Trumpa přesvědčil k úderu na Írán lichotkami senátor Graham, píše WSJ

Republikánský senátor Lindsey Graham má ve Washingtonu unikátní postavení. Díky lichotkám přesvědčil prezidenta Donalda Trumpa k úderu na Írán, navíc patří mezi jeho vlivné poradce. Zároveň udržuje blízké vztahy s demokraty v otázkách podpory Ukrajiny. Jeho názory a vyjádření dráždí nicméně Trumpovu voličskou základnu a jeho vztah se současným prezidentem USA je čas od času turbulentní.

Graham každopádně usiloval o to, aby Trump svolení k úderu na Írán dal. Domníval se, že USA mají unikátní možnost ochromit nukleární ambice Teheránu a odvrátit to, co by podle jeho mínění znamenalo katastrofální závody v jaderném zbrojení na Blízkém východě.

Aby přesvědčil prezidenta k tomuto kroku, obrátil se Graham k jedné z metod, kterou si během jejich téměř desetiletého vztahu osvojil – apeloval na Trumpovu touhu po uznání.

„Jedna věc, o které přemýšlel a o které jsem s ním neustále mluvil, je, že když to uděláme, tak napravíme škody způsobené stažením z Afghánistánu,“ řekl Graham v rozhovoru s portálem The Wall Street Journal. „Izrael odvedl skvělou práci, ale musíme na tom zanechat svou stopu. Je v zájmu naší národní bezpečnosti, abychom se na tom podíleli,“ dodal.

Trump je vášnivým golfistou a v posledních letech s Grahamem často hrával. Senátor prohlásil, že asi týden před útokem šéfovi Bílého domu řekl, aby v případě úderu „použil o jednu hůl víc, než je potřeba“.

Graham se domnívá, že Írán – na rozdíl od Ruska nebo Severní Koreje – by jadernou zbraň skutečně použil k preventivnímu úderu na USA. „Řekl jsem prezidentu Trumpovi toto: ze všech věcí, které se mohou stát, by to bylo získání jaderné zbraně Íránem, které by vedlo ke katastrofě pro celý svět,“ přiblížil svůj postoj senátor. „A myslím, že tomu věří,“ doplnil.

Írán musí uznat právo židovského státu na existenci, než začne jednání o trvalém příměří, míní také Graham. Na otázku, zda se USA připojí k Izraeli při případných budoucích vojenských akcích proti Teheránu, odpověděl, že to závisí na okolnostech. Trump prohlásil, že by byl otevřen opětovnému úderu na Írán, pokud by země učinila kroky k obnově svého jaderného programu.

Seberte mu pas, prohlásil Bannon

Devětašedesátiletý Graham se dlouhodobě podílí na formování přístupu USA k Blízkému východu. Krátce před útokem Íránem podporovaného teroristického hnutí Hamás na Izrael 7. října 2023 pracoval Graham v rámci skupiny složené ze senátorů Republikánské i Demokratické strany na plánu normalizace vztahů mezi Jeruzalémem a Saúdskou Arábií ve snaze zajistit trvalý mír na Blízkém východě.

Graham dlouhodobě prosazuje agresivnější přístup k autoritářskému režimu íránského nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího a byl jedním z nejvýraznějších hlasů, které Trumpa k úderu na Írán vyzývaly. Grahamovo smýšlení, včetně výzev ke změně režimu, ale tohoto senátora dlouhodobě řadí na seznam nepřátel mnoha lidí z Trumpova okolí.

Bývalý prezidentův poradce Steve Bannon, který u Trumpa lobboval proti vojenské akci, a to i během oběda v Bílém domě krátce před americkým úderem, prohlásil, že Graham by měl být zatčen nebo by mu měl být odebrán pas, aby se nemohl „plést do záležitostí jiných zemí“.

Bývalý moderátor Fox News a vlivná osobnost MAGA hnutí Tucker Carlson nedávno uvedl, že Grahamův vliv na Spojené státy „je destruktivní“.

Senátor tuto kritiku smetl ze stolu. „Myšlenka nekonfrontovat protivníka a doufat, že se situace zlepší, je dost naivní,“ má jasno. Mluvčí Bílého domu Anna Kellyová v prohlášení uvedla, že Graham je „mimořádným spojencem současné administrativy“.

Připravoval Zelenského na setkání v Bílém domě

Graham jako jeden z mála republikánů zůstává v úzkém kontaktu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a v Kongresu vede kampaň za uzákonění dalekosáhlých sankcí vůči Rusku, které už přes tři roky vůči sousední zemi vede nevyprovokovanou, útočnou válku. 

Ze strany Bílého domu narazil na snahy o zmírnění dané legislativy, ale v nedělním rozhovoru pro televizi ABC News Graham prohlásil, že mu Trump řekl, že návrh zákona o sankcích – který by uvalil 500% cla na země jako Čína a Indie, které nakupují ruskou ropu – by měl být předložen k hlasování.

Od návratu Trumpa do prezidentského úřadu v lednu 2025 USA v souvislosti s ruskou plnohodnotnou invazí na Ukrajinu nevydaly žádné nové sankce proti Moskvě. V některých případech administrativa omezení dokonce zmírnila. Bez nových opatření podle některých analytiků ale stávající sankce ztrácejí na síle.

Graham podporuje Kyjev i dalšími způsoby. Například mluvil se Zelenským před jeho únorovou návštěvou Bílého domu a snažil se ho připravit na rozhovor s Trumpem. Ovšem poté, co se schůzka zvrtla a došlo k veřejné roztržce mezi oběma prezidenty, Graham ukrajinského lídra veřejně kritizoval.

Přesto senátor v podpoře Kyjeva neustal. Vzpomněl, jak hrál s prezidentem golf, když se dostali k rozhovoru o Ukrajině. Graham rozložil mapu, která ukazovala ukrajinské nerostné zdroje, a během několika vteřin Trump údajně prohlásil: „Chci polovinu“. Spojené státy a Ukrajina pak v dubnu podepsaly dohodu, která Washingtonu umožňuje přístup k ukrajinskému nerostnému bohatství.

Lindsey Graham a Volodymyr Zelenskyj při setkání v Kyjevě
Zdroj: Reuters/Ukrainian Presidential Press Service

Graham nazval Trumpa „největším pitomcem na světě“

Grahamův a Trumpův vztah začal, když oba kandidovali na prezidenta v roce 2016. Graham, který byl poprvé zvolen do amerického Senátu před třiadvaceti lety, postavil svou kampaň na svých zkušenostech v oblasti národní bezpečnosti, agresivnější roli USA na Blízkém východě a silném odporu vůči jaderné dohodě s Íránem. Trumpa tehdy označil za „největšího pitomce na světě“ a obvinil ho, že je „rasový, xenofobní a náboženský fanatik“.

Trump prohlásil, že Graham je „jedna z nejhloupějších lidských bytostí,“ jakou kdy viděl, a že „s takovým člověkem nakonec rozpoutáte třetí světovou válku“. Graham z republikánských primárek předčasně odstoupil a Trump konsolidoval voliče kolem své nové vize pro republikánskou stranu.

Graham se nicméně posléze stal jeho blízkým spojencem v Senátu. A to přesto, že se Trump střetl s tehdejším senátorem (nyní již zesnulým) Johnem McCainem – Grahamovým blízkým přítelem a mentorem. Graham také hájil Trumpovu nominaci soudce Bretta Kavanaugha k Nejvyššímu soudu USA a zastal se prezidenta během jeho prvního impeachmentu.

Vztahy obou mužů opět utrpěly až v lednu 2021 poté, co na Kapitol zaútočili Trumpovi podporovatelé. „Jediné, co mohu říct, je, že se mnou nepočítejte. Už toho bylo dost, snažil jsem se být užitečný,“ hřímal Graham na půdě Senátu po událostech 6. ledna. O dva měsíce později však Graham opět našel k Trumpovi cestu.

Graham se každopádně opakovaně stává terčem kritiky ze strany Trumpových podporovatelů. Došlo k tomu například kvůli jeho reakci na prezidentovo plošné omilostnění výtržníků z 6. ledna 2021 – včetně těch, kteří se dopustili násilných činů.

„Zaprvé, měl k tomu zákonnou pravomoc,“ podotkl tehdy Graham. „Ale obávám se, že se dočkáte dalšího násilí. Udělení milosti lidem, kteří vešli do Kapitolu a násilně zmlátili policistu, bylo podle mého názoru chybou, protože to zřejmě naznačuje, že je to v pořádku,“ upozornil senátor. Podobně se vyjádřil i pro CNN, když řekl, že omilostnění „vyslalo špatný signál“.

Trumpovi voliči překřtili Grahama na hada

Členové Trumpova pevného voličského jádra na sociálních sítích senátora označili za „hada“ a „RINO“ (Republican in name only – republikána jen podle jména, pozn. red.).

Na Trumpově shromáždění v létě 2023, které Graham pomáhal plánovat, na něj prezidentovi podporovatelé minutu v kuse bučeli. Podle některých zdrojů se Trump tímto incidentem v soukromí bavil. 

Jeden z bývalých Grahamových poradců popsal vztah mezi prezidentem a senátorem jako „hokejový zápas“, kdy se vyměňují rány a „pak jsou příští víkend na golfu“.

Graham má s Trumpem jedinečný a důležitý vztah, soudí předseda konzervativní organizace Faith and Freedom Coalition (Koalice víry a svobody) Ralph Reed. „Přístup ve Washingtonu je nejcennější měna, kterou můžete mít, a ten Grahamův je zlatý,“ dodal.

Trumpova podpora Grahamova znovuzvolení

Graham se bude příští rok na podzim ucházet o páté funkční období v rámci takzvaných midterms, kdy Američané vybírají členy Sněmovny reprezentantů a třetinu senátorů. 

„Senátor Lindsey Graham má mou plnou a naprostou podporu pro znovuzvolení,“ vzkázal Trump. „NEZKLAME VÁS. Všichni v Jižní Karolíně by měli Lindseymu pomoci k tomu, aby příští rok získal velké vítězství,“ apeloval šéf Bílého domu. 

V příspěvku na sociálních sítích Trump zmínil, že Graham je skvělým přítelem a je tu vždy, když je potřeba. Pochválil Grahamovu práci v senátním rozpočtovém výboru a jeho prosazování tvrdšího postoje k migraci. Grahama podporují i dva přední republikáni z jeho domovského státu – guvernér Henry McMaster a juniorní senátor Tim Scott.

Roztříštěná republikánská opozice proti Trumpovi

Lindsey Graham není jediný republikán, který se snaží vytvořit si vůči Trumpovi autonomní pozici, přiblížil amerikanista a komentátor portálu Forum24 Jiří Pondělíček. 

V úterý americký Senát schválil prezidentovu daňovou a finanční legislativu, kterou Bílý dům označuje jako „velký, krásný zákon“. Proti hlasovali tři republikánští senátoři, kteří záhy čelili tlaku a útokům ze strany Trumpa. 

Senátor Thom Tillis se sice proti danému zákonu vymezil, ale zároveň ustoupil tlaku a avizoval, že v příštím roce už nehodlá znovu kandidovat. Senátor Rand Paul zatím nátlaku neustoupil, ale těch, kteří by byli ochotní a schopní Trumpovi vzdorovat, je velmi málo, upozornil Pondělíček.

„Vidíme to i ve Sněmovně reprezentantů. V zahraničně-politických otázkách se proti němu staví Don Bacon, a to občas i docela výrazně. Ovšem i ten už ohlásil, že v příštích volbách kandidovat nebude,“ připomněl amerikanista.

Opozice proti Trumpovi v rámci republikánské strany je podle něj minimální, roztříštěná a netvoří nějaký ucelený blok.

„Když se podíváme na Randa Paula, tak jeho kritika byla, že zákon zvyšuje dluhový strop a tempo zadlužování Spojených států. Ve sněmovně někteří naopak prohlašují, že pro zákon nechtějí hlasovat kvůli škrtům. Takže to není jednotná a ucelená opozice. Jsou to spíš lidé, kteří prosazují své vlastní zájmy a představy,“ uzavřel Pondělíček.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump: Americké a nigerijské síly v Nigérii zabily velitele Islámského státu

Americké síly ve spolupráci s nigerijskými ozbrojenými složkami v Nigérii usmrtily tamního velitele teroristické organizace Islámský stát (IS) Abú Bilala al-Minúkího. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump. Podle něj jde o druhého nejvýše postaveného velitele IS na světě.
06:28Aktualizovánopřed 4 mminutami

Izrael při útoku v Libanonu zabil šest lidí a dalších 22 zranil, uvedla média

Izraelský útok na centrum civilní obrany v jižním Libanonu zabil nejméně šest lidí, z toho tři zdravotníky. Dalších 22 lidí utrpělo zranění. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na libanonskou státní tiskovou agenturu. Izrael a Libanon se v pátek podle Washingtonu dohodly na prodloužení příměří o 45 dní. Izrael v dubnu rozšířil pozemní invazi do jižního Libanonu, od oznámení příměří 16. dubna boje pokračovaly, i když v nižší intenzitě.
00:14Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Izrael udeřil v Gaze. Tvrdí, že na šéfa ozbrojeného křídla Hamásu

Izrael uvedl, že v pátek provedl v Gaze úder zacílený na šéfa ozbrojeného křídla teroristické skupiny Hamás, kterého označil za strůjce útoku ze 7. října 2023, po němž následovalo dva roky trvající izraelské tažení v Pásmu Gazy. Hamás neodpověděl na žádost agentury Reuters o komentář ohledně Izzadína Haddáda, který se stal lídrem vojenského křídla po smrti Muhammada Sinvára, jehož izraelská armáda zabila při úderu loni v květnu.
před 8 hhodinami

USA podle Reuters nepošlou do Polska nové vojáky. Podle Varšavy jde o Německo

Spojené státy zrušily záměr dočasně vyslat do Polska čtyři tisíce vojáků ze základen v USA, píše Reuters s odvoláním na dva nejmenované americké činitele. Rozhodnutí přichází dva týdny poté, co Pentagon oznámil stažení pěti tisíc vojáků z Německa. Překvapivý krok podle Reuters vyvolává otázky ohledně očekávaného snížení americké vojenské přítomnosti v Evropě. Pentagon raději zrušil chystané vyslání dalších vojáků do Polska a Německa, než aby stáhl již rozmístěné jednotky, vysvětlují nejmenovaní američtí představitelé podle agentury AP. Polští představitelé ujišťují, že rozhodnutí se nedotkne bezpečnosti Polska.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
před 9 hhodinami

USA oznámily prodloužení příměří mezi Libanonem a Izraelem o 45 dní

Izrael a Libanon se dohodly na prodloužení příměří o 45 dní, oznámil v pátek po jednáních ve Washingtonu mluvčí amerického ministerstva zahraničí Tommy Pigott. Jde o příměří, které americký prezident Donald Trump oznámil 16. dubna, informovala agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V Kongu oznámili epidemii eboly. První případ hlásí i Uganda

Na severovýchodě Demokratické republiky Kongo v provincii Ituri propukla epidemie eboly, oznámilo na síti X africké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Ohlášeno bylo 65 mrtvých a bezmála 250 případů s podezřením na nákazu virem. Agentura Reuters pak večer oznámila, že ohnisko nemoci v pátek potvrdila i sousední Uganda. Ta zatím eviduje jednoho nakaženého, který zemřel.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Rusko chystá útok na prezidentskou kancelář v Kyjevě, tvrdí Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tvrdí, že Rusko plánuje útok drony a raketami na prezidentskou kancelář, rezidenci hlavy státu a podzemní bunkry v Kyjevě a další místa na Ukrajině označená za centra rozhodování. Odvolává se na dokumenty, které získala vojenská rozvědka HUR.
před 12 hhodinami
Načítání...