Írán

První kolo předčasných prezidentských voleb v Íránu vyhrál jediný umírněný kandidát. Kardiochirurg a bývalý ministr zdravotnictví Masúd Pezeškján během kampaně kritizoval třeba mocnou mravnostní policii. Nicméně i on je věrný faktickému vládci země ajatolláhu Alí Chámeneímu. Zásadní obrat proto nelze čekat ani v případě jeho definitivního vítězství tento pátek v druhém kole. Předčasné volby se konají kvůli smrti předchozí hlavy státu Ebráhíma Raísího, se kterým se zřítil vrtulník.

V Íránu vybírali nástupce prezidenta Ebráhíma Raísího, který zemřel při leteckém neštěstí. V pátečním prvním kole se žádnému kandidátovi nepodařilo získat nadpoloviční většinu hlasů, oznámilo v sobotu íránské ministerstvo vnitra. Po sečtení více než 24 milionů hlasovacích lístků vedl podle předběžných výsledků poměrně málo známý umírněný poslanec a kardiochirurg Masúd Pezeškján před ultrakonzervativním politikem Saídem Džalílím, uvedla agentura Reuters. Mnozí voliči hlasování kritizují jako volby jen na oko. V islámské republice, kde je nejvyšší autoritou duchovní ajatolláh Alí Chameneí, nová hlava státu podle médií zřejmě větší změny nepřinese.

Severní Kypr zpřísnil pravidla nákupu nemovitostí pro cizince. Reaguje tak na obvinění, že umožňuje praní špinavých peněz. Mezinárodně neuznávaná část ostrova se po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu nepřipojila k západním sankcím, což přitahuje například Rusy nebo Íránce.

Při letošní velké muslimské pouti do Mekky hadždž zemřelo nejméně 577 lidí, napsala s odvoláním na údaje jednotlivých států agentura AFP. Největší počet jich patrně pochází z Egypta, který eviduje 323 mrtvých poutníků. Většina z nich přišla o život v důsledku veder, která nyní v Saúdské Arábii panují. Teploty ve Velké mešitě v Mekce dosahovaly ve stínu až 51,8 stupně Celsia, připojila agentura Reuters.

Lídři skupiny zemí G7 na své schůzce v jižní Itálii zdůraznili svou trvající podporu bránící se Ukrajiny, kritizovali netržní praktiky Číny a vyzvali Írán, aby svým počínáním nenarušoval mezinárodní stabilitu. Vyzvali rovněž k fungování UNRWA a dalších agentur OSN v Pásmu Gazy bez omezení. Podporují také cíl udržet globální oteplení do 1,5 stupně ve srovnání s předprůmyslovou érou a chtějí společně bojovat proti nelegální migraci.

Nově objevenou houbu, která způsobuje plicní onemocnění, pojmenovali po českém vědci Vítu Hubkovi z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Mykologové novou houbu Aspergillus hubkae objevili u íránského pacienta s dýchacími problémy. Hubkovi je 38 let, v historii bylo takto mladému vědci jen málokdy uděleno podobné uznání.

V přístavech po světě se nacházejí lodě, z kterých nemohou námořníci na pevninu. Podle OSN je to stále častější jev. Majitelé například z finančních důvodů nechají plavidla opuštěná u břehů a posádka pak nemůže loď kvůli místním zákonům opustit. Loni takto zůstalo bezprizorních dva tisíce námořníků ze sto padesáti lodí.

Český prezident Petr Pavel během návštěvy Jordánska jednal s představiteli země o situaci na Blízkém východě, která je po loňském teroristickém útoku Hamásu na Izrael a následné ofenzivě Jeruzaléma v Pásmu Gazy napjatá. Jordánsko se od té doby ocitlo v obtížné situaci, ve které balancuje mezi požadavky veřejnosti a západních spojenců.

Tomu, že by havárie vrtulníku, při které minulý týden zahynul íránský prezident Ebráhím Raísí, byla výsledkem útoku, nic zatím nenasvědčuje, uvedla íránská státní média s odkazem na vojenské vyšetřovatele. Podle jejich prohlášení vrtulník vzplál krátce poté, co narazil do horského úbočí. Příčina nehody je podle armády stále předmětem vyšetřování.

Íránci a zástupci zemí regionu se v Teheránu během smutečního obřadu loučili s íránským prezidentem Ebráhímem Raísím. Vedl ho íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí. Během ceremonie promluvil také šéf politického křídla palestinského teroristického hnutí Hamás Ismáíl Haníja a dav provolával smrt Izraeli.

Předčasné prezidentské volby v Íránu se uskuteční v pátek 28. června. Registrace zájemců o kandidaturu začne 30. května, rozhodli vedoucí představitelé moci v Teheránu a informovala státní agentura IRNA. Obyvatelé města Tabríz mohou v úterý jako první vzdát hold prezidentu Ebráhímu Raísímu, který zemřel při nehodě vrtulníku.

Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí v pondělí výkonem prezidentské funkce dočasně pověřil dosavadního viceprezidenta Mohammada Mochbara. Stalo se tak po pádu vrtulníku, který si vyžádal životy prezidenta Ebráhíma Raísího a ministra zahraničí Hosejna Amírabdolláhjána. Toho ve funkci dočasně nahradí jeho dosavadní náměstek a jaderný vyjednávač Alí Bágherí Kaní. Chameneí rovněž po smrti politiků vyjádřil soustrast pozůstalým a vyhlásil pět dní státního smutku.

Ebráhím Raísí se stal prezidentem Íránu v roce 2021. Muž, který od března 2019 vedl tamní justici, byl jedním z nejvlivnějších lidí v zemi a mluvilo se o něm jako o možném nástupci nejvyššího vůdce ajatolláha Alí Chameneího, který ho dlouhodobě podporoval. Raísího minulost však poznamenala účast na řízení procesů, které podle lidskoprávních organizací odsoudily na smrt tisíce lidí. Raísí zemřel o víkendu při nehodě vrtulníku.

Po úmrtí íránského prezidenta Ebráhíma Raísího směřují do Teheránu kondolence od světových státníků. Soustrast s pozůstalými i íránským lidem vyjádřili zástupci Evropské unie (EU), Číny i další aktéři – například Ruska, Pákistánu, Iráku. Kondolence přišla i od teroristů z Hamásu či jemenských povstalců. Kondoloval také polský prezident Andrzej Duda, který připomněl v této souvislosti tragédii ze Smolensku, při níž zemřel tehdejší prezident Lech Kaczyński a další představitelé. Srovnání vyvolalo v jeho zemi kritiku.

Íránská státní televize podle agentury Reuters oznámila, že při nedělní nehodě vrtulníku zemřel prezident Ebrahím Raísí i ministr zahraničí Hosejn Amírabdolláhján. Polohu havarovaného stroje se záchranářům podařilo určit v pondělí ráno. Z trosek v nepřístupném terénu se jim podařilo vyzvednout ostatky zemřelých.

Íránští záchranáři dál pátrají po vrtulníku s prezidentem Ebráhímem Raísím, který havaroval v odlehlé oblasti nedaleko hranic s Ázerbájdžánem. Podle agentury IRNA byl na palubě stroje i íránský ministr zahraničí. Íránská státní televize uvedla, že záchranné týmy už vrtulník našly, mluvčí Červeného půlměsíce ale tuto informaci obratem popřel. Íránský vládní činitel ovšem uvedl, že dva členové posádky byli v kontaktu s úřady. Situace zůstává nepřehledná. Práci záchranářů komplikuje počasí a terén v pohraničním regionu.

Na začátku pátého funkčního období buduje ruský prezident Vladimir Putin spojenectví, která potřebuje k vítězství na Ukrajině. Posiluje vazby na Severní Koreu, Írán a Čínu. Na první zahraniční cestu zamíří pár dnů po inauguraci do Pekingu. Ten je hlavním dodavatelem zakázaných technologií a materiálů pro výrobu zbraní do Ruska.

Šestnáctiletou Íránku, která zmizela v září 2022 při protivládních protestech, sexuálně zneužili a zabili tři členové íránských bezpečnostních složek. Podle britského serveru BBC News to vyplývá z uniklého dokumentu íránských revolučních gard, jež případ Niky Šakaramíové vyšetřovaly. Dívka byla v době protestů známou postavou demonstrací proti režimu.

Teherán zintenzivnil v zemi represe vůči ženám. Ve stejný den, kdy íránský režim zahájil údery proti Izraeli, tak tamní policie vyhlásila novou kampaň nazvanou Noor (v perštině „světlo“). Jejím cílem je potlačit „porušování“ pravidel, která nařizují všem ženám, aby si na veřejnosti zakrývaly hlavu, uvedl server The Guardian. Zdá se, že se jedná o dosud největší snahu zvrátit společenský vývoj, který nastal po několikaměsíčních protestech v roce 2022, napsal portál The Washington Post (WP).

Spojené státy jsou znepokojeny čínskou podporou ruské armády, řekl na návštěvě Pekingu americký ministr zahraničí Antony Blinken při jednání se svým tamním protějškem. Wang I naopak mimo jiné varoval před rostoucími negativními faktory ve vzájemné spolupráci USA a Číny. Blinken jednal také s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, který uvedl, že obě velmoci musejí být partnery.

Proslulý speciální vztah udržovaný po dekády mezi Spojenými státy a izraelským státem prošel v posledních letech výrazným ochlazením. Washington kritizuje vládu premiéra Benjamina Netanjahua za rozšiřování nelegálních osad, spornou justiční reformu i nevybíravé útoky v Gaze. Navzdory kritické rétorice ale do Izraele dál proudí mnohamiliardová vojenská a finanční pomoc. Američané totiž považují židovský stát za „své oči a uši na Blízkém východě“ a podle expertů si nemohou dovolit strategické spojenectví ohrozit. Pevné pouto mezi oběma státy přežilo historicky i větší krize, nyní ho navíc posílila íránská hrozba.

Země EU by měly poskytnout Ukrajině další protivzdušné systémy a rakety, které naléhavě potřebuje k obraně proti stupňující se ruské agresi. Před zasedáním ministrů zahraničí zemí EU to řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Po jednání uvedl, že ministři dosáhli politické shody na rozšíření sankcí vůči Íránu. Některé státy na jednání hovořily o dalším balíku protiruských sankcí, jehož podoba se však zatím teprve rodí. Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) Praha znovu prosazovala omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. K jednání týkajícímu se Ukrajiny se připojili i unijní ministři obrany, Česko zastupoval náměstek Daniel Blažkovec.

Zákonodárci v dolní komoře amerického Kongresu schválili dlouho očekávaný balík pomoci Ukrajině. V oddělených hlasováních kývli také na pomoc Izraeli a Tchaj-wanu a dalším zemím v Indo-Pacifiku. Předlohy ještě musí schválit Senát a podepsat prezident Joe Biden.

Iráckou vojenskou základnu asi 50 kilometrů jižně od Bagdádu v noci na sobotu otřásla rozsáhlá exploze, informovaly zahraniční tiskové agentury. Irácká armáda uvedla, že při ní zemřel jeden člověk a dalších osm lidí bylo zraněno. Dodala také, že v době výbuchu v okolí základny nezaznamenala dron ani bojové letadlo. Podle některých spekulací v tisku mohlo jít o letecký úder v době vyhroceného napětí mezi Izraelem a Íránem. Vojenskou základnu, kterou exploze otřásla, totiž využívají i proíránské skupiny.