Víra

Už ve středu začne katolická církev vybírat nového nejvyššího představitele. „Tady nejde o politiku. Jde o duchovní věci. A jsem přesvědčen, že to je pro kardinály naprosto zásadní,“ prohlásil před hlasováním v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem a Janou Peroutkovou bývalý mluvčí České biskupské konference Daniel Herman (KDU-ČSL). Spíše duchovní než politickou autoritou musí být papež i podle kardinála a emeritního arcibiskupa pražského Dominika Duky.

Ve středu začne 133 kardinálů vybírat nového papeže. Účastnit se mohou jen ti, kterým bylo v den úmrtí papeže Františka méně než osmdesát let. Hlasování bude tajné a odehraje se v Sixtinské kapli ve Vatikánu. Nejdelší byla volba Řehoře X., která trvala dva a tři čtvrtě roku. Ta se ale konala už ve třináctém století. Od začátku dvacátého století hlasování nikdy netrvalo déle než pět dní.

Náboženství od lidí vyžaduje něco, čemu už mnozí v západním světě nerozumí, a to oddanost a poslušnost, řekla v Interview ČT24 filozofka a publicistka Tereza Matějčková. Ačkoliv ateismus a sekularizace společností prostoupily, tvrdí, že spiritualita nemizí. Odklon od náboženství však spojuje s nárůstem duševních chorob. „Křesťanství vychází z toho, že život je těžký a plný utrpení. Ztratili jsme smysl pro bolest a úzkost,“ sdělila moderátorce Tereze Willoughby.

V Sýrii došlo k nejhoršímu krveprolití od svržení bývalého vůdce Bašára Asada v prosinci loňského roku. V důsledku násilností, které od čtvrtka zachvátily pobřežní region, zahynulo více než tisíc lidí. Mezi mrtvými jsou stovky alavitů, kteří byli podle Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) zabiti při odvetných akcích po útocích na bezpečnostní síly. Prozatímní syrský vůdce Ahmad Šará v pondělí slíbil potrestat všechny zodpovědné za hromadné zabíjení.

Výstava Žitý sen Andyho Warhola od pondělí prezentuje v pardubických Gočárových mlýnech známá díla, ranou tvorbu i osobní věci krále pop-artu. Nachází se tam i díla, která v Česku dosud k vidění nebyla. Expozice se navíc snaží nahlédnout za Warholovo postavení hvězdy newyorské umělecké scény a představit ho jako křehkého a hluboce věřícího člověka, který je silně napojený na svoji matku, imigrantku z východu Slovenska.

Největšího shromáždění na světě v indickém městě Prajágrádž na soutoku řek Gangy a Jamuny se zúčastní během šesti týdnů až 400 milionů lidí. Hinduistická pouť Kumbhaméla se koná čtyřikrát během dvanácti let a střídá se ve čtyřech městech. Hinduisté věří, že vykoupání v posvátné vodě je očistí od hříchů. O bezpečnost se stará na 50 tisíc pracovníků.

Na rok 2025 připadá takzvaný svatý rok. Arcibiskup pražský a primas český Jan Graubner ho vidí jako příležitost pokusit se uzdravit vztahy tam, kde „jsou nejrůznější zranění“. Uvedl to v Interview ČT24.

Moderní pohanství je podle religionisty Pavla Horáka z Etnologického ústavu Akademie věd ČR nejrychleji rostoucí náboženství současnosti. V Česku ho praktikuje více než tři tisíce lidí. Například v Polsku jich je ale asi deset tisíc a v USA je moderních pohanů přes milion. Lidé hledají alternativu k zavedeným náboženstvím, zejména ke křesťanství, vysvětloval trend Horák v Událostech, komentářích.

Papež František schválil dekrety, které povedou ke svatořečení Carla Acutise. Italský mladík, který v roce 2006 zemřel v pouhých v patnácti letech, se tak brzy stane vůbec prvním světcem katolické církve z řad mileniálů. Poctu mu vynesla nezištná služba potřebným, ale i netypický zápal pro šíření víry přes internet i v běžném životě.

Zájem o vstup do Evropské unie (EU) má dalších deset států. Některé se o to snaží desítky let, jiné zase přístupová jednání teprve zahajují. Politický geograf z katedry geografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci Miloš Fňukal řekl, že například z balkánských zemí je v současné době nejlépe připraveno Kosovo, i když má jiné problémy, například neutichající spory se Srbskem. Naopak vstup Turecka do EU je podle něj stále v nedohlednu. Míra demokracie v této zemi je nadále na velmi nízké úrovni.

Vojenský kaplan Mychajlo Drapoguz zbraň sám držet nesmí, navzdory tomu se však vydává do nebezpečí přední linie. Po boku ukrajinských vojáků přitom prožívá jejich nejtěžší období, držet stranou se nechce, ale ani nemůže. Když vojenští kaplani nemluví stejným jazykem jako vojáci a nežijí ve stejných podmínkách, nebudou mít jejich důvěru, myslí si duchovní.

Ruská pravoslavná církev (RPC) patří od počátku k hlasitým zastáncům plnohodnotné invaze na Ukrajinu a pomáhá ji morálně a ideologicky ospravedlňovat. Stojí za tím nejen silné vazby na stát, ale také koncept „ruského světa“, ve kterém pravoslaví hraje značnou roli. Z úst patriarchy Kirilla a dalších duchovních církve tak znějí slova o „metafyzické bitvě“, jež staví Rusko do pozice svatého národa a degraduje Ukrajinu na nástroj Západu, ale i slova o sebeobětování se, která kněží na frontové linii vštěpují ruským vojákům. A to vše i za cenu toho, že ztrácí svůj status největší a nejvlivnější pravoslavné církve na světě.

Katedrála svatého Albana se těší nejen velkému zájmu poutníků z celého světa, ale také neobvyklé akci –⁠⁠⁠⁠⁠ pod tisíc let starou věží v normanském slohu se v této době scházejí i místní, aby si zacvičili jógu. Už tak duchovní atmosféru podkresluje umělecká instalace Holubice míru sochaře Petera Walkera, sestávající z tisíců papírových holubic svěšených ze stropu.

Server britské televize BBC uvedl, že odhalil svědectví o rozsáhlém sexuálním zneužívání a mučení lidí, kterého se v Nigérii dopouštěl zakladatel Synagogální církve všech národů a kazatel TB Joshua. Desítky někdejších členů církve webu řekly, že je Joshua fyzicky týral, znásilňoval a podroboval nuceným potratům. Některé z obětí tvrdí, že byly uvnitř Joshuova komplexu v Lagosu svlékány a bity elektrickými kabely nebo biči.

Jsou věci, o kterých člověk uvažuje, že k nim může dojít, ale když se stanou realitou, je to něco jiného, zraní to, uvedl arcibiskup pražský Jan Graubner v Interview ČT24 k tragické události na filozofické fakultě. Když se něco takového přihodí, je to podle něj silná rána. Člověk by ale podle Graubnera měl odpustit i těm, kteří zlo páchají.

Katoličtí kněží budou smět žehnat homosexuálním párům, obřad se ale nesmí podobat sňatku ani mít jeho prvky, uvádí dokument schválený papežem Františkem, který v pondělí zveřejnil Vatikán. Duchovní udělit požehnání nemohou během bohoslužby a homosexuální partneři při něm nesmí být oblečeni jako na svatbě. Akt nelze uskutečnit ani v souvislosti s civilním obřadem. Historik a publicista Jaroslav Šebek uvedl, že se přesto jedná o jedno z přelomových rozhodnutí papeže Františka.

Ve francouzském městě Lyon odpoledne pobodal maskovaný útočník třicetiletou ženu židovského vyznání v jejím domově. Rodina napadené na místě nalezla na dveřích nastříkaný hákový kříž. Podle prokuratury mohl být motiv útoku antisemitský. Čin úřady vyšetřují jako pokus o vraždu. Informovala o tom agentura AFP. Zatím nebyl nikdo zatčen.

Každý třetí Američan je podle nového průzkumu agentury AP bez vyznání. Mezi mladými jejich podíl sahá dokonce až k 45 procentům. Ještě před padesáti lety přitom náležitost k jakékoliv církvi odmítlo jen pět procent obyvatel Spojených států. Řada Američanů nicméně ze svých životů spiritualitu nevylučuje a touží po setkávání se stejně smýšlejícími.

Švédská policie v neděli zadržela více než deset lidí po násilnostech v Malmö na jihu země, které následovaly po shromáždění, na němž byl opět spálen výtisk koránu. Informovala o tom agentura AFP.

V Drastech nedaleko Prahy vzniká moderní klášter karmelitek. Jeho základy vyrostly na pozemku bývalého statku, který zakoupila v roce 2018 komunita Karmel sv. Josefa. Původní části dvora pochází z konce padesátých let minulého století a podléhá památkové ochraně. Cílem karmelitánek je společně s Vyšehradskou kapitulou vybudovat kromě kláštera i místo, kde si bude moct duchovně odpočinout také veřejnost. Součástí areálu bude kvadratura s rajským dvorem a kaplí sv. Terezie z Avily, dům pro hosty a správce, bytový dům a poustevna. Pro veřejnost bude přístupný i lesopark.

Plzeňský biskup a bývalý hlavní vojenský kaplan české armády Tomáš Holub si myslí, že v době války křesťanství nabízí schopnost dívat se realitě do očí a zároveň mít naději, která není naivní. Důležité je prý stále riskantně hledat dobro. Úkolem vojenského kaplana je podle něj být s lidmi ve druhé linii. Uvedl to v pořadu Interview ČT24.

Proč je důležité neztrácet víru a naději? A odkud je čerpat? O jejich hledání hovořili ve Fokusu Václava Moravce psychiatr Radkin Honzák, spisovatelka Kateřina Tučková, jaderná fyzička Dana Drábová, farářka Sandra Silná, historik Jaroslav Šebek a sociální psycholog Jan Krajhanzl.

Zaměstnavatelé mohou zakázat nošení muslimských šátků, pokud se jedná o obecný zákaz, který nediskriminuje jednotlivé zaměstnance. Ve čtvrtek o tom rozhodl Soudní dvůr Evropské unie, který řešil spor muslimky, jíž bylo při žádosti o šestitýdenní pracovní stáž v belgické společnosti řečeno, že nesmí nosit šátek. Firma uvedla, že má pravidlo neutrality, což znamená, že v jejích prostorách není povolena žádná pokrývka hlavy, ať už jde o čepici, kšiltovku, nebo šátek. Žena se obrátila se svou stížností na belgický soud, který následně požádal o radu Soudní dvůr EU.

Íránská vláda má v plánu ve veřejné dopravě využívat technologii rozpoznávání obličejů, aby identifikovala ženy, jež nedodržují přísné nařízení, které se týká povinného nošení hidžábu. Informoval o tom zpravodajský list The Guardian. Hidžáb je šátek, jímž si muslimské ženy zahalují vlasy, krk a ramena a dekolt.