Trumpa přesvědčil k úderu na Írán lichotkami senátor Graham, píše WSJ

Republikánský senátor Lindsey Graham má ve Washingtonu unikátní postavení. Díky lichotkám přesvědčil prezidenta Donalda Trumpa k úderu na Írán, navíc patří mezi jeho vlivné poradce. Zároveň udržuje blízké vztahy s demokraty v otázkách podpory Ukrajiny. Jeho názory a vyjádření dráždí nicméně Trumpovu voličskou základnu a jeho vztah se současným prezidentem USA je čas od času turbulentní.

Graham každopádně usiloval o to, aby Trump svolení k úderu na Írán dal. Domníval se, že USA mají unikátní možnost ochromit nukleární ambice Teheránu a odvrátit to, co by podle jeho mínění znamenalo katastrofální závody v jaderném zbrojení na Blízkém východě.

Aby přesvědčil prezidenta k tomuto kroku, obrátil se Graham k jedné z metod, kterou si během jejich téměř desetiletého vztahu osvojil – apeloval na Trumpovu touhu po uznání.

„Jedna věc, o které přemýšlel a o které jsem s ním neustále mluvil, je, že když to uděláme, tak napravíme škody způsobené stažením z Afghánistánu,“ řekl Graham v rozhovoru s portálem The Wall Street Journal. „Izrael odvedl skvělou práci, ale musíme na tom zanechat svou stopu. Je v zájmu naší národní bezpečnosti, abychom se na tom podíleli,“ dodal.

Trump je vášnivým golfistou a v posledních letech s Grahamem často hrával. Senátor prohlásil, že asi týden před útokem šéfovi Bílého domu řekl, aby v případě úderu „použil o jednu hůl víc, než je potřeba“.

Graham se domnívá, že Írán – na rozdíl od Ruska nebo Severní Koreje – by jadernou zbraň skutečně použil k preventivnímu úderu na USA. „Řekl jsem prezidentu Trumpovi toto: ze všech věcí, které se mohou stát, by to bylo získání jaderné zbraně Íránem, které by vedlo ke katastrofě pro celý svět,“ přiblížil svůj postoj senátor. „A myslím, že tomu věří,“ doplnil.

Írán musí uznat právo židovského státu na existenci, než začne jednání o trvalém příměří, míní také Graham. Na otázku, zda se USA připojí k Izraeli při případných budoucích vojenských akcích proti Teheránu, odpověděl, že to závisí na okolnostech. Trump prohlásil, že by byl otevřen opětovnému úderu na Írán, pokud by země učinila kroky k obnově svého jaderného programu.

Seberte mu pas, prohlásil Bannon

Devětašedesátiletý Graham se dlouhodobě podílí na formování přístupu USA k Blízkému východu. Krátce před útokem Íránem podporovaného teroristického hnutí Hamás na Izrael 7. října 2023 pracoval Graham v rámci skupiny složené ze senátorů Republikánské i Demokratické strany na plánu normalizace vztahů mezi Jeruzalémem a Saúdskou Arábií ve snaze zajistit trvalý mír na Blízkém východě.

Graham dlouhodobě prosazuje agresivnější přístup k autoritářskému režimu íránského nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího a byl jedním z nejvýraznějších hlasů, které Trumpa k úderu na Írán vyzývaly. Grahamovo smýšlení, včetně výzev ke změně režimu, ale tohoto senátora dlouhodobě řadí na seznam nepřátel mnoha lidí z Trumpova okolí.

Bývalý prezidentův poradce Steve Bannon, který u Trumpa lobboval proti vojenské akci, a to i během oběda v Bílém domě krátce před americkým úderem, prohlásil, že Graham by měl být zatčen nebo by mu měl být odebrán pas, aby se nemohl „plést do záležitostí jiných zemí“.

Bývalý moderátor Fox News a vlivná osobnost MAGA hnutí Tucker Carlson nedávno uvedl, že Grahamův vliv na Spojené státy „je destruktivní“.

Senátor tuto kritiku smetl ze stolu. „Myšlenka nekonfrontovat protivníka a doufat, že se situace zlepší, je dost naivní,“ má jasno. Mluvčí Bílého domu Anna Kellyová v prohlášení uvedla, že Graham je „mimořádným spojencem současné administrativy“.

Připravoval Zelenského na setkání v Bílém domě

Graham jako jeden z mála republikánů zůstává v úzkém kontaktu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a v Kongresu vede kampaň za uzákonění dalekosáhlých sankcí vůči Rusku, které už přes tři roky vůči sousední zemi vede nevyprovokovanou, útočnou válku. 

Ze strany Bílého domu narazil na snahy o zmírnění dané legislativy, ale v nedělním rozhovoru pro televizi ABC News Graham prohlásil, že mu Trump řekl, že návrh zákona o sankcích – který by uvalil 500% cla na země jako Čína a Indie, které nakupují ruskou ropu – by měl být předložen k hlasování.

Od návratu Trumpa do prezidentského úřadu v lednu 2025 USA v souvislosti s ruskou plnohodnotnou invazí na Ukrajinu nevydaly žádné nové sankce proti Moskvě. V některých případech administrativa omezení dokonce zmírnila. Bez nových opatření podle některých analytiků ale stávající sankce ztrácejí na síle.

Graham podporuje Kyjev i dalšími způsoby. Například mluvil se Zelenským před jeho únorovou návštěvou Bílého domu a snažil se ho připravit na rozhovor s Trumpem. Ovšem poté, co se schůzka zvrtla a došlo k veřejné roztržce mezi oběma prezidenty, Graham ukrajinského lídra veřejně kritizoval.

Přesto senátor v podpoře Kyjeva neustal. Vzpomněl, jak hrál s prezidentem golf, když se dostali k rozhovoru o Ukrajině. Graham rozložil mapu, která ukazovala ukrajinské nerostné zdroje, a během několika vteřin Trump údajně prohlásil: „Chci polovinu“. Spojené státy a Ukrajina pak v dubnu podepsaly dohodu, která Washingtonu umožňuje přístup k ukrajinskému nerostnému bohatství.

Lindsey Graham a Volodymyr Zelenskyj při setkání v Kyjevě
Zdroj: Reuters/Ukrainian Presidential Press Service

Graham nazval Trumpa „největším pitomcem na světě“

Grahamův a Trumpův vztah začal, když oba kandidovali na prezidenta v roce 2016. Graham, který byl poprvé zvolen do amerického Senátu před třiadvaceti lety, postavil svou kampaň na svých zkušenostech v oblasti národní bezpečnosti, agresivnější roli USA na Blízkém východě a silném odporu vůči jaderné dohodě s Íránem. Trumpa tehdy označil za „největšího pitomce na světě“ a obvinil ho, že je „rasový, xenofobní a náboženský fanatik“.

Trump prohlásil, že Graham je „jedna z nejhloupějších lidských bytostí,“ jakou kdy viděl, a že „s takovým člověkem nakonec rozpoutáte třetí světovou válku“. Graham z republikánských primárek předčasně odstoupil a Trump konsolidoval voliče kolem své nové vize pro republikánskou stranu.

Graham se nicméně posléze stal jeho blízkým spojencem v Senátu. A to přesto, že se Trump střetl s tehdejším senátorem (nyní již zesnulým) Johnem McCainem – Grahamovým blízkým přítelem a mentorem. Graham také hájil Trumpovu nominaci soudce Bretta Kavanaugha k Nejvyššímu soudu USA a zastal se prezidenta během jeho prvního impeachmentu.

Vztahy obou mužů opět utrpěly až v lednu 2021 poté, co na Kapitol zaútočili Trumpovi podporovatelé. „Jediné, co mohu říct, je, že se mnou nepočítejte. Už toho bylo dost, snažil jsem se být užitečný,“ hřímal Graham na půdě Senátu po událostech 6. ledna. O dva měsíce později však Graham opět našel k Trumpovi cestu.

Graham se každopádně opakovaně stává terčem kritiky ze strany Trumpových podporovatelů. Došlo k tomu například kvůli jeho reakci na prezidentovo plošné omilostnění výtržníků z 6. ledna 2021 – včetně těch, kteří se dopustili násilných činů.

„Zaprvé, měl k tomu zákonnou pravomoc,“ podotkl tehdy Graham. „Ale obávám se, že se dočkáte dalšího násilí. Udělení milosti lidem, kteří vešli do Kapitolu a násilně zmlátili policistu, bylo podle mého názoru chybou, protože to zřejmě naznačuje, že je to v pořádku,“ upozornil senátor. Podobně se vyjádřil i pro CNN, když řekl, že omilostnění „vyslalo špatný signál“.

Trumpovi voliči překřtili Grahama na hada

Členové Trumpova pevného voličského jádra na sociálních sítích senátora označili za „hada“ a „RINO“ (Republican in name only – republikána jen podle jména, pozn. red.).

Na Trumpově shromáždění v létě 2023, které Graham pomáhal plánovat, na něj prezidentovi podporovatelé minutu v kuse bučeli. Podle některých zdrojů se Trump tímto incidentem v soukromí bavil. 

Jeden z bývalých Grahamových poradců popsal vztah mezi prezidentem a senátorem jako „hokejový zápas“, kdy se vyměňují rány a „pak jsou příští víkend na golfu“.

Graham má s Trumpem jedinečný a důležitý vztah, soudí předseda konzervativní organizace Faith and Freedom Coalition (Koalice víry a svobody) Ralph Reed. „Přístup ve Washingtonu je nejcennější měna, kterou můžete mít, a ten Grahamův je zlatý,“ dodal.

Trumpova podpora Grahamova znovuzvolení

Graham se bude příští rok na podzim ucházet o páté funkční období v rámci takzvaných midterms, kdy Američané vybírají členy Sněmovny reprezentantů a třetinu senátorů. 

„Senátor Lindsey Graham má mou plnou a naprostou podporu pro znovuzvolení,“ vzkázal Trump. „NEZKLAME VÁS. Všichni v Jižní Karolíně by měli Lindseymu pomoci k tomu, aby příští rok získal velké vítězství,“ apeloval šéf Bílého domu. 

V příspěvku na sociálních sítích Trump zmínil, že Graham je skvělým přítelem a je tu vždy, když je potřeba. Pochválil Grahamovu práci v senátním rozpočtovém výboru a jeho prosazování tvrdšího postoje k migraci. Grahama podporují i dva přední republikáni z jeho domovského státu – guvernér Henry McMaster a juniorní senátor Tim Scott.

Roztříštěná republikánská opozice proti Trumpovi

Lindsey Graham není jediný republikán, který se snaží vytvořit si vůči Trumpovi autonomní pozici, přiblížil amerikanista a komentátor portálu Forum24 Jiří Pondělíček. 

V úterý americký Senát schválil prezidentovu daňovou a finanční legislativu, kterou Bílý dům označuje jako „velký, krásný zákon“. Proti hlasovali tři republikánští senátoři, kteří záhy čelili tlaku a útokům ze strany Trumpa. 

Senátor Thom Tillis se sice proti danému zákonu vymezil, ale zároveň ustoupil tlaku a avizoval, že v příštím roce už nehodlá znovu kandidovat. Senátor Rand Paul zatím nátlaku neustoupil, ale těch, kteří by byli ochotní a schopní Trumpovi vzdorovat, je velmi málo, upozornil Pondělíček.

„Vidíme to i ve Sněmovně reprezentantů. V zahraničně-politických otázkách se proti němu staví Don Bacon, a to občas i docela výrazně. Ovšem i ten už ohlásil, že v příštích volbách kandidovat nebude,“ připomněl amerikanista.

Opozice proti Trumpovi v rámci republikánské strany je podle něj minimální, roztříštěná a netvoří nějaký ucelený blok.

„Když se podíváme na Randa Paula, tak jeho kritika byla, že zákon zvyšuje dluhový strop a tempo zadlužování Spojených států. Ve sněmovně někteří naopak prohlašují, že pro zákon nechtějí hlasovat kvůli škrtům. Takže to není jednotná a ucelená opozice. Jsou to spíš lidé, kteří prosazují své vlastní zájmy a představy,“ uzavřel Pondělíček.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump chce obnovit žalobu proti Clintonové. Obrátil se na Nejvyšší soud USA

Americký prezident Donald Trump v pátek požádal Nejvyšší soud USA o obnovení žaloby proti své soupeřce z prezidentských voleb v roce 2016 Hillary Clintonové. Demokratickou kandidátku viní ze spiknutí s cílem poškodit jeho volební kampaň šířením tvrzení o jejím napojení na Rusko. Soudy však žalobu již dříve zamítly a Trumpovi a jeho právní zástupkyni nařídily uhradit téměř milion dolarů (22 milionů korun) na nákladech řízení kvůli podání neopodstatněné žaloby. Informovala o tom agentura Reuters.
02:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump tvrdí, že s Putinem dohodl dodávky nafty

Americký prezident Donald Trump sdělil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes tři sta tisíc tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Trump uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný. Rusko přitom na konci září prodloužilo zákaz vývozu nafty. Kyjev upozornil, že dárek Putinovi mír nepřinese.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Rusové zabíjeli v Ivano-Frankivsku a Záporoží. Moskevská letiště omezila provoz

Ruská armáda v pátek ráno podnikla šest úderů na Záporoží a zasáhla obytnou čtvrť. Jeden muž zemřel, informoval úřadující šéf regionální vojenské správy Mychajlo Semikin. Jeden člověk zahynul také při ruském útoku v Ivano-Frankivsku v západní části Ukrajiny a v Dněpropetrovské oblasti. Drony druhou noc po sobě zasáhly datové centrum největší ruské technologické společnosti Jandeks (Yandex). V pátek Moskvou zněly výbuchy, kvůli útokům dronů a balónů všechna čtyři moskevská letiště omezila provoz, což se dotklo i letu vládce Vladimira Putina.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Panamu zasáhlo silné zemětřesení, několik států varuje před tsunami

Jižní pobřeží středoamerické Panamy v pátek zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 magnituda, uvedla podle agentury Reuters americká geologická služba (USGS). Podle ní následovaly dva další otřesy o síle 5,8 a 5,5. USGS už vydala varování před možnými nebezpečnými tsunami podél pobřeží několika zemí od Mexika po Kolumbii, které by mohly vznikat v následujících hodinách. Prezident vyzval obyvatele ke klidu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoAmerická firma v Miláně vykořisťovala stovky dělníků, odškodní je

Americká firma Caddell čtvrtým rokem staví budovu nového amerického konzulátu v Miláně. Velký komplex má být hotový v roce 2028, podle italských úřadů ale při práci společnost zneužívala zahraniční dělníky z Indie, Nigérie, Keni a Bangladéše. Vyplácela jim v přepočtu jen kolem čtyřiceti korun za hodinu, neplatila za přesčasy, přestože pracovali až deset hodin denně šest dnů v týdnu, a strhávala peníze za ubytování. Nyní souhlasila s mimosoudním vyrovnáním. Každý z téměř pěti set pracovníků tak dostane v průměru milion korun. Podle úřadů jde o největší případ vykořisťování levné pracovní síly v Evropě.
před 5 hhodinami

Vojenská poprava střelce z Fort Hoodu bude přenášena živě, oznámil Pentagon

Poprava zastřelením někdejšího armádního psychiatra Nidala Hasana, který v roce 2009 zabil na základně v Texasu třináct lidí a dalších 32 zranil, bude přenášena živě, informovala s odvoláním na vyjádření Pentagonu agentura AP. Podle ní jde o překvapivou informaci vzhledem k tomu, že jde o první vojenskou popravu ve Spojených státech za více než 65 let. Ministr obrany Pete Hegseth už dříve řekl, že poprava má být veřejná.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Zadrželi a vyhostili „Rybara“. Zakladatele ruského projektu našla policie v Černé Hoře

Policie v Černé Hoře v pátek zadržela zakladatele ruského projektu Rybar Michaila Zvinčuka a jeho spolupracovníky. Následně je během dne úřady vyhostily ze země. Jejich platforma podporuje ruskou invazi na Ukrajinu a má blízko k ministerstvu obrany v Moskvě. Informoval o tom černohorský portál Vijesti a zprávu pak potvrdil černohorský premiér Milojko Spajić.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Veřejnou popravu jsem poprvé musela sledovat asi v devíti letech, říká uprchlice z KLDR

Lidská práva v Severní Koreji se v poslední dekádě v mnoha ohledech zhoršila, uvádí zpráva OSN, která vyzývá k vyšetřování a potrestání odpovědných představitelů. Upozorňuje na pracovní tábory, popravy a vyšší dohled nad obyvateli. Pchjongjang se proti závěrům ostře ohradil. Česká televize mluvila o situaci v KLDR s uprchlicí a aktivistkou Undžu Kim.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.