Vědci popsali, proč po červeném vínu bolí hlava. Pomoci může levnější láhev

Pití červeného vína působí bolesti hlavy některým lidem, kteří mohou jiné alkoholické nápoje pít bez problémů. Řešením pro ně může být kupovat si levnější lahve vína vyrobeného z bobulí, které trávily méně času na slunci, tvrdí emeritní profesor enologie, vědního oboru zabývajícího se vínem, Andrew Waterhouse z Kalifornské univerzity v Davisu. Waterhouse vedl výzkum publikovaný v časopise Nature.

Bolesti hlavy z červeného vína lidé prožívají takřka od doby, kdy se naučili vyrábět alkoholické nápoje z fermentovaného ovoce. Vědci se dlouho pokoušeli přijít s vysvětlením, proč tomu tak je; nejdříve vinili třísloviny, siřičitany a histaminy, píše list The Washington Post.

Nyní, po testování asi 12 sloučenin vyskytujících se v červeném víně, přicházejí výzkumníci s novou, pravděpodobnou možností – za bolesti může kvercetin, který si víno vytváří ve slupkách bobulí na ochranu před slunečním zářením.

Pro lidi představuje kvercetin významný antioxidant, který může pomoct snížit riziko infarktu nebo některých typů rakoviny. „Když se ale v těle smíchá s alkoholem, může působit bolesti hlavy, jelikož narušuje schopnost odbourávat alkohol,“ dodává Waterhouse.

„Není jasné, kolik lidí přesně bolestmi hlavy po červeném vínu trpí, ale jde o poměrně běžný úkaz. Možná třetina mých pacientů zmiňuje, že má takovou zkušenost,“ řekl Morris Levin, profesor neurologie na Kalifornské univerzitě v San Franciscu a spoluautor studie.

Levnější víno podle enologa Waterhouse typicky obsahuje méně kvercetinu, jelikož jeho bobule nebyly při zrání vystaveny takovému množství slunečního záření. Utratit méně peněz za víno tak paradoxně může být řešením, jak zmírnit bolest hlavy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Metan uniká ze sibiřského permafrostu stále rychleji, varují čínští akademici

Na Sibiři se uvolňuje velké množství metanu. Pokud se bude svět dále oteplovat, bude přibývat v atmosféře i tohoto plynu. Do roku 2050 by mohl zvrátit asi pětinu snah lidstva o omezení jeho emisí.
před 4 hhodinami

Reportéři ČT zkoušeli, co všechno zaznamenávají auta s čínskými technologiemi

Auta s čínskými technologiemi – i některá evropská či americká – jsou schopná natáčet a odesílat všechno, co se děje kolem i uvnitř, přímo čínským úřadům. Takové varování vydal už loni Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB). Někteří politici to bagatelizují a zákonné úpravy, které by bezpečnost posílily, stále chybí. Reportéři ČT se rozhodli vyzkoušet, co všechno auta vybavená těmito technologiemi zaznamenávají. Marek Martinovský a Jana Neumannová postavili jedno takové auto postupně před ministerstvo obrany, Úřad vlády i tajnou službu.
před 21 hhodinami

Češi v Egyptě znovuobjevili velkolepé hrobky

Čeští archeologové pod vedením Miroslava Bárty z Českého egyptologického ústavu znovuobjevili zapomenuté hrobky starověkých úředníků Sabua a Ptahšepsese, kteří byli spjati s kultem boha Ptaha v Memfidě. Prozkoumali a zdokumentovali i dosud zcela neznámé části těchto staveb a jako první v moderní době objevili také pohřební komory ukryté hluboko pod zemí, oznámilo egyptské ministerstvo cestovního ruchu a památek.
včera v 12:38‌‌

Pozorování ptáků může zpomalovat stárnutí mozku, tvrdí studie

Pozorování ptáků může prospívat duševnímu zdraví, podporovat paměť a zpomalovat úbytek kognitivních schopností ve stáří. Výzkumy naznačují, že tato činnost souvisí se změnami ve struktuře mozku a může být přínosná také pro lidi s demencí. Stále častěji se proto využívá jako součást péče o seniory, všiml si server BBC.
včera v 10:16‌‌

Koncentrace skleníkových plynů jsou rekordní, říká WMO. Varuje i před těmi méně známými

Podle nové zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) dosáhly v roce 2025 hladiny oxidu uhličitého (CO₂) a dalších hlavních skleníkových plynů v atmosféře bezprecedentních maxim. Znamená to další dlouhodobý nárůst teploty na Zemi.
včera v 10:00‌‌

Změny klimatu a intenzivní zemědělství ničí české ptactvo, upozorňují ornitologové

Každý rok v Česku ubude 1,6 procenta ptáků. Od roku 1982 se už jejich početnost snížila o 13,4 procenta, tento jev se stále zhoršuje. Upozorňuje na to Česká společnost ornitologická (ČSO) v nově vydané knize Stav ptactva v Česku 2026. Na téměř sto stranách popisuje, kolik je u nás ptáků a jak se jim daří, jakým problémům musí čelit a jaká jsou řešení.
26. 10. 2026‌‌

Střevní mikrobiom může souviset s rozvojem mentální anorexie, naznačuje český výzkum

Mikroorganismy ve střevech hrají významnou roli v rozvoji mentální anorexie. Jsou důležité také pro zotavení z tohoto závažného psychického onemocnění. O výsledcích studií vědkyň z Mikrobiologického ústavu Akademie věd informovala akademie v tiskové zprávě. S různými poruchami příjmu potravy, mezi které anorexie patří, se loni v Česku léčilo více než deset tisíc lidí. Od roku 2010 se jejich počet podle údajů ministerstva zdravotnictví téměř zdvojnásobil.
26. 10. 2026‌‌

Experimentální vakcína výrazně snižuje riziko návratu melanomu

Očkovací látky na principu mRNA se nejvíc proslavily během pandemie covidu-19, od té doby ale vznikly i proti dalším nemocem. Teď oznámily dvě farmaceutické společnosti výsledky třetí fáze studie, která zkoumala účinnost proti rakovině.
26. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.