Vojenský kaplan Mychajlo Drapoguz zbraň sám držet nesmí, navzdory tomu se však vydává do nebezpečí přední linie. Po boku ukrajinských vojáků přitom prožívá jejich nejtěžší období, držet stranou se nechce, ale ani nemůže. Když vojenští kaplani nemluví stejným jazykem jako vojáci a nežijí ve stejných podmínkách, nebudou mít jejich důvěru, myslí si duchovní.
„Není to zbraň, ale lidé, kdo vyhrávají“. Vojenský kaplan sdílí dojmy ze života v ukrajinské přední linii
2 minuty
Události: Příběh vojenského kaplana na Ukrajině
Drapoguz se svou jednotkou sloužil v jedné z nejvytíženějších částí fronty, Chersonské oblasti. Sám sebe považuje za zpovědníka, psychologa, morální kompas, rádce i přítele, který doprovází své spolubojovníky. „Mojí nejhorší zkušeností je, když obejmu vojáka, pošlu ho na misi a on tam zemře,“ podotkl vojenský kaplan.
Víra se v době ruské invaze na Ukrajině stala pevnou součástí jednotek Kyjeva. Kaplani v nich ale oficiálně vždy nebyli. Umožnil to až zákon, který Kyjev přijal na konci roku 2021, a to několik měsíců před začátkem plnohodnotné ruské invaze. „Vojenští kaplani dělají to, co říká (někdejší hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil) Valerij Zalužnyj. Není to zbraň, ale lidé, kdo vyhrávají. Kaplani budují motivaci vojáků,“ vysvětlil Drapoguz.
Víru na bojišti není těžké najít, tvrdí Drapoguz
Drapoguz chtěl pomoci hned po plnohodnotném vpádu ruských jednotek na Ukrajinu, praktikujícím knězem byl již dříve. Než ale zákon vstoupil v platnost, narazil na legislativní překážku v odvodovém centru. „Řekl jsem jim, že jsem kněz a mohu být knězem. Oni mi řekli: ,cool, ale my potřebujeme lidi, co umí střílet, co umíte dalšího kromě toho, že jste kněz?‘“ popsal Drapoguz.
Než zákon vstoupil v platnost, Drapoguz prožil první měsíce nově vypuklých bojů jen v kanceláři štábu, nyní však už mají kaplani v armádě místo. Oficiálně jsou jich zhruba dvě stovky, stále se přitom ozývají hlasy, že chybí.
Víra podle Drapoguze pomáhá vojákům vpřed a najít ji na bojišti není těžké. „Pro deset procent vojáků je to skutečná náboženská víra. Pro zbytek je to jen naděje, že válku přežijí,“ podotkl duchovní.
Drapoguz stále věří, že Ukrajina se den po dni navzdory dlouhým bojům a stagnaci na frontě blíží k vítězství. S vojáky hodlá zůstat až do konce, a to přesně tak, jak mu nařizuje motto kaplanů: vždy poblíž.
