Írán strana 3 z 5

K jednadvacetidennímu přerušení bojů mezi Izraelem a Libanonem vyzvaly USA, Evropská unie, Saúdská Arábie a další západní a arabské země. Návrh příměří Paříž a Washington již připravily. Server Times of Israel uvedl, že aktéři konfliktu mají v příštích hodinách rozhodnout o jeho přijetí, což však vzápětí premiér židovského státu Benjamin Netanjahu odmítl. Vyvrátil i tvrzení, podle nějž nařídil zmírnit údery v Libanonu. Prý naopak vyzval armádu, aby v nich pokračovala plnou silou. Ta ve čtvrtek zasáhla kolem 220 cílů Hizballáhu v jižním Libanonu a v údolí Bikáa na východě země. Uvedla také, že zabila i šéfa vzdušných sil Hizballáhu Muhammada Surúra. Podle libanonských úřadů při úderech zahynulo 92 lidí.

Současná eskalace napětí mezi Izraelem a libanonským teroristickým hnutím Hizballáh se téměř dostala na úroveň plnohodnotné války, prohlásil v New Yorku na okraj zasedání Valného shromáždění OSN šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Ministři zahraničí zemí skupiny G7 varovali, že stupňování konfliktu na Blízkém východě nikomu prospěch nepřinese. Česko v reakci zdůraznilo právo židovského státu na sebeobranu. Pondělní izraelské útoky na sklady a odpaliště raket Hizballáhu byly největší akcí Jeruzaléma tohoto druhu v Libanonu od roku 2006. Vzájemné ostřelování pokračuje i v úterý.

Švédské úřady v úterý obvinily Írán z toho, že se loni naboural do sítě jednoho ze švédských operátorů a rozeslal tisíce SMS, které vyzývaly k pomstě znesvěcovatelům koránu. Informuje o tom list Dagens Nyheter, který připomíná, že se íránský hackerský útok odehrál v době rozsáhlých protestů poté, co několik aktivistů ve Stockholmu poničilo či zapálilo korán, tedy posvátnou knihu muslimů. Následně došlo k několika demonstracím v arabských zemích.

Izraelské nálety na teroristické hnutí Hizballáh si v pondělí v Libanonu vyžádaly životy nejméně 492 lidí a 1645 jich zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Mluvčí izraelské armády předtím vyzval civilisty, aby opustili domy, v nichž Hizballáh skladuje zbraně. Od pondělního rána izraelské letectvo zasáhlo více než 1300 cílů zejména v jižním Libanonu a v úderech dále pokračuje. Podle izraelského ministra obrany Jo'ava Galanta při tom zničilo desítky tisíc raket Hizballáhu. Jde o největší letecký útok na Libanon od roku 2006. Izrael opět udeřil také v Bejrútu, terčem byl údajně šéf Hizballáhu pro jižní frontu.

Na jihu Libanonu a na jižním předměstí Bejrútu ve středu opět vybuchla komunikační zařízení využívaná příslušníky libanonského teroristického hnutí Hizballáh, informuje agentura Reuters. Podle agentury AP se několik výbuchů ozvalo v blízkosti pohřbu členů Hizballáhu a dítěte zabitého při úterním útoku. List The New York Times (NYT) napsal, že za úterními explozemi pagerů stojí Izrael, který dal výbušniny do zařízení, jež si před několika měsíci u tchajwanské firmy Gold Apollo objednalo libanonské teroristické hnutí Hizballáh. Gold Apollo tvrdí, že zařízení vyrobila maďarská společnost BAC Consulting.

Výbuchy osobních komunikačních zařízení v Libanonu zabily nejméně devět lidí a téměř tři tisíce jich zranily, stovky jsou v kritickém stavu, oznámilo podle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Mezi zraněnými jsou i stovky členů teroristického hnutí Hizballáh. Podle íránských médií utrpěl zranění rovněž íránský velvyslanec Modžtaba Amání. Teroristé, kteří používají přenosná elektronická zařízení ke komunikaci, z incidentu obvinili Izrael a hrozí odvetou. Jeruzalém věc nekomentoval.

Rusko od Íránu obdrželo balistické rakety a v následujících týdnech je použije, prohlásil šéf americké diplomacie Antony Blinken, který na návštěvě Londýna jednal se svým britským protějškem Davidem Lammym o situaci na Ukrajině. Ministři oznámili, že tento týden společně navštíví Kyjev, aby tak společně potvrdili svůj závazek vůči válkou zasažené zemi.

Nejméně čtrnáct lidí včetně tří syrských civilistů zemřelo v neděli pozdě večer při sérii vzdušných úderů, které zřejmě provedl Izrael na několik vojenských objektů včetně vědeckého výzkumného střediska na západě Sýrie. Informovala o tom v noci na pondělí tisková agentura AFP s odvoláním na nevládní Syrskou organizaci pro lidská práva (SOHR) a ráno i syrská státní média. Původní bilance útoků byla výrazně nižší.

Hořící ropný tanker Sounion v Rudém moři nyní nelze podle specializovaných firem bezpečně odtáhnout, oznámila námořní mise Evropské unie. Dál tak hrozí, že z 274metrového plavidla plujícího pod řeckou vlajkou unikne až milion barelů ropy. Loď zachvátil požár po útocích jemenských rebelů hútíů.

Z tankeru Sounion v Rudém moři, na který minulý týden zaútočili jemenští povstalci hútíové, nejspíš vytéká ropa. Podle řeckých úřadů to vyplývá ze satelitních snímků. Za lodí se táhne čtyři kilometry dlouhá skvrna. O možném úniku nafty hovořil už dříve také Pentagon. Hútíové souhlasili, že umožní odtažení tankeru, aby se zabránilo ekologické katastrofě. Záchranná operace by měla začít v příštích dnech.

Izraelské síly spustily masivní „protiteroristickou operaci“ na severu okupovaného Západního břehu. Zásah se týká měst Džanín, Tulkarm, Nábulus a Túbás, píše server BBC News s tím, že jde zřejmě o největší operaci od druhé intifády, jež probíhala v letech 2000 až 2005. Podle palestinských zdravotníků zemřelo nejméně deset lidí, Izrael hovoří o mrtvých teroristech. Podle armády je cílem eliminovat útočníky, kteří zorganizovali pokus o atentát v Tel Avivu z minulého týdne. Operace by mohla trvat několik dnů.

Tanker Sounion plující pod řeckou vlajkou napadli ve středu u Jemenu ozbrojenci na dvou člunech. Plavidlo zasáhly také tři střely a v současné době není schopné manévrovat, oznámila britská vojenská námořní služba. Pětadvacetičlenná posádka je v pořádku.

Kampaň amerického exprezidenta Donalda Trumpa byla terčem hackerského útoku, za který je zodpovědný Írán, sdělily podle agentury AP americké zpravodajské služby včetně Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI). Íránští hackeři se podle prohlášení pokoušeli infiltrovat také okolí viceprezidentky Kamaly Harrisové, která kandiduje proti Trumpovi a na kterou před několika dny Trump zaútočil tvrzením, že dav podporovatelů na snímku z mítinku, který publikoval její štáb, byl vytvořený umělou inteligencí. Sám přitom nově čelí obvinění z používání falešných snímků fanynek Taylor Swiftové.

Rusko a Írán jsou v současnosti ekonomičtí i vojenští partneři. Zároveň se ale tyto země nemohou podporovat tak, jak by potřebovaly. Na jedné straně je totiž ruskou armádu zaměstnávající agrese proti Ukrajině, na druhé straně je napětí na Blízkém východě kolem Izraele a jeho bojů s Hamásem a Hizballáhem, do čehož je většinou spíš nepřímo zapojený Teherán. Eskalace obou na sobě nezávislých konfliktů tak vytváří bludný kruh výzev pro pragmatický vztah obou států, které spojuje především opozice proti Západu.

Průnik ukrajinských vojsk na území Ruska má velký symbolický význam, shodli se v pořadu Události, komentáře předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) a europoslanec Ondřej Kovařík (nestr. za ANO). Zmínili také překvapivost celé akce. V diskuzi probírali také například bezpečnostní situaci na Blízkém východě.

Jordánsko údajně navzdory oficiálnímu postoji své vlády povoluje Izraeli využít svůj vzdušný prostor proti případným íránským útokům, píše server i24news. Podle vysoce postaveného zdroje z Ammánu je toto rozhodnutí v souladu s širšími bezpečnostními zájmy. Království podobný krok již pravděpodobně udělalo při dubnovém útoku Teheránu proti židovskému státu. Zatímco se Jordánsko nachází v těžké situaci, kdy se přání společnosti diametrálně liší od požadavků západních spojenců, situace v blízkovýchodním regionu se dále eskaluje.

Izraelská tajná služba se domnívá, že Írán se rozhodl přímo zaútočit na Izrael a může tak učinit během několika příštích dní, napsal na síti X reportér serveru Axios Barak Ravid s odvoláním na dva zdroje ze zpravodajské komunity. Revoluční gardy, které jsou elitní složkou íránské armády, mezitím provádějí na západě Íránu několikadenní vojenské cvičení.

Náčelník generálního štábu izraelské armády Herci Halevi slíbil, že najde nového vůdce palestinského teroristického hnutí Hamás Jahjáa Sinvára a zlikviduje ho. Sinvár v čele politického křídla organizace nahradil Ismáíla Haníju zabitého minulý týden v Teheránu při úderu, který Hamás i Írán shodně připisují Izraeli.

Novým vůdcem Hamásu se stane dosavadní šéf palestinského teroristického hnutí v Pásmu Gazy a muž číslo dva celé organizace Jahjá Sinvár. V čele hnutí tak nahradí Ismáíla Haníju, který nepřežil atentát v Teheránu z konce července. Podle Hamásu a Íránu stál za nastraženou bombou Izrael, který se k útoku zatím oficiálně nepřihlásil. Sinvár byl hlavním strůjcem útoků na Izrael z loňského 7. října a Hamás se jeho jmenováním drží tvrdé linie nastolené tímto bezprecedentním teroristickým aktem, píše agentura Reuters.

I když Írán avizuje, že neusiluje o zvýšení napětí v regionu, je podle bývalého velvyslance v Izraeli Jiřího Schneidera nepravděpodobné, že od odvetného útoku na židovský stát upustí. Podle íránského mluvčího ministerstva zahraničí je Teherán přesvědčen, že je třeba potrestat Izrael za zabití šéfa teroristické skupiny Hamás Ismáíla Haníji. Skupina zemí G7 mezitím vyzvala ke zdrženlivosti a uklidnění situace na Blízkém východě. Podle Schneidera však eskalace není v zájmu nikoho. Řekl to v pořadu Interview ČT24.

Libanonské hnutí Hizballáh opět vypálilo desítky raket na Izrael. Hnutí tvrdí, že tak reagovalo na izraelské útoky na vesnice na jihu Libanonu, při kterých prý utrpěli zranění civilisté, informuje agentura DPA. Kanada vyzvala své obyvatele, aby se vyhnuli cestování do Izraele kvůli nepředvídatelné bezpečnostní situaci. Francie svým občanům doporučila, aby nyní nejezdili do Libanonu, a pokud tam jsou, aby ho co nejdříve opustili. Podobná doporučení vydaly dříve i další země.

Spojené státy a Velká Británie v sobotu vyzvaly své občany pobývající v Libanonu k bezodkladnému opuštění země. Učinily tak v obavách z vypuknutí širšího vojenského konfliktu na Blízkém východě. Izrael v sobotu zasáhl cíle na jihu Libanonu i v Pásmu Gazy a na Západním břehu Jordánu. USA vyslaly do Středozemního moře letadlovou loď, aby posílily obranu svého blízkovýchodního spojence.

Na páteční pohřeb lídra politického křídla palestinské teroristické skupiny Hamás Ismáíla Haníji dorazily v Kataru podle tamní televize al-Džazíra tisíce lidí. Smrt Haníji si lidé připomněli v některých muslimských zemích při tradičních pátečních modlitbách. Ve východním Jeruzalémě kvůli tomu izraelská policie zadržela imáma mešity al-Aksá. V Bejrútu uspořádali symbolický pohřeb, na nějž přišly stovky lidí s vlajkami Palestiny a libanonského hnutí Hizballáh. První smuteční obřad se konal ve čtvrtek v Teheránu, kde byl Haníja zabit v noci na středu. Hamás a Írán jeho smrt přičítají Izraeli. Ten se však k atentátu nepřihlásil.

Výbuch, který ve středu časně ráno zabil vůdce Hamásu Ismáíla Haníju a člena jeho ochranky, nezpůsobil vzdušný úder, nýbrž důmyslná, dálkově ovládaná bomba pronesená zhruba před dvěma měsíci do jeho pokoje v teheránském penzionu, kde často pobýval. Napsal to deník The New York Times (NYT) s odvoláním na osm zdrojů. Dřívější zprávy, včetně informací tiskové agentury Tasnim spojené s íránskými revolučními gardami, přitom tvrdily, že šéfa politického křídla palestinské teroristické skupiny zabila řízená střela.