Schválení největší reformy trestní politiky za posledních patnáct let je nejisté. Vládní priorita prošla prvním čtením v prosinci, od té doby se ve sněmovně neposunula. Ústavně-právní výbor se k trestnímu zákoníku vrátí ve středu. Pokud jednání tentokrát dokončí, na plénum by se novela mohla dostat v dubnu. Změny budou poslanci podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) schvalovat nejdřív v květnu. Zkomplikovat by to mohla opozice.
Schválení trestního zákoníku je nejisté. Na prosazení čekají i další novely
8 minut
Události: Trestní zákoník v ohrožení
„Jsem dohodnutý, jak s ANO tak s SPD, že nebude blokovat projednávání, což ovšem neznamená, že máme shodu na všech pozměňovacích návrzích. Opozice zatím tu dohodu drží, co udělá Senát, to netuším,“ uvedl Blažek.
„Měl dlouho čas, musím říct, že zaspal v tomto ohledu. Tady není omluva možná a my jsme to dostali v situaci, kdy stačí jednou zaobstruovat a padne celá práce pod stůl,“ podotkla členka sněmovního ústavně-právního výboru Helena Válková (ANO).
Shodu na potřebě reformy trestního zákoníku vládní strany s těmi opozičními mají. I kvůli záměru ulevit přeplněným věznicím. Spory ale vedou o dílčí úpravy.
Aktuálně jsou věznice naplněné téměř z 98 procent. V přepočtu odsouzených na obyvatele je to ve srovnání s jinými evropskými zeměmi jedno z nejvyšších čísel. Snížit ho má právě reforma trestního zákoníku. „My jsme zaspali dobu a myslím, že se velmi lišíme od západního světa v tom, jak je u nás trestní právo vykonáváno,“ dodal Blažek.
Novela proto počítá s častějšími peněžitými tresty nebo domácím vězením. Zmírnění se má týkat třeba neplatičů výživného či opakovaných krádeží. Právě za ně sedí za mřížemi nejvíc odsouzených. Nově se má zrušit spodní hranice délky trestu. „Někdy ty tresty za drobnou trestnou činnost jsou zbytečně dlouhé,“ podotýká předseda poslaneckého klubu ANO a místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Aleš Dufek.
Dohoda na dalších návrzích chybí
Zatímco s potřebou trestní reformy souhlasí všechny sněmovní subjekty – dohoda na téměř čtyřiceti návrzích chybí. Konkrétně například na pravidlech pro pěstování a držení konopí. Novela legalizuje držení až padesáti gramů rostliny. Pro Piráty je to málo, pro SPD moc. „Vadí nám zejména další legalizace drog, kdy ten návrh přináší větší množství možného pěstování konopí,“ poukazuje členka sněmovního ústavně-právního výboru Iveta Štefanová (SPD).
„Často z těch tří kytek může občan sklidit i více úrody než jen padesát gramů, takže to nedávalo úplně smysl,“ dodává předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek. Podle dalšího člena sněmovního ústavně-právního výboru Martina Dlouhého (TOP 09) není jasné, kde se hranice najde. „Ale tuším, že nějaký posun bude,“ podotkl.
Bouřlivá diskuse se čeká také nad trestným činem činnosti pro cizí moc. S jeho podobou ostře nesouhlasí ANO a SPD. „Takhle, jak to bylo předloženo, ne. A myslím si, že by bylo lepší novelizovat tu skutkovou podstatu,“ poukazuje Válková.
Spory i v koalici
Spory ale nemá vládní většina jen s opozicí, ale i mezi s sebou, a to na podobě dětského certifikátu. Ten má zamezit odsouzeným lidem práci s dětmi. Zatímco STAN, KDU-ČSL a TOP 09 navrhují doživotní zápis v evidenci, ODS chce úpravu zmírnit.
„Je to úplně v rozporu s principy toho, co chceme v trestní justici dělat. To znamená – odseděl sis trest, osvědčil ses, nic jsi nespáchal, vracíš se do normálního života,“ uvedl předseda poslaneckého klubu ODS a místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Marek Benda.
„Máte učitele, který znásilnil osmiletou holčičku, dostal za to podmínku, podmínka trvá třeba pět let a on by po dalších pěti letech mohl znovu učit,“ oponuje členka sněmovního sociálního výboru Barbora Urbanová (STAN). Nynější rozpory by podle opozice mohly prohloubit další pozměňovací návrhy. Ty mohou poslanci načíst i během druhého čtení.
Na prosazení trestní reformy zbývají 2,5 měsíce. Sněmovna má podle harmonogramu jednat do poloviny června. Pak už zbývají jen mimořádné schůze. Koalice chce ve zbývajícím čase prosadit i další normy. Ve sněmovním systému je neukončených bezmála osm desítek vládních návrhů a další ještě přibývají. Úvodním kolem zatím neprošly zákony o obalech, pyrotechnice nebo myslivecký zákon.
Větší jistotu na schválení mají návrhy, které jsou už před finálním schvalováním. Jde třeba o školský zákon, novelu veřejného zdravotního pojištění nebo zákon o bydlení. I kvůli vysokému počtu neprojednaných tisků bude koalice řešit, co přednostně zařazovat na schůze. Připouští, že ne všechny priority stihne.
Priority vlády
Koalice například nedávno neprosadila program schůze, kterou nechala svolat, a jednání skončilo. „Překvapilo mě, že takovou zásadní věc, jako dostatek poslanců v sále, nejsou schopni zabezpečit,“ komentovala tehdy situaci předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.
„Uvidíme, které z těch bodů ještě budeme chtít řadit, ale byl bych velmi opatrný na to řazení na mimořádné schůze mimo harmonogram sněmovny,“ podotkl Benda.
Nedošlo tak na návrh, který má zaměstnavatelům sjednotit odesílání formulářů úřadům. Neprojednalo se ani zálohování PET lahví, u kterého jsou i neshody v koalici. Zda zákon projde, není jisté. „Ve standardních lhůtách už určitě ne, musely by se opravdu lhůty zkrátit, ale je otázka, jestli k tomu dojde, jestli k tomu bude vůle,“ podotkl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Obojí patří k lidoveckým prioritám. S ubývajícím časem měl každý klub stanovit čtyři. Měnit se nemají. U starostů zůstává podpora bydlení, novela školského zákona a zpřísnění migračních pravidel. Poslanecký návrh podepsala celá koalice. Je ale na začátku – teprve ve středu ho projedná vláda. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) má tento návrh prioritu. „Už jen, že za tím zákonem poslanecky stojí jak premiér, tak vicepremiér,“ dodal.
Podle Michálka jde ale o „nedodělek, který se v této podobě projednat nedá“. ODS zbývá ještě změna trestního zákoníku. TOP 09 zase návrhy v oblasti zdravotnictví nebo zákon o výzkumu. „Nemůžu vyloučit, že pokud by se nepodařilo zařadit tisky na řádné schůze, že budeme navrhovat zařazení i na mimořádné,“ míní místopředseda poslaneckého klubu TOP 09 Michal Zuna.
„Koalice nemá pod kontrolou ani vlastní poslance, nechodí do práce, a pak si stěžuje, že my tu máme dlouhé projevy,“ kritizuje předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala. Právě dlouhými projevy opozice koalice zdůvodňovala mimořádné schůze. Těch už bylo více než řádných.
„Stalo se to poprvé, je to chyba, je to špatně, je to neomluvitelné. Musíme se z toho poučit,“ uvedl pro Týden v politice místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS) v souvislosti s neschváleným programem, kdy ve sněmovně nebyl potřebný počet koaličních poslanců.
„Promarnili naprosto celý den, když oni nám vyčítají, kolik milionů proteče tím, že mluvíme, no ale my jsme v práci,“ kritizoval místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček (ANO).
Poslanci se ve sněmovně znovu sejdou ve středu, kdy bude pokračovat mimořádná schůze. Na programu zbývá ještě šest bodů – jde o předlohy, které jsou v závěrečném třetím čtení. Třeba návrh o podpoře bydlení nebo novela školského zákona.
