Domácí vězení

Senát brazilského nejvyššího soudu v pondělí rozhodl o ponechání bývalého prezidenta Jaira Bolsonara ve vazbě poté, co soudce Alexandre de Moraes v sobotu nařídil jeho zadržení s odvoláním na riziko útěku. Informovala o tom agentura Reuters.

Brazilská policie zatkla exprezidenta Jaira Bolsonara, sdělili jeho právníci agentuře Reuters. Podle agentury AP zadržení exprezidenta nařídil soud se zdůvodněním, že Bolsonaro plánoval útěk jen několik dní před svým nástupem do vězení. Bolsonara v září soud poslal na 27 let za mříže za pokus o převrat a dosud byl kvůli svému zdravotnímu stavu v domácím vězení. Odvolání nejvyšší soud zamítl, a podle agentury AP tak Bolsonara čekalo uvěznění.

Spojené státy převzaly do vazby zprostředkovatele drogových obchodů Č' Tung Čanga, který působil v Mexiku a Číně jako klíčová spojka mezi jednotlivými zločineckými organizacemi. Těm mimo jiné zajišťoval praní špinavých peněz. Podle odborníků se jedná o postavu se značným vlivem, kterou může být složité nahradit. Oproti tomu dosavadní úspěchy amerických a mexických úřadů v odstraňování šéfů kartelů mnohdy přinesly další násilí a vzestup nových bossů.

Bývalý brazilský prezident Jair Bolsonaro se v pondělí odvolal proti rozsudku nejvyššího soudu, který jej v září potrestal 27 lety vězení za pokus o převrat. Informují o tom agentury AFP a Reuters.

Kolumbijský odvolací soud zrušil rozsudek nad bývalým prezidentem země Álvarem Uribem za podvod a braní úplatků v případu údajného ovlivňování svědků, uvedla agentura Reuters. Exprezident byl v této kauze letos v srpnu odsouzen ke dvanácti letům domácího vězení. Podle odvolacího soudu měl původní verdikt nedostatky a postrádal komplexní zhodnocení případu. O novém trestu pro Uribeho, který stál v čele země v letech 2002 až 2010, ještě není rozhodnuto. Bývalá hlava státu obvinění odmítá.

Brazilský nejvyšší soud odsoudil exprezidenta Jaira Bolsonara k 27 letům a třem měsícům vězení. Uznal jej vinným z pokusu o převrat a rozvrácení demokracie po prohraných volbách v roce 2022. K rozhodnutí soud dospěl ve čtvrtek večer (v noci na pátek SELČ). O Bolsonarově vině rozhodla většina pětičlenného panelu soudců jen několik hodin předtím.

Většina v brazilském nejvyšším soudu došla k závěru, že se exprezident Jair Bolsonaro po prohře v prezidentských volbách v roce 2022 dopustil pokusu o převrat a rozvrácení demokracie v zemi. Pro takový verdikt jsou v tuto chvíli tři soudci z pěti, kteří o věci rozhodují, uvádí agentury Reuters a AFP. Jeden se vyslovil proti odsouzení a poslední se zatím nevyjádřil. O výši trestu by pak měl soud rozhodnout v následujících dnech, politikovi hrozí až čtyřicet let vězení.

Brazilský nejvyšší soud poslal bývalého prezidenta Jaira Bolsonara do domácího vězení. Někdejší brazilská hlava státu je souzena kvůli údajnému pokusu o převrat. Minulý měsíc soud nařídil Bolsonarovi nosit elektronický náramek, zakázal mu používat sociální sítě a komunikovat se synem Eduardem. Nyní soudce Alexandre de Moraes uvedl, že tato opatření porušil, když zveřejňoval příspěvky na sociálních sítích na účtech svého syna.

V několika brazilských městech se v neděli sešli podporovatelé tamního exprezidenta Jaira Bolsonara. Ten je v návaznosti na prohrané volby v roce 2022 obviněn z puče. Lidé také demonstrovali proti současné hlavě státu Luizi Ináciovi Lulovi da Silvovi a soudci Nejvyššího federálního soudu Alexandru de Moraesovi.

Kolumbijský soud uznal v pondělí bývalého prezidenta Álvara Uribeho vinným z ovlivňování svědků. Třiasedmdesátiletý pravicový politik se tak stal prvním odsouzeným exprezidentem této jihoamerické země. Uribemu hrozí až dvanáct let vězení. O výši trestu rozhodne soud později, informovala agentura AFP.

Argentinský prezident Javier Milei vyloučil možnost, že by udělil milost exprezidentce Cristině Fernándezové Kirchnerové, pravomocně odsouzené za korupci. Uvedly to agentury. Šestiletý trest vězení si politička odpykává v domácím vězení. Jedna z nejviditelnějších tváří argentinské opozice dostala také zákaz kandidovat do veřejných funkcí.

Francouzský stát odebral Řád čestné legie bývalému prezidentovi Nicolasi Sarkozymu, informoval oficiální věstník. Podle agentury AFP se krok očekával vzhledem k tomu, že byl Sarkozy v lednu pravomocně odsouzen za korupci. Odebrání Řádu čestné legie bývalé hlavě státu se naposledy stalo po druhé světové válce, kdy o vyznamenání přišel maršál Philippe Pétain kvůli kolaboraci s nacisty.

Schválení největší reformy trestní politiky za posledních patnáct let je nejisté. Vládní priorita prošla prvním čtením v prosinci, od té doby se ve sněmovně neposunula. Ústavně-právní výbor se k trestnímu zákoníku vrátí ve středu. Pokud jednání tentokrát dokončí, na plénum by se novela mohla dostat v dubnu. Změny budou poslanci podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) schvalovat nejdřív v květnu. Zkomplikovat by to mohla opozice.

Protesty v Tiraně, které svolala opoziční Demokratická strana, si vyžádaly nejméně deset zraněných policistů. Demonstranti útočící na vládní budovy požadovali odstoupení socialistického premiéra Edi Ramy. Pořádkové síly je rozháněly granáty se slzným plynem.

O využívání nových elektronických náramků pro vězně není mezi soudci zájem. V současnosti zařízení hlídají 31 domácích vězňů a čtyři obviněné, u kterých nahrazují vazbu. Na dotaz České televize to uvedl mluvčí Probační a mediační služby Martin Bačkovský. Za dodání a provoz náramků na sedm let stát zaplatí přes 93 milionů korun. Nové náramky v Česku fungují čtvrt roku.

V Česku začal fungovat nový elektronický monitoring domácích vězňů. Takzvaný náramek dostalo od minulého úterý, kdy začal ostrý provoz, osm odsouzených. Tentokrát ho dodala česká firma Forsolution CZ s polským subdodavatelem Enigma. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) řekl, že spuštění nového monitoringu je důležitý krok k modernizaci trestního práva. Elektronický monitorovací systém není pro Česko novinka, fungoval už mezi podzimem 2018 a 2021.

Snižování recidivy a vysokého počtu vězňů je jedno z doporučení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Podle ní je potřeba investovat mimo jiné do digitalizace, jako jsou elektronické náramky. Ty by v Česku měly být znovu dostupné od léta. Využívat se budou pro odsouzené v domácím vězení. Loni soudy tento typ alternativního trestu uložily ve čtyřiašedesáti případech.

Vojáci v západoafrickém Gabonu podle tiskových agentur oznámili anulování sobotních voleb, uzavření hranic a rozpuštění institucí. Vysoce postavení důstojníci deklarovali převzetí moci v televizi a později prohlásili, že dočasnou hlavou státu se stane jeden z generálů. Úřady dříve během dne vyhlásily, že prezidentský úřad obhájil Ali Bongo. České ministerstvo zahraničí eviduje v zemi jednu českou občanku, která tam pobývá dlouhodobě. Za poslední tři roky jde už o osmý vojenský převrat v některé z bývalých francouzských kolonií.

Rumunská prokuratura v pondělí obžalovala kontroverzního britsko-amerického influencera Andrewa Tatea, jeho bratra Tristana a jejich dvě spolupracovnice z obchodování s lidmi, znásilnění a vytvoření zločinecké skupiny, která sexuálně vykořisťovala ženy. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na sdělení prokuratury pro závažnou trestnou činnost (DIICOT).

Ve výběrovém řízení na dodavatele elektronického monitorovacího systému pro domácí vězně uspěla firma Forsolution CZ. Informoval o tom mluvčí Probační a mediační služby (PMS) Martin Bačkovský. S předchozím dodavatelem – izraelskou firmou SuperCom, kterou stát vybíral osm let a která systém provozovala od září 2018 – přestala služba spolupracovat v listopadu 2021. Dodržování podmínek trestu domácího vězení od té doby nehlídají takzvané náramky, ale opět namátkově probační úředníci. V dubnu PMS zveřejnila, že o získání zakázky na provozování systému se uchází jeden zájemce. Tehdy ho nejmenovala.

Belgický soud rozhodl o propuštění bývalé místopředsedkyně Evropského parlamentu Evy Kailisové z vazby do domácího vězení. Na plnění podmínek budou úřady dohlížet pomocí elektronického sledovacího náramku. Belgickému deníku Le Soir to potvrdil právník Kailisové. Bývalá europoslankyně čelí obvinění v rámci vyšetřování korupce sahající do Kataru a Maroka, obvinění odmítá.

Ruský otec, kterého soud tento týden poslal na dva roky do vězení v souvislosti s protiválečnou kresbou jeho dcery, byl zadržen v Minsku. Agentuře Reuters to potvrdil advokát a obránce lidských práv Dmitrij Zachvatov, který byl s odsouzeným Alexejem Moskaljovem po jeho útěku v kontaktu.

Soud udělil trest 27 let domácího vězení za vlastizradu prominentnímu kambodžskému opozičnímu politikovi Kemu Sokhaovi. Soudce Koy Sao rovněž prohlásil, že Sokha se nesmí ucházet o politickou funkci ani hlasovat ve volbách.

Nic na Ukrajině se nedá udělat bez Viktora Medvedčuka, věřil ve své době šéf Kremlu Vladimir Putin. Ukrajinský politik byl ve své zemi prodlouženou rukou Moskvy, jejíž vliv tam pomáhal šířit. Zfalšoval pro Kreml ukrajinské prezidentské volby, podílel se na Minských dohodách, které zakonzervovaly konflikt v Donbasu, či vedl politickou stranu, která na Ukrajině prosazovala myšlenky ruského vedení. Po svém pádu, na jehož konci bylo obvinění z velezrady a zatčení ukrajinskou rozvědkou, se stal součástí výměny zajatců mezi Kyjevem a Moskvou. Ukrajinská strana nyní tvrdí, že Medvedčuk je v Moskvě, ale že s otevřenou náručí ho tam nečekali.