Vědci popsali, proč po červeném vínu bolí hlava. Pomoci může levnější láhev

Pití červeného vína působí bolesti hlavy některým lidem, kteří mohou jiné alkoholické nápoje pít bez problémů. Řešením pro ně může být kupovat si levnější lahve vína vyrobeného z bobulí, které trávily méně času na slunci, tvrdí emeritní profesor enologie, vědního oboru zabývajícího se vínem, Andrew Waterhouse z Kalifornské univerzity v Davisu. Waterhouse vedl výzkum publikovaný v časopise Nature.

Bolesti hlavy z červeného vína lidé prožívají takřka od doby, kdy se naučili vyrábět alkoholické nápoje z fermentovaného ovoce. Vědci se dlouho pokoušeli přijít s vysvětlením, proč tomu tak je; nejdříve vinili třísloviny, siřičitany a histaminy, píše list The Washington Post.

Nyní, po testování asi 12 sloučenin vyskytujících se v červeném víně, přicházejí výzkumníci s novou, pravděpodobnou možností – za bolesti může kvercetin, který si víno vytváří ve slupkách bobulí na ochranu před slunečním zářením.

Pro lidi představuje kvercetin významný antioxidant, který může pomoct snížit riziko infarktu nebo některých typů rakoviny. „Když se ale v těle smíchá s alkoholem, může působit bolesti hlavy, jelikož narušuje schopnost odbourávat alkohol,“ dodává Waterhouse.

„Není jasné, kolik lidí přesně bolestmi hlavy po červeném vínu trpí, ale jde o poměrně běžný úkaz. Možná třetina mých pacientů zmiňuje, že má takovou zkušenost,“ řekl Morris Levin, profesor neurologie na Kalifornské univerzitě v San Franciscu a spoluautor studie.

Levnější víno podle enologa Waterhouse typicky obsahuje méně kvercetinu, jelikož jeho bobule nebyly při zrání vystaveny takovému množství slunečního záření. Utratit méně peněz za víno tak paradoxně může být řešením, jak zmírnit bolest hlavy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
před 19 hhodinami

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...