Vědci popsali, proč po červeném vínu bolí hlava. Pomoci může levnější láhev

Pití červeného vína působí bolesti hlavy některým lidem, kteří mohou jiné alkoholické nápoje pít bez problémů. Řešením pro ně může být kupovat si levnější lahve vína vyrobeného z bobulí, které trávily méně času na slunci, tvrdí emeritní profesor enologie, vědního oboru zabývajícího se vínem, Andrew Waterhouse z Kalifornské univerzity v Davisu. Waterhouse vedl výzkum publikovaný v časopise Nature.

Bolesti hlavy z červeného vína lidé prožívají takřka od doby, kdy se naučili vyrábět alkoholické nápoje z fermentovaného ovoce. Vědci se dlouho pokoušeli přijít s vysvětlením, proč tomu tak je; nejdříve vinili třísloviny, siřičitany a histaminy, píše list The Washington Post.

Nyní, po testování asi 12 sloučenin vyskytujících se v červeném víně, přicházejí výzkumníci s novou, pravděpodobnou možností – za bolesti může kvercetin, který si víno vytváří ve slupkách bobulí na ochranu před slunečním zářením.

Pro lidi představuje kvercetin významný antioxidant, který může pomoct snížit riziko infarktu nebo některých typů rakoviny. „Když se ale v těle smíchá s alkoholem, může působit bolesti hlavy, jelikož narušuje schopnost odbourávat alkohol,“ dodává Waterhouse.

„Není jasné, kolik lidí přesně bolestmi hlavy po červeném vínu trpí, ale jde o poměrně běžný úkaz. Možná třetina mých pacientů zmiňuje, že má takovou zkušenost,“ řekl Morris Levin, profesor neurologie na Kalifornské univerzitě v San Franciscu a spoluautor studie.

Levnější víno podle enologa Waterhouse typicky obsahuje méně kvercetinu, jelikož jeho bobule nebyly při zrání vystaveny takovému množství slunečního záření. Utratit méně peněz za víno tak paradoxně může být řešením, jak zmírnit bolest hlavy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 14 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...