Trumpa přesvědčil k úderu na Írán lichotkami senátor Graham, píše WSJ

Republikánský senátor Lindsey Graham má ve Washingtonu unikátní postavení. Díky lichotkám přesvědčil prezidenta Donalda Trumpa k úderu na Írán, navíc patří mezi jeho vlivné poradce. Zároveň udržuje blízké vztahy s demokraty v otázkách podpory Ukrajiny. Jeho názory a vyjádření dráždí nicméně Trumpovu voličskou základnu a jeho vztah se současným prezidentem USA je čas od času turbulentní.

Graham každopádně usiloval o to, aby Trump svolení k úderu na Írán dal. Domníval se, že USA mají unikátní možnost ochromit nukleární ambice Teheránu a odvrátit to, co by podle jeho mínění znamenalo katastrofální závody v jaderném zbrojení na Blízkém východě.

Aby přesvědčil prezidenta k tomuto kroku, obrátil se Graham k jedné z metod, kterou si během jejich téměř desetiletého vztahu osvojil – apeloval na Trumpovu touhu po uznání.

„Jedna věc, o které přemýšlel a o které jsem s ním neustále mluvil, je, že když to uděláme, tak napravíme škody způsobené stažením z Afghánistánu,“ řekl Graham v rozhovoru s portálem The Wall Street Journal. „Izrael odvedl skvělou práci, ale musíme na tom zanechat svou stopu. Je v zájmu naší národní bezpečnosti, abychom se na tom podíleli,“ dodal.

Trump je vášnivým golfistou a v posledních letech s Grahamem často hrával. Senátor prohlásil, že asi týden před útokem šéfovi Bílého domu řekl, aby v případě úderu „použil o jednu hůl víc, než je potřeba“.

Graham se domnívá, že Írán – na rozdíl od Ruska nebo Severní Koreje – by jadernou zbraň skutečně použil k preventivnímu úderu na USA. „Řekl jsem prezidentu Trumpovi toto: ze všech věcí, které se mohou stát, by to bylo získání jaderné zbraně Íránem, které by vedlo ke katastrofě pro celý svět,“ přiblížil svůj postoj senátor. „A myslím, že tomu věří,“ doplnil.

Írán musí uznat právo židovského státu na existenci, než začne jednání o trvalém příměří, míní také Graham. Na otázku, zda se USA připojí k Izraeli při případných budoucích vojenských akcích proti Teheránu, odpověděl, že to závisí na okolnostech. Trump prohlásil, že by byl otevřen opětovnému úderu na Írán, pokud by země učinila kroky k obnově svého jaderného programu.

Seberte mu pas, prohlásil Bannon

Devětašedesátiletý Graham se dlouhodobě podílí na formování přístupu USA k Blízkému východu. Krátce před útokem Íránem podporovaného teroristického hnutí Hamás na Izrael 7. října 2023 pracoval Graham v rámci skupiny složené ze senátorů Republikánské i Demokratické strany na plánu normalizace vztahů mezi Jeruzalémem a Saúdskou Arábií ve snaze zajistit trvalý mír na Blízkém východě.

Graham dlouhodobě prosazuje agresivnější přístup k autoritářskému režimu íránského nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího a byl jedním z nejvýraznějších hlasů, které Trumpa k úderu na Írán vyzývaly. Grahamovo smýšlení, včetně výzev ke změně režimu, ale tohoto senátora dlouhodobě řadí na seznam nepřátel mnoha lidí z Trumpova okolí.

Bývalý prezidentův poradce Steve Bannon, který u Trumpa lobboval proti vojenské akci, a to i během oběda v Bílém domě krátce před americkým úderem, prohlásil, že Graham by měl být zatčen nebo by mu měl být odebrán pas, aby se nemohl „plést do záležitostí jiných zemí“.

Bývalý moderátor Fox News a vlivná osobnost MAGA hnutí Tucker Carlson nedávno uvedl, že Grahamův vliv na Spojené státy „je destruktivní“.

Senátor tuto kritiku smetl ze stolu. „Myšlenka nekonfrontovat protivníka a doufat, že se situace zlepší, je dost naivní,“ má jasno. Mluvčí Bílého domu Anna Kellyová v prohlášení uvedla, že Graham je „mimořádným spojencem současné administrativy“.

Připravoval Zelenského na setkání v Bílém domě

Graham jako jeden z mála republikánů zůstává v úzkém kontaktu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a v Kongresu vede kampaň za uzákonění dalekosáhlých sankcí vůči Rusku, které už přes tři roky vůči sousední zemi vede nevyprovokovanou, útočnou válku. 

Ze strany Bílého domu narazil na snahy o zmírnění dané legislativy, ale v nedělním rozhovoru pro televizi ABC News Graham prohlásil, že mu Trump řekl, že návrh zákona o sankcích – který by uvalil 500% cla na země jako Čína a Indie, které nakupují ruskou ropu – by měl být předložen k hlasování.

Od návratu Trumpa do prezidentského úřadu v lednu 2025 USA v souvislosti s ruskou plnohodnotnou invazí na Ukrajinu nevydaly žádné nové sankce proti Moskvě. V některých případech administrativa omezení dokonce zmírnila. Bez nových opatření podle některých analytiků ale stávající sankce ztrácejí na síle.

Graham podporuje Kyjev i dalšími způsoby. Například mluvil se Zelenským před jeho únorovou návštěvou Bílého domu a snažil se ho připravit na rozhovor s Trumpem. Ovšem poté, co se schůzka zvrtla a došlo k veřejné roztržce mezi oběma prezidenty, Graham ukrajinského lídra veřejně kritizoval.

Přesto senátor v podpoře Kyjeva neustal. Vzpomněl, jak hrál s prezidentem golf, když se dostali k rozhovoru o Ukrajině. Graham rozložil mapu, která ukazovala ukrajinské nerostné zdroje, a během několika vteřin Trump údajně prohlásil: „Chci polovinu“. Spojené státy a Ukrajina pak v dubnu podepsaly dohodu, která Washingtonu umožňuje přístup k ukrajinskému nerostnému bohatství.

Lindsey Graham a Volodymyr Zelenskyj při setkání v Kyjevě
Zdroj: Reuters/Ukrainian Presidential Press Service

Graham nazval Trumpa „největším pitomcem na světě“

Grahamův a Trumpův vztah začal, když oba kandidovali na prezidenta v roce 2016. Graham, který byl poprvé zvolen do amerického Senátu před třiadvaceti lety, postavil svou kampaň na svých zkušenostech v oblasti národní bezpečnosti, agresivnější roli USA na Blízkém východě a silném odporu vůči jaderné dohodě s Íránem. Trumpa tehdy označil za „největšího pitomce na světě“ a obvinil ho, že je „rasový, xenofobní a náboženský fanatik“.

Trump prohlásil, že Graham je „jedna z nejhloupějších lidských bytostí,“ jakou kdy viděl, a že „s takovým člověkem nakonec rozpoutáte třetí světovou válku“. Graham z republikánských primárek předčasně odstoupil a Trump konsolidoval voliče kolem své nové vize pro republikánskou stranu.

Graham se nicméně posléze stal jeho blízkým spojencem v Senátu. A to přesto, že se Trump střetl s tehdejším senátorem (nyní již zesnulým) Johnem McCainem – Grahamovým blízkým přítelem a mentorem. Graham také hájil Trumpovu nominaci soudce Bretta Kavanaugha k Nejvyššímu soudu USA a zastal se prezidenta během jeho prvního impeachmentu.

Vztahy obou mužů opět utrpěly až v lednu 2021 poté, co na Kapitol zaútočili Trumpovi podporovatelé. „Jediné, co mohu říct, je, že se mnou nepočítejte. Už toho bylo dost, snažil jsem se být užitečný,“ hřímal Graham na půdě Senátu po událostech 6. ledna. O dva měsíce později však Graham opět našel k Trumpovi cestu.

Graham se každopádně opakovaně stává terčem kritiky ze strany Trumpových podporovatelů. Došlo k tomu například kvůli jeho reakci na prezidentovo plošné omilostnění výtržníků z 6. ledna 2021 – včetně těch, kteří se dopustili násilných činů.

„Zaprvé, měl k tomu zákonnou pravomoc,“ podotkl tehdy Graham. „Ale obávám se, že se dočkáte dalšího násilí. Udělení milosti lidem, kteří vešli do Kapitolu a násilně zmlátili policistu, bylo podle mého názoru chybou, protože to zřejmě naznačuje, že je to v pořádku,“ upozornil senátor. Podobně se vyjádřil i pro CNN, když řekl, že omilostnění „vyslalo špatný signál“.

Trumpovi voliči překřtili Grahama na hada

Členové Trumpova pevného voličského jádra na sociálních sítích senátora označili za „hada“ a „RINO“ (Republican in name only – republikána jen podle jména, pozn. red.).

Na Trumpově shromáždění v létě 2023, které Graham pomáhal plánovat, na něj prezidentovi podporovatelé minutu v kuse bučeli. Podle některých zdrojů se Trump tímto incidentem v soukromí bavil. 

Jeden z bývalých Grahamových poradců popsal vztah mezi prezidentem a senátorem jako „hokejový zápas“, kdy se vyměňují rány a „pak jsou příští víkend na golfu“.

Graham má s Trumpem jedinečný a důležitý vztah, soudí předseda konzervativní organizace Faith and Freedom Coalition (Koalice víry a svobody) Ralph Reed. „Přístup ve Washingtonu je nejcennější měna, kterou můžete mít, a ten Grahamův je zlatý,“ dodal.

Trumpova podpora Grahamova znovuzvolení

Graham se bude příští rok na podzim ucházet o páté funkční období v rámci takzvaných midterms, kdy Američané vybírají členy Sněmovny reprezentantů a třetinu senátorů. 

„Senátor Lindsey Graham má mou plnou a naprostou podporu pro znovuzvolení,“ vzkázal Trump. „NEZKLAME VÁS. Všichni v Jižní Karolíně by měli Lindseymu pomoci k tomu, aby příští rok získal velké vítězství,“ apeloval šéf Bílého domu. 

V příspěvku na sociálních sítích Trump zmínil, že Graham je skvělým přítelem a je tu vždy, když je potřeba. Pochválil Grahamovu práci v senátním rozpočtovém výboru a jeho prosazování tvrdšího postoje k migraci. Grahama podporují i dva přední republikáni z jeho domovského státu – guvernér Henry McMaster a juniorní senátor Tim Scott.

Roztříštěná republikánská opozice proti Trumpovi

Lindsey Graham není jediný republikán, který se snaží vytvořit si vůči Trumpovi autonomní pozici, přiblížil amerikanista a komentátor portálu Forum24 Jiří Pondělíček. 

V úterý americký Senát schválil prezidentovu daňovou a finanční legislativu, kterou Bílý dům označuje jako „velký, krásný zákon“. Proti hlasovali tři republikánští senátoři, kteří záhy čelili tlaku a útokům ze strany Trumpa. 

Senátor Thom Tillis se sice proti danému zákonu vymezil, ale zároveň ustoupil tlaku a avizoval, že v příštím roce už nehodlá znovu kandidovat. Senátor Rand Paul zatím nátlaku neustoupil, ale těch, kteří by byli ochotní a schopní Trumpovi vzdorovat, je velmi málo, upozornil Pondělíček.

„Vidíme to i ve Sněmovně reprezentantů. V zahraničně-politických otázkách se proti němu staví Don Bacon, a to občas i docela výrazně. Ovšem i ten už ohlásil, že v příštích volbách kandidovat nebude,“ připomněl amerikanista.

Opozice proti Trumpovi v rámci republikánské strany je podle něj minimální, roztříštěná a netvoří nějaký ucelený blok.

„Když se podíváme na Randa Paula, tak jeho kritika byla, že zákon zvyšuje dluhový strop a tempo zadlužování Spojených států. Ve sněmovně někteří naopak prohlašují, že pro zákon nechtějí hlasovat kvůli škrtům. Takže to není jednotná a ucelená opozice. Jsou to spíš lidé, kteří prosazují své vlastní zájmy a představy,“ uzavřel Pondělíček.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruský útok na Kyjev si vyžádal dvě oběti, terčem úderů se stal i Charkov

Rusko v noci na čtvrtek zaútočilo balistickými raketami na ukrajinskou metropoli Kyjev. Útok si vyžádal nejméně dva mrtvé, dalších šest lidí bylo zraněno, informovaly podle deníku The Kyiv Independent úřady. Terčem ruských úderů se stal i Charkov, napsala agentura AFP.
před 13 mminutami

Katar měl tajně finančně i vojensky pomáhat Íránu, pohár teď přetekl

Katar údajně roky podporoval finančně i vojensky íránský režim, jemuž dodával palivo do raket či materiál na výrobu dronů, tvrdí izraelská média s odkazem na nejmenované zahraniční zpravodajské služby. Dauhá se zároveň snažilo v začátcích nynější války zabránit útokům na svá energetická zařízení tichou dohodou s Teheránem, napsal deník The Washington Post. Emirát to ale popírá a podle některých zpráv již odsouhlasil zapojení zemí Perského zálivu do úderů proti islámské republice.
před 33 mminutami

Kuvajt odrážel drony z Íránu, ten hlásil útoky i zásah základny v Jordánsku

Kuvajtská armáda ve čtvrtek v noci odrážela útoky bezpilotních letounů z Íránu, zatímco v Bahrajnu se rozezněly sirény varující před leteckým útokem. O nových zásazích na svém území i úderech na základny v Kuvajtu a Jordánsku v noci na čtvrtek informoval také Írán, a to po dalším americkém úderu proti tomuto státu. Napsaly to agentury.
včeraAktualizovánopřed 45 mminutami

Kandidát na šéfa tajných služeb USA odmítl říct, kdo vyhrál volby v roce 2020

Kandidát amerického prezidenta Donalda Trumpa na ředitele tajných služeb Jay Clayton odmítl na slyšení v Senátu říct, že demokrat Joe Biden vyhrál prezidentské volby v roce 2020. V senátním výboru pro zpravodajské služby se na to federálního prokurátora Claytona ptali demokraté. Trump opakovaně zpochybňuje výsledek voleb, v nichž s Bidenem prohrál. Republikán ve čtvrtek plánuje promluvit k národu o zabezpečení voleb několik měsíců před listopadovými volbami do Kongresu. Píše o tom deník The New York Times (NYT).
před 6 hhodinami

V Kanadě zuří přes 830 požárů, Toronto špatnou kvalitou vzduchu předstihlo Dillí

V Kanadě zuří více než 830 lesních požárů. S nejvydatnějšími z nich se potýká provincie Ontario, kde oheň pohlcuje husté lesy a uvolňuje do ovzduší obrovské množství kouře. Toronto ve středu obsadilo první příčku v globálním žebříčku velkých měst s nejvíce znečištěným ovzduším, který sestavuje švýcarský portál IQAir. Vítr žene hustý kouř z Kanady do USA, což bude od středy až do konce týdne znamenat nebezpečné zhoršení kvality vzduchu pro miliony Američanů na středozápadě a severovýchodě země. Píší o tom média.
před 7 hhodinami

Čína nedávno zadržela českého občana

V Číně byl nedávno zadržen český občan, napsal server Seznam Zprávy. Ministerstvo zahraničí ČT informaci potvrdilo, čeští diplomaté v Pekingu jsou podle něj s Čechem v konzulárním kontaktu. I s ohledem na ochranu osobních údajů ale ministerstvo nebude záležitost dále komentovat ani poskytovat podrobnější informace, dodal jeho mluvčí Adam Čörgő. Podle spekulací chce Čína zadrženého vyměnit za svého občana obviněného v Česku.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Po převrácení lodi u Libye zahynulo či se pohřešuje nejméně 50 migrantů

U pobřeží východní Libye se převrátila loď se zhruba šedesáti migranty, nejméně padesát z nich zahynulo nebo se pohřešuje, uvedla ve středu podle agentury AP místní pobřežní stráž. Zemi původu migrantů, mezi nimiž byly i ženy a děti, neuvedla. Neštěstí se stalo v úterý blízko ostrova Bardaa severozápadně od města Tobruk. Deseti lidem se podařilo doplavat na ostrov a zachránit se. Loď směřovala k evropským břehům.
před 9 hhodinami

Íránské ministerstvo tvrdí, že série nových útoků USA zabila nejméně 35 civilistů

Nejnovější série amerických útoků na jih Íránu v posledních dnech zabila nejméně 35 lidí, tvrdilo ve středu pozdě odpoledne íránské ministerstvo zdravotnictví s tím, že zranění utrpělo nejméně 300 lidí. Vláda dříve informovala o třiceti mrtvých civilistech. Ve středu ve 12:00 SELČ zahájila armáda USA novou vlnu útoků. Poslední skončila asi o osm hodin dříve, trvala sedm hodin. Íránské revoluční gardy tou dobou oznámily útoky na Bahrajn, Kuvajt či Jordánsko, píší agentury. Bahrajn a Kuvajt v noci útoky opravdu hlásily. Jordánská armáda sdělila, že zničila tři íránské rakety.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.