Trumpa přesvědčil k úderu na Írán lichotkami senátor Graham, píše WSJ

Republikánský senátor Lindsey Graham má ve Washingtonu unikátní postavení. Díky lichotkám přesvědčil prezidenta Donalda Trumpa k úderu na Írán, navíc patří mezi jeho vlivné poradce. Zároveň udržuje blízké vztahy s demokraty v otázkách podpory Ukrajiny. Jeho názory a vyjádření dráždí nicméně Trumpovu voličskou základnu a jeho vztah se současným prezidentem USA je čas od času turbulentní.

Graham každopádně usiloval o to, aby Trump svolení k úderu na Írán dal. Domníval se, že USA mají unikátní možnost ochromit nukleární ambice Teheránu a odvrátit to, co by podle jeho mínění znamenalo katastrofální závody v jaderném zbrojení na Blízkém východě.

Aby přesvědčil prezidenta k tomuto kroku, obrátil se Graham k jedné z metod, kterou si během jejich téměř desetiletého vztahu osvojil – apeloval na Trumpovu touhu po uznání.

„Jedna věc, o které přemýšlel a o které jsem s ním neustále mluvil, je, že když to uděláme, tak napravíme škody způsobené stažením z Afghánistánu,“ řekl Graham v rozhovoru s portálem The Wall Street Journal. „Izrael odvedl skvělou práci, ale musíme na tom zanechat svou stopu. Je v zájmu naší národní bezpečnosti, abychom se na tom podíleli,“ dodal.

Trump je vášnivým golfistou a v posledních letech s Grahamem často hrával. Senátor prohlásil, že asi týden před útokem šéfovi Bílého domu řekl, aby v případě úderu „použil o jednu hůl víc, než je potřeba“.

Graham se domnívá, že Írán – na rozdíl od Ruska nebo Severní Koreje – by jadernou zbraň skutečně použil k preventivnímu úderu na USA. „Řekl jsem prezidentu Trumpovi toto: ze všech věcí, které se mohou stát, by to bylo získání jaderné zbraně Íránem, které by vedlo ke katastrofě pro celý svět,“ přiblížil svůj postoj senátor. „A myslím, že tomu věří,“ doplnil.

Írán musí uznat právo židovského státu na existenci, než začne jednání o trvalém příměří, míní také Graham. Na otázku, zda se USA připojí k Izraeli při případných budoucích vojenských akcích proti Teheránu, odpověděl, že to závisí na okolnostech. Trump prohlásil, že by byl otevřen opětovnému úderu na Írán, pokud by země učinila kroky k obnově svého jaderného programu.

Seberte mu pas, prohlásil Bannon

Devětašedesátiletý Graham se dlouhodobě podílí na formování přístupu USA k Blízkému východu. Krátce před útokem Íránem podporovaného teroristického hnutí Hamás na Izrael 7. října 2023 pracoval Graham v rámci skupiny složené ze senátorů Republikánské i Demokratické strany na plánu normalizace vztahů mezi Jeruzalémem a Saúdskou Arábií ve snaze zajistit trvalý mír na Blízkém východě.

Graham dlouhodobě prosazuje agresivnější přístup k autoritářskému režimu íránského nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího a byl jedním z nejvýraznějších hlasů, které Trumpa k úderu na Írán vyzývaly. Grahamovo smýšlení, včetně výzev ke změně režimu, ale tohoto senátora dlouhodobě řadí na seznam nepřátel mnoha lidí z Trumpova okolí.

Bývalý prezidentův poradce Steve Bannon, který u Trumpa lobboval proti vojenské akci, a to i během oběda v Bílém domě krátce před americkým úderem, prohlásil, že Graham by měl být zatčen nebo by mu měl být odebrán pas, aby se nemohl „plést do záležitostí jiných zemí“.

Bývalý moderátor Fox News a vlivná osobnost MAGA hnutí Tucker Carlson nedávno uvedl, že Grahamův vliv na Spojené státy „je destruktivní“.

Senátor tuto kritiku smetl ze stolu. „Myšlenka nekonfrontovat protivníka a doufat, že se situace zlepší, je dost naivní,“ má jasno. Mluvčí Bílého domu Anna Kellyová v prohlášení uvedla, že Graham je „mimořádným spojencem současné administrativy“.

Připravoval Zelenského na setkání v Bílém domě

Graham jako jeden z mála republikánů zůstává v úzkém kontaktu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a v Kongresu vede kampaň za uzákonění dalekosáhlých sankcí vůči Rusku, které už přes tři roky vůči sousední zemi vede nevyprovokovanou, útočnou válku. 

Ze strany Bílého domu narazil na snahy o zmírnění dané legislativy, ale v nedělním rozhovoru pro televizi ABC News Graham prohlásil, že mu Trump řekl, že návrh zákona o sankcích – který by uvalil 500% cla na země jako Čína a Indie, které nakupují ruskou ropu – by měl být předložen k hlasování.

Od návratu Trumpa do prezidentského úřadu v lednu 2025 USA v souvislosti s ruskou plnohodnotnou invazí na Ukrajinu nevydaly žádné nové sankce proti Moskvě. V některých případech administrativa omezení dokonce zmírnila. Bez nových opatření podle některých analytiků ale stávající sankce ztrácejí na síle.

Graham podporuje Kyjev i dalšími způsoby. Například mluvil se Zelenským před jeho únorovou návštěvou Bílého domu a snažil se ho připravit na rozhovor s Trumpem. Ovšem poté, co se schůzka zvrtla a došlo k veřejné roztržce mezi oběma prezidenty, Graham ukrajinského lídra veřejně kritizoval.

Přesto senátor v podpoře Kyjeva neustal. Vzpomněl, jak hrál s prezidentem golf, když se dostali k rozhovoru o Ukrajině. Graham rozložil mapu, která ukazovala ukrajinské nerostné zdroje, a během několika vteřin Trump údajně prohlásil: „Chci polovinu“. Spojené státy a Ukrajina pak v dubnu podepsaly dohodu, která Washingtonu umožňuje přístup k ukrajinskému nerostnému bohatství.

Lindsey Graham a Volodymyr Zelenskyj při setkání v Kyjevě
Zdroj: Reuters/Ukrainian Presidential Press Service

Graham nazval Trumpa „největším pitomcem na světě“

Grahamův a Trumpův vztah začal, když oba kandidovali na prezidenta v roce 2016. Graham, který byl poprvé zvolen do amerického Senátu před třiadvaceti lety, postavil svou kampaň na svých zkušenostech v oblasti národní bezpečnosti, agresivnější roli USA na Blízkém východě a silném odporu vůči jaderné dohodě s Íránem. Trumpa tehdy označil za „největšího pitomce na světě“ a obvinil ho, že je „rasový, xenofobní a náboženský fanatik“.

Trump prohlásil, že Graham je „jedna z nejhloupějších lidských bytostí,“ jakou kdy viděl, a že „s takovým člověkem nakonec rozpoutáte třetí světovou válku“. Graham z republikánských primárek předčasně odstoupil a Trump konsolidoval voliče kolem své nové vize pro republikánskou stranu.

Graham se nicméně posléze stal jeho blízkým spojencem v Senátu. A to přesto, že se Trump střetl s tehdejším senátorem (nyní již zesnulým) Johnem McCainem – Grahamovým blízkým přítelem a mentorem. Graham také hájil Trumpovu nominaci soudce Bretta Kavanaugha k Nejvyššímu soudu USA a zastal se prezidenta během jeho prvního impeachmentu.

Vztahy obou mužů opět utrpěly až v lednu 2021 poté, co na Kapitol zaútočili Trumpovi podporovatelé. „Jediné, co mohu říct, je, že se mnou nepočítejte. Už toho bylo dost, snažil jsem se být užitečný,“ hřímal Graham na půdě Senátu po událostech 6. ledna. O dva měsíce později však Graham opět našel k Trumpovi cestu.

Graham se každopádně opakovaně stává terčem kritiky ze strany Trumpových podporovatelů. Došlo k tomu například kvůli jeho reakci na prezidentovo plošné omilostnění výtržníků z 6. ledna 2021 – včetně těch, kteří se dopustili násilných činů.

„Zaprvé, měl k tomu zákonnou pravomoc,“ podotkl tehdy Graham. „Ale obávám se, že se dočkáte dalšího násilí. Udělení milosti lidem, kteří vešli do Kapitolu a násilně zmlátili policistu, bylo podle mého názoru chybou, protože to zřejmě naznačuje, že je to v pořádku,“ upozornil senátor. Podobně se vyjádřil i pro CNN, když řekl, že omilostnění „vyslalo špatný signál“.

Trumpovi voliči překřtili Grahama na hada

Členové Trumpova pevného voličského jádra na sociálních sítích senátora označili za „hada“ a „RINO“ (Republican in name only – republikána jen podle jména, pozn. red.).

Na Trumpově shromáždění v létě 2023, které Graham pomáhal plánovat, na něj prezidentovi podporovatelé minutu v kuse bučeli. Podle některých zdrojů se Trump tímto incidentem v soukromí bavil. 

Jeden z bývalých Grahamových poradců popsal vztah mezi prezidentem a senátorem jako „hokejový zápas“, kdy se vyměňují rány a „pak jsou příští víkend na golfu“.

Graham má s Trumpem jedinečný a důležitý vztah, soudí předseda konzervativní organizace Faith and Freedom Coalition (Koalice víry a svobody) Ralph Reed. „Přístup ve Washingtonu je nejcennější měna, kterou můžete mít, a ten Grahamův je zlatý,“ dodal.

Trumpova podpora Grahamova znovuzvolení

Graham se bude příští rok na podzim ucházet o páté funkční období v rámci takzvaných midterms, kdy Američané vybírají členy Sněmovny reprezentantů a třetinu senátorů. 

„Senátor Lindsey Graham má mou plnou a naprostou podporu pro znovuzvolení,“ vzkázal Trump. „NEZKLAME VÁS. Všichni v Jižní Karolíně by měli Lindseymu pomoci k tomu, aby příští rok získal velké vítězství,“ apeloval šéf Bílého domu. 

V příspěvku na sociálních sítích Trump zmínil, že Graham je skvělým přítelem a je tu vždy, když je potřeba. Pochválil Grahamovu práci v senátním rozpočtovém výboru a jeho prosazování tvrdšího postoje k migraci. Grahama podporují i dva přední republikáni z jeho domovského státu – guvernér Henry McMaster a juniorní senátor Tim Scott.

Roztříštěná republikánská opozice proti Trumpovi

Lindsey Graham není jediný republikán, který se snaží vytvořit si vůči Trumpovi autonomní pozici, přiblížil amerikanista a komentátor portálu Forum24 Jiří Pondělíček. 

V úterý americký Senát schválil prezidentovu daňovou a finanční legislativu, kterou Bílý dům označuje jako „velký, krásný zákon“. Proti hlasovali tři republikánští senátoři, kteří záhy čelili tlaku a útokům ze strany Trumpa. 

Senátor Thom Tillis se sice proti danému zákonu vymezil, ale zároveň ustoupil tlaku a avizoval, že v příštím roce už nehodlá znovu kandidovat. Senátor Rand Paul zatím nátlaku neustoupil, ale těch, kteří by byli ochotní a schopní Trumpovi vzdorovat, je velmi málo, upozornil Pondělíček.

„Vidíme to i ve Sněmovně reprezentantů. V zahraničně-politických otázkách se proti němu staví Don Bacon, a to občas i docela výrazně. Ovšem i ten už ohlásil, že v příštích volbách kandidovat nebude,“ připomněl amerikanista.

Opozice proti Trumpovi v rámci republikánské strany je podle něj minimální, roztříštěná a netvoří nějaký ucelený blok.

„Když se podíváme na Randa Paula, tak jeho kritika byla, že zákon zvyšuje dluhový strop a tempo zadlužování Spojených států. Ve sněmovně někteří naopak prohlašují, že pro zákon nechtějí hlasovat kvůli škrtům. Takže to není jednotná a ucelená opozice. Jsou to spíš lidé, kteří prosazují své vlastní zájmy a představy,“ uzavřel Pondělíček.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránský prezident nařídil zahájit jaderné rozhovory s USA, píše AFP

Íránský prezident Masúd Pezeškján nařídil zahájit jaderné rozhovory se Spojenými státy, píše agentura AFP s odvoláním na íránská média. Jednání se budou konat pravděpodobně v pátek v Turecku, sdělil agentuře arabský činitel pod podmínkou zachování anonymity. Rozhodnutí přichází v době, kdy prezident USA Donald Trump zvyšuje tlak na Írán a hrozí případným vojenským zásahem, pokud režim v Teheránu neuzavře dohodu, v níž by se zavázal, že nebude usilovat o jaderné zbraně.
07:51Aktualizovánopřed 2 mminutami

V Polsku zadrželi zaměstnance ministerstva obrany. Špehoval prý pro Rusy

Vojenská kontrarozvědka (SKW) v Polsku v úterý kvůli podezření ze špionáže pro Rusko zadržela pracovníka polského ministerstva obrany. S odvoláním na své zdroje o tom informoval portál Onet. Ministerstvo obrany podle agentury Reuters zadržení svého zaměstnance potvrdilo a v prohlášení uvedlo, že se tak stalo po obvinění ze spolupráce s jistou zahraniční tajnou službou. V Německu a Řecku také došlo k zadržení dvojice mužů, kteří se prý pokusili poškodit lodě určené pro německé námořnictvo.
13:52Aktualizovánopřed 10 mminutami

Rusko znovu masivně zaútočilo na ukrajinskou energetiku

Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 450 drony a více než šedesáti střelami, uvedl v úterý ráno ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. Útoky vyvolaly požáry a poškodily energetickou infrastrukturu, bez vytápění se dle úřadů ocitly statisíce rodin. K úderům došlo krátce před plánovaným třístranným jednáním USA, Ukrajiny a Ruska o ukončení téměř čtyřleté plošné ruské invaze. Do Kyjeva zároveň ráno přicestoval generální tajemník NATO Mark Rutte. Mimo jiné řekl, že případná dohoda o ukončení války si vyžádá těžká rozhodnutí.
06:39Aktualizovánopřed 20 mminutami

Policie obvinila dva Čechy kvůli výbuchu v Chorvatsku. Zemřelo při něm dítě

Policie zahájila trestní stíhání dvou Čechů v případu výbuchu u města Obrovac v Chorvatsku, který v červnu 2024 usmrtil dítě a další tři lidi zranil. Pro ČT to sdělil mluvčí Krajského státního zastupitelství v Brně Hynek Olma. Podle dřívějších informací kriminalistů byl vyšetřován muž, který dopustil, aby si dítě z označeného vojenského cvičiště odneslo výbušné zařízení do auta. Při následné zastávce kvůli poruše vozidla zařízení explodovalo.
před 23 mminutami

Francouzská prokuratura prohledala kanceláře sítě X, předvolala Muska k výslechu

Odbor pařížské prokuratury pro boj s kybernetickou kriminalitou prohledal kanceláře sociální sítě X amerického miliardáře Elona Muska. Prohlídka je součástí vyšetřování zahájeného začátkem loňského roku, oznámila v úterý prokuratura. Dodala, že předvolala Muska i bývalou šéfku sítě X Lindu Yaccarinovou k výpovědi, a to na 20. dubna.
před 30 mminutami

Přes Rafah odešlo z Gazy dvanáct Palestinců

Do Egypta se v pondělí z Pásma Gazy dostalo jen 12 Palestinců přes přechod Rafah, který byl ten den otevřen poprvé od května 2024. Šlo o pět zraněných a sedm členů jejich doprovodu, informovala v úterý agentura AFP s odvoláním na svůj zdroj z hraničního přechodu. O stejném počtu informovala i agentura Reuters. Izrael počty zatím neuvádí.
před 57 mminutami

Teploty v Polsku spadly hluboko pod nulu, po letech zamrzl i Gdaňský záliv

Polsko zasáhlo extrémní mrazivé počasí. Teploty klesly hluboko pod bod mrazu, takže Baltské moře v Gdaňském zálivu dokonce v posledních dnech začalo zamrzat. Mnoho místních i turistů si tento vzácný jev nenechalo ujít, řada z nich se odvážila i k procházce po zamrzlé hladině. Vlivem nízkých teplot zamrzlo i ústí Visly nebo řeka Motlawa v historickém centru Gdaňsku, čehož využily stovky lidí a navzdory zákazu místních úřadů vyrazily na řeku s bruslemi i bez nich.
před 1 hhodinou

S Putinem v zádech. Reportéři ČT zjišťovali, jak se Polsko a Pobaltí brání ruským sabotážím a provokacím

Země východního křídla NATO pravidelně čelí ruským provokacím. Polsko, Litva nebo Estonsko se opakovaně potýkají s narušením vzdušeného prostoru nebo s pokusy o sabotáž. Moskva si tak testuje reakci Západu. Dotčené země proto dál zvyšují své výdaje na obranu. Estonsko se také už řadu let snaží vyřešit, jak začlenit ruskou menšinu, která tvoří pětinu obyvatel země. V Polsku a Pobaltí natáčel zpravodaj ČT Jan Řápek.
před 1 hhodinou
Načítání...