Milei odmítl udělit milost představitelce opozice odsouzené za korupci

Argentinský prezident Javier Milei vyloučil možnost, že by udělil milost exprezidentce Cristině Fernándezové Kirchnerové, pravomocně odsouzené za korupci. Uvedly to agentury. Šestiletý trest vězení si politička odpykává v domácím vězení. Jedna z nejviditelnějších tváří argentinské opozice dostala také zákaz kandidovat do veřejných funkcí.

„Nemám ani nejmenší úmysl to udělat,“ odpověděl Milei na otázku novinářů, zda zvažuje udělit Kirchnerové milost. Podle něj je nutné respektovat rozhodnutí justice. „Sloganem naší kampaně bylo, že za chyby se platí,“ dodal libertariánský prezident.

Kirchnerová je jednou z nejznámnějších tváří peronistické opozice, která byla dominantní politickou silou Argentiny posledních padesát let. Sama exprezidentka je stále v politice aktivní a na podzim chtěla kandidovat do sněmu v Buenos Aires. To jí ale rozsudek potvrzený v první polovině června nejvyšším soudem znemožnil.

Prezidentský mluvčí Manuel Adorni ocenil, že „spravedlnost zvítězila“. Dodal, že „zatčení bývalé prezidentky není příjemné pro žádnou demokracii, ale samozřejmě je radostné, že existuje spravedlnost a že některé věci jsou napraveny“. Sama exprezidentka tvrdí, že obvinění proti ní jsou politicky motivovaná.

Domácí vězení s balkonem

Advokáti Kirchnerové, která byla hlavou státu v letech 2007 až 2015, však ve čtvrtek dosáhli toho, že politička nemusí do vězení a může si trest odpykat pod kontrolou úřadů doma. S alternativním trestem počítají argentinské zákony pro seniory, což se vztahuje i na Kirchnerovou, které je 72 let.

Soud ve čtvrtek navíc potvrdil, že Kirchnerová v domácím vězení může používat svůj balkon, ze kterého je zvyklá zdravit své příznivce, kteří se pod ním shromažďují prakticky denně. Mezi podmínkami domácího vězení je ovšem ustanovení, že Kirchnerová nesmí svým počínám rušit sousedy.

Den předtím se podporovatelé Justicialistické strany (PJ) shromáždili na Plaza de Mayo, kde exprezidentce vyjádřily podporu tisíce lidí. Její stoupenci z peronistického hnutí vyšli do ulic s prapory, obrovskými plakáty s její podobiznou a transparenty s nápisem „Vždy s Cristinou“, což odráží její trvalou podporu u voličů, poznamenala agentura Reuters.

Kirchnerová dostala trest za podvodný plán spojený s veřejnými projekty v jižní Patagonii v době, kdy byla prezidentkou, píše Reuters. V nejvyšším úřadu tehdy vystřídala svého manžela, nyní už zesnulého Néstora Kirchnera, který byl hlavou státu v letech 2003 až 2007.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Armáda USA sestřelila íránské drony a udeřila na radarová stanoviště

Americká armáda sestřelila čtyři íránské drony vyslané směrem k Hormuzskému průlivu a zachytila několik íránských balistických střel namířených na Kuvajt a Bahrajn. Zaútočila rovněž na radarová stanoviště v Íránu. Oznámilo to v noci na sobotu velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).
01:46Aktualizovánopřed 30 mminutami

Izraelská armáda při střelbě na Západním břehu zabila kojence

Izraelští vojáci v sobotu zahájili palbu na osobní automobil v Hebronu na okupovaném Západním břehu Jordánu a zabili při tom sedmiměsíční dítě a způsobili lehká zranění jeho rodičům. Oznámilo to palestinské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle serveru The Times of Israel incident potvrdila a vyjádřila nad ním „hlubokou lítost“.
08:22Aktualizovánopřed 58 mminutami

Do Kodaně, Bruselu i k Jadranu. Přímých vlakových spojů přibývá

Zájem o mezinárodní železniční dopravu z Česka do zahraničí roste. Přibývá spoluprací mezi jednotlivými dopravci napříč Evropou a novinky přímých spojů rozšiřují dosavadní nabídku. Zájemci se z tuzemska přímými vlaky dostanou třeba do všech sousedních států, Dánska, Belgie, Nizozemska nebo Chorvatska.
před 1 hhodinou

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
před 3 hhodinami

Rusko zařadilo na seznam extremistů i českou pobočku organizace Memorial

Ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo na svůj seznam extremistických organizací hnutí na ochranu lidských práv Memorial včetně jeho české pobočky. Informovala o tom v pátek ruská státní tisková agentura TASS. Sdružení, které je nositelem Nobelovy ceny míru, uvedlo, že tím nabyl právní moci dubnový verdikt ruského nejvyššího soudu, který hnutí označil za extremistické a zakázal jeho působení v zemi.
před 10 hhodinami

Trumpova vláda nezákonně zastavila zpracování žádostí migrantů, rozhodl soudce

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa loni nezákonně zastavila zpracování žádostí o azyl, o pracovní povolení, povolení k trvalému pobytu a o občanství, které podali migranti z 39 zemí, na něž Washington uvalil cestovní omezení. V neprospěch opatření cílících na migranty z afrických, asijských, latinskoamerických a blízkovýchodních zemí v pátek rozhodl federální soudce, píše agentura Reuters.
před 10 hhodinami

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

CNN: Írán podmiňuje dohodu s USA uvolněním zmrazených aktiv za 24 miliard dolarů

Případná mírová dohoda mezi Spojenými státy a Íránem závisí na tom, zda bude administrativa prezidenta Donalda Trumpa ochotna uvolnit zmrazená íránská aktiva v hodnotě 24 miliard dolarů (504 miliard korun). V rozhovoru s televizní stanicí CNN to řekl Mohsen Rezáí, vojenský poradce nejvyššího íránského duchovního vůdce Modžtaby Chameneího.
před 12 hhodinami
Načítání...