně metropole Teheránu, nelze jako nouzové řešení vyloučit ani přemístění hlavního města. Informovala o tom agentura DPA. Podle ní mnoho obyvatel zhruba 15milionovou metropoli už opustilo a odešlo na sever na pobřeží Kaspického moře, kde problémy se zásobováním vodou zatím nejsou.

Íránské úřady řeší v posledních týdnech sérii záhadných výbuchů a požárů. V zemi hořely bytové domy, ropná rafinerie, letiště či továrna na obuv, píše list The New York Times (NYT) a další média. Teherán veřejně mluví o náhodě a chřadnoucí infrastruktuře, v soukromí ale někteří íránští činitelé zmiňují sabotáž. Za explozemi podle nich může stát izraelská tajná služba Mosad.

Izrael oznámil, že v úterý sestřelil raketu vypálenou z Jemenu. Útok přišel měsíc poté, co skončila krátká izraelsko-íránská válka, během které právě kvůli raketám deset tisíc Izraelců přišlo o domovy. Celou pětinu z nich tvoří lidé, kteří do Izraele přišli nedávno, zejména z Ruska a Ukrajiny.

Izraelské letectvo opět zaútočilo na pozice jemenských povstalců hútíů v oblasti přístavu Hudajdá na západě Jemenu. Oznámil to podle agentur izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Dodal, že údery jsou odpovědí na raketové útoky povstalců na Izrael, a zdůraznil, že povstalce potká stejný osud jako Írán.

Paříž, Berlín a Londýn pohrozily Íránu obnovením přísných sankcí, pokud do konce léta nedojde ke konkrétnímu pokroku ohledně uzavření nové dohody o íránském jaderném programu, uvedly agentury s odvoláním na francouzské ministerstvo zahraničí. Šlo o první takový telefonát od doby, co Izrael a USA udeřily na íránské jaderné provozy.

Podle nového hodnocení Spojených států červnové americké údery zničily převážně jedno ze tří cílených íránských jaderných zařízení. Další dvě nebyla tak vážně poškozena, uvedli pro agenturu NBC News současní a bývalí představitelé USA. Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa nicméně tvrdí, že útok byl úspěšný a íránský jaderný potenciál byl zcela zničen.

Teherán po krátké válce zatkl stovky údajných „špionů“ a řadu lidí popravil. Íránská opozice ale zůstává rozpolcená. Zatímco část kritiků režimu po úderech USA a Izraele burcovala k povstání, jiní odmítli změny prosazené zvenčí. Mezi Íránci panují obavy z chaosu a možného iráckého či afghánského scénáře. S intervencemi mají sami neblahou zkušenost.

Írán v Ománském zálivu zadržel zahraniční tanker, který podle něj pašoval dva miliony litrů pohonných hmot. Sedmnáct členů posádky bylo zatčeno a čelí vyšetřování, napsala agentura Reuters s odvoláním na íránskou agenturu Mehr.

Uvedení filmu Bezpráví v hlavní soutěži karlovarský festival utajoval do doby, kdy delegace k snímku mohla bezpečně opustit svou zemi. Snímek o dívce, která se chce stát zpěvačkou, totiž vznikl v Íránu. „V realitě se dějí tak silné příběhy, že by si divák mohl myslet, že je zveličuji, a nevěřil by tomu,“ uvedl režisér a autor scénáře Sohejl Bejraghí v rozhovoru s Pavlou Sedliskou.

Rusko uvádí, že se nadále snaží o normalizaci vztahů s Gruzií, jíž okupuje pětinu území. Naposledy Kreml této kavkazské zemi nabídl připojení k mezinárodnímu dopravnímu koridoru Sever-Jih. Podle experta Vincence Kopečka z Ostravské univerzity však může Tbilisi s normalizací vztahů souhlasit pouze „na oko“, jelikož gruzínská vláda nestojí o to, aby země znovu spadla do ruské náruče.

Americký prezident Donald Trump oznámil, že Teherán má zájem jednat s USA o svém jaderném programu, Írán to ale v úterý popřel. Na úvod jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem také prohlásil, že by jednou rád zrušil protiíránské sankce. Šéf Bílého domu naznačil i pokrok v možném „přesídlení“ Palestinců z Pásma Gazy. Netanjahu připustil, že je otevřen k míru s umírněnými Palestinci.

V Rudém moři poblíž jemenských břehů vzplála obchodní loď. Posádka ji byla nucena opustit, následně se jí dostalo pomoci. Plavidlo předtím napadli ozbrojenci palnými zbraněmi, granátomety a také námořními drony, informovaly agentury AP a Reuters, které se odvolávají na britskou námořní službu a bezpečnostní firmu Ambrey. K útoku se dosud nikdo nepřihlásil, nese však znaky odkazující k jemenským džihádistům hútíům.

Benjamin Netanjahu míří potřetí za půl roku za Donaldem Trumpem do Bílého domu. Návštěva se uskuteční poté, co Spojené státy v červnu zasáhly íránská jaderná zařízení. Nyní se mezinárodní pozornost soustředí na příměří v konfliktu mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás v Gaze.

Osm zemí ze skupiny OPEC+, kterou tvoří Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a její spojenci v čele s Ruskem, se dohodlo na urychlení plánu na zvyšování těžby ropy. Od srpna skupina zvýší těžbu o 548 tisíc barelů denně, uvedl ropný kartel, zatímco v květnu, červnu a červenci navyšoval těžbu pokaždé o 411 tisíc barelů denně. Skupina se sešla poprvé od doby, kdy ceny ropy vystřelily vzhůru – než opět ustoupily – po úderech Izraele a USA na Írán, poznamenala agentura Reuters.

Republikánský senátor Lindsey Graham má ve Washingtonu unikátní postavení. Díky lichotkám přesvědčil prezidenta Donalda Trumpa k úderu na Írán, navíc patří mezi jeho vlivné poradce. Zároveň udržuje blízké vztahy s demokraty v otázkách podpory Ukrajiny. Jeho názory a vyjádření dráždí nicméně Trumpovu voličskou základnu a jeho vztah se současným prezidentem USA je čas od času turbulentní.

Americký prezident Donald Trump potvrdil, že se příští pondělí v Bílém domě setká s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Jednat budou o situaci v Pásmu Gazy a o Íránu. Netanjahu naznačil, že jedním z témat bude i obchodní dohoda. Návštěva přichází v době, kdy Trump začal stupňovat tlak na Jeruzalém, aby uzavřel dohodu o příměří a propuštění rukojmí, která by ukončila válku v Pásmu Gazy.

Proměna Ameriky je zásadní. Prezident USA Donald Trump si tentokrát nebere žádné servítky, řekl v Interview ČT24 s moderátorkou Terezou Kručinskou zpravodaj ČT ve Spojených státech Bohumil Vostal. Dodal, že Američané se jako velmoc zaobírají jen sami sebou. V souvislosti s raziemi proti nelegální migraci dodal, že v USA byly vždy, ale Trump si z nich udělal show. Poukázal také na to, že staronový šéf Bílého domu zahraniční intervence USA roky odsuzoval a najednou udeřil v Íránu, což bylo pro mnohé překvapení.