Írán

Izraelské letectvo opět zaútočilo na pozice jemenských povstalců hútíů v oblasti přístavu Hudajdá na západě Jemenu. Oznámil to podle agentur izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Dodal, že údery jsou odpovědí na raketové útoky povstalců na Izrael, a zdůraznil, že povstalce potká stejný osud jako Írán.

Paříž, Berlín a Londýn pohrozily Íránu obnovením přísných sankcí, pokud do konce léta nedojde ke konkrétnímu pokroku ohledně uzavření nové dohody o íránském jaderném programu, uvedly agentury s odvoláním na francouzské ministerstvo zahraničí. Šlo o první takový telefonát od doby, co Izrael a USA udeřily na íránské jaderné provozy.

Podle nového hodnocení Spojených států červnové americké údery zničily převážně jedno ze tří cílených íránských jaderných zařízení. Další dvě nebyla tak vážně poškozena, uvedli pro agenturu NBC News současní a bývalí představitelé USA. Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa nicméně tvrdí, že útok byl úspěšný a íránský jaderný potenciál byl zcela zničen.

Teherán po krátké válce zatkl stovky údajných „špionů“ a řadu lidí popravil. Íránská opozice ale zůstává rozpolcená. Zatímco část kritiků režimu po úderech USA a Izraele burcovala k povstání, jiní odmítli změny prosazené zvenčí. Mezi Íránci panují obavy z chaosu a možného iráckého či afghánského scénáře. S intervencemi mají sami neblahou zkušenost.

Írán v Ománském zálivu zadržel zahraniční tanker, který podle něj pašoval dva miliony litrů pohonných hmot. Sedmnáct členů posádky bylo zatčeno a čelí vyšetřování, napsala agentura Reuters s odvoláním na íránskou agenturu Mehr.

Uvedení filmu Bezpráví v hlavní soutěži karlovarský festival utajoval do doby, kdy delegace k snímku mohla bezpečně opustit svou zemi. Snímek o dívce, která se chce stát zpěvačkou, totiž vznikl v Íránu. „V realitě se dějí tak silné příběhy, že by si divák mohl myslet, že je zveličuji, a nevěřil by tomu,“ uvedl režisér a autor scénáře Sohejl Bejraghí v rozhovoru s Pavlou Sedliskou.

Rusko uvádí, že se nadále snaží o normalizaci vztahů s Gruzií, jíž okupuje pětinu území. Naposledy Kreml této kavkazské zemi nabídl připojení k mezinárodnímu dopravnímu koridoru Sever-Jih. Podle experta Vincence Kopečka z Ostravské univerzity však může Tbilisi s normalizací vztahů souhlasit pouze „na oko“, jelikož gruzínská vláda nestojí o to, aby země znovu spadla do ruské náruče.

Americký prezident Donald Trump oznámil, že Teherán má zájem jednat s USA o svém jaderném programu, Írán to ale v úterý popřel. Na úvod jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem také prohlásil, že by jednou rád zrušil protiíránské sankce. Šéf Bílého domu naznačil i pokrok v možném „přesídlení“ Palestinců z Pásma Gazy. Netanjahu připustil, že je otevřen k míru s umírněnými Palestinci.

V Rudém moři poblíž jemenských břehů vzplála obchodní loď. Posádka ji byla nucena opustit, následně se jí dostalo pomoci. Plavidlo předtím napadli ozbrojenci palnými zbraněmi, granátomety a také námořními drony, informovaly agentury AP a Reuters, které se odvolávají na britskou námořní službu a bezpečnostní firmu Ambrey. K útoku se dosud nikdo nepřihlásil, nese však znaky odkazující k jemenským džihádistům hútíům.

Benjamin Netanjahu míří potřetí za půl roku za Donaldem Trumpem do Bílého domu. Návštěva se uskuteční poté, co Spojené státy v červnu zasáhly íránská jaderná zařízení. Nyní se mezinárodní pozornost soustředí na příměří v konfliktu mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás v Gaze.

Osm zemí ze skupiny OPEC+, kterou tvoří Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a její spojenci v čele s Ruskem, se dohodlo na urychlení plánu na zvyšování těžby ropy. Od srpna skupina zvýší těžbu o 548 tisíc barelů denně, uvedl ropný kartel, zatímco v květnu, červnu a červenci navyšoval těžbu pokaždé o 411 tisíc barelů denně. Skupina se sešla poprvé od doby, kdy ceny ropy vystřelily vzhůru – než opět ustoupily – po úderech Izraele a USA na Írán, poznamenala agentura Reuters.

Republikánský senátor Lindsey Graham má ve Washingtonu unikátní postavení. Díky lichotkám přesvědčil prezidenta Donalda Trumpa k úderu na Írán, navíc patří mezi jeho vlivné poradce. Zároveň udržuje blízké vztahy s demokraty v otázkách podpory Ukrajiny. Jeho názory a vyjádření dráždí nicméně Trumpovu voličskou základnu a jeho vztah se současným prezidentem USA je čas od času turbulentní.

Americký prezident Donald Trump potvrdil, že se příští pondělí v Bílém domě setká s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Jednat budou o situaci v Pásmu Gazy a o Íránu. Netanjahu naznačil, že jedním z témat bude i obchodní dohoda. Návštěva přichází v době, kdy Trump začal stupňovat tlak na Jeruzalém, aby uzavřel dohodu o příměří a propuštění rukojmí, která by ukončila válku v Pásmu Gazy.

Proměna Ameriky je zásadní. Prezident USA Donald Trump si tentokrát nebere žádné servítky, řekl v Interview ČT24 s moderátorkou Terezou Kručinskou zpravodaj ČT ve Spojených státech Bohumil Vostal. Dodal, že Američané se jako velmoc zaobírají jen sami sebou. V souvislosti s raziemi proti nelegální migraci dodal, že v USA byly vždy, ale Trump si z nich udělal show. Poukázal také na to, že staronový šéf Bílého domu zahraniční intervence USA roky odsuzoval a najednou udeřil v Íránu, což bylo pro mnohé překvapení.

Írán má kapacity obnovit obohacování uranu v horizontu měsíců, řekl šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi stanici CBS NEWS. Izraelské a americké údery proti íránským jaderným zařízením podle něj nedokázaly zničit vše. Je proto nutné vrátit se k jednacímu stolu. Grossiho slova jsou v rozporu s opakovanými tvrzeními amerického prezidenta Donalda Trumpa, že americké údery „zcela a totálně zničily“ íránská zařízení na obohacování uranu.

Izraelský vzdušný úder na věznici Evín v Teheránu zabil 71 lidí, uvedl v neděli ráno mluvčí íránské justice Asghar Džahangír, kterého citovala íránská justiční webová stránka Mízán. Izrael na nechvalně známou věznici, kde jsou drženi političtí vězni, lidskoprávní aktivisté nebo cizinci, zaútočil v pondělí 23. června.

Válka mezi Izraelem a Íránem skončila příměřím na začátku tohoto týdne. Zásadní roli v ní sehrál mnohovrstevný izraelský systém protiraketové obrany. Jeho část, která je určená k sestřelování balistických střel, tedy těch nejničivějších, stojí na systému Arrow, který židovský stát nasazuje dlouhodobě a stále ho vyvíjí. Při posledním konfliktu s Íránem mu navíc pomohl i obdobný americký systém.

Statisíce lidí se v sobotu v Teheránu zúčastnily ceremoniálu spojeného se státním pohřbem přibližně šedesáti lidí, včetně jaderných vědců a velitelů revolučních gard, zabitých při izraelských úderech, píše agentura AP. Íránská státní média tvrdí, že procesí se zúčastnilo přes milion lidí. Tento počet nelze nezávisle ověřit, podle AP však truchlící davy zcela zaplnily několik kilometrů dlouhou hlavní teheránskou třídu. Podle CNN se objevili i představitelé režimu, kteří byli považováni za mrtvé.

Spojené státy při útocích na íránská jaderná zařízení na jedno z nich nesvrhly protibunkrové bomby. Zařízení v Isfahánu leží totiž tak hluboko pod zemí, že by tyto výbušniny nejspíš nebyly efektivní. Šéf amerického sboru náčelníků štábů Dan Caine to řekl senátorům na čtvrtečním brífinku, píše web stanice CNN s odvoláním na zdroje, které Caineův projev slyšely.

Írán se po konfliktu s Izraelem vrací postupně k běžnému životu. Teherán, který byl vedle jaderných zařízení primárním cílem úderů, bilancuje škody. Za kulisou obnovené normálnosti ale podle lidskoprávních organizací probíhá rozsáhlé zatýkání a tvrdé represe.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve čtvrtek označil výsledek války s Íránem za příležitost uzavřít nové mírové dohody, kterou by židovský stát neměl promarnit, napsala agentura Reuters. Konflikt s Íránem, který Izrael zahájil 13. června útokem na tamní jaderné provozy, vojenské objekty, jaderné vědce a vojenské předáky a do něhož se o víkendu shozením těžkých bomb na íránské jaderné provozy vložily Spojené státy, skončil v úterý příměřím.

S následky krátké války s Íránem se potýká také Izrael, který boje zahájil útokem na íránské nukleární provozy, aby co nejvíce narušil jaderný program Teheránu. Například nad městem Bat Jam, jižně od Tel Avivu, se tyčí torzo výškového domu, na který Íránci útočili. Zemřelo zde devět lidí. Zničené fasády jsou navíc vidět v okruhu dvou set metrů, kde fungovaly například pizzerie či malé kadeřnictví. Celkem při raketovém ostřelování Izraele zemřelo dle úřadů 29 lidí a stovky byly středně nebo těžce zraněny. Na bilanci se projevilo i to, že 56 procent Izraelců nemá k dispozici domácí kryt a často nemají přístup ani k tomu veřejnému. Zhruba deset tisíc lidí pak přišlo v Izraeli o své domovy.

Požadavek prezidenta USA Donald Trumpa, aby Evropa zvýšila své výdaje na obranu na pět procent hrubého domácího produktu, byl naprosto fér, uvedl v Interview ČT24 ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). „Není to žádná zlomyslná klička, která by nás nutila do něčeho, na co by neměl právo.“ Spojenci z NATO se na středečním summitu v Haagu zavázali výrazně zvýšit obranné výdaje, s čímž byl Trump spokojen. Příští česká vláda bude muset podle Dvořáka řešit, kde na to vezme peníze. Zda zvýšením daní, vyšším zadlužením nebo kombinací obojího. Ministr v pořadu, který moderoval Daniel Takáč, zmínil i kroky Evropy, které mají vést k posílení její obranyschopnosti, například zmírnění rozpočtových pravidel pro započítávání nákladů na obranu a bezpečnost. Hovořil také o íránském jaderném programu po izraelských náletech.

Vojenský střet mezi Izraelem a Íránem, do něhož se zapojily i Spojené státy, je sice dočasně přerušený, ale vyvolal už napětí na celém Blízkém východě. A to právě v době, kdy do regionu zamíří na začátku letních prázdnin turisté. Jak cestovat v době nejistot?