Polské vinařství zažívá renesanci. Za poslední léta se pětadvacetkrát znásobila plocha, na které se pěstuje réva. Přibyly také stovky zejména malých vinařů. Reagují tak na poptávku v obchodech i na zlepšující se klimatické podmínky.
Ornament révy umístili dominikánští mniši na portál sandoměřského kláštera před osmi sty lety. Vyrábí se zde i dodnes. Pokračovatelem dnes prudce rozvíjející se tradice je Marcin Lisak, převor kláštera svatého Jakuba. Tradici přerušila jen nadvláda carského Ruska a komunisté. Ročně na jednom a půl hektaru vyprodukuje na čtyři tisíce lahví.
„V Polsku přibývá zhruba sto vinic za rok. Často jde ale o malé vinice, jako je ta naše,“ podotýká. Za posledních pět let se začalo v zemi nově pěstovat víno na pěti stech hektarech.
Lahev polského vína se nezřídka kdy řadí k výběrovým. Třeba cena některých přesahuje v přepočtu pět set korun. Přibývá i producentů. Zatímco na přelomu tisíciletí jich v Polsku bylo méně než dvacet, teď jich je přes pět set.
Zájem potvrzuje i vedoucí varšavské vinotéky. Dodavatelé v uplynulých letech rozšiřují vinice a investují do výroby i reklamy. „Lidé ta vína vyhledávají hlavně poté, co procestují zemi a navštíví vinice. Vracejí se do obchodů a ptají se po nich,“ vysvětluje expert na polské víno Jan Mierzwiak. Zvláště bílá polská vína podle něj dosahují stále lepší kvality, na což má prý vliv i klimatická změna.
„Na jihu Itálie nebo Španělska už panují taková vedra, že tam v budoucnu bude těžké pěstovat víno. No a Polsko je na cestě k tomu mít ideální klimatické podmínky,“ podotýká Mierzwiak.
Věří, že Poláci tradiční tvrdý alkohol postupně vymění za víno. Nyní ho ročně spotřebují v průměru čtyři litry na osobu. Pro srovnání – v Česku je to čtyřikrát a v Itálii dvanáctkrát více.
