Pěstování

Vypěstovat si svépomocí bylinky, zeleninu nebo brambory. Lidé v Praze k tomu můžou využít nejen komunitní zahrady, ale i sdílená pole. Ta vznikají na nevyužívané půdě, kterou většinou vlastní magistrát. Od letošního října si lze nově pronajmout část pole například v pražských Letňanech, kde je takto k dispozici až 20 hektarů. Zatím se tam zaregistrovalo kolem patnácti pěstitelů. Projekty jako MetroFarm, spolek ZAzemí nebo komunitní zahrada Na Polské vychází vstříc těm, kteří si chtějí vytvořit „políčko“.

Pěstování konopí do počtu tří rostlin by do budoucna nemělo být ani přestupkem. Zamýšlená legalizace se týká pouze pěstování pro vlastní potřebu, a to lidmi staršími jednadvaceti let. Hranicí mezi přestupkem a trestným činem má pak být překročení počtu pěti rostlin. Doma bude možné legálně přechovávat až padesát gramů sušiny konopí, mimo domov 25 gramů. Počítá s tím novela trestních předpisů, kterou ministerstvo spravedlnosti v pondělí odeslalo vládě.

V Charkovské oblasti na Ukrajině skončila sklizeň, ale ruští vojáci jsou nedaleko a nad hlavami ukrajinských sedláků létají rakety útočící armády. Střela před měsícem zasáhla i základnu jedné zemědělské firmy. Ještě před rokem její sýpky plnily stovky tun zrna. Dnes místo úrody mají rolníci pod střechou jen sutiny a spoušť. V Charkovské oblasti natáčel štáb ČT se zpravodajem Janem Řápkem.

V malém člunu, který se pohupuje na vlnách mezi vysokými větrnými turbínami na moři, sahají výzkumníci do chladné vody Baltského moře a odstraňují dlouhé šňůry natažené mezi stožáry, na nichž rostou mušle a mořské řasy. Je to součást úsilí o prozkoumání více způsobů využití vzdálených mořských větrných farem, například pro produkci čerstvých mořských plodů, napsala agentura AP.

V Litomyšli vzniká největší domácí agrovoltaický park. Jde o systém, kdy se pod panely solární elektrárny budou pěstovat zemědělské produkty, a to na celkem sedmi hektarech půdy. Díky tomuto projektu bude na jednom místě vznikat elektřina a zároveň růst ovoce. Agrovoltaický park má být hotový do konce příštího roku.

Vládní koalice by kvůli velkým mrazům z minulých dní měla minimálně odložit záměr zavést daň z tichého vína, myslí si lidovci podle šéfa strany Mariana Jurečky (KDU-ČSL). Vinaři vyčíslili ztráty způsobené mimořádnými teplotními výkyvy na více než dvě miliardy korun. Většina koaličních stran ale dál nové zdanění prosazuje, vinaři podle nich mají v době úspor těžko obhajitelnou výjimku.

Škody na vinicích v Česku po vlně dubnových mrazů jsou vyšší než dvě miliardy korun. V Čechách dosahují škody 95 procent, na Moravě bude výnos nižší nejméně o 23 procent. Svaz vinařů, který je největším oborovým svazem, to zjistil v průzkumu mezi svými členy. Podobné škody na révě vinaři prý nepamatují. Škody hlásí i pěstitelé jiného ovoce. Prudké ochlazení ničilo úrodu také v Německu, Polsku nebo Francii.

Polské vinařství zažívá renesanci. Za poslední léta se pětadvacetkrát znásobila plocha, na které se pěstuje réva. Přibyly také stovky zejména malých vinařů. Reagují tak na poptávku v obchodech i na zlepšující se klimatické podmínky.

Sklizeň ovoce v České republice loni meziročně klesla o 26 procent na podprůměrných 121 946 tun. Byla to nejnižší úroda od roku 2017. Výrazný meziroční propad o 27 procent byl u jabloní, jejichž úroda 100 604 tun byla nejnižší za posledních dvanáct let. Velké poklesy byly také u meruněk, broskví, švestek a višní, vyplývá z bilance sklizně, kterou nyní zveřejnil Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Vyšší čísla vykázaly hrušně.

I v Estonsku se pěstuje vinná réva, jen za výrazně jiných podmínek než třeba na slunném jihu Evropy. Vinice jsou ukryté ve sklenících a množství odrůd není kvůli chladnému podnebí velké. Hodně se taky experimentuje s ovocnými víny. Přestože Estonsko k pěstování nabízí jen velmi těžké podmínky, je po celé zemi přes dvacet vinařů.

Taliban vyhlásil v Afghánistánu válku drogám. Zakázal pěstování máku i výrobu opia a pervitinu. Závislé, kteří žijí na ulicích, v raziích přesouvá do přeplněných odvykacích center. Maková pole však byla ve válkou poznamenané zemi na hranici ekonomického kolapsu jediným zdrojem obživy pro část tamních zemědělců, kteří nyní nemají pro svá vyprahlá pole alternativu. Produkce opia v Afghánistánu přitom paradoxně roste. Do výroby a pašování jsou zapojeni příslušníci Talibanu, islamistického hnutí, které zákaz samo vydalo.

Trh s konopím je etablovaný, žádná prohibice ho nezastavila, máme z toho pouze náklady a žádnou prevenci, tudíž musíme hledat jiný nástroj tvrdé kontroly trhem. To sdělil v Otázkách Václava Moravce národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil, jenž připravuje návrh zákona o legalizaci prodeje i pěstování marihuany. Adiktolog Petr Popov se však obává, že na něco takového není připravený český zdravotnický systém.

Na Úřadu vlády poprvé zasedla skupina, která chystá uvolnění trhu s konopím. Podle národního protidrogového koordinátora by ho bylo možné koupit v certifikovaných prodejnách a také v omezeném množství pěstovat. Opozice záměr kritizuje.

Nejen ceny energií a pohonných hmot trápí české domácnosti, zdražují také některé potraviny. Například mouka v březnu zdražila meziročně o víc než 30 procent, stejně tak máslo. Rostou i ceny masa. Čeští řezníci se potýkají se změnami cen, nedostatkem některých druhů masa a poklesem zájmu zákazníků. Problémy mají také chovatelé prasat.

Delegace afghánského vládnoucího islamistického hnutí Taliban vedla první oficiální jednání v Evropě od srpnového převzetí moci v Afghánistánu. Setkání za zavřenými dveřmi se konala v hotelu v horách nad norskou metropolí Oslo. Třídenní rozhovory, které se mají zabývat především zmírněním humanitární krize v zemi, začaly v neděli přímým setkáním mezi zástupci Talibanu a občanské společnosti.

Zhruba 45 tisíc květů pryšců nádherných, symbolů Vánoc, mají připraveno letos pro zájemce pořadatelé charitativní sbírky s názvem Vánoční hvězda. Zájem o letošní ročník je podle nich obrovský. Vánoční hvězdy si objednávají již dopředu školy i firmy z celé republiky. Sbírka je určena na pomoc onkologicky nemocným dětem. Navzdory pandemii loňský výtěžek sbírky dosáhl téměř dvou milionů korun. Sbírka má dlouholetou tradici a tradičně ji vyhlašuje sdružení Šance.

Stát se snaží splnit závazek ekologického zemědělství a snižování postřiků na polích. Pomoct mají nově zavedené značky, třeba Q CZ u brambor – značení, které identifikuje produkt vypěstovaný bez zbytečných chemických přídavků. Také roste zájem o odolnější odrůdy vín.

Srí Lanka se chce stát první zemí na světě, která bude pěstovat pouze biopotraviny. Prezident Radžapaksa na začátku roku proto zakázal používání chemických hnojiv. To kritizuje část zemědělců, mezi nimi třeba výrobci čaje. Navíc to vyvolává obavy z katastrofy širších rozměrů, která může zemi zmítané hospodářskou krizí ještě přitížit.